Skalky - 11.6.2011

... nejvyšší bod Drahanské vrchoviny...

Do oblasti Skalek, nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny a okolím obcí Protivanov, Benešov, Žďárná, Kořenec či Suchý jsem měla původně naplánován výlet na běžkách. Web Lyžařský průvodce DRAHANSKOU VRCHOVINOU a BOSKOVICKEM jsem si zařadila mezi oblíbené položky, ale zůstalo jen u toho - nenapadl sníh.

V těsné blízkosti kopce Skalky (735 m), nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny, stojí velice zvláštní stavba. Meteorologický radiolokátor zaujme i architektonicky - z hřibovité základny vyrůstá železobetonový tubus, který je zakončen ochozem ve výšce 35 m nad terénem a nad ním je umístěno vlastní srdce stanice, horní kulovitá část s radiolokátorem. Meteorologický radar zde již patnáctým rokem zjišťuje rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na ploše řádu sto tisíc kilometrů čtverečních. Bouřky dokáže detekovat do vzdálenosti 250 až 300 kilometrů a takováto zařízení jsou na území České republiky pouze dvě - v Brdech poblíž Příbrami a zde, u Benešova nedaleko Boskovic.

Drahanská vrchovina, Skalky (červen 2011)

Stanice není veřejnosti běžně přístupná - s výjimkou dnů otevřených dveří, jejichž termíny lze zjistit na internetových stránkách obce Benešov nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ty minulé byly v srpnu). V takovém případě, se můžete pokochat výhledem - v západním směru na kopcovitý terén Českomoravské vysočiny, jižně na oblast Moravského krasu s nepřehlédnutelným Kojálem či na severu vrcholky Orlických hor, Králického Sněžníku či Jeseníků. Zájem bývá veliký - podařilo se mi najít pár snímků Dracona ze srpna 2008 a Meteosvatonovice ze srpna 2009.

výstupy z radaru

Normálně se žádným výhledem nepokocháte - celá tato vrcholová část Drahanské vrchoviny je porostlá lesem a neuvěřitelně placatá. Jako dopravní prostředek je mnohem lepší bicykl než vlastní nohy :-(

Ale co se dá dělat, kolo sebou dneska nemám, šlapu tedy po lesní asfaltové silničce po svých. Kam? K prameni Punkvy. Nebo Luhy??

Ve starších mapách se uvádělo, že říčka Punkva vzniká soutokem - soutokem Sloupského potoka a Bílé vody v Amatérské jeskyni. Delší ze zdrojnic, Sloupský potok, je tvořen soutokem Luhy a Žďárné, do kterých se vlévají toky Petrovického a Němčického potoka. Bílá voda pramení jižně od Protivanova a do Bílé vody se ještě před soutokem se Sloupským potokem vlévá Lipovecký potok a potok Besčák. Variant je tedy povícero - ta oficiální zní, že říčka Luha je hlavní zdrojnicí řeky Punkvy a za pramen řeky Punkvy je oficiálně považován pramen Luhy.

A jak to vlastně s charakteristikou pramene řeky vlastně je?

"Počátkem či pramenem řeky může být některý z pramenů zdrojnic. Nejsou-li zdrojnice označeny jménem, klade se počátek řeky k pramenu nejdelší nebo nejvodnatější z nich. Jsou-li dvě nebo více zdrojnic stejně vodné i dlouhé, označí se počátek řeky k pramenu levé z nich." ( HUBAČÍKOVÁ, Věra. Hydrologie. 1. vyd. V Brně : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002.s. 29.)

Punkva nebo Luha, místečko je to pěkné a za návštěvu stojí. A hrníčků je tu opravdu dostatek :-) Dokonce i cedulka televizního pořadu Zpět k pramenům Luďka Munzara a Bedřicha Ludvíka zde zůstala - tento pramen je zahrnut do šestého dílu, Prameny pitných řek.

Drahanská vrchovina, pramen Punkvy (červen 2011)

Po proudu potoka pokračuji až k jezírku u Skelné huti. Nádherně čistá voda - krásné zrcadlo uprostřed smrkových lesů a příjemné posezení před cestou zpátky - musím do Benešova, protože tam jsem zanechala auto.

Drahanská vrchovina, jezírko na Punkvě u Skelné Huti (červen 2011)

Na vrcholu Skály (723 m) stojí chata, která za druhé světové války sloužila jako útočiště partyzánského oddílu Jermak a fašisty stíhaných lidí z okolí. I dnes je docela ukrytá - značenou odbočku z turistické značky zde neobjevíte - jen vyšlapanou pěšinku do kopce a přivítá vás dřevěný partyzán s dřevěným samopalem, pamětní deska a schránka s vrcholovou knihou. Ale všechno se tu tak trochu rozpadá...

Drahanská vrchovina, vrchol Skály (červen 2011)

Nakonec při zpáteční cestě ještě vyšlapu i na vlastní vrchol Skalek - 150 m SV od radaru. Jsem 36,56 km od morového sloupu na náměstí Svobody - vrchol je započítán do Brněnské výškovnice :-)

Ale nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem je v této oblasti pravděpodobně Sušský rybník na SV okraji obce Suchý. Pláž je k dispozici travnatá i písčitá, půjčují zde lodičky, koho nebaví plavání, může si zajezdit na toboganu. A grilovaných klobás a točeného piva je zde rozhodně dost a dost.

Drahanská vrchovina, Sušský rybník (červen 2011)

Ještě přidám pár fotografií prstnatce májového (dactylorhiza majalis) z podmáčených luk mezi Benešovem a Kořencem, z místa zvaného Kocourov.

Drahanská vrchovina, Kocourov - prstnatec májový (červen 2011)

Drahanská vrchovina, Kocourov - pcháčová louka (červen 2011)

Větrný mlýn v Kořenci, postavený v roce 1866 se šesti perutěmi býval dominantou obce. Mlýn mlel do druhé světové války, během které bylo mletí zakázáno. Po poškození vichřicí v r. 1944 byl obnoven, ale pouze se čtyřmi perutěmi. Poslední obilí se zde semlelo v roce 1949 a v roce 1967 byl mlýn ve špatném stavu prodán k rekreačním účelům. Bohužel, jeho dominantní krajinná poloha již zanikla mezi okolními vzrostlými stromy - více na webu Povětrník. Ani jednu peruť nemá :-(

Drahanská vrchovina, Kořenec - větrný mlýn (červen 2011)