logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Jizerské hory + Ještědský hřbet 15.-22.7.2017

autem, na elektrokole či pěšky za krásou 
nejsevernějšího českého pohoří

 

část šestá
Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada

 

Dneska nebudeme chodit pěšky, ale vyrazíme na kole. A protože jsme si sebou nevzali kola vlastní, musíme si je půjčit. A nebudou to kola jen tak ledajaká, budou to kola s motorem. Půjčíme si elektrokola :-))

 

Hrabětice, půjčovna B-sport - přehrada Josefův důl - Kristiánov - Čihadla - Mariánskohorské boudy - Protržená přehrada - přehrada Souš - chata Smědava - Na Knejpě - Čihadla - U Tetřeví boudy - vyhlídka Krásná Máří - Hřebínek - Šámalova chata - Blatný rybník - přehrada Josefův důl - Hrabětice, půjčovna B-sport, celkem cca 53 km

 

První kopec jsme zvládli bez zadýchání :-)

 

Přehrada Josefův Důl je nejmladší a rozlohou největší přehrada Jizerských hor. Byla postavena v letech 1976-1982 na řece Kamenici jako zásobárna pitné vody pro Liberecko a Jablonecko. Což znamená, že nejblíž se k přehradě dostanete pouze na hráze - jsou dvě a dlouhé jsou zhruba 700 metrů.

Josefův důl

 

Josefův důl

Josefův důl (červenec 2017)

Pokračujeme do kopce, ale to vůbec nevadí - víc mi vadí odvodňovací rygoly :-(

 

Sklářská osada Kristiánov, ztracená hluboko v lesích, byla založená roku 1774. Do hutě svážely formanské vozy z údolí potřebné sklářské suroviny a lesní dělníci ji zásobovali dřevem, aby zde mohly vznikat křehké skleněné výrobky.

 

Jediným zachovalým stavením kdysi významné sklářské osady je Liščí bouda, památkově chráněná roubenka, která se nedávno dočkala rekonstrukce a je v ní malé sklářské muzeum.

Liščí bouda

Kristiánov, Liščí bouda (červenec 2017)

Stěžejním exponátem je trojrozměrný model celé osady Kristiánov v době její největší slávy.

Liščí bouda

Kristiánov, Liščí bouda (červenec 2017)

A prozkoumáváme i pozůstatky ostatních bývalých stavebních objektů osady - sklárnu, Panský dům, školu a hřbitov.

Liščí bouda

Kristiánov, hřbitov (červenec 2017)

Čeká nás dlouhé stoupání, o 200 výškových metrů a 4,5 km dál se ocitneme na Čihadle, takže opět zapínáme motory a frčíme s úsměvem :-)

 

Přírodní rezervace Na Čihadle je chráněné území reprezentující relativně mladé rozvodnicové vrchoviště v nadmořské výšce 965–977 m.

Čihadlo

Čihadlo (červenec 2017)

Fauna i flora rezervace je typická pro vrchoviště Jizerských hor - prohlédnout si tohle nádherné místo lze z povalového chodníku a z 4 metry vysoké vyhlídkové věže.

Čihadlo

 

Čihadlo

 

Čihadlo

Čihadlo (červenec 2017)

Asfalt by byl lepší, ale z kopce to jistě zvládneme i po panelové cestě.

Mariánskohorské boudy

z Čihadla k Mariánskohorským boudám (červenec 2017)

Mariánskohorské boudy jsou svědkem budního hospodaření v Jizerských horách.

Mariánskohorské boudy

 

Mariánskohorské boudy

Mariánskohorské boudy (červenec 2017)

Raritou mezi českými přehradami je přehrada na Bílé Desné (Dessendorf), která se 18. září 1916, po deseti měsících od dokončení, protrhla a její vody spolu s kmeny stromů a balvany smetly část Desné i s přilehlými továrnami v údolí. Valící se vodě navíc pomáhaly jako beranidlo klády, jež původně ležely uskladněné u pily nad Desnou.

 

Za půl hodiny, během níž každou vteřinou z přehrady do údolí vytékalo 150 krychlových metrů vody, byla přehrada prázdná. Přehrada se sypanou hrází měla ochránit podhorská městečka a vesnice před častými záplavami ale paradoxně způsobila jednu z největších tragédií té doby. Katastrofa si vyžádala 65 lidských životů, zlikvidovala spoustu obytných domů i brusírny skla.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné (červenec 2017)

Donedávna toto místa zarůstalo stromy a houštinami, takže si bylo docela těžko představit, jak to tady vypadalo, ale les byl vykácen a prostor upraven.

 

Přehrada nebyla po katastrofě nikdy obnovena. Z přehrady dosud stojí pozůstatky protržené hráze spolu se šoupátkovou věží, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola k Soušské přehradě, ve které dnes zimují netopýři.

Protržená přehrada na Bílé Desné

 

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné (červenec 2017)

A příčiny?

