Jizerské hory + Ještědský hřbet 15.-22.7.2017

autem, na elektrokole či pěšky za krásou
nejsevernějšího českého pohoří

 

část druhá - Jizerka + Orle

 

Osada Jizerka leží na Malé Jizerské louce uprostřed Jizerských hor - jedná se o nejvýše položené sídlo Jizerských hor (870 m). Osadu tvoří kolem dvaceti domů a spojení s civilizací zajišťuje horská silnička. Ale až do osady autem smí jen místní či ubytovaní, ostatní musí ponechat svá plechová přibližovadla na parkovišti Jizerka-Mořina u Hospody na Jizerce za 50Kč/den. Ale s tím už počítáme, drobných máme dost.

Jizerka

Jizerka

V 16. století přicházeli do pralesů a k říčkám na jizerské náhorní plošině hledači drahých kamenů. Nepravidelně obývaná osada byla tehdy nazývána "Bukowec" a její obyvatelstvo se zabývalo prací v lese, pytláctvím a pašeráctvím. S rozmachem sklářství se situace změnila. V roce 1828 zde založil sklář Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla a v roce 1866 byla postavená druhá huť. V době vrcholné konjunktury sklářství (1880-90) měla Jizerka kolem 450 obyvatel, byla zde škola, obchod, hostinec, pila, pekárna, kovárna a další řemesla.

Jizerka Jizerka

Jizerka

Provoz ve sklárnách byl ukončen v roce 1911. Sklárny v údolích, používající jako zdroj energie kamenného uhlí, byly výkonnější než horské sklárny vytápěné dřevem. Přibližně v posledních sto letech postupně převážilo rekreační využívání domů. Ty jsou volně rozložené po obou březích rašelinné říčky Jizerky v délce přibližně dvou kilometrů - většina z nich při komunikacích, některé bez cesty v loukách na mírných vyvýšeninách, většinou roubené domy s prostornou sedlovou střechou.

Jizerka Jizerka

Jizerka

K památkově hodnotným objektům patří Panský dům, chata Pyramida a Sklárna - v současnosti jsou všechny krásně zrekonstruované a slouží turistům.

Jizerka

Jizerka

Proč byl počátkem 19. století na Jizerce postaven kamenný pomník "Pyramida" se přesně neví. Možná připomíná sklářskou slávu Jizerky, možná připomíná návštěvu hraběte Viléma. Krátce po založení skláren byla postavena vedle pomníku Pyramida brusírna skla. Koncem 19. století otevřeli Kunzovi v budově brusírny hostinec "U pyramidy" a dostavbou byl oblíbený hostinec v roce 1927 rozšířen.

Jizerka Jizerka

Jizerka, Pyramida

Panský dům je třípatrová roubená stavba, kterou postavil v roce 1828-29 sklář Franz Riedel spolu se sklárnami

Jizerka Jizerka

Jizerka, Panský dům

Sklárna je státem chráněná kamenná budova postavená rodinou krále jizerskohorských sklářů Riedla v roce 1866 jako druhá modernější sklárna na Jizerce.

Jizerka Jizerka

Jizerka, Panský dům

S podmračenou oblohou to není ono, ale i tak je tu krásně. Natáčel se tu i jeden díl ze seriálu České televize Na vrcholky hor s Vladimírem Čechem.

Jizerka Jizerka Jizerka

Jizerka

K Jizerce neodmyslitelně patřil Hnojový dům, nazývaný často také německy Misthaus, předposlední chalupa na pravé straně cesty vedoucí z Jizerky směrem k močálům a Smědavě, neuvěřitelné muzeum kuriozit. Stavení původně patřilo Němci Klugemu, ale po jeho odsunu v pětačtyřicátém ho pak až do roku 1963 obývaly už jen krávy. Když ho opustily, zbyla po nich velmi silná vrstva hnoje a dům měl být zbourán. Tehdy světoběžník, dobrodruh a svérázný vypravěč Gustav Ginzel horskou chalupu za pár korun koupil a rozhodl se jí obývat místo skotu. Nejprve rozřezal uleželou vrstvu kravinců, potom přivedl do stavení dva potůčky a hnůj vyplavil ven. Říkal dokonce, že kostky hnoje prodal a dostal za ně víc, než sám zaplatil za celý dům.

Jizerka

Jizerka, Hnojový dům

Hnojový dům se postupně začal stávat vyhlášeným turistickým místem a Ginzel vyhledávaným společníkem, který si dokázal udělat čas takřka pro každého. Jeho večerní besedy s promítáním diapozitivů ze všech možných koutů světa, o kterých v té době neběžely ani filmy v televizi, jeho svérázné vyprávění a fabulace neuvěřitelných historek přitahovaly do jeho domu stovky návštěvníků.

 

V noci 24. srpna 1995, v době, kdy byl jeho majitel v Austrálii, Hnojový dům shořel. Spolu s chalupou lehlo popelem samozřejmě i vše, co dělalo Hnojový dům Hnojovým domem. Shořelo muzeum kuriozit, shořely diapozitivy, vzácné vzpomínky a hlavně domov Gustava Ginzela. Ale pak se stalo neuvěřitelné. Díky proslulosti původního Misthausu i za našimi hranicemi se panu Ginzelovi brzy dostalo takové pomoci, že nedlouho po zničujícím požáru stál na Malé Jizerské louce zcela nový Hnojový dům.

 

Každé jaro na Jizerce okolo Hnojového domu rozkvetou tisíce žlutých narcisů různých tvarů a odstínů. Ale Hnojový dům již své dveře turistům a tulákům nikdy neotevře, 28. listopadu 2008 Gustav Ginzel v německém Kemptenu zemřel.

