Moravským krasem na Suchý 3.-4.8.2013
na kole do míst, kde v noci padají hvězdy
Denní teploty stále překračují třicítky, svatá Anna je za námi (Aničky mají svátek 26.7.) a chladná rána se nekonají. Tentokráte zkusím na horko vyzrát na bicyklu - nebudou se mi potit záda pod batohem a za jízdy mne bude ovívat větřík. A do hlubokých strmých žlebů Moravského krasu slunce moc nesvítí.
Hřebenáč u Sloupsko-Šošůvských jeskyní
Ořešín - Útěchov - Adamov - Blansko - Skalní mlýn - Pustý žleb - Sloup - Suchý - Brodek u Konice - Jednov - Lipová - Buková - Protivanov - Baldovec - Ostrov u Macochy- Skalní mlýn - Blansko - Adamov - Bílovice n/S - Brno, cca 130 km
z Brna na Suchý a zpět
Vyrážím v sobotu po snídani - na hřeben k Útěchovu si vypomáhám autobusem na konečnou do Ořešína, ale pak nezbývá než se začít pohybovat vlastní silou.
nad Ořešínem
Po nastoupání cca 150 výškovýchch metrů se dostávám do Útěchova a čeká mne sjezd do Adamova, do údolí Svitavy. Možností je více - po silnici spolu s auty kolem zříceniny hradu Ronov nebo po lesní asfaltce odbočující ze silnice spojující Útěchov a Vranov o cca 500 m severněji - volím tu druhou, je sice kratší a prudší, ale auta na ní rozhodně nepotkáte.
V Adamově se napojuji na cyklostezku podél Svitavy - z brněnského okolí patří rozhodně k těm nejhezčím a je příjemně zastíněna stromy. Mám v sobě první půllitr kofoly v Adamově, horko ale zatím vítězí :-(
I čtyřnohé osazenstvo za plůtkem Oslí farmy kousek za Adamovem se v takovém horku probere jen tehdy, když někdo z kolemjdoucích vytáhne svačinu. Mám štěstí, jeden pán se zde zrovna podělil o své zelí, takže vše, co mělo nohy, se nahrnulo k plotu :-)
Oslí farma pod Novým hradem
Už po prvních pár kilometrech je zřejmé, že až na Suchý bez pauzy někde u vody určitě nedojedu. Sice nebylo špatné osvěžení u Žalmanovy studánky pod Novým hradem, ale chtělo by to mnohem více vody...
Žalmanova studánka
Znáte ten lom v Blansku vedle kolejí? K zatopenému kamenolomu o velikosti cca 250mx80m je přístup pouze přes železniční trať a není to jen tak ledajaká trať - jezdí tudy rychlíky z Vídně přes Brno do Prahy. A to pořádně rychle a navíc v náklonu, protože je zde zatáčka. Fakt zážitek, když se vám na tři metry od hlavy řítí několikatunové železné monstrum...
Ale koupání je zde úžasné - pokud vám nevadí horší přístup resp. skákání ze skal. Voda je čisťounká, průměrná hloubka je cca 9 m a lom, který kdysi patřil Českým drahám, je v současnosti prodán do soukromých rukou s podmínkou oplocení, ale zatím se nic nezměnilo.
zatopený kamenolom v Blansku
Je načase vyrazit, válela jsem se více než tři hodiny, největší vedro konečně polevilo a přede mnou je pořádný kus cesty. Na Suchý Pustým žlebem přes Sloup je to 27 km.
Skalní mlýn
u Punkevních jeskyní
Do hlubokých strmých žlebů opravdu slunce nepraží, ale právě proto si tahle místa oblíbila všelijaká ta létající havěť. Jako v tom vtipu o úsměvu cyklisty :-( A lezou taky do uší, do očí...
Víte jak poznáte veselého cyklistu? No přece tak, že když po jízdě otevře ústa, má mezi zubama mouchy. A jak poznáte hladového cyklistu? Už je tam nemá!
