Dolomity 29.6.-8.7.2012

pěší toulky v nadmořských výškách nad dva tisíce metrů

Varianta desetidenního zájezdu s potřebou vzít si pouhé tři dny dovolené zásluhou státních svátků mne samozřejmě láká - původně jsem uvažovala o zájezdu do bulharských hor, ale nakonec mne více zaujal zájezd CK Kudrna do Dolomit. Je sice určen především pro feraťáky a náročnost má docela vysokou - 4, ale program je připraven i pro turisty bez nutnosti sebou vláčet helmu a feratový set. Své plány prozrazuji Zdeňce - neváhá a k výletu se jí podaří přemluvit i Petra - fajn, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic :-)

 

Tentokráte je balení jednoduché - v ceně 8360 Kč je zahrnuto ubytování v kempu a polopenze. Autobus nás bude vozit na výchozí místa, takže na túry budeme vyrážet jen s malým batůžkem.

Dolomity (italsky Dolomiti, německy Dolomiten) jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Jejich celková plocha činí téměř 5000 kilometrů čtverečních a v roce 2009 je UNESCO prohlásilo za světové přírodní dědictví. Pohoří z uhličitanu vápenatého a hořečnatého, z dolomitického vápence nese jméno francouzského učence, mineraloga a dobrodruha Deodata de Dolomieeu (1750-1801), který jako první zjistil rozdíl mezi touto horninou a běžným vápencem.

Větší část Jižního Tyrolska (Süd Tirol) leží v nadmořské výšce nad 1000 m. A přece je tato země tak, jak téměř žádná jiná propojená turistickými cestami - je zde kolem 20 000 km turistických cest, aniž by kraji nějak uškodily. Je zde několik přírodních parků, ale turisté jsou zde vítanými hosty.

Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých štítů. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny - od horských luk po skalní masivy s ledovci.

Beze slova stojíš před horskou stěnou. Bizarní, příkrou - s mnoha štíty ční vápencové útvary k obloze. Pro každý dolomitský vrchol jsou typické výrazné, originální tvary. A ty nádherné barvy, když si hora a slunce pohrávají - Dolomity jiskří ráno při východu slunce a rozzařují se jasně červeně večer při západu slunce. Bohatost tvarů umocňuje pestrá paleta barev horniny. Jsou světlejší než ostatní hory v Alpách a barvy přecházejí od světle okrově žluté, přes hnědou, červenou až tmavě fialovou, temně zelenou nebo téměř černou barvu zásluhou lávových vrstev.

Nejintenzívněji lze tyto hory prožít per pades, tedy krok za krokem, rychlostí, jaká komu nejvíce vyhovuje. S velkým převýšením z údolí pomohou lanovky a pak už pěkně po svých, než se naposledy zhluboka nadechneme a konečně si vychutnáme tu krásu. Pohled kolem dokola na tisíce vrcholů nás za tu námahu odmění. Jižní Tyrolsko, země na jižní straně Alp, má přes sto třitisícovek a říká se, že existují i vrcholy, ze kterých je vidět až do Benátek.

V Dolomitech se vyskytují půdy kyselé stejně jako zásadité, což způsobuje překvapivou rozmanitost zdejšího rostlinstva. Od června do srpna je zde vidět exploze barev z padesáti různých druhů orchidejí a tisíců květin na vysokých alpských pastvinách v pestré paletě barev a tvarů.

Protěž alpská, relikt z doby ledové, má tvar hvězdičky a není problém ji rozpoznat. Motiv tohoto kvítku najdeme na znaku alpského spolku i na alpské holi, která se prodává jako suvenýr.

A kdo by neznal roztomilé hlodavce upozorňující na nevítanou návštěvu ostrým pískáním - sviště? Medvědi zde sice chybí, ale zahlédnout můžeme kamzíky či kozorohy. Ale pastvinám kralují především krávy.

