logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Expedice Karpaty 9.-22.8.2009

... 4. část (den pátý + šestý), Vihorlatské vrchy, Zemplínská Šírava ...

 

Den pátý - Vinianske jezero ATC, Vinné, Michalovce, Medvedia hora ATC

Celkem autem: 65 km

Celkem pěšky: procházka

 

Zemplínská Šírava

Zemplínská Šírava je se svou rozlohou 33 km2, délkou 11 km a šířkou 3,5 km druhou největší vodní plochou na Slovensku. Byla postavena v letech 1961-65 a napájena převážně řekou Laborec (hráze mají délku přes 7 km) a slouží především rekreačním účelům. Nebo spíše sloužila... Dnes vás vítají i v hlavní sezóně téměř prázdné kempy, chátrající rekreační střediska, plevel a býlí. Voda působí čistě, sinice jako u nás v Brně vidět nejsou, jenže polychlorované bifenyly očima zahlédnout nelze a právě tímto svinstvem kdysi vyráběném v Chemku Strážske je přehrada kontaminována. Možná i to, má svůj vliv na současný stav rekreačního využití přehrady... Polychlorované bifenyly jsou nebezpečné toxické látky, které se hromadí v tukových buňkách lidí i zvířat. Jejich dlouhodobé působení vyvolává oslabení imunity, poruchy nervového systému, narušení funkce štítné žlázy a pohlavních orgánů. Za nejvážnější jsou považována kancerogenní rizika - podrobnější údaje třeba www.greenpeace.org.

 

Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava, chátrající rekreační střediska (srpen 2009)

 

Počasí není nejlepší a rozhodně nepřeje výhledům - den trávíme prohlídkou Michalovců, procházkou po přehradní hrázi a průzkumem těch nejznámějších rekreačních středisek Zemplínské Šíravy - Biela hora, Hôrka, Medvedia hora či Kaluža.

 

K noclehu jsme si vybrali Medvediu horu a za dvě noci zaplatili dohromady 9,8 euro. Ovšem ten bengál, co jsme si museli každou z těchto nocí vyslechnout :-(( O nočním klidu se nám mohlo leda zdát...

 

Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava z přehradní hráze (srpen 2009)

 

Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava ze Senderova (srpen 2009)

 

Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava, Medvedia hora (srpen 2009)

 

A konečně se počasí zase umoudřuje - vypadá to nadějně :-)

 

Zemplínská Šírava
Zemplínská Šírava, Medvedia hora (srpen 2009)

 

 

Vihorlatské vrchy - Sninský kameň a Morské oko

Den šestý - Medvedia hora ATC, Morské oko parkoviště (556 m), Morské oko (609 m), Tri tably (825 m), Sninský kameň (1006 m), Malé morské oko (745 m) , Medvedia hora ATC

Celkem autem: 52 km

Celkem pěšky: 13 km

 

Po deštivém čtvrtku je tady sluníčkový pátek. Dalekým výhledům sice brání opar, ale mohlo by to být mnohem horší :-( Nasedáme do auta a přejíždíme na parkoviště pod Morským okem, pod největším jezerem v pohoří Vihorlatské vrchy.

 

Kousek za vesnicí Remetské Hámre, nalevo od cesty u říčky Okna je na zbytcích kolejnic umístěná stará motorová lokomotiva s vagónem na odvoz dřeva. Připomíná, že se kdysi zde dřevo těžilo pomocí lesní úzkorozchodné železnice, která vedla až na Morské oko a do dalších přilehlých údolí.

 

Remetské Hámre
Remetské Hámre (srpen 2009)

 

Morské oko je vyjímečné svým sopečným původem a polohou (mohutný sesuv půdy zahradil dolinu potoka Okna), ale i fyzikálně-chemickým a biologickým režimem a je velkou přírodní zvláštností slovenské přírody. Leží v nadmořské výšce 609 m a dosahuje hloubky až 25,1 m. Přístup k němu je jednoduchý - z parkoviště, které je placené, k němu vede asfaltová cesta. Paráda - voda v okolí hráze je plná ryb a voda téměř vře, když se do vody hodí zbytky pečiva od svačiny. Následně lze jezero pohodově obejít a občerstvit se v chatě na protějším břehu, ale pro turisty je toto místo především oblíbeným nástupním místem pro zdolání Sninského kamene.

