Západní a Vysoké Tatry 13.-18.10.2017
pět tatranských vrcholků v barvách babího léta
Je tady podzim, smutný i krásný, jásavě barevný i šedý. Brzy zvítězí nad sluncem jednolitý povlak šedivých mraků a jemné mžení, ale ještě nás čeká pár dnů nádherného babího léta. Táhne mě to do hor v barvách suché trávy s modrou oblohou nad hlavou a s dalekými výhledy nad mlhou kdesi hluboko dole v dolinách. A možná bude i zářivá červeň jeřábů spolu se žlutí bříz :-)
Těšívám se na toto období celý rok a tentokráte všechno vychází - ke dvěma víkendovým dnům přidávám tři dny dovolené, přes booking.com si rezervuji dva noclehy v penzionu pod Kriváňom ve vesnici Dovalovo (19,5€ osoba/noc) a tři noclehy v penzionu Partizan v Horním Smokovci (14€ osoba/noc) a na stránkách www.eznamka.sk platím 10€ za slovenskou desetidenní elektronickou dálniční známku. Nejméně zábavnou částí zřejmě bude cesta, čeká mne 320 km za volantem, nejméně 4,5 hodiny jízdy a k penzionu dojedu v pátek po splnění všech pracovních povinností až za tmy.
Slavkovský štít, 2452 m
Někdy se jiných úkolů nahrne tolik, že nezbývá čas psát. Někdy zvítězí dobrá kniha nad klávesnicí. Ale moc dobře vím, že až někdy nebude ta správná nálada, stačí si sednout k počítači a pustit si pár obrázků, aby se spustil film vzpomínek. Na rozdíl od vás se mi s každou fotkou vybaví i pocity či vůně, vítr ve vlasech i slunce hřející do tváře, únava i radost v té dané chvíli. Svět je prostě krásné místo k žití, ač roky plynou rychleji, než bychom si přáli :-)
Tak tady postupně bude pět tatranských vrcholků v barvách babího léta:
Baníkov (2178 m) - Bystrá (2248 m) - Východná Vysoká (2428 m) - Kôprovský štít (2363 m) - Slavkovský štít (2452 m)
výlet první - Západní Tatry - Baníkov
Žiarska dolina, ústie (905 m)- Žiarska ch. (1283 m)- Šarafiový vodopád (1400 m) - Jalovské sedlo (1858 m) - Príslop (2142 m) - Baníkov (2178 m) - Hrubá Kopa (2166 m) - Tri Kopy (2136 m) - Smutné sedlo (1965 m) - Žiarske sedlo (1910 m) - Smrek (2072 m) - Žiarske sedlo (1910 m) - Žiarska ch. (1283 m)- Žiarska dolina, ústie(905 m)
cca 23 km, 10:30 hod, převýšení 1273 m, celkem vystoupáno/sestoupáno 1771 m
Budík mne z postele vytáhne v 6:00 za hluboké tmy. Vůbec se mi nechce, ale pohled z okna na hvězdy mne rychle probere. Bude krásně :-) Musím se nasnídat, zabalit si svačinu a uvařit si do termosky čaj. Z Dovalova to je na parkoviště v ústí Žiarské doliny 21 kilometrů, na což jsem potřebovala necelou půlhodinku. Nejsem první, ale místa je tu zatím k parkování dost a dost. Prima, mám doufám všechno (a co nemám, to nepotřebuji), je 7:00, vychází slunce a já vyrážím po modré Žiarskou dolinou. Ještě jsem tudy nahoru na hřeben nikdy nešla.
Po pár minutách míjím staré banské dílo zvané Medvedia štôlňa. Otvor je ústím štoly, která má celkovou délku asi 3/4 km a v minulosti sloužila k dobývání nejen železných rud, ale i stříbra. Není dost světla na hezké fotografie, ale zřejmě ho nebude více ani až se tudy budu večer vracet.
Medvedia štôlňa
Vrcholky pro mne nejkrásnějších hor bývalého Československa jsou již osvětlené sluníčkem, ale já budu tímto údolím v severojižním směru šlapat ještě hodně dlouho ve stínu.