Ve městech se návštěvník setká s dvěma jazyky: s němčinou a italštinou, na venkově také s ladinštinou, jazykem keltských praobyvatel Dolomit (němčina 70%, italština 25%, ladinština 5%). Grüs Gott i Buon giorno zde má své místo. A taky knedlíky i špagety. Ale pro nás, co jsme schopni se dorozumět jen v angličtině, jsou především mapy problém - každé místo má dva názvy a někdy i tři. Více než pět set let patřila tato oblast k německy mluvícímu Rakousku, ale jako následek první světové války bylo Jižní Tyrolsko přiřčeno spojenecké Itálii. Ani po třech generacích, které se od konce první světové války vystřídaly, nelze přehlédnout stopy toho, jak tvrdá válečná fronta zde v letech 1915 až 1917 vedla napříč údolími i přes vrcholy. A tak v Dolomitech nestojí jen grandiózní přírodní památníky, ale i zcela zvláštní druh památníků - válečné hřbitovy (např. v horském sedle Pordoijoch nebo v údolí Höhlensteintal. Byla to zákopová válka s velkými ztrátami a to nejen kvůli válce, ale protože jako nepřítel se projevovala i příroda - laviny, padající kamení, ledový mráz či zimní bouře. Dodnes zde leží mezi kamením kusy rezavějícího ostnatého drátu, úlomky šrapnelů a zbytky plechových konzerv. Nezmizely ani tunely, kaverny, štoly či ochranné zákopy - v některých vznikla muzea.

Po těžkých dobách a Mussoliniho politice poitalšťování je dnes Jižní Tyrolsko autonomní oblastí a svým uspořádáním je příkladným vzorem pro národnostní menšiny na celém světě. Muškáty krášlí balkóny selských statků a hostinců. Daleko nad hranicí lesů se zelené hrbolaté koberce stávají krmivem pro krávy, koně či ovečky. Ale jako všude v civilizované Evropě, dřívější pastvinářství, chov dobytka stejně jako řezbářství nahradil z větší části turistický ruch a stal se nejdůležitějším zdrojem příjmů. Lyžařská centra jsou už téměř na všech kopcích a často vzájemně propojená, ale na můj vkus je jich už příliš mnoho a přesto se dále staví další lanovky, další vleky, další přístupové cesty, další a další hotely. Výhledy na buldozery a jeřáby nepatří k mým oblíbeným.

Stovky údolí a tisíce rozeklaných vrcholků - těžko se vybírá to nej. My to měli snadné - za nás vybírala cestovka :-)

 

ROZCESTNÍK:

 

úvodní stránka toulek v Dolomitech - tato stránka

výlet č. 1 - Cortina d'Ampezzo - Cascata di Fanes + Cascata Sbarco di Fanes

výlet č. 2 - túra v oblasti Ciampac k chatě Rif. Passo di Sen Nicolo

výlet č. 3 - túra podél masivu Rotwand

výlet č. 4 - okružní túra kolem skupiny Sassolungo/Langkofel

výlet č. 5 - po Bindelově cestě s výhledy na Marmoladu (hřeben Padon)

výlet č. 6 - Piz Boe, nejsnazší třítisícovka

výlet č. 7 - Cinque Torri a válečné muzeum

výlet č. 8 - Drei Zinnen / Tre Cime di Lavaredo - nejslavnější vrcholky Dolomit

 

Nezapomeňte si přibalit na túru jihotyrolskou slaninu - nejoblíbenější svačinu všech turistů v Dolomitech. Kulinářský požitek z lehce uzené šunky vynikající vůně doplňuje i cílené využití plísně v době zrání podobně jako při výrobě mnoha druhů sýrů. Ale hlavně si nezapomeňte teplé oblečení i v létě a pokud budete spát ve stanu jako my, tak taky pořádnou karimatku a teplý spacák. I Cortina d'Ampezzo leží v nadmořské výšce 1224 m!!!

 

A nevydávejte se do hor bez znalosti předpovědi počasí - právě letní měsíce svědčí bouřkám. Nepříznivé počasí může přijít velice rychle. Slunečnou oblohu mohou během pár minut vystřídat těžké bouřkové mraky. Blesky mají své vnitřní zákonitosti, jejich dráha často neodpovídá našim zkušenostem o silných polích, vysokém napětí a silných proudech. Tím jediným a posledním, na co můžeme v osudových okamžicích bouřek spoléhat, je přízeň bohů...