Karavanky 7.-10.9.2017

slovinsko-rakouská hřebenovka

 

Karavanky tvoří přirozenou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem a s délkou 120 km patří mezi nejdelší pohoří Evropy. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční i dálniční tunely, které spojují rakouský Villach a slovinskou Jesenici.

 

Najdeme zde vše - malebné pastviny se stády krav, ovcí a koní, ostré výrazné hřebeny či stametrové skalní stěny. Spát budeme na chatách, kde se můžeme i stravovat, takže můžeme nést jen lehký batoh a skvěle si to užít. A podzim bývá nejatraktivnějším obdobím pro fotografy :-)

Karavanky

podzimní Karavanky v mracích a za deště (fotografie Jana)

Kdybych neměla zájezd s CK Alpina zaplacený, tak bych po nahlédnutí na předpověď počasí veškeré plány na prodloužený víkend v horách v této oblasti zrušila :-( Nebude svítit sluníčko a bude pršet, hodně pršet... Co se dá dělat :-( Stativ rozhodně nechám doma a přibalím pro jistotu nepromokavé membránové kalhoty :-( A vše musí být zabaleno do igelitu :-(

 

Celé Karavanky lze pro větší přehlednost rozdělit na tři skupiny a my projdeme Střední Karavanky:
- Západní Karavanky - nejvyšší místo Kopa / Mittagskogel (2145 m)
- Střední Karavanky - s největší horou celých Karavanek Stol / Hochstuhl (2237 m)
- Východní Karavanky - dominantou je hora Košutnikov turn / Koschutnikturm (2138 m)

 

den první - čtvrtek

Výchozím místem našeho putování je vesnička Rosenbach v nadmořské výšce 600 m. Počasí není nic moc a odpoledne se to má ještě zhoršit. Je 8 hodin ráno, máme za sebou nepříjemný celonoční přesun autobusem a od 12 hodin by mělo v této oblasti pršet :-( Vůbec se mi nechce :-(

výstup z Rosenbachu výstup z Rosenbachu výstup z Rosenbachu

výstup z Rosenbachu

Zatím dobrý... Záda propocená, ale to je normální.

výstup z Rosenbachu výstup z Rosenbachu výstup z Rosenbachu

úbočím vrcholu Kleiner Frauenkogel

Prvním zdolaným vrcholem bude Dovška Baba neboli Frauenkogel (1892 m) - všechny vrcholky ležící na hraniční čáře mezi Rakouskem a Slovinskem mají dva názvy.

Dovška Baba

konečně na rakousko-slovinské hranici a první pohled do Slovinska - to je údolí Sávy
a v těch mracích se skrývá Triglav

Dovška Baba

nalehko si vyběhneme na vrchol Dovška Baba

Dovška Baba

Dovška Baba, směr Hruški vrh a Golica - náš dnešní cíl

Dovška Baba

Dovška Baba, směr sever, tj. Kleiner Frauenkogel seshora, údolím se kroutí Dráva a nalevo najíždí dálnice do tunelu Karavanky

Dovška Baba Dovška Baba

vrchol Dovška Baba neboli Frauenkogel

Směrem Hruški vrh / Rosenkogel (1776 m) už vyrážíme za mrholení. Je těsně po dvanácté, tentokráte jim ta předpověď vyšla naprosto přesně :-(

Dovška Baba

sestup z Dovške Baby

Mrholení přechází v déšť a my se pohybujeme v mraku. Šlapeme po stezkách vyšlapanými krávami, bláto doplňují všudypřítomné kravince. A prší a prší a prší... A další bláto a další kravince...

 

Den končí společným posezením ve vyhřáté jídelně chaty zvané Koča na Golici. Kachlová kamna jsou ze všech stran obložená promočenými částmi oblečení a především botami - v několika hodinovém dešti v kombinaci s blátem, kravinci a mokrou trávou neudrží nohy v suchu ani zázračné goretexové membrány.

