logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Moravský kras - Suchý a Pustý žleb, Macocha - 31.12.2011

... baterka nutná :-) ...

Tentokráte se mi nechce dlouho sedět za volantem a už vůbec ne brzy vstávat, takže cíl dnešního výletu je jasný - Moravský kras :-)

 

K zaparkování jsem zvolila parkoviště u Skalního mlýna, ale nebyl to zrovna geniální nápad. Parkoviště u Skalního mlýna je placené, takže jsem hned o 50 Kč lehčí. Měla jsem raději zvolit ostrou zatáčku silnice vedoucí z Vilémovic na Machochu v místě, kde navazuje asfaltová cesta do Suchého žlebu. Komerční využití téhle oblasti neponechává nic náhodě. Po zaplacení parkovného zaplatíte za vláček, zaplatíte za návštěvu jeskyní, za možnost fotografovat, za lanovku směrem nahoru, za lanovku směrem dolů, za cestu vláčkem zpět. Existovala dokonce nějakou dobu i varianta výběru poplatku za nahlídnutí z horního můstku do propasti!! A přidáte-li nějaké to občerstvení, máte v peněžence vyluxováno :-(

 

Skalní mlýn
Skalní mlýn (prosinec 2011)

 

Pokud se chcete do Punkevních jeskyní s plavbou po podzemní říčce Punkvě podívat v létě, v hlavní turistické sezóně, musíte si vstupenky raději zarezervovat dopředu, protože jinak můžete od pokladny odejít s nepořízenou. To však v zimě s výjimkou vánočních svátků a Silvestra rozhodně neplatí - na parkovišti u Skalního mlýna jsme byli 22. ledna 2011 jediní a ve vstupní hale Punkevních jeskyní jsme se na vstup v 10:00 sešli celkem 4.

 

Dneska je však 31. prosince, silvestrovské dopoledne a je zde docela živo - zejména zásluhou několika autobusů s německou poznávací značkou. Ale všichni nasedají do vláčku a míří k Punkevním jeskyním, které jsou pro turisty otevřeny po celý rok a cesta směřující ke Kateřinské jeskyni a do Suchého žlebu je liduprázdná. A právě tam dneska mířím :-)

 

Míjím vchod Kateřinské jeskyně podobný gotickému portálu, která je v turistické sezóně zpřístupněna veřejnosti. Není sice tak krásně vyzdobená krápníky, jako ostatní jeskyně Moravského krasu, ale je bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů a Hlavní dóm, prostora s délkou 97 m, šířkou 44 m a výškou 20 m je největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR.

 

Kateřinská jeskyně
Kateřinská jeskyně (prosinec 2011)

 

Suchým žlebem vede stará asfaltová silnička, vjezd automobilů je sem naštěstí zakázán a cyklistů na Silvestra po takhle zledovatělém povrchu určitě také moc nepotkám. Suchý žleb, jedna z větví starobylé Jantarové stezky, je významným krasovým údolím asi 5 km dlouhým a vede od Skalního mlýna až k jeskyni Balcarka.

 

Suchý žleb
Suchý žleb (prosinec 2011)

 

Nedaleko Kateřinské jeskyně, v jižní stráni žlebu se nachází Rytířská jeskyně, jeskynní hrad, který byl obýván ve středověku jako jediný jeskynní hrad u nás. Portál této jeskyně patří k největším v Moravském krasu - je široký 16 a vysoký 15 metrů. Archeologický výzkum zde roku 1939 prováděl Karel Absolon a objeveny byly stopy osídlení ze starší doby kamenné (35 000-30 000 př.Kr.), po paleolitickém člověku (13 000-10 000 př.Kr.) i keramické střepy z mladší doby kamenné (5400-4900 př.Kr.).

 

Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně (prosinec 2011)

 

Vnitřek jeskyně je tvořen jediným dómem s rozměry 47x10 metrů a je ozářen denním světlem. V prostoru vchodu do jeskyně jsou zachovány pozůstatky zdiva - dvou rovnoběžných zdí a třetí zdi, rovnoběžné se západní stěnou, která je novodobá - vznikla pravděpodobně při archeologických pracech.

 

Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně (prosinec 2011)

 

Ohledně pozůstatků vnitřní zástavby však můžeme dnes již jen hádat. Lze předpokládat, že byla pravděpodobně dřevěná s kamennými základy. Vzhledem k tomu, že jeskyně byla několikrát překopána několika generacemi hledačů pokladů, je nerovný terén uvnitř výsledkem nahromadění vykopané hlíny. V zadní části jeskyně dokonce narazíte na výkop s rezavějícími zbytky.

