Krkonoše 12.-15.12.2013

když hřebeny hor zalévalo slunce a vše ostatní
zmizelo pod šedivým příkrovem

 

Dle předpovědi počasí se následující dny ponesou ve znamení inverze. Chtělo by to někam do hor a pokud možno hodně vysoko. Beskydy a Jeseníky už mám prošlapané i v zimě, možná bych mohla pro změnu jinam - co takhle Krkonoše? Vždyť mám k dobru v tomto roce ještě dva dny dovolené a přidá-li se víkend, tak se i to o mnoho delší cestování autem dá zvládnout. Z Brna je to do Pece pod Sněžkou 214 km, cca 3,5 hod. jízdy a ani kousek dálnice :-(

nad Výrovkou

nad Výrovkou

Zbývá vyřešit ubytování, ale když si tak prohlížím stránky Luční boudy, protáčejí se mi nad celkovou sumou panenky. Postel ve vícelůžkovém pokoji se společným sociálním zařízením na patře se snídaní o víkendu za 550Kč a s večeří za dalších 130Kč? Resp. ve vlastním spacáku na koberci za 350Kč? Naštěstí je nabídka chaty Výrovka mnohem přijatelnější: 330 Kč nocleh + 180Kč za polopenzi a pokoj, sprchu a WC budu mít sama pro sebe a na potvrzení rezervace přes Internet dlouho nečekám.

 

Z Brna vyjíždím ráno - kdybych jela den předem odpoledne, nedošla bych na chatu za světla. Po čtyřech hodinách jízdy za neustávajícího jemného mrholení a s dohledností na pár desítek metrů přijíždím konečně do Pece pod Sněžkou a auto odkládám na vyhrazeném místě pro hosty chaty Výrovka. Cestu mi navíc "zpříjemňovala" nefunkční zpuchřelá část gumičky od stěrače u řidiče, na zpáteční cestu je budu muset aspoň vzájemně prohodit :-( Šedivý příkrov se protrhal až v Horním Maršově a v Peci svítí z jasně modré oblohy slunce. Přezouvám se z tenisek do pořádných bot a mám poslední příležitost se rozhodnout, zda-li se nahoru na hřeben potáhnu těch 5 kilometrů jen s batohem nebo sebou přiberu i běžky včetně běžkařských bot.

 

Po zhodnocení kvality sněhu v okolí běžky zanechávám v autě - sníh prošel procesem tání a znovu zmrznul. Zledovatělý a hrbolatý povrch jsem už na běžkách vyzkoušela a není to nic, co bych si chtěla zopakovat znovu.

Richtrovy boudy

Richtrovy boudy

kousek pod Výrovkou

kousek pod Výrovkou

Za necelé dvě hodiny i s focením a pauzičkou na svačinu jsem nahoře, fasuji klíče od pokoje, odkládám batoh, který se docela pronesl, a uháním s fotoaparátem zase ven, protože počasí je opravdu nádherné. Předpověď počasí tentokrát vyšla na 100%.

Krkonoše, chata Výrovka

chata Výrovka

Krkonoše, chata Výrovka - směrem k Peci

od Výrovky směrem k Peci, vpravo vysílač na Černé hoře,
vzadu Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky

Krkonoše, chata Výrovka - směrem k sedlu mezi Luční a Studniční horou

od Výrovky směrem k sedlu mezi Luční a Studniční horou

Kousek za Výrovkou je hned vedle silničky pěkná vyhlídka s posezením a výhledy na Medvědín a další vrcholky západní části Krkonoš.

Krkonoše, vyhlídka nad chatou Výrovka směrem na Medvědín

vyhlídka nad chatou Výrovka směrem na Medvědín, hranu Labského dolu a Vysoké kolo

mezi Výrovkou a Modrým sedlem

pohled zpátky - oblačnost na dvou místech proráží pravděpodobně komíny
tepelných elektráren na Labi, ale jinak je vrstva neporušená

Krkonoše jsou naše nejvyšší a turisticky nejatraktivnější pohoří a podle toho také bohužel vypadají. Slova Miloslava Nevrlého z knihy Nejkrásnější sbírka, o královských horách severských plání, skal, lesů a jezer, o hřebenech podobajících se severské tundře, do současných Krkonoš vůbec nesedí. Horské stráně jsou poseté stovkami chat, kterým se zde říká boudy, a protkané vyasfaltovanými silničkami a ten, kdo touží po relativní samotě a tichu přírody nemá šanci. Ale v tuto roční dobu naštěstí sníh skryl všechen ten asfalt a v adventní době bývá na horách prázdno.

