Velká Javořina 28.2.2013
přes zbytky sněhu na nejvyšší vrchol Bílých Karpat
Teplota se blíží v těchto dnech k +10°C, ale v nejvyšších polohách Bílých Karpat ještě rozhodně bude dost sněhu a přitom si na vrcholu Velké Javoriny užiju dnešního teplého jarního sluníčka. Mám trochu dilema - zopakovat si výlet na běžkách z února 2012 z parkoviště u sjezdovky nad Novou Lhotou nebo vyrazit z Hrabiny přes Kamennou búdu?
Bílé Karpaty
Nakonec volím druhou variantu - mým prvním dnešním cílem bude jedna z šestice tak trochu nepovedených rozhleden mikroregionu Východní Slovácko.
Hrabina, bus (588 m) - rozhledna Korytná (597 m) - Hrabina, bus (588 m) - Kamenná búda - U zabitého žida - křižovatka do Strání - Velká Javorina, vrchol (970 m) - Holubyho chata (895 m) a zpět, cca 25 km, převýšení 382 m
z Hrabiny na Velkou Javorinu
Svoji vyhlídku získaly obce Vlčnov, Nivnice, Korytná, Suchá Loz, Bystřice pod Lopeníkem a Bánov v prosinci 2011 a všechny byly postaveny podle stejného návrhu - třípatrové, třináct metrů vysoké stavby ze smrkového dřeva, známé pod označením "rozhledny z peněz EU, ze kterých není nic vidět".
Díky rozhlednám máme možnost podívat se na okolní krajinu z tak trochu jiné perspektivy, odhalit souvislosti, které by našemu oko mohly zůstat skryty a získat výhled i z míst, ze kterých bychom se pro vzrostlou vegetaci jinak vůbec nerozhlédli. Nic z toho pro tyhle rozhledny neplatí, viz článek Vyhlídky pod kopcem i na hnůj. Tak se u nás staví rozhledny z peněz EU.
Ale vlastně mám docela štěstí - mířím na rozhlednu nad Korytnou, na vrcholku Obecnice (597 m), která z celé šestice nabízí rozhled nejhezčí. Od hlavní silnice z Kyjova na Nové Mesto nad Váhom je to kousek po červené turistické značce, ale pozor, značka ani žádná odbočka z lesa k rozhledně neukazuje :-)
rozhledna Obecnice nad Korytnou
A opravdu - pokud máte strach z výšek, stejně o nic nepřijdete, protože výhled z vyhlídkové plošiny je směrem k severu naprosto totožný jako ze země a směrem na jih rozhledna rozhodně nepřevyšuje vzrostlý les :-)
V těsné blízkosti rozhledny lze v lese směrem jihozápadním objevit pozůstatky vojenské pozorovatelny, kterou zde za 2. světové války vystavěli Němci a v okolí jsou k vidění i krátery po ostřelování této pozorovatelny sovětským a rumunským dělostřelectvem v dubnu 1945 při osvobozování této oblasti.
Vracím se zpět k hlavní silnici a odbočce ke Kamenné búdě. Silnička ke Kamenné búdě je úzká a vyježděné koleje jsou tak pro čtyřkolku nebo traktor, takže auto raději zanechávám u hlavní silnice a vyrážím po svých, ač mne jeden z lesáků na parkovišti ubezpečuje, že i u Kamenné búdy je parkoviště protažené.
od silnice ke Kamenné búdě, pohled směrem ke Strání a na Velký Lopeník
A dobře jsem udělala - já bych parkovištěm pro osobní auta tu rozrytou hromadu bláta a sněhu u Kamenné búdy rozhodně nenazvala :-)
přes sněhem pokryté bělokarpatské louky
Kamenná búda
Kousek za Kamennou búdou konečně opouštím lesáky protaženou lesní cestu, ale cesta je to docela fádní, protože stoupá jen mírně a jakoby po vrstevnici kopíruje hřeben vybíhající z Velké Javoriny na sever. Raději bych se držela červené turistické značky, ale podobný nápad nikdo přede mnou neměl podle neporušené sněhové pokrývky. Nezbývá než se držet vinoucí se šotolinové cesty, i když ji dobře znám - nenabízí téměř žádné výhledy do podhůří Bílých Karpat.
jedno z mála otevřených míst mezi Kamennou búdou a Velkou Javorinou
Při dlouhém a docela stereotypním výstupu lze spočinout v místě, kde byla vystavěna boží muka - na památku Marie Málkové z Nivnice, kterou při návratu ze mše svaté na Javorině v roce 1947 zabil blesk.
Boží muka pod Velkou Javorinou
A taky v místě kde silničku křižuje modrá značka - je zde altán a taky tajemný zamřížovaný vchod vedoucí do podzemí. Původně jsem to odhadovala na zdroj vody, ale jedná se o seismologickou stanici MU v Brně.
