Drahanská vrchovina I. - 22.1.2012

... na běžkách okolím Suchého ...

Konečně se zima trošku probrala a sněhem zasypala i polohy s nadmořskou výškou 600-700 m. Takže kam? Když jsem v prosinci 2010 objevila na idnes článek s titulkem "Skvělé okruhy, nenáročná jízda. Drahanská vrchovina je rájem běžkařů" zaujalo mne to, ale natěšila jsem se zbytečně - po vánoční oblevě sníh už nenapadl :-(

Takže konečně mám příležitost otestovat některý z okruhů - z Brna je to do Suchého přes Boskovice 48 km, což se dá zvládnout za cca 50 minut a v Suchém je k dispozici velké parkoviště. Ještě nabalit lopatu pro možné katastrofické scénáře, ale ještě by to chtělo pytel s pískem nebo aspoň kus starého koberce, protože i zimní pneumatiky se rády protáčejí :-( a vyjet z naší Fabkou s předním pohonem ze závěje nafoukaného sněhu na parkovišti by se mi nemuselo podařit.

Táhlý horský obloukovitě prohnutý hřeben Drahanské vrchoviny se táhne zhruba od Brna po město Prostějov na Olomoucku a jeho součástí je Moravský kras. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta Skalky (735 m) východně od Boskovic. Krajina je poměrně řídce osídlena a díky tomu zde nalezneme velké komplexy neporušených lesů - ráj houbařů, ale také mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými a rostlinnými společenstvy.

V diskuzním fóru na speciálním lyžařském webu se to v sobotu chválou jen hemží a přes noc ze soboty a neděli přibylo dalších 10-20 cm mokrého sněhu, takže stopy budou zrána určitě zafoukané. Na parkoviště u rybníka s rozlohou cca 6 ha, v nadmořské výšce 661 m, přijíždím těsně po deváté - v batůžku mám pro jistotu svačinu a termosku s čajem, protože civilizace asi moc nepotkám a mapku.

Suchý (leden 2012)

Ale právě mapka mne hned na začátku pěkně zmátla - namísto abych vyrazila přímo k penzionu Athéna, zajíždím si směrem k Velenovu a když v lese konečně narazím na stopu, zaraduju se. Ale že tohle není bíle vyznačený okruh mi dochází až poté, kdy je z GPS záznamu jasné, že namísto abych se stáčela a blížila k silnici mezi Suchým a Benešovem a k rybníku zvaný Horní, stále se vzdaluji.

ze Suchého k Velenovu (leden 2012)

Ale vždyť je to jedno - stopa je prošlápnutá, sněhu je dostatek a lesy zasypané čerstvou sněhovou peřinou nádherné. Času je dost a s GPSkou parkoviště vždycky najdu.

nedaleko penziónu Athéna (leden 2012)

Od Velenova se otevírá pohled směrem k Vysočině a prošlápnutá stopa se drží cyklotrasy do Okrouhlé. Lehká táhlá stoupání střídají rovinky a pohodová mírná klesání.

poblíž Velenova (leden 2012)

Od rozcestí s křížem sjíždím k Okrouhlé, ale držím se stopy proti proudu Okrouhlého potoka k rybníčku.

před Okrouhlou (leden 2012)

Okrouhlá (leden 2012)

Okrouhlá (leden 2012)

Na rozcestí lesních cest stojí hezký pomníček s textem Zde skončil svůj mladý život Stanislav Prokop *11.5.1930 +20.2.1955. Kdoví, co se tu tehdy stalo, mé goooglení skončilo neúspěchem.

Okrouhlá (leden 2012)

A stopa mne opět vede do lesa, ale naštěstí je dnes sněhu dost i v lese.

Okrouhlá (leden 2012)

Konečně se má vzdálenost vůči vrcholu Skalky začíná pomaloučku zkracovat - na rozcestí nedaleko vrcholu Přibitá (682 m) se konečně napojuji na vyznačený a skútrem upravený lyžařský okruh Suchý. Nebo se ten vrchol jmenuje Přibytá?? V mapách je název s "i" měkkým, na rozcestníku s tvrdým...

