Návštěvní kniha
Bílé Karpaty moc hezké. Krajina, na kterou přesně sedí výrok mudr. Skružného: "Alpy tě ohromí Karle, ale tohle tě dojme. Jen se na to podívej, to není země, to je zahrádka...".
Taky se tam chyščeme. Apropos jaký je letos stav divočáků mezi Sidonií a Vršatcem?
---
12.8.2018, 20:10 Alena
Přesně tak.
A co se týče divočáků, já potkala jediného o dva týdny později - po žluté kousek nad Červeným Kamenem směrem na Bábky. Ale jinak jsem neviděla ani moc zrytých míst. To kolem Brna je jich mnohem víc 
Krásné stránky,skvělé fotky z míst, kam se už asi nepodívám . Srdečně zvu na Českobudějovicko,Českokrumlovsko, Novohradsko, Třeboňsko. Dobré cyklostezky, zajímavosti přírodní,kulturní i historické.Ráda se s vámi setkám třeba v Památníku Jana Žižky v jeho rodném Trocnově. Od května do září tam pracuji v muzeu.
Zdravím a těším se na další fota z vašich cest.
Vendy
---
1.3.2018, 7:00 Alena
Asi se uvidíme Zrovna tam k vám máme letos v červenci naplánovanou dovolenou. Pár dní v Novohradkách, pár dní na Třeboňsku.
Zdravím Vás paní Alenko. Moc se vždy těším znovu a znovu na Vaše výlety a hledám inspiraci. S manželem příští rok oslavíme 60 - sáté narozeniny. Já již jsem čerstvě v důchodu,manžel ještě pracuje. Jak má manžel trochu volno vyrážíme, hlavně na kolech. Máme sjetých dost hřebenů hlavně na Moravě, také nějaké na Slovensku něco málo v Česku , no a letos také v Polsku. Zdraví trošku zlobí , ale plánů na příští rok máme hodně ,tak se uvidí......Přeji Vám hodně úspěchů a zdraví do příštího roku . Radka Bajcarová
---
29.12.2017, 7:00 Alena
I já mám na příští rok spoustu plánů, ale jak se říká "když chcete rozesmát pána boha, řekněte mu své plány na příští den,týden,rok... ", tak zatím jen nekonkrétních
Přeji pro splnění těch vašich především hodně zdraví a pořádnou dávku štěstí a lásky.
V Luž. rostl velký Jinnan laločnatý, je tam?
Na místě f. stád. za Luž. byl svoz odpadu
z BRNA. My kluci jsme ve 4o. letech m.s.
jezdili na saních zahradkamy, až k odpadu.
---
8.2.2017, 19:20 Alena
Myslíte tento?
Dobrý den. Máte moc hezké stránky a nádherné fotografie. O typech na výlety ani nemluvě. Inspirovala jste mě k Podunajské stezce, kterou jsme s kamarádkami jely v roce 2014 a bylo to úžasné. Přeji Vám co nejvíce výletů, zážitků, krásných fotografií a hlavně zdraví. Mějte se hezky. Hanka.
---
26.4.2016, 21:10 Alena
Děkuji a nápodobně!!!!
Přeji Vám krásný den.
Paní Aleno, mám na Vás prosbu. V neděli jsme brouzdali bosonožským hájkem a měli jsme štěstí na hlístníky hnízdáky, samozřejmě jsme viděli plno konvalinek, pomněnek, ale nějak se nám nepoštěstilo najít střevíčník. V tomto období by už asi měly tyto naše největší orchideje kvést. Ale bez nápovědy je asi nenajdu. Myslíte, že byste mi mohla přiblížit, kde hledat? Šli jsme od Troubska - Veselky a prošli jsme to křížem krážem až k prvnímu posedu a nahoru až k zahrádkám. Samozřejmě jsme neprošli všechny zmoly, ale třeba je nutno zajít někam jinam. Děkuji, Lenka
Dobrý večer.Jak tady čtu příspěvky,nedalo mi to a musím Vám napsat,že Vaše stránky také žeru.objevila jsem je již před několika lety a pravidelně na ně chodím.Vyprávím o Vás celé mé rodině.Vždy se dívám,kde jste zase vyrazila a kochám se krasnými fotkami a čerpám inspiraci.Je nám s manželem už 57 let,ale jezdíme hodně cyklo a lezeme po horách,hlavně na Slovensku,to milujeme.Já se hodně bojím medvědů ,chodit sama bych asi nedokázala, proto Vás moc obdivuji.Přeji hodně zdraví a mnoho dalších výletů. Radka
---
23.11.2014, 19:40 Alena
Díky a třeba se někdy někde ve slovenských horách potkáme Ale pravdou je, že v našich horách je to bez medvědů přece jen víc v pohodě
Dobrý den, paní Aleno,
Vaše stránky sleduji už dlouho a vždy obdivuji nádherné fotografie. Též ráda cestuji a výlet ke Křetínce mne úplně nadchnul - zítra jej plánuji realizovat na kole, ale v opačném směru. Počasí by mělo přát, možná dojde i na smočení ve Křetínce .