Čertova branka v Pustém žlebu
v Pustém žlebu
Vlastně poprvé vidím takhle krásně sluníčkem nasvícený vchod do Sloupsko-Šošůvské jeskyně i Hřebenáč. Ale gulášová polévka v bufetu v umělohmotné misce s umělohmotnou lžičkou tady nestojí za nic. Nějak zapomněli uvést na nabídkové ceduli, že se jedná o bramborovo-párkový guláš, který má s gulášovkou společnou maximálně jen přítomnost sladké papriky :-(
Sloupsko-Šošůvské jeskyně - Kůlna
Sloupsko-Šošůvské jeskyně - vchod
Sloupsko-Šošůvské jeskyně - Hřebenáč
Opouštím Moravský kras a nezbývá než nastoupat potřebné výškové metry směrem na Žďárnou, Protivanov a Suchý. Lesní asfaltka ze Sloupu sice vede převážně do kopce, ale opačným směrem je to jeden z nejhezčích cyklosjezdů, který znám.
kostel ve Sloupu
Konečně Suchý, jsem v nadmořské výšce 661 m a na teplotě je to přece jen trošičku znát. Sluníčko se dotýká čáry obzoru a je načase se rozhodnout, kde budu spát. Trošku mám obavu z toho počtu bufetů, chat a stanů kolem rybníka. Navíc před Whisky saloonem je v plném proudu kulturní program - živá hudba a řádně hlasitá...
Ale návštěvnost je tak veliká, že kemp zřejmě praská ve švech a spousty stanů stojí i na přilehlém poli směrem k Velenovu. Ty už nejsou namačkány na sobě jak sardinky v krabičce a nejsou v přímé dohlednosti k rybníku a hudba sem přece jen doléhá naštěstí hodně tlumeně. Jen si musím najít takové místo, aby mne v noci nepřejelo nějaké to auto, mám jen kus igelitu a spacák, takže z jedné strany postavím kolo a z druhé mne budou krýt aspoň stromky kolem plotu.
Suchý
Každopádně sólo cestování na kole s igelitem a spacákem má jednu obrovskou nevýhodu - furt potřebujete mít všechno na dohled a kolo s bagáží si sebou do sprchy fakt nevezmete :-(
O jasných nocích je možné už koncem července občas zahlédnout "padající hvězdy" či "létavice". Jsou to meteory Perseidy, které vrcholí 12. srpna, ale objevují se už v posledních desíti červencových dnech. Ruch z kempu pomalu utichá, teplota se stává snesitelnou i pod tenkým spacákem, protože jinak by mne sežrala bzučící havěť a reflektory nad hřištěm už také zhasly, hvězd na obloze stále přibývá. Než stihnu usnout, zahlédnu spadnout čtyři.
Ráno nevěřím vlastním očím, ale chlad cítím na vlastní kůži. Obloha je zatažená a fouká. V obchůdku si ke snídani kupuji naprosto dokonalé koblihy s nugátem a vůbec mne neláká vlézt do vody. Spíše bych vytáhla spacák a přikryla se, protože kromě něj a pláštěnky vlastně sebou nic nemám.
Suchý
Mírně zvlněný terén lesních cest Drahanské vrchoviny je ideální pro putování na kole resp. v zimě na běžkách. Pěšky je vhodné tak maximálně vyrazit na houby - a těch tady bývá bohatě.
Už jsem tady byla jak v zimě, tak v létě, takže některá místa vynechávám, ale rozhodně stojí za návštěvu - radar Skalky, pramen Punkvy, rybníček u Skelné Huti, kořenecký větrný mlýn, orchidejové louky - viz Skalky (červen 2011), Suchý (leden 2012), Benešov (leden 2012) a Protivanov (únor 2012). nebo cykloputování napříč Moravou po Jantarové stezce v srpnu 2007.
Po jedné z asfaltových lesních cest mířím směrem na Bukovou a k Brodku u Konic. S jednou krátkou odbočkou - tabulky na stromech mne dovedly k místu havárie stíhačky MIG21 z 14.10.1988.
havárie MIGu 21 u Bukové
Nejprve si nad Brodkem u Konice mohu zblízka prohlédnout větrné elektrárny moderního typu a poté v Jednově i jeden krásný větrný mlýn.
nad Brodkem u Konice
větrný mlýn Jednov
Dneska je neděle a po silnici od Hrochova do Jednova míří procesí. Tak něco podobného jsem už dlouho neviděla - vpředu člověk, který má přes svůj kněžský úbor ostře žlutou signální vestu a za ním poutníci zpívající zřejmě růženec, opakovací modlitbu. Podle www.kapky.eu se zde konají poutě pětkrát do roka a jednou z nich je právě neděle blíže k 4. 8. na svátek Panny Marie Královny andělů (Porciunkule) a to je zrovna dnes.
U kostela v Jednově je totiž pod zděným přístřeškem ukryta studánka zvaná Svatá voda. Podle lidové pověsti u zdejšího pramene křtili slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří tudy putovali z Velehradu do Čech a traduje se také, že zde docházelo k zázračným uzdravením. Proto sem kdysi putovali poutníci z širokého okolí s prosbami a zdá se, že tato tradice přetrvala až do dnešní doby.
Jednov, kostel a studánka Svatá voda
Ale to ještě nebylo všechno, po chvíli potkávám ještě jednu zpozdilou poutnici na kole, zřejmě jednu z organizátorek, a dostávám náramek pro ochranu a dozvídám se, že působí v misii pro pomoc nemocným dětem a rodinám ve světě - konkrétně v organizaci Likvidace lepry-TB.
procesí k Jednovu
Dostala jsem se docela nízko, nezbývá než znovu nabrat ztracenou výšku přes Hrochov, Lipovou a Bukovou. Od Protivanova už mne čeká v podstatě jen a jen sjezd :-)
krajina mezi Bukovou a Protivanovem
Na kopci mezi obcemi Niva, Otinoves a Baldovec stojí kamenný bílý kříž s podstavcem, na němž je reliéf Svatého Huberta a taky lavička a je odsud hezký pohled po kraji.
rozcestí U Bílého kříže
V kempu Baldovec je tak akorát čas k obědu a navíc zde nabízejí cenově dostupné menu. Posilněna řízkem s bramborovým salátem a s dostatečně doplněnými tekutinami šlapu směrem k Holštejnu. Kdysi jsme zde přes potok dvakrát brodili, ale dneska tu už přes potok stojí lávky, ale i kdyby jich nebylo, nebyl by to problém - koryto je v podstatě suché.
Baldovec
A suché je i propadání Nová Rasovna za Holštejnem, jaký to rozdíl proti tomu, co zde voda vytváří za divadlo v době jarního tání (viz putování Pustým žlebem v březnu 2012). A co se týče pozoruhodností kolem Holštejna - podrobně jsem okolí Hoštejna prolezla v prosinci 2011.
Kolem Balcarky jen prosvištím a krátce se zastavím až uprostřed Suchého žlebu, v nejužším místě zvaném Horní Úzká - chvíli se ochladit v proudu chladného vzduchu z jeskyně Kalovy propasti. Důkladně jsem tato místa prolézala v prosinci 2011, ale dneska rozhodně nikam nepolezu. Sandále nejsou tím nejvhodnějším obutím pro prozkoumávání čehokoli.
Suchý žleb
U Skalního mlýna do mne další půllitr kofoly jen zasyčí a brzdím až před přejezdem kolejí na nádraží v Blansku - je načase zopakovat si parádní koupačku ze včerejška, protože domů to ještě mám pěkných pár kilometrů podél Svitavy přes Adamov, Bílovice až k jezu v Cacovicích a nad Husovickým tunelem a poté kolem Královopolské posledním dnešním sjezdem. A tentokrát se mi podařilo vyfotit i jeden z projíždějících vlaků :-)
zatopený kamenolom v Blansku