Šumava 16.-25.2.2018

na běžkách napříč Šumavou

 

den první

 

První nocleh mám zarezervován v hotelu Grádl nad Železnou Rudou. Není to zrovna ideální řešení, ale moc variant mi server www.booking.com v rozumné cenové relaci pro nocleh jedné osoby s příjezdem pozdě večer nenabídnul. Snídaně formou švédského stolu je zahrnuta v ceně 507 Kč/noc a upravovaná lyžařská trasa začíná hned za hotelovým parkovištěm.

 

Jenže já nebudu autem, pojedu vlakem přes Prahu - 462 km zvládnou ČD za cca 7 hodin a částku 511 Kč. Poté musím z nádraží dorazit k hotýlku po zelené turistické značce, což je 1,5 km do kopce podél potoka. Normálně by se to jevilo jako pohoda, ale potmě, ve sněhu, v neznámém terénu vůbec netuším, co mne čeká. Vašek konstatuje, že jsem cvok :-) Asi to tak bude :-) Ale trochu mne nalomil, raději pojedu o jeden vlak dříve, abych to zvládla ještě před úplným setměním. Nemá smysl riskovat.

 

Takže základní údaje do statistiky a dobrodružství začíná:
den první = 462 km vlakem + 1,5 km pěšky + 0 km na běžkách

 

den druhý, přes Pancíř do Špičáckého sedla

 

Když jsem celou tuhle akci v prosinci plánovala, počítala jsem s tím, že se v oblasti Železné Rudy zdržím dvě noci, abych mohla na běžkách zajet k Černému či Čertovu jezeru nebo ještě lépe k oběma a proto jsem si další nocleh naplánovala v oblasti pod Špičákem. Hotel Čertova chata byl dle mapy hned u sjezdovky a v nabídce služeb figurovala i úschovna zavazadel, takže bych vlastně nemusela ani jet na těžko - můžu tam nechat batoh a ubytuji se až večer. Ale byl to zcela nerealizovatelný plán :-( Sněhové podmínky nejsou úplně ideální a je třeba se držet strojově upravované Šumavské magistrály.

Železná Ruda, hotel Grádl

Železná Ruda, hotel Grádl

Po zralé úvaze přichází na řadu náhradní program s ohledem na to, že odpoledne má začít hustě sněžit:

 

Železná Ruda, hotel Grádl - Gerlova Huť - Nový Brunst - Hofmanky - Pancíř - Tomandlův křížek - Pod Habrem - Pod Můstkem - Nad Silnicí - Špičácké sedlo - Špičák, hotel Čertova chata, cca 23 km

 

Běžky sice mohu nasadit hned za parkovištěm před hotelem Grádl, ale je to do kopce. Nadbytečné vrstvy mizí v batohu, což znamená, že jeho váha stoupla. Sice jsem pečlivě zvažovala při balení každý kousek, ale dostala jsem se na nějakých 7-8 kg. Nejdůležitější je v zimě tepelná pohoda, takže kromě větrovky a běžkařských botek mám sebou i kotníkové boty použitelné do sněhu a péřovou bundu. K nezbytnostem patří foťák, náhradní baterky do foťáku, mobil, nabíječka k mobilu, čelovka, ponorný vařič, termoska, náhradní prádlo, hygienické potřeby, rukavice, čepice, návleky ... ono se to nasbírá :-(

 

Postupně si na jízdu se zátěží zvykám, ale bylo by nanejvýš dobré nepadat, protože velice brzy poznám, s čím budu mít ten úplně největší problém - vstávání po pádu s batohem na zádech není vůbec žádná legrace :-(

Spodní Grádelská

Spodní Grádelská

Tak sněhu je v nadmořské výšce kolem 1000 metrů dost.

Slatinný potok

Slatinný potok

Bývalá sklárna Nový Brunst stávala východně od vrcholu Pancíř v údolí Slatinného potoka.

Nový Brunst Nový Brunst Nový Brunst

Nový Brunst

Přes Hofmanky postupně nabírám nadmořskou výšku. Mým cílem je Pancíř (1214 m), šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek (1234 m). Na vrcholu Pancíře stojí od roku 1923 stejnojmenná horská chata Pancíř s rozhlednou, která je ale v zimě uzavřená. Škoda, byl by z ní téměř kruhový výhled.