Okrouhlá (leden 2012)

Překračuji komunikaci mezi Suchým a Benešovem a po chvíli se ocitám na hrázi malého Horního rybníka.

Horní rybník (leden 2012)

Vlevo v lese pramení potok Žďárná, který oba rybníky zásobuje. Dopoledne jsem v podstatě nikoho nepotkala, ale ono to vlastně bylo zejména zásluhou toho, že jsem nejezdila po oficiální trase. Tady je momentálně lyžařů poměrně dost a je moc fajn, že stopy jsou dvojité - pro každý směr jedna.

od Horního rybníka na Skalky (leden 2012)

A jsem na nejvyšším místě trasy, v nadmořské výšce 729 m, kousek pod vrchem Skalky (735 m). Ale vrchol je to plochý a zalesněný a bohužel neposkytuje žádné výhledy. Škoda, ani meteorologický radar nefunguje jako veřejnosti přístupná rozhledna :-(

Skalky (leden 2012)

Ale stavba zaujme architektonicky - z hřibovité základny vyrůstá železobetonový tubus, který je zakončen ochozem ve výšce 35 m nad terénem a nad ním je umístěno vlastní srdce stanice, horní kulovitá část s radiolokátorem. Již patnáctým rokem zjišťuje rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na ploše řádu sto tisíc kilometrů čtverečních. Bouřky dokáže detekovat do vzdálenosti 250 až 300 kilometrů a takováto zařízení jsou na území České republiky pouze dvě - v Brdech poblíž Příbrami a zde, u Benešova nedaleko Boskovic proto, že Skalky jsou nejvyšším bodem zhruba uprostřed Moravy - více viz toulání se Drahanskou vrchovinou v červnu 2011.

výstupy z radaru

Pro znavené lyžaře či turisty zde zbudovali přístřešek a v něm umístěná podrobná mapa mi pomůže s rozplánováním další trasy. Pramen Punkvy dneska vynechám, vrchol Skály (723 m) s partyzánskou základnou taky - objedu tento vrchol po spojnici okruhu Suchý a Protivanovský

na silničce spojující vrcholky Skalky a Skály (leden 2012)

Kousek pod vrcholem stávala středověká osada Bouchenec, ale jako mnohé další v této oblasti zanikla - pravděpodobně vhledem k vyčerpání přírodních zdrojů, půdy i vody a vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám v těchto nadmořských výškách obecně. A co zde vlastně zbylo? Vyvýšeniny obsahující stavební kamení, vypálenou vymazávku a malé množství keramických střepů.

někde tady stávala osada Bouchenec (leden 2012)

Míjím pramen Huťského potoka a ocitám se na otevřeném prostranství směrem k Protivanovu.

na loukách k Protivanovu (leden 2012)

Vlhké rašelinné louky v okolí pramenišť s vysokou hladinou spodní vody s mokřadními společenstvy Louky pod Skalami jsou přírodní památkou, ale vše zajímavé je ukryto pod sněhem.

Po žluté dojíždím k rozcestí žluté a modré zvané U Skal a žlutá mne dovede až do Suchého.

Ale ještě krátká odbočka - za mostkem přes Punkvu zajíždím k rybníčku, který byl v červnu 2011 nádherný. Hladina je pokryta ledem a sněhem, ale krásně je zde i nyní. Prošlapávám si cestičku hlubokým sněhem a škoda, že sluníčko dneska už asi nemíní "vylézt". Už vím, proč jsem nemohla v létě nalézt značenou odbočku z asfaltové silničky - modrá značka i značka naučné stezky byla přeznačena a rozcestí Horní brody ve starších mapách již neexistuje.

u jezírka na Punkvě u Skelné Huti (leden 2012)

Celý systém lyžařských tras má jediné, ale zato velikánské "ale". Využívají se lesní cesty, ale ty samozřejmě podle svých pravidel prohrnují lesáci :-( Nevím, jak je to navzájem domluvené, dneska jsem měla štěstí možná i proto, že sníh připadl ze soboty na neděli, ale podle zápisků v diskuzním fóru je právě tohle opakovaný obrovský nedořešený problém.

Suchý, rybník (leden 2012)