logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Expedice Karpaty 9.-22.8.2009

... aneb 3. část (den čtvrtý), Dukelský průsmyk, Domaša ...

 

Den čtvrtý - Ustrzyki Górne, Wetlina, Cisna, Dukla, Svidník, Nová Kelča, Humenné, Michalovce, Vinné, Vinianske jezero

Celkem autem: 270 km

 

Počasí nám dneska moc nepřeje, původně jsme měli v plánu dnes zdolat nejvyšší horu polských Bieszcad, Tarnicu (1348 m), ale vrcholy hor se skrývají v mracích, výhledy se nekonají a každou chvíli to hrozí další přeháňkou. Opouštíme tedy Ustrzyki Górne a vyrážíme zase dál - směr Slovensko, Dukelský průsmyk.

 

Wola Michowa
Wola Michowa, stavba nového kostela (srpen 2009)

 

 

Dukla

Kolejka i silnice projíždí opuštěným údolím řeky Solinka - a konečně polské město Dukla a pak Dukelský průsmyk (slovensky Dukliansky priesmyk, polsky Przelecz Dukielska), sedlo ve výšce 502 m - nejnižší a nejschůdnější přechod přes pohraniční hřeben Laborecké vrchoviny.

 

Dukelský průsmyk
Dukelský průsmyk (srpen 2009)

 

Známým se toto místo stalo zásluhou Karpatsko-dukelské operace, vojenské operace, při které v období od 8.září do 27.října 1944 zahynulo 19 tis. sovětských a 1,8 tis. československých vojáků. Karpatsko-dukelská operace - útočná operace sovětských a československých vojsk na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944 měla spojit povstalecké síly SNP se sovětskými armádami, ale po potlačení povstání do hor ztratila svoje opodstatnění a byla ukončena - odehrávala se v krajně nepříznivých podmínkách a od začátku neměla velké vyhlídky na úspěch. Účast 1. československého armádního sboru v karpatsko-dukelské operaci byla největším bojovým vystoupením československého zahraničního vojska v průběhu 2. světové války - den překročení Dukelského průsmyku (6.10.1944) byl později prohlášen za Den československé armády.

 

Dukla
Dukla
Dukla (srpen 2009)

 

Dominantou areálu je Památník čs. armádního sboru z roku 1949 vysoký 28 m. Součástí památníku je hřbitov, kde jsou pochováni příslušníci 1. čs. armádního sboru (sovětští vojáci mají své masové hroby v komplexu Památníku sovětské armády ve Svidníku) a po jeho obvodu jsou umístěny busty hrdinů Dukly.

 

Na polsko-slovenské hranici se nachází také vyhlídková věž vysoká 50 m, která slouží i jako informační středisko pro návštěvníky Dukly.

 

Dukla
Dukla
Dukla
Dukla (srpen 2009)

 

Ale i němečtí vojáci padlí v této oblasti zde mají své hroby - na vojenském německém hřbitově v obci Hunkovce, který byl znovu vybudován v roce 1994 a v roce 1995 vysvěcen. Na hrobech jsou umístěny kříže se jmény, údaji a vojenskými hodnostmi - na každé straně kříže 4 padlí. Centrální kříž stojí v muldě naplněné vodou a zásobované z pramene nad hřbitovem - byl vysvěcen v roce 1995 jako symbol křesťanského smíření.

 

Hunkovce, německý hřbitov
Hunkovce, německý hřbitov
Hunkovce, německý hřbitov
Hunkovce, německý hřbitov
Hunkovce, německý hřbitov (srpen 2009)

 

U památníku, na kterém sovětský T-34 zdolává tank německý, odbočujeme směrem do "Údolí smrti" - do prostoru, ve kterém od 25. do 27. října 1944 probíhaly nejtěžší tankové boje sovězských jednotek po překročení polsko-československých hranic. Po celé délce údolí, vytvořeného potokem Kapišovka mezi vesničkami Kapišová, Nižná a Vyšná Písaná je rozestavěná bojová technika a autem jej lze přejet za pár minut.

 

Dukla - údolí smrti
Dukla - údolí smrti (srpen 2009)

 

 

Karpatská dřevěná cesta

Po obou stranách Karpat slovensko-polského pohraničí stojí více než 100 dřevěných kostelů. Často byly postavené bez jediného hřebíku - nejčastěji jsou řeckokatolické, ale jsou mezi nimi i kostely římskokatolické či evangelické. Nejstarší pocházejí z konce 15. století, nejčastěji však tyto stavby vznikaly v 16. až 18. století. Nejmladší stavby vznikaly ve 30. letech 20. století za první Československé republiky. A právě oblast mezi Duklou a Svidníkem je na tyto objekty (a mnohé z nich jsou zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO), velice bohatá.

 

Bodružal, chrám sv.Mikuláše

Kostelík, chrám sv. Mikuláše, v Bodružalu patří k nejstarším a zároveň nejlépe zachovaným. V našem případě je jediným, který jsme si prohlídli i zevnitř - ochotná "kostolníčka" nám podala krátký výklad, takže jsme viděli i bohatě zdobený ikonostas na vlastní oči (ikonostas = dřevěná stěna s obrazy oddělující oltář od zbývající části chrámu).

