Toulky - okolí Hodonína (duben 2018)
logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

okolí Hodonína - 7.4.2018

na kole přes Mutěnice a Dubňany na Náklo za hlaváčkem jarním

 

Zima definitivně podala demisi :-) Poslední týden bojuju s rýmičkou, ale první opravdu jarní cyklovýlet si přece nenechám ujít. A navíc to bude pohodička, do Hodonína se svezeme nízkopodlažním vlakem. A hlavní cíl? Rozhledna Triangl u Mutěnic a žlutý koberec hlaváčků jarních v PR Horka u Milotic.

PR Horky u Milotic, hlaváček jarní

PR Horky u Milotic, hlaváček jarní (duben 2018)

Slovácko bývá spojováno spíše s teplem a vínem, než s lesem, vodou a rybami, ale naše trasa povede Hodonínskou doubravou a po hrázích rybníků :-) Území Dolnomoravského úvalu patří mezi nejteplejší a nejúrodnější oblasti na našem území. Jeho osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými meandry. V krajině sice převládají pole, sady a vinice, ale nacházejí se zde i dva rozsáhlé lesní komplexy. V oblasti Bzenecké doubravy dominuje systém borového hospodaření jako důsledek špatně obhospodařovatelných a extrémních stanovišť vátých písků. Hodonínská doubrava si zachovala charakter dubového lesa. Nejvyšším bodem je Náklo (265 m) nad Ratíškovicemi. V oblasti se nacházejí ložiska lignitu, ropy a zemního plynu.

 

Z nádraží jsme se podchodem dostali do místní části Hodonína zvané Bažantnice a kolem minizoo se napojujeme na parádně hlaďounkou asfaltovou silničku zvanou Baaderova alej.

 

Historie rybářství na Hodonínsku začíná po skončení husitské revolty a uherských vpádů po ní, kolem roku 1473. Vratislav z Pernštejna zde začal zakládat soustavu velkých rybníků. Nebyly hluboké a zakládány byly výhradně pro chov ryb. V době největšího rozkvětu jejich celková výměra tehdy dosahovala téměř 2000 ha.

Hodonínské rybníky

Hodonínské rybníky (duben 2018)

Úpadek zdejšího rybníkářství začal v dobách třicetileté války, rybníky byly zrušeny a přeměněny na louky a pole. Mezi zásadní hybné síly, které vedly k zániku většiny rybničních soustav v povodí Kyjovky v druhé polovině 19. století, patřil rozvoj cukrovarnictví v regionu a rozvoj těžby lignitu. Zároveň se přidala potřeba pěstování technických zemědělských plodin pro průmysl. Novodobá historie zdejšího rybnikaření začíná po roce 1945, kdy dochází k postupné obnově a budování nových rybníků zejména pro chov ryb a drůbeže.

Hodonínské rybníky Hodonínské rybníky

Hodonínské rybníky (duben 2018)

Soustava Písečného rybníka neboli Hodonínské rybníky tvoří téměř souvislou vodní plochu od silnice Hodonín - Lužice až po areál odkaliště u samoty Zbrod. Jejich současná rozloha je něco přes 150 ha a umělými hrázemi a řekou Kyjovkou jsou rozděleny na celkem osm velkých vodních ploch a několik menších okrajových tůní zarůstajících rákosinami. Využívány jsou k chovu ryb, hlavně kaprů, na některých jsou chovány i kachny a husy.

Hodonínské rybníky Hodonínské rybníky Hodonínské rybníky Hodonínské rybníky Hodonínské rybníky

Hodonínské rybníky (duben 2018)

Vydatný pramen Kohútek je artézský vrt hluboký kolem 150 m, který vznikl z průzkumového vrtu při hledání podzemních zásob ropy a zemního plynu. Vzhledem k jeho hloubce je zdroj vody izolován proti znečištění ze zemědělského hnojení a průmyslové výroby a proto vyhledáván obyvateli z širokého okolí.

