Svatý Hostýn 12.8.2012
takový lehounký závan podzimu
Dny se pomalu krátí a trošku už to voní podzimem. Vlastně druhou srpnovou neděli nejen trošku - počasí má nakročeno na nejstudenější víkendový den letošního léta. Vstávám v sedm a snídám v autě - konečně jsem si koupila úžasný termohrneček, který vejde do příslušného otvoru vedle řadicí páky. V Tatrách očekávají sněhovou nadílku, teploměr v Brně spadl po ránu na 12°C a vrcholky Hostýnských vrchů ukrývá oblačnost - nahoře bude zřejmě ještě o něco chladněji a přidá se vítr.
Původně jsem chtěla výstupem na Hostýn z Chvalčova začít, ale do mraků se mi zrovna nechce. Během dne se má počasí zlepšovat, takže to obrátím a vezmu to obráceně, nejdřív na Tesák a Hostýn si ponechám až na závěr dne.
Z hlediska geologické stavby náleží oblast Hostýnských vrchů ke karpatské soustavě. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (864 m). Krajinný ráz tvoří vysoké zastoupení lesů doplněné podhorskými loukami a pastvinami a malebnost dokreslují četné skalní útvary a studánky.
podél Bystřičky v Chvalčově
Auto tedy zůstává v Chvalčově a po zelené šlapu směrem na Tesák. Po včerejším dešti je všude řádně mokro a vlhko a s každým závanem větru šustí další vodní kapky z korun stromů. Přesto všechno je nádherné ráno - a nebo je to tím, jak mi takovéhle toulání v těch našich kopečkách chybělo?
První zastávkou je malý zatopený lom, lokalita zvaná Německý lom. Zjara se zde rozmnožují obojživelníci, v tuto roční dobu lze pozorovat maximálně vodní ploštice - bruslařky. Tento druh se pohybuje po hladině vody zásluhou povrchového napětí - zásluhou brv na povrchu nožních článků trhavými a velmi rychlými veslovitými pohyby a přitom velmi úspěšně loví menší hmyz. A navíc to tady dneska připomíná spíše větší kaluž než lom.
Německý lom
V lese nejprve vyplaším stádo vysoké a poté maličkou žabičku. Ale tímhle tempem asi daleko nedojdu...
nad Německým lomem
Cesta stále stoupá, v oblasti přírodní památky Na Jančích toho k vidění v srpnu moc není, ale podle informačních cedulí se zde daří na jaře vstavačovitým. Dneska se však daří jen bodlákům :-(
PP Na Jančích
A pořád nahoru. Široká lesní cesta se zužuje, pod cestou i nad cestou se objevují skaliska a balvany. Jsem v lokalitě Smrdutá, rezervaci plné bizarních pískovcových skal, pseudokrasových puklinových jeskyní, suťových polí a starých padlých stromů. Nejdelší jeskyně, nazývaná Smrdutá, je průchozí, dlouhá 56 m, výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m a v některých místech byla uměle rozšířena. Vchod nacházím zásluhou GPSky a vyšlapané pěšiny snadno, ale dovnitř nakonec nelezu - baterka zničehož nic vypověděla poslušnost, takže mám smůlu :-( Jeskyně je velmi těžce průlezná a chodba je nízká, takže bych to pravděpodobně vzdala i s funkční baterkou.
PR Smrdutá
A zase nahoru, přede mnou je vrchol Čerňava (844 m), na dnešní trase místo nejvyšší. Podle turistického rozcestníku je zde památník. Skrývá se mezi pískovcovými balvany, pomník kpt. I.P.Stěpanova, bývalého komisaře 1.Čs.partyzánské brigády J.Žižky. V dubnu 1944 zde probíhaly zuřivé boje, při nichž kapitán padl. I oblast Čerňavy je plná skal a skalisek, ale po žluté značce je nenajdete, skrývají se hlouběji v lese.
na vrcholu Čerňavy
Je poledne a přede mnou je Tesák, největší lyžařské středisko Hostýnských vrchů, ideální nástupní místo na hřebenové cesty s velkým parkovištěm, ale především s turistickou chatou, kde lze pořídit něco k snědku.
Tesák
Posilněna opečeným kabanosem vyrážím po zelené ke Třem kamenům. Spodní hranice oblačnosti se naštěstí již zvedla, ale teplota se stále pohybuje odhadem mezi 10-15°C. Z Machovy studánky voda jen trochu kape, ale na Tesáku jsem dala kofolu, takže nevadí.