Pancíř

Pancíř

Velký Javor z Pancíře

Velký Javor z Pancíře

Východní hradbu železnorudské kotliny tvoří masiv Polomu, dříve známého pod německým názvem Fallbaum. Mimořádně rozlehlá hora je vzdálená 6 km a obzvláště po po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo - ostatně i jméno hory napovídá, že ke změně krajinného rázu zde dochází opakovaně.

Polom z Pancíře

Polom z Pancíře

Počasí se kazí přesně podle předpovědi.

z Pancíře z Pancíře z Pancíře

z Pancíře

Přes vrcholek Pancíře se sice převalovaly cáry mraků, ale pod spodní hranou oblačnosti to bude ještě docela dobré. Vyrážím k prameni Úhlavy směr Tomandlův křížek a pokračovat budu úbočím Můstku a Habru.

 

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m). Pod Pancířem pramení tři významné řeky – na jihovýchodě je to Řezná, přítok Dunaje, na západě Úhlava a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy, přítoky Vltavy.

 

Pramen Úhlavy v nadmořské výšce 1110 m je asi 50 m pod cestou, ukryt pod dřevěnou stříškou, takže až k němu se nedostanu, protože ve sněhu žádná pěšinka vyšlapaná není a nemám se podle čeho orientovat.

pramen Úhlavy

nad pramenem Úhlavy

Na sloupku u Tomandlova křížku lze odečíst aktuální výšku sněhu - leží ho tady momentálně 85 cm, což je asi pro Šumavu málo, ale pro nás, co jsme zvyklí na podmínky v okolí Nového Města na Moravě je to pořádná hromada :-)

výška sněhu

výška sněhu

výška sněhu

odpočívadlo u Tomandlova křížku

výška sněhu

Tomandlův křížek

A konečně si dneska užiju i nějaký ten sjezd :-)

studánka pod Habrem

studánka pod Habrem

 

mezi Habrem a Můstkem

mezi Habrem a Můstkem

Parádně se svezu až do Špičáckého sedla, ale tady legrace končí. Hustě sněží a místní by určitě věděli, kudy se na běžkách dostat na Špičák k hotelu Čertova chata, ale já neměla šanci. Jak lesem, tak pro prohrnutých cestách, nezbylo než šlapat bezpečně raději pěšky :-(

 

I nocleh v hotelu Čertova chata jsem měla zarezervován přes www.booking.com v jednolůžkovém pokoji. Snídaně bude v ceně 680Kč/noc, ale pro něco k večeři si sejdu dolů do Železné Rudy. Není to až tak daleko a bylo by dobré dokoupit něco i na zítřek, protože zítra cestou kolem poledne žádnou hospodu nepotkám a taky by se mohlo stát, že do Prášil dorazím navečer až po zavírací době místního obchůdku. Jen musím popřemýšlet, co se asi tak dá uvařit za pomocí ešusu a ponorného vařiče.

 

A proto můžu přidat i trochu historie o Špičáckém tunelu. Na pohřebišti Barabů v těsné blízkosti tratě mezi Železnou Rudou a Špičákem nalezli svůj poslední odpočinek stavební dělníci z Itálie, Chorvatska a Dalmácie zvaní Barabové, kteří budovali železnici až do centra Šumavy a zahynuli v letech 1874 - 77 při stavbě až do roku 2007 nejdelšího tunelu v České republice (1748 m) pod horou Špičák.

pohřebiště Barabů

pohřebiště Barabů

Jako obřadní místo obětem výstavby Špičáckého tunelu sloužila kaple sv. Antonína a sv. Barbory.

kaple sv. Antonína a sv. Barbory kaple sv. Antonína a sv. Barbory

kaple sv. Antonína a sv. Barbory

Rozcestník:

úvod

přes Pancíř do Špičáckého sedla (den první + druhý) - tato stránka

býv. Hůrka a Prášily (den třetí)

Prášilské jezero a Poledník (den čtvrtý)

jezero Laka (den pátý)

Černá hora a prameny Vltavy (den šestý)

Bučina a Knížecí Pláně (den sedmý)

Strážný a České Žleby (den osmý)

Nové Údolí a Stožec (den devátý)

z Horní Plané do Černé v Pošumaví po zamrzlé hladině Lipenské přehrady (den desátý)