 

Nabídka je klasická - jota (polévka s fazolí a kyselého zelí), ričet (kroupová polévka), klobasa, žganci (pohanková kaše se zelím a škvarky), štruklji (sladké plněné knedlíky) či palačinky.

 

Ochutnáváme i oblíbený slovinský likér z borůvek, borovničku, ve které jsou celé plody.

 

Spíme napůl v hromadném podkrovním nocležišti, napůl v pokojích. Ceny nejsou až tak lidové, zelňačka mne stála 4,5€, čaj 1,5€ a nocleh v hromadném nocležišti 17€.

 

 

den druhý - pátek

Golica nepatří k nejvyšším ani nejkrásnějším vrcholům Karavanek, ale přesto patří k těm nejnavštěvovanějším. Oblý vrcholek nabízí fantastické výhledy, ale tím největším lákadlem jsou v květnu kvetoucí záplavy horských narcisů.

 

Zřejmě mne nečeká ani fantastický výhled a zcela určitě mne nečeká záplava narcisů, ale přesto s rozbřeskem lezu nahoru.

 

V noci se světlo měsíce nádherně osvětlovalo inverzní hranici, ale teď se všude válejí cáry mlhy. Nahoře i dole :-(

Golica Golica

Golica

Tohle zřejmě bude salamandra atra, mlok černý nebo také mlok alpský, a pokud ne, budu ráda za opravu.

Golica

Golica

Nahoře jsem vyplašila skupinu kamzíků.

Golica Golica Golica

Golica

Tak jak to bude s těmi výhledy? Údolí je zakryto mlhami, ale mohlo to být mnohem horší.

Golica

na severu je Rakousko - Korutany

Golica

k východu

Golica

voda je docela fotogenická

Golica

pohled k východu, nejvyšší vrchol napravo je Stol a tam dojdeme večer

Golica

pohled k západu, ostrá špička je včera zdolaný vrchol Dovška Baba a napravo Kepa neboli Mittagskogel (2145 m), nejvyšší vrchol Západních Karavanek

Golica

se zoomem Mangart v Julských Alpách (2677 m), vzdálený je 31 km

Je nejvyšší čas se vrátit, abych se stihla zabalit a nasnídat do odchodu v 9:00. Nevýhoda organizovaných zájezdů :-(

Golica

sestup z Golice, dobře je vidět chata, ve které jsme spali

Od chaty vyrážíme v 9:00. Včerejší déšť je zapomenut, boty jsou vysušeny a obloha se protrhává. Tak snad to bude dneska lepší... Ten můj věčný optimismus...

Golica Golica Golica Golica

Koča na Golici

Pohoda vydržela přesně hodinu. Poslední výhledy na neuvěřitelně strmé skalnaté svahy padající do Rakouska a za sedlem Kočna stoupáme do mraků pěšinou rozšlapanou od dobytka :-( Ale proti včerejšku je kravinců přece jenom méně :-(

v sedle Kočna v sedle Kočna

v sedle Kočna

Na vrchol Velki vrh / Bärentaler Kotschna (1944 m) se podle původního plánu rozhodně nikomu nechce. Raději chvilku posedíme před chatou Planinski stan na Belski planini, protože sedět jen tak v trávě se zrovna moc nedá.

Bielska planina Bielska planina Bielska planina

chata Planinski stan na Belski planini

Terén je rozhodně lepší než včera, kravinců a bláta ubývá ve prospěch kamení a suti. Ale i dnes je naším nejlepším pomocníkem elektronická mapa a GPSka v mobilu.

Bielska planina Bielska planina

Bielska planina

Další odbočkou dle původního programu měl být Vajnež / Weinasch (2104 m). Ze sedla je to jen o něco více než 100 výškových metrů a prý je nahoře hezký kříž, láká nás průvodkyně Zuzka a většinu z nás přesvědčí k výšlapu nalehko po travnatém svahu.