Kohútek Kohútek Kohútek

Kohútek (duben 2018)

Kohútek Kohútek

most přes Kyjovku u Kohútku (duben 2018)

A samozřejmě si děláme krátkou zajížďku k prameni, který nese naše jméno :-) Jmenuje se totiž Ilčíčka :-) Má podobnou historii jako Kohútka, v současnosti je sice okolí krásně upravené, ale vody je zde pomálu. Jedna z pověstí praví, že zde loupil jeden z Vaškových předků :-)))

Ilčíčka Ilčíčka Ilčíčka

Ilčíčka (duben 2018)

Proti proudu Kyjovky přejíždíme Hodonínskou doubravou k navazující rybniční soustavě. Tyto se jmenují Zbrodské nebo taky Mutěnické a je tady 11 chovných rybníků využívaných k intenzívnímu odchovu ryb. A tato lokalita je také velmi oblíbená pro všechny nadšené pozorovatele ptáků.

Zbrodský rybník

Zbrodský rybník (duben 2018)

Existence dvou rybníků u každé z obcí tehdy byla nepsaným pravidlem, a pokud by tato situace přetrvala staletí, vypadal by dnes jih Moravy asi stejně, jako jih Čech. Rybník, okolo kterého jsme projeli, je v opisu urbáře z roku 1600 pojmenován jako "z Brod" s příslušností k Mutěnicím: "…Rybník z Brod, sází se do něho plodu tříletýho na kapry 400 kop. Počítajíc za 1 kopu po 2 zl. učiní 800. zl. Za štiky a drůbež při lovení přinejmenším utržiti se může 230 kop…"

Rybník Josef Rybník Josef

rybník Josef (duben 2018)

Srálkovský rybník

Srálkovský rybník (duben 2018)

Přejíždíme přes dvoje již nepoužívané koleje, ale o cyklostezce Mutěnka se zmíním až za chvíli. Před námi je nejprve vinařská obec Mutěnice.

Mutěnka

Mutěnka (duben 2018)

K Mutěnicím patří pět viničních tratí: Vyšicko, Mutěnská hora, Úlehle, Hraničky a Dubňanská hora. Sklepy různého stáří a provedení pod Mutěnskými vinohrady jsou známy jako Mutěnské búdy. Je jich cca 500 a typickým prvkem většiny z nich je vstupní klenuté průčelí zvané "žudro" a tradiční malování slováckými ornamenty či škrabanými sgrafity.

Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice Mutěnice

Mutěnské búdy (duben 2018)

Před námi je příkré stoupání mezi vinohrady na vrcholek zvaný Vyšicko (267 m), nejvyšší bod mutěnického katastru. Staví se tu rozhledna, která dostala jméno Triangl.

Mutěnice Triangl

z Mutěnic na Vyšicko (duben 2018)

Moc informací o ní k nalezení není, oficiálně ještě otevřená není, ale vrátka v oplocení jsou dokořán :-)

Triangl

rozhledna Triangl (duben 2018)

Užíváme si výhledy na vinohrady, Pálavu, Chřiby i Bílé Karpaty, ale zároveň jasně vidíme i to, jak se počasí kazí. Slunce už dneska zřejmě neuvidíme :-(

Triangl Triangl Triangl Triangl

rozhledna Triangl (duben 2018)

Pokračujeme přes vinohrady po hřebeni. Stojí tu ještě jedna rozhledna :-)

Mutěnské vinohrady Mutěnské vinohrady

Mutěnské vinohrady (duben 2018)

Dolů sjíždíme na opačnou stranu směrem na Dubňany. Svahy Dubňanské hory byly postoupeny dubňanským vinařům k užívání i když patří do katastru Mutěnice. Vašek jako dubňanský rodák dodává, že právě viniční areál Pod Dubňanskou horou, původně zvaný horou Vyšickou, je sice v katastru Mutěnic, ale v oppersdorfském urbáři z r. 1691 je zapsáno : „....na hoře Vyšické k dědině Mutěnicím patří 5 čtvrtí dokonale pustých, k Dubňanům 25 čtvrtí, v roce 1690 sousedům Dubňanským z vůle J. M. pána k rozdělání a vysázení vypuštěna jest....“. A tak jednoduše přišli Dubňanští koncem 17. století k vinohradům...:-))) Dubňanská hora má ideální jižní orientaci svých vinic, které ze severozápadu chrání na nejvýše položeném místě Hájek (250 m) a nejvýše položené místo Dubňanská hora (262 m), které se nachází nad vinicemi v poli.

