logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Jantarová stezka - 10.-15.8.2007

...aneb na kole napříč Moravou od severovýchodu k jihozápadu...

Jantarová stezka je na Moravě patrně jednou z nejstarších a zároveň nejznámějších obchodních stezek. Většinou se uvádí, že v době římské vedla od Baltu (konkrétně od ústí Visly) Moravskou bránou do Carnunta (u Vídně). Dosah římského vlivu nekončil u hranic říše - skvělá síť cest končila u Limes Romanum (hranic Říše římské) , obchodní cesty pokračovaly dál, do jak Římané nazývali "Barbaricum" - země Barbarů. Stezka získala jméno podle často přepravované suroviny z nalezišť na pobřeží Severního moře a Baltského moře - jantaru, mineralizované pryskyřice třetihorních jehličnanů staré až 50 milionů let. Jantar se dopravoval z pobřeží po Visle a Dněpru do Itálie, Řecka, k Černému moři a do Egypta dlouho před naším letopočtem a dlouho v našem letopočtu.

 

jantar

 

Výlety podél jantarové stezky jsou výlety napříč evropskými dějinami a kulturou zásluhou muzeí, archeologických nalezišť, kolosálních hradů či jejich zbytků, výstavných paláců a historických měst podél této trasy.

 

Název této pozapomenuté obchodní stezky vzkřísil projekt dálkové cyklistické trasy o délce cca 300 km, která však svůj pravzor přesně nekopíruje, ale spojuje zajímavá místa Moravy od severovýchodu k jihozápadu. Značená je až do Hevlína, k přechodu s Rakouskem, ale my své putování ukončíme v Brně - jako Brňáci stezku vedoucí z Brna k Pálavě známe z jiných výletů.

 

Etapa první 11.8.2007

průmyslovým Ostravskem

Ostrava-Heřmanice - Bohumín - Chalupki - Šilheřovice - Hať - Darkovice - Hlučín - Ostrava - Polanka nad Odrou - Petřvaldík - Albrechtičky => celkem 65 km (z toho 41 km Jantarová stezka)

 

K přespání v Ostravě jsme využili ochotné příbuzenstvo a ráno netrpělivě vyhlížíme z oken na oblohu. Nic moc. Zcela zataženo, viditelnost mizivá, po včerejší bouřce mokro. Ostrava, kdysi ocelové srdce republiky, nás moc příjemně nevítá. Ale těžba uhlí už je minulostí. A taky jména dolů jako Vítězný únor, Rudý říjen či Fučík, známá z dob mých studií na ostravské chemické průmyslovce, kam fárali kamarádi.

Důl Michal

 

Dnes již zbývá jen Internet...

http://www.hornictvi.info - historie hornictví nejen na Ostravsku

www.ostravaci.cz - foto blog i historie

 

Ranní výplaz na nejvyšší horu Ostravy - haldu Emu - tedy vynecháme. U bývalého dolu Michal, dnes průmyslového muzea, jsme hodinu před otevřením, takže si jej taky necháváme na naši příští návštěvu příbuzných a míříme na Bohumín. Chátrající zámek (či spíše zřícenina) Starý dvůr v Rychvaldu, rybníky, mokřady, lesík a spousta neuvěřitelných chatrčí na kůlech kolem rybníka Nový stav - rybník je využíván pro sportovní rybolov.

 

Bohumín
U rybníka Nový stav před Bohumínem

 

Za Starým Bohumínem přejíždíme řeku Odru a ocitáme se v polských Chalupkach. Ale jen na pár kilometrů - za chvíli opět přejíždíme hranici směrem na Šilheřovice. První kopeček a je tady pohraniční obec Hať, začátek Jantarové stezky.

Za Darkovicemi projíždíme pásem předválečného opevnění - bunkry vojenského skanzenu v Hlučíně-Darkovičkách. Venkovní prohlídku všech objektů si samozřejmě nenecháváme ujít !!

