Hády 12.2.2011

nepřehlédnutelná dominanta Brna

 

Hády (424 m) jsou vrchem naprosto nepřehlédnutelným zásluhou rozsáhlého lomu na svazích obrácených k městu či siluety televizního vysílače. Oblíbený cíl víkendových výletů Brňanů je nejjižnější částí CHKO Moravský krasu a díky rozsáhlému systému již uzavřených lomů patří k nejnavštěvovanějším vyhlídkám nejen na město, ale za pěkného počasí i na vzdálenou Pálavu, rakouský Falkenstein, Statz či vrcholky Alp. Před Velkou Klajdovkou, v hotel přebudované staré myslivně je k dispozici panoramatická mapa.

Kopec Hády představoval pro Brno a hlavně pro místní zástavbu odedávna důležitý zdroj stavebního kamene, který se až do začátku 20. století těžil v tzv. Městském lomu. Ten nebyl příliš velký, ale zásadní zlom v těžbě nastal po otevření závodu na výrobu portlandského cementu v Maloměřicích v roce 1908. Těžba se postupně rozšířila na lom Džungle na severovýchod a Růženin lom na jihozápadě.

 

Více než polovina jižního svahu Hádů byla postupně narušena těžbou vápence. Propojením západního a východního lomu vznikla dnešní monumentální hádecká skála o délce několka set metrů a výšce okolo 80 metrů. Lom postupně zcela změnil vzhled celého území a zničil velkou část unikátních stepních a lesostepních porostů.

Postupně zleva se lokality nazývají: lom Džungle, starý Městský lom, nový Městský lom a Růženin lom. Později byl otevřen i lom Habeš, který je dnes již zastavěn obytnou zástavbou a Lesní lom, který dnes zůstává ukryt po pravé straně silnice z Klajdovky do Ochozu.

 

Výroba cementu byla samozřejmě velkým ekologickým problémem - o jejím zrušení se diskutovalo již od šedesátých let, ale k trvalému zastavení těžby v lomu došlo teprve k 31. prosinci 1997 a o rok později byla zcela ukončena také výroba cementu v maloměřické cementárně.

Významným územím pastvinných lad v okolí Hádů je jižní okraj Hádecké planinky nad horním okrajem vápencového lomu. Jen málokdo ví, že kromě nádherných výhledů na Brno i celou jižní Moravu skýtá toto území také řadu botanických zajímavostí. Druhově velmi bohaté přírodní a přírodě blízké lesy Hádecké plošiny, soustředěné především v národní přírodní rezervaci Hádecká planinka a v přírodní rezervaci U Brněnky, jsou jedinečnou ukázkou produkční schopnosti a spontánní obnovy přirozených lesních porostů v místních podmínkách.

K tomu nejhezčímu však patří Růženin lom s jedinou rozsáhlejší trvalou vodní plochou. Jezírka na dně Růženina lomu se stala útočištěm mnoha rostlinných i živočišných druhů, ale křehká rovnováha je narušována koupáníchtivými - Růženin lom lze nalézt i na stránkách www.naturista.cz jako místo neoficiální smíšené pláže.

Chráněné území Kavky se nachází na neodtěženém svahu mezi dvěma bývalými jámovými lomy – lomem Džungle a Růženiným lomem. Za hradbou nevzhledných a neprostupných křovin se tu skrývají stepní palouky vzájemně oddělené statnými solitérními jedinci dubu. Z cesty pod kamenolomem si lze všimnout za plotem rezervace betonové stěny se dvěma portály velkých štol, jejíž konce se ztrácí v dáli ve tmě. Kdysi tyto podzemní tunely souvisely s odvozem vytěženého vápence z Růženina lomu do lomu Džungle - jezdíval zde vláček a později nákladní auta. Dnes je severní lom zasypán a štoly jsou před zvídavými návštěvníky kryty mříží - ale není problém dostat se dovnitř. Jenže bez pořádné baterky toho prozkoumat moc nelze, štoly jsou dlouhé více než 50 metrů a ukončeny jsou větracím výstupem do skruží na dně lomu Džungle.

Máte-li dost času, můžete pokračovat cestou kolem vysílače do údolí řeky Svitavy se zastávkou v místě zvaném Šumbera. Zde na vyhlídce sedával S.K.Neumann (1875-1947) a obdivoval zdejší výhled. Vápencový sráz, v nadmořské výšce 435 m.n.m. skýtal krásný výhled na údolí Svitavy a na obrysy Chřibů a Bílých Karpat, ale dneska již stromy veškerý výhled zaclonily.

 

Na pomníku nápis hlásá:

 

Velký básník pracujícího lidu S. K. Neumann (5.6.1875 – 28.6.1947).

 

Na skalkách dnes vítr poskakoval
po bělošedivých balvanech
jarního rusáka březen koval
na Šumbeře nebo na Hádech

Kniha lesů, vod a strání

 

Pokud netušíte, co je to "rusák" - není to hanlivý název příslušníka velikého národa. S. K. Neumann byl zapřisáhlým komunistou a jde o "samečka" od rusalky.

Všude je spousta vápencových balvanů, další pak jsou na hraně Šumbery. Podle geologů jsou to škrapy, ale podle jedné z brněnských pověstí jsou to kameny, které každý večer vyorává čert s jedním ze zlých brněnských rytířů. Podzemní krasové jevy jsou zde zastoupeny několika jeskyněmi, ale jejich délka nepřesahuje 5 metrů. Nejznámější z nich se jmenuje Šumberova díra, ale oba její vchody jsou v současnosti zasypány balvany a zeminou.

 

Pokud se nepotřebujete vrátit k autu jako dnes já, lze pokračovat po modré na Obřanský hrad, kdysi sídlo loupeživého rytíře Gerharda z Obřan. Z hradu toho ale moc nezbylo - skromné ruiny obvodových zdí a nezakrytá zemní cisterna.