Chtěla jsem se zeptat, když často cestujete sama, necítíte se někdy opuštěná? Nebojíte se, že se Vám na cestách něco stane? Ocitla jsem se nyní po dlouholetém vztahu sama, bez přítele a protože mám ráda turistiku a kolo, nechci se výletů vzdát a jen sedět doma či s kamarádkami obejít nejbližší okolí a hned si sednout do hospůdky. Na druhou stranu mi přijde, že když jede na kole samotný muž, okolí to bere jako samozřejmost, ale na ženu se často pohlíží, jako by to nebylo normální a často se lidé ptají, proč třeba jede sama. Stalo se Vám to také někdy? Vadí Vám to nebo si toho nevšímáte? S tím souvisí, že se blíží doba dovolených a nyní váhám, zda mám jet s kamarádkami ležet dva týdny u moře a v hotelu nebo raději vyrazit sama s nějakou cestovkou pro mladé a doufat, že se tam třeba skamarádím...
Snad jsem Vás svým trochu psychologickým dotazem nezaskočila, ale zajímal by mne Váš názor.
Přeji pěkné léto se spoustou výletů a nových zážitků.
---
11.6.2014, 19:30 Alena
Díky, odpověď odeslána mailem
Vážená paní Aleno,
dočetla jsem právě Vaši 13. komnatu. Jsem dojatá a taky nadšená Vaší silnou osobností, Vaším přístupem k životu, k nemoci! Celý Váš web je moc zajímavý a svědčí o lásce k lidem, přírodě. Přeji Vám jen to dobré a hlavně pevné zdraví. Odkaz na web přepošlu kamarádkám, aby věděly, jak mít nadhled nad věcí,jak se mají řešit problémy, jak máme ŽÍT!!
-----
2.4.2014, 22:30 Alena
Díky moc za milá slova a zřejmě nejste jediná, kdo přeposílá odkaz na naše stránky dál, protože návštěvnost v poslední době narostla naprosto neuvěřitelně Ale nemyslete si, každého občas převálcují problémy a splíny a ty na internetu rozhodně nerozpitvávám
ad spaní na Křivoši
Kdysi jsme si tuhle rozhlednu pro nocleh vybraly zhruba v půlce srpna (sobotu). Nejprve jsme vyrušily podvečer kytaristu a jednu dívku (ale ti se západem slunce odešli). Pak jsme se uvelebily na věži a okolo desáté na kopec dorazily s řevem dvě motorky - motopár si chtěl udělat pěkný večer na rozhledně. Ve tři mě budí kamarádka podruhé, nahoru pod rozhlednu jelo auto. Poté, co otevřeli dveře a začaly se ozývat vulgární výrazy pětice mladíků, začaly jsme se bát. Naštěstí rozhledna (a její netušený obsah) je vůbec nezajímala, jeli z diskotéky v Dolních Loučkách a vyhecovali se, jestli vyjedou autem nahoru po mokrém svahu (okolo půlnoci se rozpršelo). Když nás pak k ránu probral čilý děda houbař, už jsme se ani nedivily.
Pěkné místo, ale s velkým provozem
-----
12.9.2013, 13:05 Alena
Právě z toho důvodu jsem si vybrala k nocování flek pod křovinatou mezí v půli kopce v bezpečné vzdálenosti od té příjezdové cesty nahoru a s přímým výhledem na auto zaparkované nad silnicí - ale tu noc se tam nikdo další kromě jedné srny neobjevil
Zdravím... už dlouhou dobu sleduji vaše skvělé stránky a čerpáme zde inspiraci pro naše výlety s maželkou... provozujeme podobný typ turistiky jako vy.
Po posledním článku o přechodu Níz. Tater jsem se rozhodl vám napsat, resp. se zeptat: neřešíte nějak (nebo do budoucna nehodláte řešit) nečekané zastižení velkým deštěm (bouřkou) hlavně co se promočení bot týče? Když jdeme na 2-3denní trek, příp. trávíme týden v horách a není reálné táhnout dvoje boty, tak mám pořád dilema, jak tohle řešit. Přes batoh se přetáhne pláštěnka, přes sebe pončo, ale co s botami? Z ponča vám déšť valí rovnou do bot a je pak na houby mít zkažený další den tím, že máte šlapat v mokrých botách (o utrpení nohou ani nemluvě). Co takhle nějaké návleky? Nemáte s tím nějakou zkušenost? Jiné řešení...?