 

Jako zázrakem se oblačnost částečně protrhává a my stojíme na hraně prudce spadající na rakouskou stranu.

Vajnež Vajnež Vajnež Vajnež

Vajnež

A toto je Stol, náš dnešní cíl :-)

Vajnež

Vajnež, pohled směrem Stol

A opět šlapeme tak, abychom neztráceli z dohledu toho před sebou, abychom se nepoztráceli a správně odbočili do prudkého svahu k chatě Prešernova koča. Zřejmě tento hřeben nabízí nádherné výhledy, ale nám tyto pohledy zůstanou tentokráte utajeny.

Vajneževo sedlo Vajneževo sedlo

z Vajneževo sedla pod Stol

Prešernova koča na Stolu stojí v nadmořské výšce 2174 m těsně pod vrcholem Mali Stol (2198 m). První chata byla otevřena v roce 1910 a pojmenování nese podle největšího slovinského básníka France Prešerna (1800-1849). Část jeho básně Zdravljica (česky Přípitek), napsaná roku 1844, tvoří slova státní hymny Slovinské republiky.

 

Elektřina se zde generuje pomocí větrné turbíny a solárních článků, před chatou je k dispozici suché WC. Opět je k dispozici hromadné nocležiště či pokoje - tentokrát mne nocleh stál 29€.

Prešernova koča na Stolu Prešernova koča na Stolu

Prešernova koča na Stolu

S postupujícím odpolednem se situace venku vylepšuje a na Stol / Hochstuhl (2237 m), nejvyšší vrcholek Karavanek je to pouhých 15 minut.

Mali Stol z úbočí Stolu

Mali Stol z úbočí Stolu

Pod námi je oblačné moře, které postupně odkrývá další hory. Nezapomenutelná podívaná.

ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu

na vrcholku Stol / Hochstuhl ve výšce 2237 m

Kocháme se výhledem a čekáme na hlavní program - západ slunce za masivem Julských Alp.

ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu ze Stolu

na vrcholku Stol / Hochstuhl ve výšce 2237 m

 

 

den třetí - sobota

Za okny ráno vidíme jen hustou mlhu. No nic... V noci jsem byla venku kouknout na hvězdy a vydržela to jen pár minut. Studený vítr spolu s jemnou mlhou mne obratem zahnal zpět do tepla. Mléčná dráha tentokrát nebude :-( Ani východ slunce :-(

 

Program zněl parádně - přes sedlo Belšica (1840 m) na vrchol Svačica (1959 m) a dále přes vrchol Vrtača (2181 m) na chatu Dom na Zelenici (1536 m). Ale protože opět prší a viditelnost je opět jen na pár metrů, míříme nejkratší cestou k chatě, ve které máme rezervován nocleh pro další noc.

ze Stolu k Domu na Zelenici ze Stolu k Domu na Zelenici ze Stolu k Domu na Zelenici ze Stolu k Domu na Zelenici ze Stolu k Domu na Zelenici ze Stolu k Domu na Zelenici

ze Stolu k Domu na Zelenici

Dom na Zelenici v nadmořské výšce 1536 je naším třetím a posledním útočištěm. V létě je otevřen každý den, mimo sezónu je otevírací doba omezena na víkendy, svátky a prázdniny.

Dom na Zelenici

Dom na Zelenici

Chata se nachází mezi severní stěnou Begunjšcice a jižním úbočím hřebene Ljubeljščice od roku 1929, ale ta současná funguje od roku 2011 - po požáru v roce 1999 byla kompletně znovu postavena. Rádi využijeme všechny možnosti, která moderní chata nabízí - k dispozici je pitná voda, splachovací záchody, kachlovými kamny vyhřátá jídelna, dobře se tu vaří a příjemným bonusem je i wifi síť a horká sprcha.

Dom na Zelenici Dom na Zelenici

Dom na Zelenici

Takže co teď? Máme před sebou celé odpoledne a tak prozkoumáváme podrobně okolí.