 

Darkovičky
Darkovičky
vojenský skanzen v Hlučíně-Darkovičkách

 

V Hlučíně samozřejmě ztrácíme cyklo značení (jako vždy v každém trošku větším městě...). Nakonec jsme ji zahlídli pod mostem - přes svodidla se nám kola házet nechtěla, ale kousek dál přes příkop jsme to lehce zvládli :-))

Na koupání v Hlučínské pískovně není počasí, ale stezka podél řeky Opavy je fajn. Však taky potkáváme spousty cyklistů. A opět Ostrava, tentokrát Třebovice a následně Svinov. A opět - buď sem cedulku zapomněli dát nebo ji někdo ukradl.

 

Děhylov
Od Děhylova do Třebovic podél řeky Opavy

 

Ostravu konečně necháváme za zády a podjíždíme rozestavěnou dálnici. Zbytečnou odbočkou po nekvalitní silničce (nejspíš jsme jedinými cyklisty, co se zde drží značené trasy) dojíždíme do Polanky nad Odrou a raději zde stezku opouštíme. Proč jezdit mezi poli, když můžeme jet mezi rybníky po červené turistické značce Poodřím?? Krásné názvy - Košatka, Petřvaldík, Albrechtičky... Ta poslední obec dokonce s turistickou ubytovnou. K dispozici je kuchyňka, společenská místnost, úschovna kol umělá horolezecká stěna pro děti a to vše za pouhopouhých 140Kč/osoba/noc.

 

Albrechtičky
Přírodní rezervace Kotvice

 

Etapa druhá 12.8.2007

Poodří a Moravská brána

Albrechtičky - Nová Horka (Studénka) - Bartošovice - Kunín - Bernartice nad Odrou - Starý Jičín - Palačov - Hustopeče nad Bečvou - Němetice - Skalička - Teplice => celkem 55 km

 

Z Albrechtiček vyrážíme za mírného mrholení a mizivé viditelnosti. Siluetu Beskyd z jedné strany a Oderských vrchů z druhé si můžeme jen představovat. Nová Horka zaujme zámkem a sousední Bartošovice v údolní nivě řeky Odry a Bartošovického potoka také. V tom bartošovickém je dokonce turistická ubytovna. Ubytování na zámku za pár korun má zdá se jedinou, ale celkem podstatnou chybu - ubytují vás pouze v pracovní době, tj. do 15 hodin, což bylo tím důvodem, proč jsme spali v Albrechtičkách a ne zde. Místní naučná stezka láká na několik zajímavostí - hrobka rodiny Meinertů je romantická stavba z 2.čtvrtiny 19. století postavená podle hrobky J. W. Goetha a bývalý vodní mlýn se zachovalou mlýnicí s místnostmi pro turbínu a agregát. Tato technická památka však není veřejnosti přístupná, takže k vidění zde absolutně nic není. Zbytečná zajížďka...

 

Bartošovice
zámek v Bartošovicích - informační centrum + ubytovna

 

Zpevněná cesta mírně zvlněnou krajinou pokračuje do Kunína, obce s nově zrekonstruovaným barokním zámkem. Na přelomu 18. a 19. století zde byl jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa a velký český historik František Palacký.

 

Kunín
Zámek Kunín patří mezi nejcennější barokní památky Moravy.

 

A za Kunínem směrem na Bernartice nad Odrou první kopec. Převýšení ale dlouho nevydrželo, opět klesáme na úroveň Odry, ale tentokráte to již není řeka, ale říčka. Společnost nám dělá zřícenina Starého Jičína na Starojickém kopci, ale výšlap k němu nám dává docela zabrat. Kola nezbývá než tlačit a parkujeme až na hradním nádvoří. Na střídačku prolézáme volně přístupné ruiny paláce a zbytky hradeb (pouze vstup na věž je umožněn jen v návštěvních hodinách a zpoplatněn). Kdyby nebylo pošmourno, bylo by nádherně vidět do kraje... A tak nejzábavnější je nabídka místního hrnčíře - děti si mohou s jeho pomocí na hrnčířském kruhu vytočit svůj vlastní hrneček (my si dva zvonečky koupili).