 

Máme zamířeno až k NPR Rašeliniště Jizerky, což je horské vrchoviště s rozsáhlými rašelinnými a podmáčenými horskými smrčinami, porosty kleče a rašelinné bezlesí.

Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka

Rašeliniště Jizerky

Rosnatka okrouhlolistá je řazena mezi tzv. masožravé rostliny. V průměru měří mezi tři až pěti centimetry. Listy jsou pokryté chlupy mírně červené barvy a tyto chlupy jí zajišťují výživu. Vylučují lepkavý výměšek a červená barva květů přitahuje létající hmyz, který skončí uvězněn v lepkavých kapkách na jejich povrchu. Pomocí enzymů rosnatka hmyz rozloží a získá z něj prospěšné látky.

Jizerka

Rašeliniště Jizerky

V mrazové kotlině Jizerky dosahují zimní teploty až extrémních -42°C a typické jsou pozdně jarní a časné podzimní mrazy. Mimořádně vysoké bývají v této oblasti i srážky, roční úhrn dosahuje až 1600 mm.

 

A konečně se vyčasilo :-)

Jizerka Jizerka Jizerka

Rašeliniště Jizerky

Jizerka a Safírový potok prosluly nálezy drahokamů a polodrahokamů, například safíru, rubínu nebo černého ilmenitu, nazývaného podle německého názvu lokality iserin. Já ale upozorňuji na živý drahokam :-)

Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka

na břehu Jizerky(červenec 2017)

Vracíme se zpátky pod Bukovec a budeme pokračovat po proudu Jizerky k jejímu soutoku s Jizerou.

Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka Jizerka

Jizerka

Jizerku s bývalou sklářskou osadou Carlsthal (dnes Orle) spojuje hraniční most přes Jizeru. Na místě původního dřevěného mostu, který zničila povodeň v roce 1897, byl postaven v roce 1901 obloukový železobetonový most. A nebyl to most ledajaký, byla to jedna z prvních železobetonových mostních konstrukcí v Evropě. Jenže když byla po druhé světové válce československo-polská hranice přísně střežena, most přehrazený ostnatým drátem zchátral natolik, že byl počátkem osmdesátých let odstřelen. Současná lávka zde stojí od roku 2005 a střeží ji dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého, patrona zpovědníků a ochránce před povodněmi.

most přes Jizeru most přes Jizeru most přes Jizeru

most přes Jizeru

Jizera (německy Iser, polsky Izera), jeden z přítoků Labe, tu šumí v korytu plném balvanů. Její počátek tvoří řada potůčků stékajících z jižního svahu hor Stóg Izerski (1105 m) a Smrk (1124 m) a ze svahového rašeliniště ve Sněžných jámách. Na Velké jizerské louce (Hala Izerska) protéká oblastí vrchovišť a zachovává si svůj původní charakter nenarušený žádnými úpravami.

Jizera

Jizera

Pěšina nás vede prudce do kopce. Nevysoký hřbítek odděluje údolí Jizery od mělkého úvalu potoka Plonka a jeho přítoku Kamionek.

skála Granicznik

skála Granicznik

Sklárna Carlsthal byla založena rodinou Preusslerovou v roce 1754 a byla jednou z nejvýznamnějších skláren v oblasti Krkonoš a Jizerských hor - bylo zde dost křemene, dřeva i vody a vyrábělo se zde bílé i barevné sklo, lustry, křivule a drobné lékárnické nádoby. V polovině 19. století zde bylo zaměstnáno kolem 100 lidí, Franz Pohl (1813-1884) zde vyvinul a zdokonalil techniku zvanou mille fiori neboli "tisíc květů", ale poté byla otevřena sklárna ve Szklarske Porebě a sklárna v Orle byla definitivně uzavřena v roce 1890.

 

Jedna ze dvou budov dochovaných z období fungování sklárny je bývalá hájovna, kamenný objekt, který zřejmě kdysi sloužil jako administrativní budova sklárny - dnes funguje jako turistická chata v Orle a nabízí občerstvení i ubytování.

Orle Orle Orle

Orle

V pozadí následující fotografie stojí jedna ze dvou strážnic z poloviny 30. let - stavěly se v době vyhrocené politické situace podél německo-československých hranic podle jednotného vzoru. Po Mnichovské zradě, kdy byla hranice zrušena, sloužily jako výcvikové středisko německých horských myslivců a poté jako lazaret a zotavovna raněných německých vojáků. Později se v dřívějších celnicích usídlila nakrátko Rudá armáda (ta vysídlila původní obyvatele do Szklarské Poreby) a následně budovy sloužily polským jednotkám pohraniční stráže.

Orle

Orle

Jen škoda, že se nedostaneme až k Chatce Górzystów v zaniklé obci Velká Jizera, která je tím třetím iserinem v názvu naučné stezky. Ale to bychom museli být na kole, pěšky je to pořádný kus cesty :-( Je čas vrátit se přes Jizeru zpátky na parkoviště :-(

Orle Orle

Jizera

A jsme zpátky na louce pralouce - nevznikla až vymýcením lesa, na její vznik měly vliv větry a velké množství sněhu. Ale určitě je tu krásně především na jaře, momentálně je to tady samý bodlák :-(

Jizerka

Pralouka pod Bukovcem

Rozcestník - část první, rozhledny - část druhá, Jizerka (tato stránka) - část třetí, Smrk - část čtvrtá, Ještěd - část pátá, Velký Štolpich a Frýdlantské cimbuří - část šestá, Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada