Pálava 12.-13.8.2017
padají hvězdy, něco si přejte
Perseidy se objevují na obloze každý rok v srpnu a letos má tato noční podívaná vrcholit v noci ze soboty 12. na neděli 13.8. v počtu okolo 100 až 150 meteorů za hodinu. Sice nám to letos bude výrazně kazit měsíc a zřejmě i oblačnost, ale každopádně pršet by nemělo.
Takže kam, aby to bylo pohodlně dosažitelné autem, aby se nemuselo potmě pěšky neschůdným terénem, aby tam nerušil světelný smog velkoměsta? Zkusím tentokrát Pavlovské vrchy :-)
Byla by škoda nevyužít k procházce příjemně teplý letní podvečer, takže vyrážím směr Klentnice již odpoledne. Přibalila jsem si igelit, spacák a samozřejmě fotoaparát se stativem a dálkové ovládání.
panorama Děvína ze Stolové hory
Obloha je plná mraků, docela dost fouká, ale viditelnost je dneska vynikající.
komíny jaderné elektrárny v Dukovanech vzdálené 45 km
směr k Mikulovu
Krásně zřetelný je hřeben Malých Karpat
cementárna v Rohožníku (vzdálenost 60 km) a dvojvrchol Vysoké
v popředí Valtice, v pozadí Malé Karpaty
S dalekohledem nebo s pomocí zoomu fotoaparátu lze rozeznat i vysílač na Velké Javořině.
vrchol Velké Javořiny s vysílačem (vzdálenost 75 km) a komíny elektrárny v Hodoníně (vzdálenost 35 km)
Tento dvojvrcholek jsem si ale musela najít v mapě - tohle je Komonec, vzdálený vzdušnou čarou 89 km, s nadmořskou výškou 672 m druhý nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny.
na obzoru Komonec
Ještě jeden pohled na panorama Děvína a Dívčích hradů:
Děvín a Dívčí hrady ze Stolové hory
Obloha je stále plná mraků, ale rozhodně nelituji. Na takové výhledy jsem tady zatím nikdy štěstí neměla.
na Stolové hoře
koně na Stolové hoře
Novomlýnské nádrže ze Stolové hory
Sirotčí hrádek
z Klentnice k Soutěsce
Je půl sedmé, na obloze začíná převažovat modrá a já si užívám tu krásu bez lidí, kterých je tady vždycky až moc.
z vyhlídky nad Soutěskou
A místo jednoho slunce mi svítí dvě :-) Tohle je zřejmě nejběžnější halový jev - vedlejší slunce neboli parhelium, duhově zbarvená a velmi jasná světlá skvrna vedle Slunce, která vzniká lomem paprsků světla procházejícího bočními stěnami ledových krystalků ve tvaru šestibokých destiček. Pokud se na obloze vedlejší slunce objeví, nelze ho přehlédnout, protože na obloze září obdobně jako slunce.
vedlejší slunce neboli parhelium
Šlapu až nahoru pod vysílač.
Děvín (554 m)
Pode mnou jsou Novomlýnské nádrže jako na dlani.
Novomlýnské nádrže
S maximálním zoomem lze rozeznat i Špilberk nad Brnem.
Brno a Babí lom v pozadí
Nádhera...
Pavlovské vrchy
Stmívá se :-) Úžasné je červené problikávání větrných elektráren na rakouském území :-)
Pavlovské vrchy
Bivakování je u nás docela problém - ale v CHKO Pálava spaní "pod širákem" zakázáno není a přesně tak je to uvedeno i v návštěvním řádu. Samozřejmě za podmínky nepoškozování porostu, nerozdělávání ohně a nevytváření odpadu. A v NPR nesmíte vstupovat mimo značené cesty.
Meteorický roj Perseid je znám už téměř 2000 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince - Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince".
Fotografování meteorů je v podstatě snadné... Stačí postavit fotoaparát s širokoúhlým objektivem na stativ, zamířit na oblohu, zaostřit na nekonečno, nastavit dlouhou expozici a přes dálkové ovládání mačkat spoušť - opakovaně, dokud do záběru nevletí kýžený meteor...
Jenže to by opravdu musely padat v množství kolem 100-150 za hodinu... Viděla jsem jich cca 10 za tu hodinu, kterou jsem měla k dispozici, protože o půl jedenácté se obloha opět zatáhla :-( A tohle nejsou meteory, ale letadla či družice :-(
hvězdy nad Děvínem
Přímo nad hlavou mám tři jasné hvězdy tvořící letní trojúhelník - Deneb (α Cyg) v souhvězdí Labutě, Vega (α Lyr) v souhvězdí Lyry a Altair (α Aql) v souhvězdí Orla. Právě Deneb, modrobílý veleobr patří k nejzářivějším známým hvězdám - je od Slunce vzdálený asi 3 000 světelných let a má jasnost 1,2.
Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši.
Pouhým okem je v souhvězdí Labutě viditelná otevřená hvězdokupa Messier 39, která má jasnost 4,6 mag. Objevil ji Charles Messier 24. října 1764 a je od Země vzdálená okolo 825 světelných let. Pamatuje si ještě ze školy kolik je to metrů? Světelný rok je přesně 9 460 895 288 762 850 metrů :-)
hvězdy nad Děvínem
A pak se zatáhlo :-(
hvězdy nad Děvínem
Takže místo ponocování jsem mohla spát :-) Jen škoda, že se nepovedl ani východ slunce.
ráno z Děvína
O hodinu později:
ráno z Děvína
Ještě pár pohledů z Děvína a jede se domů na pozdní snídani :-)
z Děvína
Následující noc jsem vyrazila pozorovat Perseidy na Medlánecké kopce :-) Zpočátku to vypadalo skvěle:
z Medláneckých kopců
Ale pak se objevily mraky :-( Nasvícené do žlutooranžova sodíkovými lampami velkoměsta :-(
z Medláneckých kopců