 

Starý Jičín
Starý Jičín
zřícenina Starý Jičín

 

Dolů z kopce na Starojickou Lhotu to sviští a to již klesáme do údolí řeky Bečvy. Mlýn v Porubě je obestavěný zemědělskými stavbami, ale Hustopeče nad Bečvou se pyšní renesančním zámkem, s prý nejkrásnějším arkádovým dvorem na Moravě a kostelem Povýšení sv. kříže s ohradní zdí, na níž je umístěno 14 nádherných barokních soch světců. Znala jsem zámek jako zchátralý, zašlý a neudržovaný, ale své velké rekonstrukce a obnovení zašlé slávy se obdobně jako sochy v roce 2007 ve vlastnictví obce konečně dočkal.

 

Další pauza následuje u jednoho ze štěrkových jezer kousek od Hustopečí. Období největší slávy s průzračnou vodou je již minulostí, kvůli přemnoženým sinicím je zde momentálně koupání zakázáno. Bufet ale je stále v provozu, takže se posilňujeme před prudkým stoupáním do Němetic.

 

Hustopeče
jezera poblíž Hustopečí

 

S přibývající nadmořskou výškou se otevírá rozhled nejen do krajiny podél Bečvy, ale taky na blížící se mračna plná vody. A samozřejmě to vzala naším směrem... Před Skaličkou nás vítá informační tabule a dřevěný větřák. Naštěstí přístřešek mne zachránil před zmoknutím :-)

 

Skalička
Skalička
větrný mlýn Skalička

 

Protože se opět schyluje k přeháňce a i čas dost pokročil, moc se nezdržujeme a frčíme do Teplic. Lázně Teplice nad Bečvou jsou jedny z nejstarších lázní na Moravě, ale jak rychle najít ten náš penzion? Nejdříve zkoušíme mobil a necháváme se navigovat majitelkou. Pak mám spásný nápad - zkouším uložené POI v Legendu a vida, pension Ostravanka je v databázi a šipka ukazuje směr a vzdálenost vzdušnou čarou, takže "no problem"!!

 

V lázních pro léčbu srdečních a cévních chorob stojí za zhlédnutí nejen lázeňské domy Bečva (kolonáda), Moravan či janáček, ale zejména Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast, nejhlubší česká, ale i středoevropská propast. Suchá část, do které lze nahlédnout, má hloubku 69,5 m a v zatopené části je zatím měřením z roku 2006 potvrzena hloubka minimálně 220 m, tj. celkově 289,5 m (Macocha má hloubku 138,5 m k hladině Dolního jezírka a 30 m je hloubka Dolního jezírka). Geologové dnes odhadují, že by Hranická propast mohla dosahovat hloubky okolo 700 m, čemuž nasvědčuje teplota a chemické složení vody v jezírku.

 

Pensionu Ostravanka není co vytknout - však taky byl z tohoto výletu nejdražší (580Kč za dvoulůžkový pokoj). Vlastní sociální zařízení, vlastní televize, časopisy, knihy a dokonce i deštníky k zapůjčení a dokonce i bonbónek na polštáři.

 

Teplice teplice
lázně Teplice

 

Etapa třetí 13.8.2007

Hranickým krasem do rovinaté Hané

Teplice - Helfštýn - Týn nad Bečvou - Lipník nad Bečvou - Prosenice - Přerov - Tršice - Svésedlice - Velká Bystřice - Olomouc, sv. Kopeček => celkem 58 km

 

Stoupáme nad Teplice a vychutnáváme příjemnou cestu uprostřed lesů bez aut. Pár metrů od vrcholu Maleník se nachází dřevěný přístřešek s lavičkami a vrcholovou knihou a malé bezodtokové jezírko.

 

Maleník
Maleník, nadmořská výška 479 m

 

Cestou neodoláme spoustě nádherně zralých ostružin a konečně převážně klesáme. Hrad Helfštýn uprostřed zalesněných kopců nad údolím řeky Bečvy bývá dějištěm historického šermu, divadelní, hudební i taneční produkce i místo setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Jenže dnes je pondělí, takže máme smůlu...