 

Jako jediné pohoří u nás protínají Krkonoše vrstevnici 1500 m a dokonce čtyřikrát: Sněžka (1602 m), Luční hora (1555 m), Studniční hora (1554 m) a Vysoké Kolo (1509 m). A právě do sedla mezi Luční a Studniční horou vedou mé kroky, k památníku obětem Krkonoš, malé kapličce v nadmořské výšce 1509 metrů. Kdysi se toto sedlo nazývalo Luční sedlo, dnes je značeno jako Modré sedlo.

Modrým sedlem

mezi Výrovkou a Modrým sedlem

Sedlem vede prastará zemská cesta spojující Čechy a Slezsko a tak bylo i zde vybudováno opevnění k ochraně hranic před 2. světovou válkou. V létě není přístup k ŘOPíkům povolen, ale dneska není co sešlapat.

jeden z řopíků v Modrém sedle

jeden z řopíků v Modrém sedle

Dominantou sedla je kaplička postavená na památku tragické smrti Václava Rennera v roce 1798. V současnosti je jako Památník obětem hor věnována všem obětem Krkonoš a jsou v ní na desce uvedena jejich jména. Ale v zimě je zamčená :-(

kaplička v Modrém sedle

kaplička v Modrém sedle

Přede mnou se rozkládá ohromná pláň Úpských rašelinišť s Luční boudou, lemovaná vrcholy Sněžky, Studniční hory, Luční hory a Stříbrného návrší - tam se vydám v následujících dvou dnech a dnes je načase se vrátit. Slunce se kloní k západu a pohled, kdy zmizí pod inverzní vrstvou, si rozhodně nemíním nechat ujít.

Sněžka z Modrého sedla

Sněžka z Modrého sedla

Luční bouda z Modrého sedla

Luční bouda z Modrého sedla

Stříbrné návrší z Modrého sedla

Stříbrné návrší z Modrého sedla, v pozadí vlevo Vysoké kolo

Mé rozhodnutí nechat běžky v autě bylo správné a nemusím litovat - všechny běžkaře potkávám s lyžemi v ruce. Pláně jsou pokryty ledovou krustou a cesty jsou projety sněžnými skútry či rolbou převážející zásoby. Žádné upravené stopy, ještě nezačala sezóna. Přemýšlela jsem i o sněžnicích, ale bude to jednodušší, než jsem čekala a ledová krusta mne naštěstí v pohodě unese.

z úbočí Luční hory

podvečerní fantazie z úbočí Luční hory

z úbočí Luční hory - pohledu dominuje Ještěd

z úbočí Luční hory - pohledu dominuje Ještěd

z úbočí Luční hory - na obzoru Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky

z úbočí Luční hory - na obzoru Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky
Praděd je vzdálený 125 km

nad Výrovkou

nad Výrovkou, na cestu mi svítí Venuše

Přidám varování - specialitou Krkonoš je problematická orientace za snížené viditelnosti. Náhorní planiny jsou bez výrazných orientačních bodů a skalních srázy ledovcových karů, kterým se v Krkonoších říká jámy nebo doly neuvěřitelně příkré. V zimě je zde míst s lavinovým nebezpečím spousty. Za současné inverze se ztráty orientace nemusím obávat, přesto nevyrážím bez plně nabitého mobilu a GPSky. A mačky to sice nejsou, ale pro turistický výšlap po českých kopečkách jsou tyhle nesmeky naprosto ideální.

nesmeky - alpinky

nesmeky - alpinky

Pro informaci ohledně počasí a schůdnosti turistických i běžeckých tras mohu doporučit stránku www.vrcholkyhor.cz nebo stránku Horské služby - i tam jsou odkazy na webkamery.

Luční bouda

Luční bouda

Pec pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou

Labská bouda

Labská bouda

 

Rozcestník:

úvod - tato stránka

výlet č. 1 - vzhůru na Sněžku přes Úpské rašeliniště a Obří sedlo
výlet č. 2 - z Luční boudy přes Stříbrný hřeben do Slezského sedla (Špindlerova bouda) a přes Slonecznik a vyhlídky na Wielki a Maly Staw zpět na Luční boudu
výlet č. 3 - z Výrovky přes Liščí horu do Pece pod Sněžkou