 

Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně (prosinec 2011)

 

Kdysi tudy prudkým srázem vedla červená značka z Harbechů, ale byla zrušena - přístup k jeskyni je dnes komplikovaný, vchod je skryt za hustým porostem, vyšlapaná pěšina je téměř neznatelná a není dovoleno pohybovat se mimo turistické stezky.

 

Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně
Rytířská jeskyně (prosinec 2011)

 

Dalších díry jsou viditelné ze silničky a známé pod názvem Čertova okna.

 

Čertova okna
Čertova okna
Čertova okna
Čertova okna
Čertova okna (prosinec 2011)

 

Blížím se k místu s výhledem na Čertův most. Je označeno rozcestníkem a doplněno tabulkou o zákazu výstupu. Jenže z nádherného přírodního skalního útvaru toho v podstatě moc vidět není - a to mi ve výhledu tentokráte nebrání listí stromů. Nakonec musí pomoci kombinace největšího zoomu a úprav tonality v Zoner Photo Studiu :-)

 

Čertův most
Čertův most
Čertův most (prosinec 2011)

 

Asi 18 metrů vysoký skalní oblouk vznikl zásluhou eroze z jeskyně, kterou vyhlodal tok Bílé vody. Nad jiné povolaný Karel Absolon (1877-1960) píše v dvoudílné monografii Moravský kras, vydané v roce 1970: "Čertův most býval v dřívějších dobách jedním z nejvyhledávanějších míst v Suchém žlebu pro svou zvláštnost a malebný zjev… Starohrabě H. Salm, jenž se velmi staral o povznesení turistiky v kraji, dal vybudovat naproti skalnímu mostu pavilonek, kam se mohli uchýlit návštěvníci před deštěm, a povzbudil vynikajícího malíře F. Richtera, aby scenérii namaloval." Romantická kresba mostu z roku 1833, ač trochu zkreslená, zdobí mnohé publikace o Moravském krasu.

 

Čertův most
Čertův most - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1833)

 

Postačilo by vykácet stromy, které jistě nepatří k původní vegetaci, a obnovit tak pohled na kdysi nejznámější pamětihodnost "Moravského Švýcarska", jak se tomuto kraji říkalo v dobách, kdy bylo skály vidět.


Nedaleko Čertova mostu se nachází další kamenný most, Čertova branka, ale ani k ní není přístup.

 

Čertova branka v Suchém žlebu
Čertova branka v Suchém žlebu - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1833)

 

Vyšlapaná pěšinka mne přivádí před další jeskyni. Komínovitá jeskyně má vchod charakteristický tvarem pravoúhlého trojúhelníku s přeponou na zemi. Je tvořena jednou chodbou ve stálém směru a končí ve vzdálenosti 47 metrů, kde pokračuje zataraseným, 12 metrů vysokým komínem.

 

Komínovitá jeskyně
Komínovitá jeskyně
Komínovitá jeskyně
Komínovitá jeskyně (prosinec 2011)

 

Skalní stěny vápencového kaňonu jsou stále strmější, skály jsou pokryty břečťanem, mechem a lišejníky a teplota klesla pod nulu. Sluníčko nádherně osvětluje vrcholky, ale sem dolů nedosáhne, protože kamenité stráně vystupují více než 100 metrů nad žleb.

 

Suchý žleb
Suchý žleb
Suchý žleb (prosinec 2011)

 

První úzká skalní soutěska se nazývá Dolní Úzká, ta další Horní Úzká.

 

Suchý žleb
Suchý žleb (prosinec 2011)

 

Jeskyně Kalovy propasti jsou tvořeny třemi dómy, třemi propastmi 43 metrů hlubokými a dvěma dlouhými komíny. Vchod láká k návštěvě a přes zamřížovaný otvor lze nahlédnout do propasti.

 

Kalovy propasti
Horní Úzká, Kalovy propasti (prosinec 2011)

 

 

Horní Úzká
Horní Úzká (prosinec 2011)

 

Úzká
Úzká - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1833)

 

I jeskyně Kravská díra leží nedaleko od silnice s nápadným portálem 10 metrů širokým a čtyři metry vysokým. Skládá se z hlavního dómu a dvou chodeb - jedna je zatarasená balvanitým zásypem, druhá končí v otevřeném závrtu.

 

Kravská díra
Kravská díra
Kravská díra (prosinec 2011)

 

Ale ve skutečnosti se toho v této jeskyni skrývá víc. Nové prostory byly objeveny zcela nedávno (2009), ale největším překvapením bylo, že nové prostory byly objeveny již dříve a později pak muselo dojít k zasypání přístupové cesty - o činnosti dřívějších badatelů svědčí nalezené nářadí, žebříky a další materiál.