 

zřícenina hradu Helfštýn
zřícenina hradu Helfštýn

 

Po sešup do Týna nás čeká rovinatá, téměř bezlesá oblast Hané. Podél Bečvy po sympatické asfaltečce míjíme Osecký jez, Osecký Jadran a vracíme se mezi auta u Prosenice.

 

Z Lipníku nad Bečvou do Prosenic
nová cyklostezka z Lipníku nad Bečvou do Prosenic

 

Z lužního lesa vyjíždíme až u Přerova a pokračujeme na Předmostí, proslulé archeologické naleziště tábořiště lovců mamutů z doby 20 - 30 tis. let př. n. l. Nezbytné foto s mamutíkem Tomem a jede se dál.

 

mamut
mamutík Tom

 

Čekyně, Tršice (porce oběda v místní restauraci se rozhodně nedala zvládnout), Svésedlice a již se otevírá pohled na náš dnešní cíl, barokní chrám na sv. Kopečku. Projíždíme hlučnou Velkou Bystřicí a odbočujeme z Jantarové stezky na Bukovany a Droždín. Opět využíváme možnosti GPSky - souřadnice pensionu U Milana jsou opět v databázi ubytovacích možností garminovské mapy TOPO CZECH 50. Trošku nám dalo zabrat vytlačit kola úzkými uličkami až pod vrchol svatého Kopečku, ale ten výhled z terasy zahradního domečku (400 dvoulůžkový apartmán/noc) za to rozhodně stojí. A samotný Svatý Kopeček? Jedno z nejznámějších poutních míst v Česku nad městem Olomoucí, bazilika minor, právě prochází rekonstrukcí, takže se turisté dovnitř s výjimkou mše nedostanou. Ale stavba je to velkolepá a úžasný rozhled atmosféru umocňuje.

 

sv. Kopeček
bazilika minor, sv. Kopeček

 

Etapa čtvrtá 14.8.2007

z úrodných rovin Hané na Drahanskou vrchovinu

Olomouc, sv. Kopeček - Olomouc - Olšany u Prostějova - Čelechovice na Hané - Smržice - Prostějov - Mostkovice - Plumlov - Vícov - Stínava - Protivanov - Suchý => celkem 70 km

 

Do velké Bystřice se vracíme zpět na Jantarovou stezku. Po rovince kolem říčky Bystřičky se dostáváme na okraj Olomouce, kde stezku opouštíme, abychom si mohli prohlédnout město a jeho pamětihodnosti. A těch zde je!

 

Novogotická katedrála sv. Václava, dominanta hanácké metropole, stojí v areálu olomouckého hradu. Dvouvěžové průčelí doplňuje třetí věž, vysoká 100,65 m, nejvyšší kostelní věž na Moravě (a druhá nejvyšší v ČR).

 

Románský biskupský palác, dříve známý spíše jako Přemyslovský palác stojí hned vedle - v roce 1306 zde byl zavražděn poslední Přemyslovec, český král Václav III.

 

Renesanční radnice s 75 m vysokou věží a "nejošklivějším" orlojem u nás v duchu socialistického realismu. Sloup Nejsvětější Trojice měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple a je to vůbec největší seskupení barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. A nelze vynechat šestici figurálních kamenných kašen s mytologickými motivy, které jednotou doby vzniku i množstvím patří k evropským unikátům - nás zaujala zejména sedmá, novodobá Ariónova kašna.

 

Olomouc Olomouc
Olomouc
Olomouc Olomouc
Olomouc

 

Opět se napojujeme na cyklostezku a míříme přes Povel do Slavonína. Definitivně opouštíme hanáckou metropoli. Konečně opět na silnici s minimálním provozem... Nad vedením stezky přes Čelechovice na Hané zůstává rozum stát - naprosto zbytečná smyčka k nádraží nás protahuje kdesi za humna namísto kolem nějaké rozumné hospůdky. Je čas oběda a snad se tedy něco najde aspoň v Prostějově. Město je plné cyklostezek, ale značení Jantarové je opět k ničemu a nebýt mapy v GPS, tak bloudíme rozhodně déle.

