logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Lúčanská Malá Fatra II. 7.-10.6.2017

pěšky z Fačkovského sedla do Strečna

 

Dle předpovědi počasí nás čekají tři příjemné letní dny + 2 víkendové dny, takže dlouho neváhám. Příští týden jedu na týdenní výšlap do rumunských hor, je třeba trénovat :-)

Lúčanská Malá Fatra z Rovných skal

Lúčanská Malá Fatra z Rovných skal (červen 2017)

Tentokráte mé putování začíná pozdě odpoledne ve Fačkovském sedle, kam jsem se dovezla autem. Mám za sebou 200 km a už se těším na trochu pohybu po tříhodinovém sezení. Projdu hřeben Lúčanské Malé Fatry a pak se k autu vrátím autobusem. Doufám, že jej najdu ve stejném stavu, v jakém jej opouštím :-)

 

Lúčanská Malá Fatra

den první - středa

Fačkovské sedlo (802 m) - Reváň (1205 m) - Klak (1352 m), cca 5 km, 2:30 hod

 

Snad mám všechno, jde se nahoru :-) Čeká mne nepříjemný příkrý výstup po blátivé stezce na vyhlídkový Reváň a pak už to bude v pohodě. Místní bláto je celkem známé, ve většině cestopisů se dočtete o jeho superkvalitě :-)

Reváň, pohled směrem na Velkou Fatru

Reváň, pohled směrem na Velkou Fatru (červen 2017)

 

Reváň, pohled dolů do Fačkovského sedla

Reváň, pohled dolů do Fačkovského sedla (červen 2017)

 

Reváň, pohled k jihu směrem Prievidza a pohoří Vtáčnik

Reváň, pohled k jihu směrem Prievidza a pohoří Vtáčnik (červen 2017)

 

Reváň

Reváň (červen 2017)

Celou cestu z Brna přes Trenčín, Iľavu a Čičmany do Fačkovského sedla svítilo slunce a teď, když bych potřebovala vysušit propocené triko, tak se tak nějak podivně zatáhlo.

Reváň

Kľak z Reváně (červen 2017)

Skalnatý, kosodřevinou porostlý vrchol Kľaku (1352 m) nabízí fantastické výhledy na všechny světové strany, ale bez sluníčka to není ono. Stavím stan v závětří, protože docela fouká a doufám, že to bude ráno lepší.

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

Kľak (červen 2017)

A bylo :-)

 

den druhý - čtvrtek

Klak (1352 m) - Vríčanské sedlo (950 m) - Skalky (1190 m) - Hnilická Kýčera (1217 m) - Horná lúka (1299 m), cca 19 km, 7:15 hod

 

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

 

Kľak

Kľak (červen 2017)

Po tomto zalesněném hřebínku budu pokračovat - končí Ostrou skálou (1220 m) a padá do Vríčanského sedla (950 m). Oblý hřeben v pozadí jsou Martinské hole, až tam bych měla dneska dojít.

Ostrá skala z Kľaku

Ostrá skala z Kľaku (červen 2017)

Z několika míst se otevírají úžasné výhledy - zpočátku jim samozřejmě dominuje "zub" skalnatého Kľaku.

Kľak z Rovných skal

Kľak z Rovných skal (červen 2017)

I z Ostré skály se kochám krásnými výhledy.

Kľak z Rovných skal

Rovné skály z Ostré skály (červen 2017)

 

Ale pak mne čeká nepříjemný sešup do Vríčanského sedla (950 m). Ztrácím spoustu těžce nabyté výšky a navíc to po blátě nepříjemně klouže.

nad Vríčanským sedlem

 

nad Vríčanským sedlem

nad Vríčanským sedlem (červen 2017)

Vríčanské sedlo

kříž ve Vríčanském sedle (červen 2017)

A zase nahoru :-( Přede mnou je vrchol zvaný Skalky (1190 m).

Skalky

 

Skalky

 

Skalky

 

Skalky

 

Skalky

Skalky (červen 2017)

Kousek česnekovým lesem, kousek po loukách - přede mnou je Janková (1163 m) téměř po vrstevnici.

Janková

 

Janková

 

Janková

Janková (červen 2017)

A zase nepříjemný sešup. Je potřeba sešlapat do Sedla pod Úplazom (988 m) a hned zase nahoru na Úplaz (1085 m).

stoupání ze Sedla pod Úplazom

stoupání ze Sedla pod Úplazom (červen 2017)

 

Úplaz

 

Úplaz

Úplaz, hrob neznámého partyzána (červen 2017)

Z louky pod Úplazem je pěkně vidět, kam bude třeba šlapat dál - ze sedla pod Hnilickou Kýčerou (1028 m) na vrchol Hnilické Kýčery (1218 m).

