Technické muzeum v Brně 11.11.2019

Železná opona 1948-1989

 

Dneska začala v Technickém muzeu v Brně výstava k 30. výročí pádu železné opony speciální nabídkou - videomappingem a večerním vstupem zdarma.

 

Překvapení na nás čekalo hned u vchodu. Bez vyplněné propustky do hraničního pásma nás dovnitř nepustí :-)

Videomapping se bude promítat na zadní stěnu budovy muzea a protože jsem si přibalila stativ, povedlo se i pár fotografií.

Poté jsme využili příležitosti a prohlédli si vystavené letouny.

A pak jsme pokračovali vevnitř. Výstava Železná opona 1948-1989 představuje historii ostrahy státních hranic, ukazuje výzbroj a výstroj jednotek Pohraniční stráže i způsoby překonávání železné opony.

 

Pojem "železná opona" použil Winston Churchill, tehdy jako bývalý britský premiér, v březnu 1946 jako metaforický příměr počínajícího rozdělení Evropy po druhé světové válce.

 

Ostře střežená hranice rozdělovala Evropu od Barentsova moře na severu k Černému moři na jihu a dosahovala délky 7000 km. Na západních hranicích Československa vznikala po událostech v únoru 1948 - komunistický režim drasticky omezil možnost vycestovat na cestovní pas, 750 km státních hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem vylepšil ženijně technickými zátarasy. Úkolem Pohraniční stráže bylo střežit ji a vyloučit možnost ilegálního přechodu hranice - zabránit nejen vniknutí agentů ze Západu, ale i překazit emigraci občanů Československa do zahraničí. Propaganda samozřejmě zdůrazňovala ten první úkol.

Největším lákadlem je samozřejmě replika železné opony.

 

Základem ženijně-technického zabezpečení státní hranice byl jednostěnný drátěný zátaras z dřevěných kůlů vypletených ostnatým drátem. Jeho výstavba začala v roce 1952 a posléze se přešlo na třístěnný drátěný zátaras. Šířka dosahovala tří metrů a ostnatý drát byl upevňován tak, aby neumožňoval prolezení nebo strhnutí. Drátěný zátaras byl postupně doplněn natažením pěti vodičů umístěných na izolátorech. Do vodičů byl pouštěn proud o napětí 2000-6000V. Ten nebyl zapnutý nepřetržitě, ale zapínal se na základě rozhodnutí velitele roty Pohraniční stráže. Tomuto systému se říkalo EZOH, elektrické zařízení ochrany hranic a elektrifikace byla zrušena v roce 1965.

Drátěný zátaras doplňovaly na exponovaných místech protipěchotní miny. Ty ale bouchaly i povětrnostními vlivy, spouštěla je zvěř a tím ohrožovaly i Pohraniční stráž, a proto byly ve druhé polovině 50. let odstraněny.

Vypnutí proudu o vysokém napětí předpokládalo využití slaboproudé signalizace. Nová signální stěna se budovala ve větší vzdálenosti od státní hranice, aby měla pohraniční jednotka více času na rychlou reakci.

Druhá část výstavy je věnována tématům v historických souvislostech, na pozadí významných událostí a politické situace v Evropě. Představen je i pohled z druhé strany - podrobně především rakouský pohled na železnou oponu a její ostrahu. Mapuje také osudy jednotlivců, kterým život ovlivnilo rozdělení Evropy, případně se pokusili překonat drátěný plot. Popisuje situaci československých občanů po útěku do Rakouska – životní podmínky v uprchlických táborech či každodennost v nich. Spousta textů, spousta fotografií, ukázky uniforem... Výstava k 30. výročí pádu železné opony potrvá v Technickém muzeu do začátku května 2020, takže si to můžete všechno prohlédnout na vlastní oči.

Listopad 1989 znamenal konec tohoto režimu na hranici. V prosinci se začalo s odstraňováním drátěného zátarasu. Následně byla zrušena agenda pomocníků Pohraniční stráže a zrušeno hraniční pásmo.

 

V průběhu trvání železné opony v rozmezí let 1948-1989 zahynulo při přechodu státní hranice 282 osob a 584 příslušníků Pohraniční stráže (PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek, Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989, ÚDV, Praha 2006).

 

A samozřejmě jsme si prohlédli i exponáty z jiných výstav - Brno na dvou kolech, historická vozidla, letecké motory, vodní motory a velké parní stroje různé konstrukce.