Šumava 16.-25.2.2018

na běžkách napříč Šumavou

 

den osmý, Strážný a České Žleby

 

Ubytování ve Strážném mám zamluvené na dvě noci, takže dneska to bude příjemný okružní výlet bez těžkého batohu.

 

Po výborné snídani můžu vyrazit :-)

Strážný

Strážný

Podle mapy jsem si dnešní trasu naplánovala po tzv. Světlohorské cestě směrem býv. Horní Světlé Hory, býv. Točná, býv. Josefov a býv. Stodůlky. Ale na rozcestí za hotelem a casinem byla tahle cesta projeta nějakou těžkou technikou, takže jsem raději neriskovala a zamířila raději přes Stráženskou slať.

 

Strážný - býv. Dolní Cazov - býv. Mlaka - býv. Kamenná Hlava - České Žleby - býv. Radvanovice - Strážný, cca 17 km

pěší výšlap na zříceninu hradu Kunžvart, cca 5 km

mezi Strážným a býv. Dolním Cazovem mezi Strážným a býv. Dolním Cazovem

mezi Strážným a býv. Dolním Cazovem

Odbočka mne přivádí k pomníčku.

památník Bohumila Hasila památník Bohumila Hasila

památník Bohumila Hasila

Hranice v době po únoru 1948 ještě nebyly uzavřené drátěným plotem. Běženci i agenti k přechodu hranice využívali služeb převaděčů – lidí, kteří se dobře vyznali v místním terénu. Film Král Šumavy skončil slavným vítězstvím hrstky odvážných pohraničníků, ale co skuteční králové Šumavy? Převaděčů, kteří pomáhali přes hranice a kterým se říkalo Král Šumavy bylo více. Kilián a Josef Hasil byli asi nejznámější.

 

Franz „Kilián" Nowotny (1905—1977), pašerák, odsunutý český Němec, převaděč, znalec hor i obchodník, který pomohl stovkám našich lidí ke svobodě. Převáděl přes hranici do Československa americké tajné agenty a z Československa do Bavorska emigranty.

 

Josef Hasil (* 8. února 1924 v Zábrdí u Prachatic) je bývalý šumavský převaděč a později agent americké zpravodajské služby.

 

Skutečné romány o králi Šumavy bez ideologických klišé a příkras existují hned dva. Učitel a spisovatel Martin Sichinger, původem z Vimperka, se vydal po stopách Kiliána — pašeráka Nowotného. Jeho kniha se jmenuje Smrt krále Šumavy. David Jan Žák je autorem Návratu Krále Šumavy, který pojednává o Josefu Hasilovi.

 

Na rozcestí v místě bývalé obce Mlaka se stáčím směrem na České Žleby.

 

Kdysi tady všude žili lidé, ale po roce 1948 zde vzniklo hraniční pásmo. Aby domky osad v hraničním pásmu nemohly sloužit jako dočasné kryty agentů a přeběhlíků, musely být všechny obce, osady a samoty smeteny z povrchu zemského. Jen ty kamenné snosy tady zůstaly - naši předkové sbírali kamení a snášeli je do řad tvořících hranice pozemků.

pod Žlebským vrchem pod Žlebským vrchem pod Žlebským vrchem pod Žlebským vrchem

pod Žlebským vrchem

Pomník zastřeleným pohraničníkům Miloslavu Mutinskému a Josefu Pekařovi se skrývá pod sněhem.

pod Žlebským vrchem

pod Žlebským vrchem

Jen o kousek dál připomíná kamenná deska obec zvanou Kamenná hlava.

Kamenná hlava

býv. Kamenná hlava

Snad se v Českých Žlebech najde nějaká hospoda, i dneska je teplota hluboko pod nulou.

Kamenná hlava

býv. Kamenná hlava

Ale nejdříve prozkoumám další z hřbitovů - zde v Českých Žlebech byl údajně v roce 1950 zakopán Bohumil Hasil, ale kde přesně zůstává tajemstvím. Pamětní deska s jeho fotografií je umístěna na hřbitovní zdi.

České Žleby České Žleby

České Žleby

Poseděla jsem si v teple v hotýlku Florián a přes bývalé Radvanovice se vracím zpátky do Strážného.

 

Na říčce Řasnici byla ve 14. století vybudována patrně nejstarší přehrada v Čechách. Roku 1587 však byla její hráz prolomena a přehrada již nebyla nikdy obnovena.

říčka Řasnice říčka Řasnice říčka Řasnice

říčka Řasnice

Do setměmí ještě prozkoumám Strážný a jeho okolí.

Strážný Strážný

Strážný

Severozápadně nad Strážným po cestě na zříceninu hradu Kunžvart se tyčí Kamenný vrch, na kterém stojí kaple Panny Marie postavená roku 1834 s nezvykle otočeným oltářem k západu.

Strážný

Strážný, kaple Panny Marie

A nakonec vyšlapu až k zřícenině hradu Kunžvart - naštěstí mělo pár lidí podobný nápad, takže se mi vyšlapanou stezkou do strmého kopce šlapalo celkem dobře. Kunžvart (Königswarte) patří mezi nejvýše položené hrady u nás a byl vystavěn za dob Jana Lucemburského na dávné obchodní stezce mezi Pasovem a Vimperkem - na pobočce Zlaté stezky.

zřícenina hradu Kunžvart zřícenina hradu Kunžvart

Strážný, zřícenina hradu Kunžvart

Rozcestník:

úvod

přes Pancíř do Špičáckého sedla (den první + druhý)

býv. Hůrka a Prášily (den třetí)

Prášilské jezero a Poledník (den čtvrtý)

jezero Laka (den pátý)

Černá hora a prameny Vltavy (den šestý)

Bučina a Knížecí Pláně (den sedmý)

Strážný a České Žleby (den osmý)- tato stránka

Nové Údolí a Stožec (den devátý)

z Horní Plané do Černé v Pošumaví po zamrzlé hladině Lipenské přehrady (den desátý)