Zlobice - 27.12.2014

a konečně zimní počasí :-)

 

Vánoce ani letos nebyly na sněhu. Několik dní se teploty pohybovaly sveřepě nad nulou, často dokonce i nad deseti stupni. To se ale na Štěpána mění - začíná pořádně mrznout a má přijít i sníh. Což vítám, po několika dnech strávených u televizních pohádek a posezení s rodinou je čas se pořádně provětrat :-)

Do Kuřimi mne přiváží autobus s číslem 71 a mým prvním cílem je rybník zvaný Srpek V západní části Kuřimi, u železniční trati.

Hladinu již částečně pokryla ledová krusta a labutě i kachny se s ní vypořádávají po svém.

Z dnešního výletu nepřijdu tentokráte domů zablácená až po kolena, jako po mých adventních výšlapech, protože bláto konečně ztvrdlo a navíc tudy vedou parádní zpevněné stezky či cyklostezky.

Naštěstí nemám sebou koně :-) Ačkoliv já bych sedmý pád vyskloňovala ve tvaru s koňmi, ale podle internetové jazykové příručky je možný i tvar s koni.

Rozsáhlá zalesněná vyvýšenina nazývaná Zlobice se rozkládá z velké části na katastrálním území Malhostovic a pouze malá část spadá pod Kuřim a Lipůvku. Traduje se, že název byl odvozen od zlobince, tj. kopce, na kterém se lidé zlobili (=přeli) o pozemky.

 

Jihozápadní část, teplomilná doubrava s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a zejména jako lokalita lýkovce vonného, je chráněna jako přírodní památka. V křovinatém porostu Zlobice se ukrývají přestárlé ovocné sady (především třešňové a švestkové sady) a nevelká terasovitá pole. Ovce si tu vyšlapaly své cestičky, narazíte i na zbytky okopů, zákopů a betonové jehlany.

 

V padesátých a šedesátých letech se na Zlobici pásly ovce, ale v roce 1976 převzalo pozemky Ministerstvo obrany a vybudovalo zde vojenský výcvikový prostor - ženijní cvičiště, které spadalo pod Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně (dnešní Univerzita obrany). Přístupová pěšina se proměnila v panelovou silnici a prostor byl ohrazen ostnatým drátem. Po revoluci zde armáda cvičila dále, ale její zájem rychle slábl. Na kopci totiž chyběl zdroj pitné vody, nebyla tu kanalizace ani kvalitní rozvody elektřiny. V roce 2003 byl vojenský prostor převeden zpět do vlastnictví obce Malhostovice - celý areál byl pronajat společnosti Oveko, a.s., která svojí činností, především pastvou ovcí a koz, napomáhá udržovat a zvelebovat zanedbaný prostor.

Bývalá pozorovací věž v nadmořské výšce 400 m byla v roce 2009 předělána na rozhlednu - věž je vysoká 12,5 metru a vyhlídková plošina je ve výšce 9 m. Na vrchol věže byly umístěny telekomunikační antény a otevřena je o víkendech (9-17 hod) - zdarma!

Z vyhlídkové terasy se otevírá k jihu pohled na město Kuřim a hřeben Kuřimské hory, směrem k západu pohled směřuje na kopec Čebínku, na níž se zvedá další rozhledna zbudovaná na vysílači a poté k Tišnovu s rozhlednou Klucanina. Masiv Svratecké hornatiny pokračuje k severu a pohled severovýchodním směrem je zastíněn vzrostlým lesem - zřejmě z tohoto důvodu vyhlídková terasa nepokračuje kolem dokola :-(

Ovce jsou všude a naštěstí pro mne nemají rohy :-)

Po vojácích zůstaly i takovéto zbytky:

Procházím areálem a nejdéle se zdržím pozorováním dvou oslů - podle internetu by to měly být vlastně oslice - Márinka a Lady. S výjimkou ovcí, oslic a koňů je tu pusto a prázdno. Areál ožívá jen několikrát do roka, když se zde konají akce. Pokud si chcete koupit výrobky z chovu ovcí či koz, sýry, klobásky, maso či výrobky z ovčí vlny, musíte sem vyrazit během některé z akcí (advent, masopust, velikonoce, Nepálské dny, zabijačka, cyrilometodějská pouť nebo ovčácké slavnosti, termíny viz stránky svazu chovatelů ovcí a koz http://zlobice.schok.cz/).

Cedulky upozorňují na zákaz krmení a taky na zlého koně - ale tenhle není ten zlý ač výraz má podobný :-)

Po panelové cestě mířím směrem k Lipůvce.

Ruiny kostela sv. Klimenta leží v severní části klenutého hřbetu Zlobice v nadmořské výšce 384 m nad mořem. Z vrcholové plošiny zde vystupuje skalnatý pahorek, na kterém stával románský kostelík. Kostelík bývá spojován s velkomoravskou tradicí a zasvěcen byl sv. Klimentovi, třetímu papeži, jehož ostatky přinesl Cyril a Metoděj z Krymu přes Moravu do Říma.

Pobořen byl již koncem 18. století za vlády císaře Josefa II. a do dnešní doby z něj moc nezůstalo - zahloubený půdorys hlavní lodě a apsidy, zbytky zdiva v místě věže.

Jen kousíček odsud je studánka nazývaná Petrova. A Petr se o ni moc dobře stará :-)

Obloha se zatáhla a přestala být tak nádherně fotogenická. Je nejvyšší čas zamířit směrem k domovu.