 

Tyhle búdy nejsou tak krásně zdobené jako mutěnické, protože slušná přístupová cesta, elektřina a vodovodní řad byly vybudovány až od 70. let minulého století. Spolu s mutěnickými a milotickými vinohrady si to tady můžete projít během tradičního Burčákového pochodu začátkem října. Na potomky rodu Ilčíků tady narazíte taky - tady má někdo z nich svůj sklípek :-)

Dubňanská hora Dubňanská hora

Dubňanská hora (duben 2018)

A pro změnu další jmenovkyně :-)

Ilčíková

Dubňany (duben 2018)

Před námi je další rybník. Jarohněvický rybník (104 ha) je největším rybníkem na říčce Kyjovce. I on byl v druhé polovině 19. století vypuštěn a obnoven byl v 50. letech 20. století. Dnes slouží jako protipovodňová ochrana a na chov ryb. A nám se to skvěle šlape po hlaďounkém asfaltu :-) Mutěnka je cyklostezka, která byla otevřena 12. května 2012 po bývalé železnici z Kyjova do Mutěnic. Měří 13 km a na trati bývaly dvě zastávky - Svatobořice-Mistřín a Dubňany.

 

Původní dráha spojující Kyjov a Mutěnice zahájila provoz 2. 6. 1900 a v dobách největší slávy na ní bylo zapojeno hned několik vleček, především do dolů v okolí Dubňan. S ukončením přepravy lignitu v polovině 90. let se značně změnil charakter provozu. Poslední pravidelný nákladní vlak v relaci Kyjov - Hodonín vyjel v prosinci 2002 a o dva roky později byla ukončena i osobní doprava. Vůbec poslední zvláštní vyhlídkový vlak tudy projel 20. 9. 2008. Od 30. 4. 2009 byla regionální dráha od km 1,328 (za Mutěnickou spojkou) do km 14,511 (odbočka na vlečku Šroubárny Kyjov) oficiálně zrušena.

Mutěnka

nádraží Dubňany (duben 2018)

Mutěnka Mutěnka

komplex Kamenné brány (duben 2018)

Za svůj rozmach vděčí město Dubňany sklářství, jehož počátky se datují do období 1873-75 a pak hlavně hornictví, jehož vznik se datuje na rozhraní 18. a 19. století, kdy narůstající potřeba paliv pro rozvíjející se průmysl nestačila krýt těžba palivového dříví. To vše je dnes již minulostí a Vašek, který se historií Dubňan jako dubňanský rodák podrobně zabývá, by mohl o tématu popsat stovky stránek a křest jeho knihy o historii Dubňan se chystá na podzim :-) Ale tohle je můj stručný pohled zvnějšku se vzpomínkou na tchána, který celý svůj profesní život dělal na šachtě.

 

Lignit představuje nejmladší typ uhlí a s tím souvisí i jeho nízký obsah uhlíku. Vysoký obsah vody a nízká výhřevnost nečiní lignit vhodným materiálem ke spalování, třebaže se jedná v podstatě o jediný rozšířený způsob využití lignitu jako zdroj energie v tepelných elektrárnách. Významnější ložiska lignitu jsou v ČR pouze při severním okraji vídeňské pánve, která z Rakouska zasahuje na jižní Moravu - území Jihomoravské lignitové pánve. Počátky těžby lze datovat od roku 1824 (důl Adolf, nejstarší důl na jižní Moravě - havíři jej opustili v roce 1870, když jej zaplavila důlní voda). Postupně bylo otevřeno více než 260 hlavních důlních děl.

 

Významným faktorem bylo budování nových dolů v 30. letech 20. století firmou Baťa (Tomáš v Ratíškovicích 1933 — 1951, Theodor 1940 až 1954), ale hospodářská důležitost tohoto typu uhlí byla nepatrná a zdejší palivo bylo vytěsňováno kamenným uhlím z Ostravy. Lignitem se topilo v domácnostech a v průmyslových závodech v okolí dolů (sklárny, strojní průmysl, cihlářství, lihovary, cukrovary...), pro parní stroje k výrobě páry nebo k pohonu elektrických generátorů v důlních závodech. Baťa uhlí v úpravně vysušoval (v surovém stavu měl lignit okolo 45% vody a po vysušení 12-15%, takže úbytek hmotnosti činil cca 40%) a lodě jej vozily po umělém kanále z Rohatce do Otrokovic.