 

Po nakouknutí do Verunčiny jeskyně mám jižní část Suchého žlebu za sebou - přede mnou se otevírá krásný pohled na jeho další část - vilémovický systém s jeskyněmi známými pod názvy Smrtní (prosinec 2011), Srnčí a Ovčí díra. Ale na prolézání dalších děr už nemám času - je nejvyšší čas zamířit směrem k Macoše a poté Pustým žlebem zpátky k autu u Skalního mlýna. Zásluhou pokusů s externím bleskem připojeným pomocí TTL kabelu, který opakovaně odmítal přenášet údaje, čas pořádně pokročil.

 

vilémovický systém
vilémovický systém (prosinec 2011)

 

A jsem nahoře, nad propastí Macocha. Vyfotit však propast z horního můstku (tento je z roku 1882) z výšky 138 metrů nade dnem je jako vždy problém. Ústí propasti se rozevírá do rozměrů 174 m x 76 m, ale na dno zrovna moc vidět není - pěkný je pouze výhled na dolní můstek. Naklánět se přes zábradlí rozhodně není dobrý nápad a některým dělá problém byť se jen k zábradlí přiblížit. A navíc už je celkem málo světla.

 

Macocha z Horního můstku
Macocha z Horního můstku
Macocha z Horního můstku (prosinec 2011)

 

Zásluhou ledu je docela problém dostat se dolů k Dolnímu můstku bez pádu. Pokud se přidá silvestrovská nálada podpořená nějakou tou štamprličkou, jde legrace stranou :-)

 

Dolní můstek, ve výšce cca 90 m nade dnem, je z roku 1899 a na dno propasti zrovna míří poslední dnešní výprava, takže výhled do propasti mám tentokráte umocněn hudbou a poté výkladem v němčině.

 

Macocha z Dolního můstku
Macocha z Dolního můstku
Macocha z Dolního můstku (prosinec 2011)

 

Macocha, dolní můstek
Macocha, Dolní a Horní můstek - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1830)

 

Macocha
Macocha - Karel Absolon, Moravský kras (autor Fischer 1816)

 

Po cestě, spojující Pustý žleb s Macochou zbudovanou hrabětem Salmem a která nese jeho jméno - Salmova stezka, klesám strmou strání v úzkém úseku ohraničeném kolmými skalami v mnoha serpentinách k rozcestí Pod Salmovkou.

 

Salmova stezka
Salmova stezka (prosinec 2011)

 

V Pustém žlebu, krasovým kaňonem vedoucím od obce Sloup k hotelu Skalní mlýn v délce cca 7,5 km, mne čeká dnešní druhá Čertova branka, další unikátní skalní tunel, který zde vznikl vytrvalým narážením vody v řece na ostroh a společným účinkem chemické i mechanické eroze.

 

Čertova branka v Pustém žlebu
Čertova branka v Pustém žlebu (prosinec 2011)

 

Čertova branka v Pustém žlebu
Čertova branka v Pustém žlebu - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1833)

 

Pustý žleb se Starým zámkem
Pustý žleb se Starým zámkem - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1833)

 

Míjím vchod do Punkevních jeskyní (leden 2011) - provozní doba právě končí a k odjezdu se chystá zřejmě poslední vláček. Ale já pokračuji pěšky, ve vláčku by mi utekly další zajímavosti :-)

 

Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně (prosinec 2011)

 

Výtok Punkvy
Výtok Punkvy - Karel Absolon, Moravský kras (autor F. Richter 1821)

 

A jsem u Malého Výtoku. Mám štěstí, že je tak málo vody - nemám problém dostat se až k němu. Od tohoto místa teče Punkva doplněná o přítoky z Ostrovského žlebu a Harbešsko-Vilémovické plošiny už jako jako každá normální řeka - po povrchu :-) Kdysi zde býval železný mostík zaklíněný do skály, ale zůstaly z něj jen nepatrné zbytky a okoupat se rozhodně na Silvestra nemíním :-)

 

Malý Výtok
Malý Výtok (prosinec 2011)

 

A na závěr pár odkazů:

- www.cavemk.cz web Správy jeskyní Moravského krasu - provozní doba, ceník, možnost rezervace
- www.kras.unas.cz stránky cestovatele Toma - nejvíce informací o Moravském krasu na Internetu
- www.suchy-zleb.cz stránky základní organizace České speleologické společnosti 6-14 Suchý žleb

 

 

 

copyright Alena