Návštěvní kniha

Zdravím, Aleno, pravidelně pročítám Vaše stránky a co nejvíc obdivuji, je to , že se sama vydáváte na několikadenní přechody hor,na kole do zahraničí, s čímž kolikrát souvisí přespání pod stanem,vysoko v horách, v cizině, za jakýchkoliv podmínek a počasí , a mě vždy při čtení napadá jediné: to se ta "ženská"nebojí"? Pro mě obdivuhodné !!, k tomu se zřejmě nikdy nedopracuji.., takže jen tiše závidím a děkuji za krásné fotky přírody a hlavně hor, za svítání i končících dnů. Zdraví L.

---

2.11.2016, 21:00 Alena

Bojí...

Ale život je krátký na to, aby člověk zůstal jen u snění. Stačí jednou překonat obavy z neznámého a napodruhé už je to lepší a napotřetí je to vlastně docela v pohodě. Ta krása hor za to stojí

Naprostá jedinečnost Krkonoš – a to i v Evropském měřítku tkví v tom, že tu na jedné louce můžete vidět rostliny charakteristické pro alpinské trávníky i severskou tundru a jezdí se na to dívat botanici z celé Evropy. Nikde jinde tohle totiž neuvidí.
Během opakovaného čtvrtohorního zalednění severní a střední Evropy se totiž nejvyšší, nikdy nezaledněné hřebeny Krkonoš staly domovem druhů charakteristických pro severskou tundru i alpinské trávníky. V kontextu evropských hor zde vzniklo zcela ojedinělé prostředí, které vědci označují jako arktoalpinskou tundru. Je dokonale zachována především ve vrcholových partiích Sněžky a dodnes poskytuje útočiště organismům, jejichž domov je daleko na severu Evropy nebo v Alpách. Patří mezi ně např. bika klasnatá, rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná, lipnice plihá, jinořadec kadeřavý, severské a alpinské lišejníky rodů vousatec, pukléřka či šídlovec, z živočichů pak babočka kopřivová, střevlík nosatý, nelétavý brouk májka fialová, slíďák ostronohý atd...


---

17.10.2014, 20:25 Alena

A když se k tomu přidá ta obrovská návštěvnost z naší, polské či německé strany hranice, je opravdu důležité tohle ojedinělé prostředí chránit.

Díky za doplnění informací

...a dočetla i 13 komnatu, vím, člověka dokáže nemoc hodně změnit. Držte se !

---

2.8.2014, 11:10 Alena

Díky moc a nápodobně, hlavně zdraví!!!

Dobrý den nebo ahoj...
Na vaše stránky jsem narazila úplně náhodou a jelikož ráda fotím a taktéž se ráda toulám přírodou...jen mým společníkem bývá většinou můj pes ...vám chci poděkovat za možnost zhlédnutí úchvatných fotografie, užitečných rad z cest, výletů a toulek přírodou...strávila jsem zde nečekaně dlouho prohlížením a načítaním i mi známých tras a nedá mi to, abych vám alespoň nenapsala. Je velmi příjemné vědět, že existují mezi námi stejně naladěni lidé, kteří si umí vychutnat každý okamžik svého života. Držím palce na dalších výpravách a přeji hodně zdraví ,L

Zdravím z ČERNÉ OSTRAVY.Náďa mi přeposlala ty loňské fotky z Tvého výstupu na Lysou.Děkuji,protože já byl po výměně kyčelního kloubu a první výstup jsem s našimi, KČT-Slezan,absolvoval v červnu na Králicky Sněžník a pak týden s ubytováním v Jánských Lázních s Pepíkem Kosturou.Fotky jsou parádní a rád si budu čas od času prohlížet.Dnes běží kousek od mého bydliště v ČEZ aréně FED CUP tak se koukám na Šafářovou se Stosurovou.Kolegovi hlídám kokra"BROMA" jel na 8denní zájezd do Izraele.Má vinohrad a chalupu v Rakvicích,takže mě inspirovala rozhledna v Hustopečích v březnu s těmi rozkvetlými mandloněmi.Přeji hodně hezkých dnů s aparátem v lůně přírody.Ještě v rychlosti,protože chodím do DKMO jako požární as.služba.Čas od času se tu objeví Iva Páleníkova,Martina Zelová,Vláďa Kostura s Naďou.JFO má nového ředitele z Brna.ŽEMLA-může mít kolem 35let.Včera tady dirigoval Petr Šumník taky absolvoval v Brně.Tak hodně zdaru a úspěchu v dalších toulkách a zájezdech jak u nás tak ve světě přeje Dš.