 

Za příčinu neštěstí se považoval nekvalitní materiál tělesa sypané hráze spolu s jeho nedostatečným hutněním. Během stavby v letech 1912-15 oblast postihly intenzivní deště, které budované dílo poškodily, a navíc začala první světová válka, jež si vynutila úsporná opatření, která se promítla do kvality stavby.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné (červenec 2017)

Dnes se za hlavní příčinu protržení hráze označuje absence dostatečného geotechnického průzkumu, což mělo za následek základní chyby v projektu neuvažujícím mocnost stlačované vrstvy pod základem hráze spolu s její nevhodnou propustností a příliš velký hydraulický gradient vody. Není pochyb o tom, že prvotní příčinou protržení přehrady nebylo nedbalé zpracování (nedostatečné zhutnění) nevhodného, příliš propustného materiálu tělesa hráze, ale vnitřní eroze pod hrází v jejím podloží, či na kontaktu podloží, vlastní hráze a výpustní štoly po nerovnoměrném sesednutí. Protržení způsobila spodní voda, která vytvořila dutiny a kanálky v žulovém podloží hráze.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné, řez hrází

K 100 letému výročí vznikla tato vizualizace. Podle odborníků, kteří provedli průzkum v roce 1996, by i sebelépe postavená takováto hráz, s takto velkým hydraulickým spádem, neměla na tomto podloží šanci na nějakou delší životnost. Zdá se tedy, že katastrofa byla nevyhnutelná již od okamžiku vybrání místa pro stavbu přehrady.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné (červenec 2017)

Přehrada byla po svém protržení vyhledávanou atrakcí pro turisty. U její paty proto roku 1917 vznikla Krömerova bouda, která však byla po roce 1945 vypálena a dnes tu stojí jen jednoduchá útulna s občerstvením.

 

Těsně pod Protrženou přehradou stojí pomník obětem. Jeho základem je dvoutunový kamenný sokl, vyvržený z přehrady po jejím protržení, který obepínají kovové pásy se jmény obětí, a na jeho vrcholu je umístěn malý křížek.

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená přehrada na Bílé Desné (červenec 2017)

Je čas vyrazit přes kopec k další přehradě - do údolí řeky Černá Desná k přehradě Souš. Zprovoznili ji v roce 1915 jako součást soustavy protipovodňových nádrží v Jizerkách, společně s Protrženou přehradu na Bílé Desné. Poučeni koncem sousední přehrady se Souš brzy poté zesílila a navýšila, do provozu se pak znovu uvedla v roce 1927. Byla oblíbeným místem odpočinku, ale v roce 1974 se změnila na zásobárnu pitné vody pro Jablonecko a přístup k ní je zakázán. Nedostanete se ani na hráz :-(

přehrada Souš na Černé Desné

přehrada Souš na Černé Desné (červenec 2017)

Tak kam dál? K vodopádům na Černé Desné se s kolem nedostaneme a stejně nemám sebou stativ, takže raději se pořádně projedeme. Po silnici v klidu a bez provozu (protože je momentálně pro automobily neprůjezdná) na Smědavu a poté se napojujeme na Hřebenovku. Následuje Knejpa, Čihadlo, kde už jsme se zastavovali dopoledne a pokračujeme směrem k Tetřeví boudě - objedeme téměř po vrstevnici Černou horu (1085 m), Holubník (1071 m) a Ptačí kupy (1013 m), protože tyhle kopce jsou jen pro pěší.

 

Cesta po panelech sice není nic moc, ale uprostřed většinou vede vyštěrkovaná pěšinka a tak jí dáváme, pokud to jde, před panely přednost.

 

Skalní vyhlídku Krásná Máří tvoří žulový skalní blok a lze se z ní pokochat pěknou vyhlídkou do krajiny frýdlantského výběžku.

vyhlídka Krásná Máří

vyhlídka Krásná Máří, směr Frýdlantské cimbuří a Smrk (červenec 2017)

 

vyhlídka Krásná Máří

vyhlídka Krásná Máří, směr Jizera (červenec 2017)

 

vyhlídka Krásná Máří

vyhlídka Krásná Máří, pod námi Hejnice s nepřehlédnutelnou bazilikou Navštívení Panny Marie
(červenec 2017)

 

vyhlídka Krásná Máří

vyhlídka Krásná Máří, pohled na Ořešník (červenec 2017)

Až do dnešního dne jsem za nejpohodovější cyklotrasu zásluhou hlaďoučkého asfaltu a příjemného sklonu považovala část cyklotrasy mezi Suchým a Sloupem na rozhraní Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Po dnešku jsem změnila názor, sjezd směrem Hřebínek, Gregorův kříž a poté k zámečku Nová louka prostě neměl chybu :-) Či vlastně měl, je to z Brna příšerně daleko.

Jizerky

Jizerky (červenec 2017)

Na Nové louce to na vás dýchne dávnými časy. Původně tu stála sklářská huť, kterou až do roku 1817 provozoval rod Riedlů. Po změně hospodářské situace zde zůstala jen tzv. panská budova majitele sklárny, kterou Clam-Gallasové přestavěli na lovecký zámeček. Po roce 1929 byl zámeček zestátněn a využíván k rekreaci členů čs. vlády a místo si oblíbil kancléř Přemysl Šámal, po kterém je zámeček také nazýván Šámalovou chatou a slouží turistům. A co se toho týče, doporučujeme k zhlédnutí příslušný díl z pořadu České televize Na vrcholky hor s Vladimírem Čechem.

Šámalova chata

 

Šámalova chata

Šámalova chata (červenec 2017)

 

Blatný rybník

Blatný rybník (červenec 2017)

Parádně jsme si den na elektrokolech užili. Jenže když jsem se poté o koupi podobného elektrokola podrobněji poinformovala, usadila mne informace o ceně - můj dnešní společník, Apache Manitou se systémem pohonu Bosch s baterií 500 Wh, stojí cca 70 000 :-(

Apache Manitou

Apache Manitou (červenec 2017)

 

Rozcestník - část první, rozhledny - část druhá, Jizerka - část třetí, Smrk - část čtvrtá, Ještěd - část pátá, Velký Štolpich a Frýdlantské cimbuří - část šestá, Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada (tato stránka)

 



 

 

copyright Alena