Šumava 16.-25.2.2018

na běžkách napříč Šumavou

 

den první

 

První nocleh mám zarezervován v hotelu Grádl nad Železnou Rudou. Není to zrovna ideální řešení, ale moc variant mi server www.booking.com v rozumné cenové relaci pro nocleh jedné osoby s příjezdem pozdě večer nenabídnul. Snídaně formou švédského stolu je zahrnuta v ceně 507 Kč/noc a upravovaná lyžařská trasa začíná hned za hotelovým parkovištěm.

 

Jenže já nebudu autem, pojedu vlakem přes Prahu - 462 km zvládnou ČD za cca 7 hodin a částku 511 Kč. Poté musím z nádraží dorazit k hotýlku po zelené turistické značce, což je 1,5 km do kopce podél potoka. Normálně by se to jevilo jako pohoda, ale potmě, ve sněhu, v neznámém terénu vůbec netuším, co mne čeká. Vašek konstatuje, že jsem cvok :-) Asi to tak bude :-) Ale trochu mne nalomil, raději pojedu o jeden vlak dříve, abych to zvládla ještě před úplným setměním. Nemá smysl riskovat.

 

Takže základní údaje do statistiky a dobrodružství začíná:
den první = 462 km vlakem + 1,5 km pěšky + 0 km na běžkách

 

den druhý, přes Pancíř do Špičáckého sedla

 

Když jsem celou tuhle akci v prosinci plánovala, počítala jsem s tím, že se v oblasti Železné Rudy zdržím dvě noci, abych mohla na běžkách zajet k Černému či Čertovu jezeru nebo ještě lépe k oběma a proto jsem si další nocleh naplánovala v oblasti pod Špičákem. Hotel Čertova chata byl dle mapy hned u sjezdovky a v nabídce služeb figurovala i úschovna zavazadel, takže bych vlastně nemusela ani jet na těžko - můžu tam nechat batoh a ubytuji se až večer. Ale byl to zcela nerealizovatelný plán :-( Sněhové podmínky nejsou úplně ideální a je třeba se držet strojově upravované Šumavské magistrály.

Po zralé úvaze přichází na řadu náhradní program s ohledem na to, že odpoledne má začít hustě sněžit:

 

Železná Ruda, hotel Grádl - Gerlova Huť - Nový Brunst - Hofmanky - Pancíř - Tomandlův křížek - Pod Habrem - Pod Můstkem - Nad Silnicí - Špičácké sedlo - Špičák, hotel Čertova chata, cca 23 km

 

Běžky sice mohu nasadit hned za parkovištěm před hotelem Grádl, ale je to do kopce. Nadbytečné vrstvy mizí v batohu, což znamená, že jeho váha stoupla. Sice jsem pečlivě zvažovala při balení každý kousek, ale dostala jsem se na nějakých 7-8 kg. Nejdůležitější je v zimě tepelná pohoda, takže kromě větrovky a běžkařských botek mám sebou i kotníkové boty použitelné do sněhu a péřovou bundu. K nezbytnostem patří foťák, náhradní baterky do foťáku, mobil, nabíječka k mobilu, čelovka, ponorný vařič, termoska, náhradní prádlo, hygienické potřeby, rukavice, čepice, návleky ... ono se to nasbírá :-(

 

Postupně si na jízdu se zátěží zvykám, ale bylo by nanejvýš dobré nepadat, protože velice brzy poznám, s čím budu mít ten úplně největší problém - vstávání po pádu s batohem na zádech není vůbec žádná legrace :-(

Tak sněhu je v nadmořské výšce kolem 1000 metrů dost.

Bývalá sklárna Nový Brunst stávala východně od vrcholu Pancíř v údolí Slatinného potoka.

Přes Hofmanky postupně nabírám nadmořskou výšku. Mým cílem je Pancíř (1214 m), šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek (1234 m). Na vrcholu Pancíře stojí od roku 1923 stejnojmenná horská chata Pancíř s rozhlednou, která je ale v zimě uzavřená. Škoda, byl by z ní téměř kruhový výhled.

Východní hradbu železnorudské kotliny tvoří masiv Polomu, dříve známého pod německým názvem Fallbaum. Mimořádně rozlehlá hora je vzdálená 6 km a obzvláště po po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo - ostatně i jméno hory napovídá, že ke změně krajinného rázu zde dochází opakovaně.

Počasí se kazí přesně podle předpovědi.

Přes vrcholek Pancíře se sice převalovaly cáry mraků, ale pod spodní hranou oblačnosti to bude ještě docela dobré. Vyrážím k prameni Úhlavy směr Tomandlův křížek a pokračovat budu úbočím Můstku a Habru.

 

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m). Pod Pancířem pramení tři významné řeky – na jihovýchodě je to Řezná, přítok Dunaje, na západě Úhlava a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy, přítoky Vltavy.

 

Pramen Úhlavy v nadmořské výšce 1110 m je asi 50 m pod cestou, ukryt pod dřevěnou stříškou, takže až k němu se nedostanu, protože ve sněhu žádná pěšinka vyšlapaná není a nemám se podle čeho orientovat.

Na sloupku u Tomandlova křížku lze odečíst aktuální výšku sněhu - leží ho tady momentálně 85 cm, což je asi pro Šumavu málo, ale pro nás, co jsme zvyklí na podmínky v okolí Nového Města na Moravě je to pořádná hromada :-)

A konečně si dneska užiju i nějaký ten sjezd :-)

Parádně se svezu až do Špičáckého sedla, ale tady legrace končí. Hustě sněží a místní by určitě věděli, kudy se na běžkách dostat na Špičák k hotelu Čertova chata, ale já neměla šanci. Jak lesem, tak pro prohrnutých cestách, nezbylo než šlapat bezpečně raději pěšky :-(

 

I nocleh v hotelu Čertova chata jsem měla zarezervován přes www.booking.com v jednolůžkovém pokoji. Snídaně bude v ceně 680Kč/noc, ale pro něco k večeři si sejdu dolů do Železné Rudy. Není to až tak daleko a bylo by dobré dokoupit něco i na zítřek, protože zítra cestou kolem poledne žádnou hospodu nepotkám a taky by se mohlo stát, že do Prášil dorazím navečer až po zavírací době místního obchůdku. Jen musím popřemýšlet, co se asi tak dá uvařit za pomocí ešusu a ponorného vařiče.

 

A proto můžu přidat i trochu historie o Špičáckém tunelu. Na pohřebišti Barabů v těsné blízkosti tratě mezi Železnou Rudou a Špičákem nalezli svůj poslední odpočinek stavební dělníci z Itálie, Chorvatska a Dalmácie zvaní Barabové, kteří budovali železnici až do centra Šumavy a zahynuli v letech 1874 - 77 při stavbě až do roku 2007 nejdelšího tunelu v České republice (1748 m) pod horou Špičák.

Jako obřadní místo obětem výstavby Špičáckého tunelu sloužila kaple sv. Antonína a sv. Barbory.

Rozcestník:

úvod

přes Pancíř do Špičáckého sedla (den první + druhý) - tato stránka

býv. Hůrka a Prášily (den třetí)

Prášilské jezero a Poledník (den čtvrtý)

jezero Laka (den pátý)

Černá hora a prameny Vltavy (den šestý)

Bučina a Knížecí Pláně (den sedmý)

Strážný a České Žleby (den osmý)

Nové Údolí a Stožec (den devátý)

z Horní Plané do Černé v Pošumaví po zamrzlé hladině Lipenské přehrady (den desátý)