 

Ke skutečnému rozvoji a nárůstu těžby došlo teprve po 2. světové válce a její maximum spadá do osmdesátých let 20. století - odbyt těženého lignitu byl bez sušení vázán výhradně na elektrárnu v Hodoníně.

důl 1. máj

důl 1. máj v Dubňanech, na který se lanovkou přiváželo uhlí z dolu Osvobození a odtud
vlakovou vlečkou na důl Tomáš

důl Osvobození

štítová výztuž na dole Osvobození

Útlum těžby byl zahájen na základě vládního usnesení v roce 1991. V 90. letech byly postupně zlikvidovány tyto doly: Důl Osvobození v Ratíškovicích, Důl Dukla v Šardicích a Důl 1. máj v Dubňanech. V provozu zůstal jen jediný moderní provoz – Důl Mír v Mikulčicích, ale v současnosti se netěží ani v něm. Od roku 1825 do roku 1994 bylo vytěženo cca 100 miliónů tun lignitu. A lignit v Dubňanské sloji ještě stále je :-)

 

Naším dalším cílem je vrch Náklo (265 m) mezi obcemi Dubňany, Ratíškovice, Vacenovice a Milotice. Na povlovných svazích Nákla jsou založeny vinice a nedaleko vrcholu se nacházejí pozůstatky lignitových dolů Žofie, Tomáš, Josef a Františky de Paula.

Náklo

Náklo (duben 2018)

Podle jedné z pověsti zde mohlo ležet centrum Velkomoravské říše – Veligrad, ale je to velmi nepravděpodobná hypotéza. Pátrání v lokalitě nevydalo žádné důvěryhodné nálezy, které by svědčily o hojnějším osídlení. Nebyla doložena ani jakákoliv činnost v době velkomoravské.

 

Na vrcholu kopce stojí od roku 2004 dubový liliový kříž k uctění příchodu Cyrila a Metoděje a sochy velkých osobností Moravy odhalených vždy při pouti, které se pravidelně konají v den svatých bratří.

Náklo, liliový kříž

liliový kříž (duben 2018)

Náklo, liliový kříž

v detailu původní znak Dubňan (duben 2018)

Náklo, liliový kříž

kameny ze všech koutů světa (duben 2018)

Náklo

Náklo (duben 2018)

Z roku 2007 je pískovcová socha kupce Sáma († 658 nebo 659), franského kupce, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako "Sámova říše".

Náklo, Sámo

Sámo (duben 2018)

V roce 2013 přibyl Cyril a Metoděj.

Náklo, Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj (duben 2018)

Z roku 2014 je kníže Rastislav z dynastie Mojmírovců, který byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie.

Náklo, Rastislav

kníže Rastislav (duben 2018)

Socha velkomoravského knížete Svatopluka je nejnovější - z roku 2017. I on pocházel z dynastie Mojmírovců a v letech 871–894 byl třetím a nejvýznamnější panovníkem Velkomoravské říše. Svatopluk byl synovcem knížete Rastislava.

Náklo, Svatopluk

Rastislav (duben 2018)

Na úbočí kopce Náklo leží přírodní rezervace Horky u Milotic, největší naleziště hlaváčku jarního na Hodonínsku.

PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky PR Horky

PR Horky u Milotic, lokalita výskytu hlaváčku jarního (duben 2018)

Škoda, za sluníčka je tahle lokalita ještě fotogeničtější.

PR Horky

PR Horky u Milotic, lokalita výskytu hlaváčku jarního (duben 2018)

Ale je čas k návratu. Na nádraží do Kyjova nebo Hodonína je to přibližně stejně daleko, cca 12 km, ale nakonec volíme Hodonín, ač je proti větru. Nízkopodlažním vlakem se nám pocestuje rozhodně jednodušeji, než tou lokálkou z Kyjova přes Bučovice.

 

Do odjezdu vlaku máme ještě chvíli času - tak akorát na projížďku na náměstí a šálek čaje. Vybrali jsme si restauraci na radnici zvanou Churrasco a dostali ten nejdražší čaj, jaký jsem kdy pila :-( A toho nádobí co k tomu bylo...

Hodonín

Hodonín (duben 2018)

Hodonín je rodištěm prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Na místě původního Památníku z roku 1931 od akademického sochaře Aloise Bučánka, byla po trojím odstranění znovu 7.3. 1990 instalována socha prezidenta.

Hodonín

Hodonín (duben 2018)

 



 

 

copyright Alena