Žiarska dolina
K Žiarske chatě to bylo podle cedulky 5 km a za chatou HZS změním modrou za zelenou. Rozsáhlé polomy před chatou jsou dílem stoleté laviny z roku 2009.
Symbolický cintorín obětí Západních Tater se nachází tři minuty chůze od chaty a jeho současnou podobu projektoval Milan Marenčák. Jeho dominantou je dřevěná brána, kříž se zvonem a ústřední balvan se jmény těch, kteří se z túry nevrátili. Je dobré si připomenout, že hory se nesmí podceňovat.
Žiarska dolina, symbolický cintorín
Víte, jak zahynul Ján Matlák? Ničivá lavina jeho a Vladimíra Švancára zastihla v místě, kde by to nejméně čekali, v základním táboře několik hodin před plánovaným odchodem, protože počasí se nemělo zlepšit.
Šarafiový potok stéká po jižním úbočí vrcholu Príslop (2142 m) a tvoří několik kaskád (ta nejvyšší má 3,5 m) o celkové výšce cca 20 metrů - Šarafiový vodopád.
Žiarska dolina, Šarafiový vodopád
V létě jsou zde spousty "čučoriedok" a pár scvrklých kuliček by se našlo i dneska. Zatím to bylo pohodové pozvolné stoupání, ale sklon se prudce mění. Začínám prudce nabírat výškové metry, zpočátku kosodřevinou a poté travnatými svahy. Bunda mizí v batohu, jsem konečně na sluníčku :-)
při výstupu do Jaloveckého sedla, pohled na závěr Žiarske doliny
při výstupu do Jaloveckého sedla, pohled k ústí Žiarske doliny
Jsem v Jaloveckém sedle a můžu si užít parádní rozhledy do doliny Parichvost a kopce kolem.
Babky, Malá Kopa, Ostrá, Sivý vrch
Plačlivé, Hrubý vrch, Jakubiná, Bystrá a Vysoké Tatry
Čeká na mne téměř 300 výškových metrů - vrcholek zvaný Príslop (2142 m).
vrchol nalevo je Pachoľa a vrchol Baníkova jen vykukuje zpoza Príslopu
výstup na Príslop
pohled zpátky k Jaloveckému sedlu, v pozadí Nízké Tatry
a ještě jednou Babky, Malá Kopa, Ostrá, Sivý vrch
Zatím to byla pohoda a překonat těch pár sněhových fleků rozměklých na slunečné jižní straně nebyl žádný problém, ale za Príslopem je situace horší. Skalnatý hřebínek vede zčásti po zastíněných místech, kde je sněhu více a navíc je tvrdý.
z Príslopu na Baníkov
Ale naštěstí jsou už schůdky ve sněhu prošlapány.
pohledu dominuje Hrubá kopa
pohled zpátky na Príslop
Ztratila jsem pár desítek výškových metrů, ale obratem je zase nastoupám.
přede mnou Baníkov
a za mnou skalnatý hřebínek na Príslop
Trvalo mi to čtyři hodiny, je 11:00 a stojím na vrcholku Baníkov v nadmořské výšce 2178 m, na čtvrtém nejvyšším vrcholu Západních Tater.
Pachoľa (2167 m)
uprostřed Spálená (2083 m) a vpravo Osobitá (1687 m)
Skvělý vyhlídkový bod! Na západě Pachoľa, na východě Hrubá kopa, Plačlivé a Ostrý Roháč, jihu kraluje Baranec, ale ten není proti slunci až tak fotogenický.
vrcholek Baníkova s rozcestníkem (2167 m)
Ale co dál? Pokračování hřebene směrem na Hrubou kopu a Tri kopy vede náročným terénem s řetězem zajištěnými úseky a nejsem si až tak jistá, jestli to v kombinaci se sněhem bude naprosto bezpečné. Zkusím to... když to nepůjde, tak se vrátím stejnou cestou...