Dom na Zelenici

v trávě kvetou fialové hořečky

Dom pri izviru Završnice

vrcholky se skrývají v mlze

Přes sedlo Selenitzasattel se lze po neznačené pěšince dostat na vrchol zvaný Vrh Ljubeljščice (1705 m) s meteorologickou stanicí.

Spodnji Plot

Spodnji Plot z Vrhu Ljubeljščice

Další pěšina nás dovede ke kříži na vrcholku zvaném Spodnji Plot (1682 m). Zespodu sem vedou dvě ferraty zajištěné ocelovým lanem.

Spodnji Plot Spodnji Plot Spodnji Plot

Spodnji Plot

Z vrcholu je krásný výhled na severní stěny Begunjšcice, na západ směrem k Stolu a východ na Ljubelj dnes doplněný divadlem rychle poletujících oblačných cárů.

 

Túra přes Veliki Vrh (2060 m) zítra nepřipadá v úvahu, několik bočních roklí a skalnatý terén zajištěný v jednom místě ocelovým lanem je nebezpečný i za mokra a lézt nahoru v dešti, mlze a s batohem na zádech je nesmysl. Jeho strmé severní svahy jsou pokryté převážně sutěmi s minimem vegetace a pouze na mírnějších, jižních svazích roste tráva a kosodřevina, do výšky 1700-1800m také lesy. Počasí nám nedopřeje ani pohled k vrcholu - příkré suťové svahy končí v šedivé dece. A navíc, dle předpovědi má v neděli opravdu hodně pršet a taky foukat.

Spodnji Plot

sedlo Ljubelj z vrcholu Spodnji Plot

Dalším cílem jednoduché procházky je Dom pri izviru Završnice a samotný pramen ve vzdálenosti cca 1,5 km od Domu na Zelenici. Od chaty je velmi pěkný výhled na jezero Bled.

Dom pri izviru Završnice

u pramene Završnice

Dom pri izviru Završnice Dom pri izviru Završnice

pohled k jezeru Bled

Dom pri izviru Završnice

Dom pri izviru Završnice

Po večeři z vlastních zásob si objednávám ještě štruklji, tradiční slovinské knedlíky. Plní se sýrem, tvarohem, mákem, ořechy či ovocem a já volím variantu borovničevi štruklji :-)

borovničevi štruklji

borovničevi štruklji

 

 

den čtvrtý - neděle

Nedělní program se opravdu ruší :-( Namísto výstupu na Veliki vrh (2060 m) a sestupu Bornovou stezkou se půjde přímo nejkratší cestou do sedla Ljubel (1058 m), kde na nás bude čekat autobus. Jediné pozitivum, snídaně v 9:00, odchod v 11:00.

sestup do sedla Ljubelj

ranní pohled z okna

sestup do sedla Ljubelj

chránit batohy

sestup do sedla Ljubelj

a taky sebe

sestup do sedla Ljubelj

můžeme vyrazit

Za deště a silného větru scházíme po široké zásobovací cestě do sedla Ljubel, do kterého ústí 1566 m dlouhý Loibltunel spojující Rakousko se Slovinskem. Stavěli ho vězni z koncentračního tábora, jehož památník je o kousek dál. Na velkém parkovišti je docela rušno, ale nic rozumného tu nenajdete. Tojtojky a k tomu freeshop :-( V Rakousku nedaleko Klagenfurtu přibereme cyklistickou část zájezdu a vyrazíme do Brna, kam bychom měli dorazit kolem 22 hodiny. Do Brna to máme 480 km. Skvěle strávený den a vlastně celý prodloužený víkend :-(( Až do Karavanek někdo vyrazíte, nezapomeňte mi poslat nějakou tu fotografii.

sestup do sedla Ljubelj

sestup do sedla Ljubelj

A poznámka pro ty, kdo se sem vydají na vlastní pěst - počítejte s tím, že pitné vody je na hřebeni opravdu málo, ale v chatách se dá naštěstí koupit.