Návštěvní kniha
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, čím fotíte, když jedete na kole. Na pěší túry s sebou v batohu vláčíme velký foťák, který však nelze vzít do baťůžku na kolo. Fotky z mobilu mě neuspokojují 
Zdravím Vás. Saša
---
5.5.2019, 22:00 Alena
Moje zkušenosti s mobilem jsou stejné, má prostě jediné plus, člověk ho má u sebe furt.
Fotím bezzrcadlovkou Olympus OM-D E-M10 - při pěších výletech v fotobrašně na bederním páse, na kole v brašně na řídítkách od Arsenalu . Je polstrovaná a vleze do ní i jeden objektiv navíc.
Dobrý den, velmi mě potěšil váš web s detailně popsanými turistickými inspiracemi. Konkrétně orla perč, kam se v lětě chystáme. Chtěl jsem se zeptat lze-li porovnat obtížností hlavní hřeben roháčů s orla perč. Jedinou zkušenost máme z hlavního hřebene roháčů (roháč-baníkov-salatín), který jsme přeběhli třikrát a to i za ztížených podmínek jako vichr, déšť, sněžení (červenec). Dále jsem se chtěl zeptat jestli ty krásné fotografie fotíte zrcadlovkou. (vím co je tahat se s ní při lezení na krku, taky jsem jí už slušně omlátil o skály Předem děkuji, s pozdravem Tomáš
-----
15.01.2013, 20:30 Alena
Pokud jste zvládli za ztížených podmínek roháčský hřeben, určitě zvládnete i Orla Perč - základním problémem jsou dlouhé nástupy i sestupy v kombinaci s délkou hřebene, což lze řešit noclehem v polské chatě. Jsem jen průměrně zdatný turista a pokud netrpíte závratí, nebudete mít za pěkného počasí s jištěním ve stylu žebříky, kramle a řetězy žádný problém.
Fotím zrcadlovkou a tahám se s ní stále na krku popř. v brašně na řídítkáck na kole, protože komu by se chtělo furt foťák vytahovat z batohu či fotobrašny 
Ale na druhou stranu není to žádné profidělo, ale Olympus E-420, který mne v prosinci 2009 stál i se dvěma setovými objektivy 10000Kč.
Tak ať vám to vyjde, stojí to za to a já doufám, že se na Orlí Perč ještě někdy dostanu znovu.
ad 908-911
Moc vám všem děkuji za milá slova.
Zrcadlovka se mnou cestuje v brašně na řídítkách vyložené k originálnímu polstrování ještě molitanem - od Arsenalu, art. 510 a jsem moc spokojená, protože foťák je krásně kdykoli po ruce a brašna se dá jednoduše vzít i kdykoli kamkoli přes rameno.
Paní Alenko,
těžko v té záplavě komplimentů k Vašim stránkám hledat něco originálního,když vše už bylo tolikrát vyřčeno. Jsou prostě nejlepší.Navštěvuji je velmi ráda a nehledám v nich jen inspiraci k výletům,ale i pouhé potěšení při prohlížení nádherných fotografií a zprostředkovaných prožitků. Váš zivotní elán,záběr,ale i odvaha putovat sama jsou neuvěřitelné a obdivuhodné. Přeji Vám spoustu dalších našlapaných kilometrů a dobré světlo Vašim fotografiím.
PS: jen bych se chtěla pozeptat,jak cestujete se svou zrcadlovkou na kole.V brašně na řidítkách,nebo v batohu?
Milá Aleno, je to už 14 dní, co se mnou "smýkají emoce mé nemoce" - diagnóza hrozivá - stejná jako u Vás s tím , že mám dvě dítka 7 a 14 let. Bohužel pochopení u manžela jsem nenalezla, dětem sdělila opatrně, že se chystám na operaci a překvapená povzbudivými slovy těch, kterým jsem našla sílu to sdělit. Nicméně Vám chci velice poděkovat, neb jste mi pomohla nakouknout alespoň tam co mě asi čeká s pozitivním nábojem- to zvládneš!!!!Ráda chodím po horách a vzhledem k tomu, že bydlím na úpatí Jeseníků, to mám blíž do lesa, než do pořádné nemocnice. Držím Vám moc pěsti k dosažení mety 88% a ještě dál... a věřím, že tam budu patřit i já. Slíbila jsem si, že dceři upeču k 21. narozeninám ten nejkrásnější a nejlepší dort na světě, tak Vás ráda na něj pozvu. Díky moc. Kateřina