-----

19.02.2013, 20:50 Alena

Sice si nikoho v souvislosti s tebou uváděnými jmény nedokážu vybavit, ale přesto díky za milý příspěvek a přeji hezký den

Bydlím pod Lysou Horou,ve Frýdlantě n.Ostr.Jsem invalida a pracoval jsem 25 let na Sepetné-dříve Montér ana Lysé jsem byl mnohokrát,ale u Vašich fotek to vypadá daleko hezčí.Také Váš příbeh jsem přečetl jedním dechem a moc obdivuji nadhled a vůli jak jste s tím poprala.Děkuji a přeji ještě hodně hezkých obrázků a pevné zdraví.Ivo 69 let

-----

08.02.2013, 19:05 Alena

Děkuji a přidávám pozdrav a přání pevného zdraví z Brna.

ad 837

Ahoj Katko,
díky za příspěvek. Máte nádherné děti. Taky jsme se kdysi dostali na nějaký větší výlet jen jednou za rok, na dovolenou, když nám hlídali babička s dědou, ale užívejte si dětí, všechno ostatní na vás počká, jen děti vyrostou neskutečně rychle a vnoučat se člověk v dnešní době hned tak nedočká Ale nejvíc lituji toho, že mám tak málo fotek Honzíka, když byl malý a ta vaše alba vám moc závidím.

Dobrý den, Aleno.

Na vaše stránky mi dala kontakt tchýně a od té doby pravidelně nakukujeme i s manželem. Jste neuvěřitelná, kolik toho zvládáte a jelikož jsme milovníci Slovenska, vždycky se těšíme na nějakou akci odtamtud
Teď nás nadchly Tatry, na polskou Orlu Perc si brousíme zuby. Momentálně máme dvě malé děti, takže podnikáme jen malé akce, ale až nazraje čas nebo budeme mít hlídání, tak se určitě necháme inspirovat

Děkujeme a mimochodem obdivuju vaše fotografie!! Nádhera!

Milá Aleno, gratuluji, jak to zvládáde, a ty sportovní aktivity!! Já mám též zkušenost s nemocí, ve zkratce - našli mi to ve 46 letech, totální odstranění prsu, pak chemča, ale! Našli mi v játrech metastázy - tak jsem z toho byla na větvi, dali mi vysokodávkovou chemču s autologní transplantací kmenových buněk - to je měsíc v izolaci člověk připoután k hadičce, imunita na nule, všechno vyvařovat, návštěvy za sklem, no bájo. Všechno jsem vydržela a nález tam byl furt, to bylo ma mašli. No a pak to prohlídl nějaký velmi uznávaný rentgenolog a řekl, že tam žádné metastázy nejsou, jen neškodné hemangiomy. Vyšetření PET to potvrdilo - byla to chybná diagnóza a mučili mne v podstatě zbytečně. Takže hurá, po 2,5 letech můžu do práce - daří se mi zase zařadit a postoupit v kariéře, jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla. Mé heslo je - přežiju všechny! chodím a makám 12 hodin, jinak nejde, když je ten kapitalismus. 5 let bez příznaků, 8 let bez příznaků, jsem za vodou. No a pak se ukázalo, jakej jsem vůl. Začíná mi něco být, markry ale dobré a dle onkologa mi nic není, tak mi doktorka na interně řekla, že je to štítná žláza - léčila půl roku, a nic se nezlepšilo, tak navrhla onkologovi CT, ten řekl, že mi nic není a vyhodil mne. No a pak jsem začla kašlat, takže k plinímu, CT a ejhle - v mezihrudí mám nádor 7x3 cm, prostě hrouda. Operovat nejde! PAk se půl roku snažili do toho šťournout, nakonec verdikt - zhoubný, ale neví se odkud pochází. Tak zase chemča půl roku, odpálilo mi to nervy v nohou a rukách, takže na kolo nemůžu a deformuje mi to nohy, takže procházky už taky nejdou, no fuj. Pak to bylo asi 3 měsíce dobrý, hrouda chcípla. Jenže pak znovu potíže a PET ukázal rozsev v hrudní stěně zvenku, pod kůží v místě původního prsu. Tentokrát biopsie praví, že je to duktální prsní Ca, bují mi to tam před očima. Další půl rok chemča, nezabrala a teď už mi nemají skoro co dát, vyhlídky nevábné. Tedy závěr pro Vás - dávejte na sebe pozor, žádné velké výkony a přepínání, je to zrádné.A jakékoliv potíže - nenechat se odbýt a řešit hned. mě nejdřív léčili zbytečně a nyní to zase zanedbali - doktorovi jsem alespoň 2 roky hlásila různé potíže - mohou to být třeba červené krevní skvrny na kůže apod. Takže jsem byla až moc v klidu a namyšlená, jak jsem zvítězila - bacha na to, může to být iluze. Přeji Vám, aby se Vám to nestalo. já už teď moc možností léčby nemám. Zkouším číňanku, homeopaty a pod. stojí to hafo peněz a nefunguje nic. Takže zlomte vaz! jo a ještě - brát podpůrné prostředky a kniha výživou proti rakovině - zajímavá prevence - kurkuma s pepřem, jahody, brokolice, kapusta, červené víno

ad 124: Je to jednoduché - kola neopouštíme... V první řadě se snažíme je k někomu schovat, třeba i za úplatu (nejsnáze k pokladně) - většinou se nám to podaří. Už jsme zažili i úschovu kol vedle svatebního dortu v hotelu. Jídlo si většinou vozíme sebou. Pokud ne, jsou kola vždy na očích, tzn. hospody vybíráme podle toho, kde na kola vidíme. Když to nejde jinak a je čas, tak se při hlídání kol prostřídáme. Na noc zamykáme kola ke stromu nebo ke stanu (pokud jsme v kempu). U penzionů jsme si úschovu zatím vždy domluvili.