Prales na Velké Javorině náleží k výjimečným místům, kde lidská ruka neruší přirozený běh věcí. NPR Javorina, lesní porosty pralesovitého charakteru, jsou výsledkem rovnováhy vzájemně působících přírodních procesů a podmínek v nekonečném koloběhu zrodu a zániku jak rostlinného, tak i živočišného světa. Ale nemám šanci vzít to zkratkou nahoru po modré kolem pramene Veličky či přímo na vrchol po červené - svah je zde prudký a sníh měkký a hluboký.
Ale konečně jsem nahoře. Velká Javořina (místně Velká Javorina, slovensky Veľká Javorina) je se svými 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Vrcholová louka vznikla vyklučením původního karpatského pralesa, pravděpodobně v pozdním středověku během valašské kolonizace.
Dne 12.listopadu 1967 byl na Malé Javorině položen základní kámen na výstavbu památníku s citátem J.M.Hurbana "Tu bratia vždy stretať sa budú..." Každoročně o poslední neděli v červenci se na vrcholu Velké Javoriny pořádají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků - navazují na tradici podobných akcí z doby první republiky a ještě hlouběji - z doby, kdy tudy procházela hranice dvou částí Rakouska-Uherska. Zpěváci a tanečníci ze Slovácka a Pováží tancem a zpěvem vnášejí mezi přítomné v úchvatné přírodní scenérii pocity krásy, jednoty a harmonie.
Od roku 1992 se zde pořádá Česko-Slovenský Silvestr na pomezí, na Nový rok jsou podnikány výstupy z Květné k Vavrouškově mohyle - velký propagátor česko-slovenské vzájemnosti, ekolog a ministr životního prostředí ČSFR Josef Vavroušek (1945-1995) tragicky zahynul v Tatrách spolu se svou dcerou pod lavinou. Symbolickým položením kamene na jeho mohylu vyjadřují všichni účastníci nejen hlubokou úctu k vzácnému člověku, ale zároveň svůj vztah k nerozlučnému přátelskému soužití lidí na obou stranách Javořiny.
Velká Javorina
Velká Javorina je místo dalekého rozhledu, západním směrem lze spatřit Hodonín a Pálavu, na severozápadě Ždánický les a Chřiby s hradem Buchlovem, pod nimi jezera u Ostrožské Nové Vsi a Uherské Hradiště, na severu Uherský Brod s Vizovickou vrchovinou, za ní na obzoru Hostýnské vrchy a v popředí bělokarpatský Velký Lopeník. Nádherný je výhled na Slovensko východním směrem na Pováží, Malé Karpaty se zříceninou Čachtického hradu, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a další pohoří. Ale dneska je sice krásně a teplo, ale není typické inverzní počasí - s výjimkou téměř neznatelného Povážského Inovce se vše vzdálenější ztrácí v oparu.
směrem k nám, vpravo Velký Lopeník
směrem na Slovensko
A tohle nejsou stopy yettiho, ale sněžnice.
na vrcholu Velké Javoriny
Na vrcholu byl v 50. let 20. stol. vybudován vysílač, který se stal dominantou a hlavním orientačním bodem celých Bílých Karpat - ten současný měří 134,5 m a dnes se nachází kompletně na slovenské straně, ale možná si taky pamatujete na nezaměnitelnou siluetu dvojí věže, než byla ta původní rozebrána.
Každopádně vysílač má velice zajímavou historii - za jeho vznikem stáli amatérští nadšenci ze Staré Turé, kteří toužili sledovat vysílání ČST.
Velká Javorina
Holubyho chata
Pro lyžaře je zde nachystána přímo diskotéka :-), parkoviště a čtyři vleky.
Holubyho chata
Je nejvyšší čas něco sníst, dopít hrnek čaje a pomalu vyrazit zase zpět - cesta dolů bude míň náročná, ale sníh pod náporem slunce ještě více změkl a o to více se budu bořit :-(
Z Javoriny zpět ke Kamenné búdě
Přírodní památka Bahulské jamy chrání druhově bohaté louky na svazích Lesné (696 m). Pozdně odpolední slunce nádherně nasvětluje siluetu Velké Javoriny a pokouším se zachytit i krásu solitérních stromů. Sněhová pokrývka má jednu výhodu - mohu to vzít přímo přes vrcholek Lesné :-)
pohled na Velkou Javorinu z PP Bahulské jamy
PP Bahulské jamy
PP Za lesem je jedinou lokalitou šafránu bělokvětého v Bílých Karpatech, ale typická bělokarpatská květnatá louka je samozřejmě skrytá pod sněhem. Lépe sem vyrazit tak za měsíc...
PP Za lesem