pokračování hřebene na Hrubou kopu
Červená vede po úzkém skalnatém hřebínku se strmými svahy po obou stranách a řetězy pomáhají zejména za zhoršeného počasí nebo v několika strmých sestupech, kde jsou potřeba obě ruce i obě nohy. Jestli máte závratě z výšky, sem se rozhodně nevydávejte!!!
pokračování hřebene na Hrubou kopu
Asi to půjde, tu nejnáročnější část mám za sebou. Přes Tri kopy se taky musí po řetězech, ale tam už je to jednodušší než přes Baníkov.
pohled zpátky, Baníkov a Pachoľa
přede mnou Hrubá kopa
Na Hrubou kopu (2166 m) se dostanu přes široké travnaté sedlo naprosto pohodlně po kamenité pěšině.
přede mnou Hrubá kopa
Ale pohled zpátky ukazuje, že počasí se změní - všechno kolem brzy zmizí. Mraky skryjí tu nádheru a rozpustí se zřejmě až v pozdním odpoledni :-(
Baníkov, Pachoľa - Salatín už je skrytý v mracích
a podobně na opačnou stranu, směr Plačlivé a Ostrý Roháč
Hluboko pode mnou jsou Roháčská plesa.
Roháčská dolina a Roháčská plesa
Ještě pár fotografií z Hrubé kopy:
z Hrubé kopy
Tri kopy jsou vlastně čtyři a výhledy jsou stále horší. Na několika místech pomůžou v postupu opět řetězy - zejména krátký výstup (resp. sestup, pokud jdete z druhé strany) strmým "komínem" může působit potíže.
přes Tri kopy
Ve Smutném sedle ani nemá smysl vytahovat fotoaparát. Mohla bych se vydat rovnou dolů do Žiarske doliny po modré nebo můžu pokračovat ještě kousek po červené po hlavním hřebeni na Plačlivé. Časově to zatím vychází výborně, sejdu dolů až přes Žiarské sedlo. A naštěstí jsem ani nemusela šplhat v té mlze až na samotný vrchol, protože ten lze obejít po úbočí a dostat se tak do Žiarského sedla (1910 m) takřka bez námahy.
mezi Smutným a Žiarským sedlem
Byla to dobrá volba. Směrem na Baranec se situace zřetelně mění - nejhorší mraky skrývají právě hlavní hřeben. Docela mne láká pokračovat na Baranec, v pozdně odpoledním slunci by to byla určitě nádhera, ale je 15:00 a dolů přes Baranec to vychází na čtyři hodiny čisté chůze. Slunce zapadá v 17:55, 15 + 4 = 19, což odpovídá totální tmě :-( Sejít dolů k autu po asfaltu od Žiarské chaty si mohu dovolit i po tmě s čelovkou, ale sejít z Holého vrchu kosodřevinou a lesem po prudce klesající pěšině je zcela nemyslitelné :-( Projdu se po hřebínku směrem na Smrek a nejpozději za hodinu to otočím dolů Žiarskou dolinou.
mezi Žiarským sedlem a Smrekem
S pozdním odpolednem se mraky rozpouštějí.
pod Žiarským sedlem, tak tam jsem před pár hodinami byla
Žiarska chata je jedinou vysokohorskou chatou v Západních Tatrách z Liptovské strany. Je čas na pauzu a hrnek čaje s vůní bylinek a višňovo-makový štrúdl. Mají to tady moc hezké, možná bych tu mohla někdy příště přenocovat, ale jediné, co se mi ani trochu nelíbí, je parkoviště plné aut :-(
Žiarska chata
K autu pokračuju pěšky, ale dolů se nejčastěji jezdí na koloběžce za 5,50€. Výlet končí, ale zítra je taky den. A nejen zítra, mám před sebou ještě celé čtyři dny!!!
Žiarska dolina
Ještě přejedu 21 km do Dovalova, v penzionu si ohřeju konzervu Trenčianských párků s fazolí, naložím se do vany plné horké vody a za pomoci tabletu vydumám, kam se vydám zítra :-)
Rozcestník
Baníkov (2178 m) - Bystrá (2248 m) - Východná Vysoká (2428 m) - Kôprovský štít (2363 m) - Slavkovský štít (2452 m)