Machova studánka
Procházím pod Kyčerou a na dvou místech se odkrývá aspoň částečný výhled - směrem na Smrdutou, Čerňavu i na Hostýn.
pohled z Kyčery na Smrdutou
pohled z Kyčery na Čerňavu
pohled z Kyčery na Hostýn
Rozcestí turistických cest U tří kamenů leží v nadmořské výšce 735 m. Název dostalo podle tří hraničních kamenů, které označují hranice tří někdejších panství - kelčského, bystřického a lukovského a dnes jde o trojmezí obcí Rajnochovice, Chvalčov a Držková. V roce 1947 zde přibyl pomníček studentky z kroměřížského gymnázia, která během lyžařského výcviku ztratila orientaci a zde únavou usnula a umrzla. Na místě samém se ale nemohu dopočítat, kameny jsou zde jen tři a ten s Ježíšovou hlavou rozhodně neoznačuje panství...
U Tří kamenů
Až doma hledám v archivu - máme fotky z roku 2006, tehdy byly kameny opravdu čtyři :-( Že by někomu zdobil zahrádku??
U Tří kamenů - chybějící čtvrtý kámen (srpen 2006)
Pokračuji v cestě na Holý vrch.
Holý vrch
Drobečkova studánka
Přede mnou je Klapinov, horská louka plná krav s rozcestníkem a lavičkami. V roce 2008 zde byla zasazena jedle, strom portášů.
Klapinov
Skalní útvary na Skalném kdysi bývaly vidět z dálky podle dobové fotografie na informační ceduli. Škoda, dnes jsou kryty lesem.
pod Skalným
Míjím další studánku, na této je nápis "čistá, nekal".
studánka nedaleko lokality Hostýn-Valy
zelený brouček nedaleko lokality Hostýn-Valy
A přede mnou je hlavní cíl dnešního toulání - svatý Hostýn, nejvýznamnější a nejvýše položené mariánské poutní místo u nás. Viditelný je zdaleka díky rovinaté krajině úrodné Hané a cílem tisíců poutníků je již po tři století.
Vodní kaple
Hostýn je vlastně dvojvrcholem - na nižším z vrcholů, v nadmořské výšce 718 stojí barokní chrám a pod vrcholem pramen, podle tradice zázračně uzdravující. Pramen spojuje s chrámem kamenné schodiště 242 m dlouhé. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení proběhlo 12.9.1910.
schodiště
Dřevěné prodejní stánky podél schodiště byly vystavěny v roce 1904 podle návrhu Dušana Jurkoviče a chystá se jejich likvidace. Ale zatím vypadají téměř tak, jako v dobách mého dětství. Svaté obrázky, sladké růžence, perníky a turecký med...
schodiště
Podvečerní sluníčko vše krásně nasvěcuje a dokonce i bazilika Nanebevzetí Panny Marie je dnes krásně fotogenická. Vždyť já zde byla v minulosti vždy v dopoledních hodinách, což je obrovská chyba - vždyť většina kostelů je orientována presbytářem směrem na východ. Základní kámen baziliky byl posvěcen r.1721 a stavba dokončena v roce 1748. Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců i historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachyceny významné události, dobové oblečení a lidové kroje.
bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Roku 1898 byla na vrcholu vyšším, v nadmořské výšce 736 m, postavena kamenná rozhledna (její základní kámen byl položen o rok dříve, v roce 1897, kdy vrchol navštívil císař František Josef II). V přízemí je kaple s oltářem, ale ta není veřejnosti přístupná a na rozhlednu se lze vydat po točitém schodišti zezadu. Bývala kdysi vyšší, ale dnes je vysoká 15 m, a protože už je po uzavírací hodině, mohu nakouknout opravdu jen na chviličku - slíbila jsem to u pokladny.
rozhledna
Jen to trochu ruší větrná elektrárna vystavěná těsně u rozhledny v roce 1992-93.
pohled z rozhledny směrem k bazilice
Ale to ještě není všechno. Ještě je zde hřbitůvek jezuitských mnichů, pomník dlouholetého skautského vůdce a ředitele holešovského gymnázia Rudolfa Plajnera, pomník skautů, kteří zahynuli ve vězení za dob totality, památník obětem prvního, druhého a třetího odboje...
památník obětem druhého odboje
Křížová cesta začínající po levé straně baziliky Nanebevzetí Panny Marie je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který měl k Moravě velmi silný citový vztah a vycházel z tradice valašských lidových staveb. Výmalbu provedl Joža Úprka a Jano Köhler. Výstavba křížové cesty trvala od roku 1904 až do druhé světové války.
křížová cesta
Nezbývá než seběhnout dolů do Chvalčova k autu a zamířit do Brna. Byl to moc příjemný den :-)