 

Morské oko
Morské oko
Morské oko
Vihorlat, Morské oko (srpen 2009)

 

Ve většině hor se soustřeďuje největší zájem kolem nejvyššího vrcholu, ale ve Vihorlatu je tomu jinak. Sninský kameň (1005 m) je až pátým nejvyšším vrcholem v pohoří, ale patří k nejkrásnějším a nabízí nádherné rozhledy, protože jinak patří pohoří Vihorlat k těm nejzalesněnějším pohořím vůbec. Bukové lesy se zde zachovaly v takové míře a v tak cenném stavu, že některé jejich části byly zařazeny roku 2007 spolu s pralesy v sousedním Národním parku Poloniny na prestižní seznam přírodních památek UNESCO.

 

Od Morského oka tedy šplháme nahoru do sedla Tri tably (825 m) a nahoru pod vrcholy - tahle hora má totiž vlastně vrcholy dva. Ten hlavní, východní je přístupný po strmém žebříku a poměrně rozlehlá skalnatá plošina bez zábradlí nabízí výhledy na jih - na jezero Morské oko ukryté v lesích. Ten druhý, nižší západní, také skalnatý a s velikým křížem, nabízí rozhledy na opačnou stranu - na město Snina a vzdálené Bukovské vrchy a polské Biesczady.

 

Vidíme před sebou i Kremenec? Vzdušnou čarou je to něco přes 30 km, ale po silnicích jsme museli těch kilometrů urazit více než 250.

 

Sninský kameň
Vihorlat, Sninský kameň (srpen 2009)

 

Morské oko
Vihorlat, Sninský kameň, pohled na Mořské oko (srpen 2009)

 

Sninský kameň
Sninský kameň
Sninský kameň
Sninský kameň
Vihorlat, Sninský kameň (srpen 2009)

 

na Sninském kameni
Vihorlat, na Sninském kameni (srpen 2009)

 

Cestou zpátky po žluté se zastavujeme na chvilku u Malého morského oka (745 m) - je mnohem menší, cca 0,3ha (to velké má 13,8ha) a jeho hloubka kolísá od 2,5 do 4 m. Jezírko postupně zarůstá a rašeliní, ale k vidění zde bývají raci říční - škoda, nám se neukázali (ale to bude nejspíše tím, že jsme nevěděli, že je zde máme hledat - prý jsou hlavně vzadu, na opačné straně než stojí turistický rozcestník).

 

Male morské oko
Male morske oko (srpen 2009)

 

Nejvyšším vrcholem Vihorlatských vrchů je Vihorlat s výškou 1076 m. Leží sice uprostřed vojenského prostoru a uprostřed rezervace, ale běžně se na něj chodí. Nám to tentokráte časově sice nevyšlo, ale třeba někdy příště - popis např. na stránce http://www.treking.cz/treky/vihorlat-nejvyssi-vrchol.htm

 

Vihorlatské vrchy
Vihorlatské vrchy
Vihorlatské vrchy (srpen 2009)

 

 

1. část (den první) - Osvětim, Krakov, Vělička
2. část (den druhý + třetí) - Biesczady, Bukovské vrchy (Mala a Wielka Rawka, Kremenec)

3. část (den čtvrtý) - Ondavská vrchovina (Dukelský průsmyk, dřevěné kostelíky, Domaša)

4. část (den pátý + šestý) -Zemplínská Šírava, Vihorlat (Mořské oko, Sninský kameň) - tato stránka
5. část (den sedmý) - Užhorod
6. část (den osmý) - Slanské vrchy, Slovenský kras, Slovenský Ráj (Zejmarská roklina)
7. část (den devátý) - Nízké Tatry (Král'ova hol'a)
8. část (den desátý až dvanáctý) Vysoké Tatry (Rysy, Priečne sedlo, Kriváň)
9. část (den třináctý) - Západní Tatry (Otrhanci)

copyright Alena