 

Bodružal
Bodružal
Bodružal, chrám sv. Mikuláše (srpen 2009)

 

Hunkovce, chrám Zosnutia Presvätej Bohorodičky

Další zastávkou jsou Hunkovce, chrám Zosnutia Presvätej Bohorodičky z roku 1799, který se však dnes už na liturgické účely nevyužívá. Ikonostas i původní výzdoba zde chybí. Stavbu kostela chrání vzrostlé lípy uprostřed místního hřbitova - škoda, chrání jej i před zvídavými fotografy :-(

 

Hunkovce
Hunkovce
Hunkovce, chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky (srpen 2009)

 

Medvedie, kostel sv.Veľkomučeníka Dimitrija Solúnskeho

Pokračujeme směrem na Korejovce a Medvedie, lesnatým údolím směrem k polské hranici. Kostelík je však spíše plechový než dřevěný - stojí sice na nádherném vyvýšeném místě na louce, ale hyzdí jej jak betonové schody, tak plech na střeše i po obvodových zdech. Jediné plus - zahlédli jsme zde i pravoslavného duchovního v typickém černém úboru.

 

Medvedie, kostel sv. Veľkomučeníka Dimitrija Solúnskeho
Medvedie, kostel sv. Veľkomučeníka Dimitrija Solúnskeho (srpen 2009)

 

Krajné Čierno, Chrám sv. Bazila Veľkého a kostel sv.Vasiľa

Další uzounká silnička končí ve vesničce Krajné Čierno. Uprostřed ní stojí kostelík z roku 1930, kostel sv. Vasiľa, který je také dřevěný, ale nenechte se zmýlit. Ten vzácnější stojí na na konci vesničky - chrám sv. Bazila Veľkého z roku 1730.

 

Krajné Čierno, Chrám sv. Bazila Veľkého
Krajné Čierno, Chrám sv. Bazila Veľkého (srpen 2009)

 

Ladomirová, chrám sv. Michaela Archanjela

Tento kostel pochází z roku 1742, byl postavený bez jediného hřebíku a patří k nejvíce reprezentativním stavbám. Při naší návštěvě se zde zrovna řezalo a opravovalo, takže vstupní branka v dřevěném plotě byla z desek napůl tmavých, napůl čerstvých.

 

Ladomirová, chrám sv. Michaela Archanjela
Ladomirová, chrám sv. Michaela Archanjela (srpen 2009)

 

Dobroslava, chrám sv. Pareskvy

Dřevěný kostelík stojí v téměř každé vesnici a návštěva všech by zabrala několik dní. Jenže by se člověku stejně všechny dojmy pomíchaly - je na čase pouť mezi dřevěnými kostelíky ukončit v nejlepším. Jako poslední jsme k návštěvě zvolili kostelík v Dobroslavi, v malé vesničce kousek od Údolí smrti, popisovaného výše. Kostelík z roku 1705 je trošku netypický - jako jediný na Slovensku je postaven na půdorysu řeckého kříže, protože k němu byly přistavěny dvě boční kaple.

 

Dobroslava, chrám sv. Pareskvy
Dobroslava, chrám sv. Pareskvy (srpen 2009)

 

A pro více informací zkuste třeba stránky www.muzeum.sk

 

 

Domaša

Je nejvyšší čas posunout se dál - další zastávka - vodní nádrž Velká Domaša, konkrétně římskokatolický kostel Sv.Štefana Krála z roku 1780 u Nové Kelče, jediná památka na zaplavenou obec Kelča (1966), která padla za oběť výstavbě vodního díla. Kostel je sice obehnán hrází, ale chátrá a chátrá - zejména vlivem vlhkosti a spodní vody.

 

Nová Kelča
Nová Kelča (srpen 2009)

 

Pod vodou zůstala i dalších 5 vesnic (Dobrá nad Ondavou, Petejovce, Trepec, Valkov a Velká Domaša) - my se ještě krátce zastavujeme v poslední z nich, v místě, kde z bývalé obce Velká Domaša zůstal jen zarostlý a opuštěný hřbitov. Smutná procházka...

 

Velká Domaša
Velká Domaša (srpen 2009)

 

Poté ještě prohlídka Humenného a k Vinianskému jezeru, našemu dnešnímu nocležišti dojíždíme tentokráte až za tmy. Nikde žádná recepce, jen před sociálkama sedí paní a vybírá - za sprchu euro, za záchod pár centů.... A vysvětluje nám, že poplatky za stanování chodí někdo vybírat během dne - ale do doby, než jsme se následující ráno sbalili, nikdo nedošel, takže cena noclehu tentokráte nízká - 2x1 euro (tj. 2 sprchy).

 

 

1. část (den první) - Osvětim, Krakov, Vělička
2. část (den druhý + třetí) - Biesczady, Bukovské vrchy (Mala a Wielka Rawka, Kremenec)

3. část (den čtvrtý) - Ondavská vrchovina (Dukelský průsmyk, dřevěné kostelíky, Domaša) - tato stránka
4. část (den pátý + šestý) -Zemplínská Šírava, Vihorlat (Mořské oko, Sninský kameň)

5. část (den sedmý) - Užhorod
6. část (den osmý) - Slanské vrchy, Slovenský kras, Slovenský Ráj (Zejmarská roklina)
7. část (den devátý) - Nízké Tatry (Král'ova hol'a)
8. část (den desátý až dvanáctý) Vysoké Tatry (Rysy, Priečne sedlo, Kriváň)
9. část (den třináctý) - Západní Tatry (Otrhanci)

 

copyright Alena