A když už jsem u toho – máte ve svém vybavení i nepromokavou bundu a kalhoty (goretex apod.)? Je to k něčemu do tohoto docela drahého vybavení investovat a tahat se s tím? Mám na mysli pouze jarně-letně-brzopodzimní výšlapy na 2-3 dny typu Malá/Velká Fatra, Jeseníky, Nízké/Vysoké Tatry, Krkonoše atp. (žádné zimní Alpy ap.).
Předem děkuji za vaše rady, tipy, zkušenosti z praxe.
Jaroslav
-----
20.7.2013, 22:15 Alena
Zatím jsme na žádné geniální a účinné prostředky zatím nepřišli. Až na jediný, který praktikuji téměř pořád - vyrážím ven zásadně podle příznivé předpovědi počasí!!! V tom mám obrovskou výhodu že jezdívám sama a nemusím se s nikým časově synchronizovat.
Všechno má svá pro i proti - loni jsme si koupili nepromokavé bundy s membránou, Pinguin Parker - jsou úžasné, nevlajou ve větru jako pončo, kterém je v silnějším větru skoro nepoužitelné nejen z hlediska ochrany před deštěm, ale i z hlediska bezpečnosti. A opravdu docela dýchají, pot zevnitř opravdu odchází ven a nesráží se na vnitřní straně jako u těch levnějších nepropo bund. Ale co potom s nacucanými popruhy batohu, na to jsem zatím nepřišla. A navíc ten obal na batoh žádným způsobem nekryje to, že v takovém případě voda co stéká za krk, teče přece nakonec po zádech batohu.
Mám i kalhoty, ale byly levné z výprodeje, zřejmě chrání před vodou, ale téměř vůbec nepouštějí vlhkost směrem ven, takže nezbývá než různě rozepínat a větrat (naštěstí mají zip odshora až dolů)
Na kole nebo pěšky, v kalhotách a v bundě vždycky úžasná volnost pohybu. Prostě jen škoda, že se pod tu bundu nedá schovat batoh. A v mém případě ještě foťák. Ale třeba na kole, kdy jsou věci v brašnách na nosiči kryty ze všech stran, tak je to značka ideál.
Ale komu by se s tímhle chtělo vláčet po hřebeni Nízkých Tater v červenci... Uprostřed léta, kdy hlásili třicítky a já měla jedno triko na sobě a jedno náhradní v batohu. Proto jsem sbalila jen pončo - je z jakési posilikonizované tkaniny, ne z PVC, ale bylo v podstatě klasické letní dusno, člověk se pod ním pařil. Ale to by se dalo zvládnout, mnohem horší byla ta voda zespodu - ta vysoká tráva, borůvčí a kosodřevina plná vody. A jsme zase u toho, kdybych měla sebou kožené pohory, určitě by to zvládly v kombinaci s návleky, aby do nich nemohlo téct seshora. Jenže představa, že v kožených pohorách pošlapu 5 dní a jak sám říkáte, člověk si dvoje botky přece nepotáhne, se mi vůbec nelíbila a já si vzala pohodlné lehoučké kotníkové textilní. No bylo to moje riziko a moje blbost. Už mám vyzkoušené, že ač prý s membránou goretex, nezvládají ani větší rosu v trávě. Ale úžasně se v nich chodí a na sluníčku pak rychle uschnou!!
Nejlepší by byl deštník. Kéž by se dal vymyslet lehký skládací a přitom pevný. Aj fotit by se pod ním dalo...
Takže kvalitní kožené pohory + návleky proti vodě seshora + pončo, pod které vejde batoh, je asi zřejmě nej řešení. Resp. pokud je to jen jakési mrholení, dá se i nepropo bunda a batoh jen krytý obalem. Ale jak říkám, já vyrážím podle předpovědi počasí a nepočítám s chůzí v celodenním dešti. Ten si naposledy vyzkoušela kamarádka koncem června v Tatrách po několik dnů - jejich zkušenost byla, že ani boty ani pončo to stejně několik hodin nevydržely. A že byla ráda, že membránová bunda aspoň udržela vevnitř teplo.
Přeji sluníčkové počasí a jenom pohodu
Dobrý den, na vaše stránky mě upozornila kamrádka-fotografka-turistka na včerejším úžeasném výleletu na Pálavu. Stránky jsou super a velice mě oslovilo i psaní o vaší 13. komnatě...myslím, že dost potřebné pro mnoho podobně nemocných žen. Díky za ně. Alena z Líšně
Milá Alenko, mám slzy v očích. Četla jsem Váš příběh a možná proto, že jsem včera ukončila ozařování po operaci prsu, tak mi Vaše pocity jsou velmi blízké. Je mi 45 let a hned na prvním mamografickém vyšetření mi zjistili problém. Jsem po operaci i ozařování, fyzicky jsem na tom dobře, ale ta psychika! I když mám podporu všech doma i v práci, tak se mi nedaří nejak psychicky od všeho oprostit. Snad přicházející jaro a zahrádka vše vrátí do podody. Přeji velkou dávku optimismu.
Zdraví Dana