logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Skalky - 11.6.2011

... nejvyšší bod Drahanské vrchoviny...

Do oblasti Skalek, nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny a okolím obcí Protivanov, Benešov, Žďárná, Kořenec či Suchý jsem měla původně naplánován výlet na běžkách. Web Lyžařský průvodce DRAHANSKOU VRCHOVINOU a BOSKOVICKEM jsem si zařadila mezi oblíbené položky, ale zůstalo jen u toho - nenapadl sníh.

 

V těsné blízkosti kopce Skalky (735 m), nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny, stojí velice zvláštní stavba. Meteorologický radiolokátor zaujme i architektonicky - z hřibovité základny vyrůstá železobetonový tubus, který je zakončen ochozem ve výšce 35 m nad terénem a nad ním je umístěno vlastní srdce stanice, horní kulovitá část s radiolokátorem. Meteorologický radar zde již patnáctým rokem zjišťuje rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na ploše řádu sto tisíc kilometrů čtverečních. Bouřky dokáže detekovat do vzdálenosti 250 až 300 kilometrů a takováto zařízení jsou na území České republiky pouze dvě - v Brdech poblíž Příbrami a zde, u Benešova nedaleko Boskovic.

 

Drahanská vrchovina, Skalky
Drahanská vrchovina, Skalky
Drahanská vrchovina, Skalky (červen 2011)

 

Stanice není veřejnosti běžně přístupná - s výjimkou dnů otevřených dveří, jejichž termíny lze zjistit na internetových stránkách obce Benešov nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ty minulé byly v srpnu). V takovém případě, se můžete pokochat výhledem - v západním směru na kopcovitý terén Českomoravské vysočiny, jižně na oblast Moravského krasu s nepřehlédnutelným Kojálem či na severu vrcholky Orlických hor, Králického Sněžníku či Jeseníků. Zájem bývá veliký - podařilo se mi najít pár snímků Dracona ze srpna 2008 a Meteosvatonovice ze srpna 2009.

 

Stream webkamera na meteorologické stanici
výstupy z radaru

 

Normálně se žádným výhledem nepokocháte - celá tato vrcholová část Drahanské vrchoviny je porostlá lesem a neuvěřitelně placatá. Jako dopravní prostředek je mnohem lepší bicykl než vlastní nohy :-(

 

Ale co se dá dělat, kolo sebou dneska nemám, šlapu tedy po lesní asfaltové silničce po svých. Kam? K prameni Punkvy. Nebo Luhy??

 

Ve starších mapách se uvádělo, že říčka Punkva vzniká soutokem - soutokem Sloupského potoka a Bílé vody v Amatérské jeskyni. Delší ze zdrojnic, Sloupský potok, je tvořen soutokem Luhy a Žďárné, do kterých se vlévají toky Petrovického a Němčického potoka. Bílá voda pramení jižně od Protivanova a do Bílé vody se ještě před soutokem se Sloupským potokem vlévá Lipovecký potok a potok Besčák. Variant je tedy povícero - ta oficiální zní, že říčka Luha je hlavní zdrojnicí řeky Punkvy a za pramen řeky Punkvy je oficiálně považován pramen Luhy.

 

A jak to vlastně s charakteristikou pramene řeky vlastně je?

 

"Počátkem či pramenem řeky může být některý z pramenů zdrojnic. Nejsou-li zdrojnice označeny jménem, klade se počátek řeky k pramenu nejdelší nebo nejvodnatější z nich. Jsou-li dvě nebo více zdrojnic stejně vodné i dlouhé, označí se počátek řeky k pramenu levé z nich." ( HUBAČÍKOVÁ, Věra. Hydrologie. 1. vyd. V Brně : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002.s. 29.)

 

Punkva nebo Luha, místečko je to pěkné a za návštěvu stojí. A hrníčků je tu opravdu dostatek :-) Dokonce i cedulka televizního pořadu Zpět k pramenům Luďka Munzara a Bedřicha Ludvíka zde zůstala - tento pramen je zahrnut do šestého dílu, Prameny pitných řek.

 

Drahanská vrchovina, pramen Punkvy
Drahanská vrchovina, pramen Punkvy
Drahanská vrchovina, pramen Punkvy
Drahanská vrchovina, pramen Punkvy (červen 2011)

 

Po proudu potoka pokračuji až k jezírku u Skelné huti. Nádherně čistá voda - krásné zrcadlo uprostřed smrkových lesů a příjemné posezení před cestou zpátky - musím do Benešova, protože tam jsem zanechala auto.

 

Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti
Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti
Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti
Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti
Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti (červen 2011)

 

Na vrcholu Skály (723 m) stojí chata, která za druhé světové války sloužila jako útočiště partyzánského oddílu Jermak a fašisty stíhaných lidí z okolí. I dnes je docela ukrytá - značenou odbočku z turistické značky zde neobjevíte - jen vyšlapanou pěšinku do kopce a přivítá vás dřevěný partyzán s dřevěným samopalem, pamětní deska a schránka s vrcholovou knihou. Ale všechno se tu tak trochu rozpadá...

 

Drahanská vrchovina, vrchol Skály
Drahanská vrchovina, vrchol Skály
Drahanská vrchovina, vrchol Skály
Drahanská vrchovina, vrchol Skály (červen 2011)

 

Nakonec při zpáteční cestě ještě vyšlapu i na vlastní vrchol Skalek - 150 m SV od radaru. Jsem 36,56 km od morového sloupu na náměstí Svobody - vrchol je započítán do Brněnské výškovnice :-)

 

Ale nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem je v této oblasti pravděpodobně Sušský rybník na SV okraji obce Suchý. Pláž je k dispozici travnatá i písčitá, půjčují zde lodičky, koho nebaví plavání, může si zajezdit na toboganu. A grilovaných klobás a točeného piva je zde rozhodně dost a dost.

 

Drahanská vrchovina, Sušský rybník
Drahanská vrchovina, Sušský rybník
Drahanská vrchovina, Sušský rybník (červen 2011)

 

Ještě přidám pár fotografií prstnatce májového (dactylorhiza majalis) z podmáčených luk mezi Benešovem a Kořencem, z místa zvaného Kocourov.

 

Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový
Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový
Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový
Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový
Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový
Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový (červen 2011)

 

Drahanská vrchovina, Kocourov - pcháčová louka
Drahanská vrchovina, Kocourov - pcháčová louka (červen 2011)

 

Větrný mlýn v Kořenci, postavený v roce 1866 se šesti perutěmi býval dominantou obce. Mlýn mlel do druhé světové války, během které bylo mletí zakázáno. Po poškození vichřicí v r. 1944 byl obnoven, ale pouze se čtyřmi perutěmi. Poslední obilí se zde semlelo v roce 1949 a v roce 1967 byl mlýn ve špatném stavu prodán k rekreačním účelům. Bohužel, jeho dominantní krajinná poloha již zanikla mezi okolními vzrostlými stromy - více na webu Povětrník. Ani jednu peruť nemá :-(

 

Drahanská vrchovina, Kořenec - větrný mlýn
Drahanská vrchovina, Kořenec - větrný mlýn (červen 2011)

 

 

 

 

 

copyright Alena