 

Podél Plumlovské přehrady vede příjemná asfaltečka a Plumlovský zámek zespodu od Podhradského rybníka vypadá sice velkolepě, ale ošklivě.

 

Plumlov
zámek Plumlov

 

A zde jsme udělali zásadní chybu - drželi jsme se značení Jantarové stezky a ta nás vedla stále po silnici s provozem. Stoupání do Stínavy a dále do Protivanova (cca 300 výškových metrů) s kamiony v obou směrech nebylo nic příjemného ani bezpečného. Navíc jsem to kolo musela v podstatě celou tu dobu tlačit, abych to s mou současnou mizivou fyzičkou zvládla bez zdravotních komplikací. A přitom přes Repechy vede vojenským prostorem nádherná lesní asfaltka... Lesem, podél potoka, kolem pastelkového plotu (ten byl nedávno v TV)...

 

Konečně nahoře. Společnost nám kromě kamionů dělají i větrné elektrárny a naštěstí pár kilometrů za Protivanovem odbočujeme konečně zase do lesa. Suchý je známý především svým rybníkem o rozloze cca 6 ha a určeném především k rekreaci. Vítá nás kemp, tobogán a spousta chat a chatiček. GPSka nás neomylně směřuje k našemu dnešnímu pensionu - jmenuje se Athena, dá se v něm dokonce platit platební kartou, ale za tu cenu komfortu moc nenabízí (480 Kč dvoulůžkový pokoj, sociálky máme společné s dalším pokojem a zejména ty, ale i vše ostatní tady, má svá nejlepší léta již za sebou). Prostě původně rekreační středisko se vším všudy. Včetně výdeje jednotné stravy v určený čas a ostatní hosté ať si počkají...

 

rybník v obci Suchý
rybník v obci Suchý

 

Etapa pátá 15.8.2007

Moravským krasem

Suchý - Sloup - Skalní Mlýn - Blansko - Adamov - Bílovice nad Svitavou - Brno, Maloměřice => celkem 50 km

 

Vracíme se opět na Jantarovou stezku a vychutnáváme si dlouhou cestu lesním tichem po asfaltové silničce do Sloupu. Kolem Sloupsko-Šošůvských jeskyní míříme samozřejmě do Pustého žlebu plného krasových útvarů a ne po silnici s auty do Ostrova u Macochy, jak vede stezka. V bezvodém krasovém kaňonu je každopádně celkem chladno a s výjimkou okolí Punkevních jeskyní a Macochy i liduprázdno. A opět se potvrdilo, že Punkevní jeskyně s prohlídkou na lodičkách patří k nejnavštěvovanějším u nás - vstupenky jsou samozřejmě vyprodány.

 

Sloup
u Sloupsko-Šošůvských jeskyní

 

Skalní mlýn Skalní mlýn
Skalní mlýn

 

Od Skalního mlýna to po novém asfaltovém koberci jede skoro samo, ale u Blanska musíme opět kousek po silnici 2. třídy. Kolem Klamovky a stále podél Svitavy a od časného rána stále z kopce. Zříceninu Nového hradu tentokrát vynecháváme a zastavujeme až v Bílovicích nad Svitavou - samozřejmě v Sokolovně. A už je tady Brno. V Cacovicích stezku definitivně opouštíme - čeká nás poslední stoupání nad husovický tunel.

 

 

Celý itinerář byl tentokrát poskládán pouze na základě mailů - ubytovací možnosti v příslušném regionu byly nalezeny pomocí vyhledávače firem na www.mapy.cz - s pomocí klíčového slova ubytování. Z 22 oslovených penzionů v cenové relaci do 300Kč/osoba/noc nám tentokráte odpovědělo neuvěřitelných 15 (a to většinou o následujícím pracovním dni).

mapa

 

copyright Alena