Úplaz

vrchol Hnilické Kýčery z louky pod Úplazem (červen 2017)

V sedle pod Hnilickou Kýčerou (1028 m) stojí nová zvonička a kříž. Nedaleko je i pramen vody, jeden z mála vodních zdrojů na hlavním hřebeni Malé Fatry, takže je to téměř ideální místo k odpočinku.

v sedle pod Hnilickou Kýčerou

v sedle pod Hnilickou Kýčerou (červen 2017)

A pak to přijde. Od jihu vede k vrcholu Hnilické Kýčery (1218 m) pěšina prakticky po spádnici a zejména po dešti je jeho zdolání nezapomenutelnou lahůdkou.

 

Výrazný, částečně zalesněný vrchol homolovitého tvaru nabízí výhledy z vrcholové louky především k jihu a západu. Krásně jsou vidět Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou a Súlovské i Strážovské vrchy.

z Hnilické Kýčery

Martinské hole z Hnilické Kýčery (červen 2017)

 

z Hnilické Kýčery

Kľak z Hnilické Kýčery (červen 2017)

Pěšina klesá a vede po příjemném zalesněném hřebínku do sedla pod Usypanou skalou a poté do sedla Majbíková, ale příjemná je pro mne jen do té doby, než objevím v blátě medvědí stopu a poté míjím medvědem rozhrabaný shnilý strom. Pak nabírám na rychlosti a začínám si hlasitě zpívat do kroku. No zpívat asi není ten správný výraz... Zpívám děsně falešně, neznám slova a do kopce, když mi docházel dech, to bylo obzvláště záživné.

 

Cestou dohoním dvojici, se kterou se ve vedení už od rána střídáme - taky si stop všimli a vypadají podobně otřeseně, protože tady v těchto místech původně chtěli nocovat. A tak jim doporučuji přidat, aby před setměním došli až na Hornú lúku, že je tam případně k dispozici bouda zvaná Grandhotel Partizán.

z Hnilické Kýčery

z Hnilické Kýčery do sedla Majbíková (červen 2017)

 

z Hnilické Kýčery

v sedle Majbíková (červen 2017)

Ze sedla Majbíková (985 m) je to ještě pořádný kus cesty stále do kopce - necelé tři kilometry s převýšením 350 metrů. Už si zpívám "Beskyde, beskyde" poněkolikáté :-( a konečně jsem nahoře.

Horná Lúka

Horná lúka (červen 2017)

Nádherné místo. Zašla jsem si prohlédnout Grandhotel Partizán a dobrat vodu z pramene kousek od něj a poté si postavila stan. Ještě musím natahat nějaké dřevo a pak budu odpočívat :-) Škoda, že zítra bude úplněk, takže měsíční světlo přesvítí svit hvězd a ani nebude pořádná tma.

Horná Lúka

 

Horná Lúka

 

Horná Lúka

Horná lúka (červen 2017)

den třetí - pátek

Horná lúka (1299 m) - Veterné (1442 m) - Humience (1398 m) - Veľká lúka (1476 m) - Martinské hole, chaty (1260 m) - Krížava (1453 m) - Minčol 1364 m), cca 16 km, 5:30 hod

 

Ráno je nádherné, ale protože zítra se má počasí pokazit, měním svůj původní plán dojít dneska dolů do Vrútek a pokračovat výstupem na Suchý a následující den k chatě pod Chlebom. Stejně je to nereálné, abych tohle dala s batohem natěžko. To by bylo trápení a ne pohoda, takže zůstanu ještě jednu noc na Martinských holích a pak sejdu nejlépe do Nezbudské Lúčky na vlak do Žiliny a pak se svezu autobusem do Fačkovského sedla. V autě se dá snadno případně přečkat i to nejhorší počasí.

Horná Lúka

 

Horná Lúka

 

Horná Lúka

Horná lúka, škoda, že borůvky jsou zatím ještě zelené (červen 2017)

Při pohledu od západu a od jihu výrazný homolovitý vrchol Veterné (1442 m) je třetím nejvyšším vrcholem této části Malé Fatry zvané obvykle Martinské hole.

 

Rozhlížím se kolem dokola - Strážovské vrchy, Malá Fatra, Velká Fatra, Beskydy či Javorníky. Ale co se to pohybuje po loučce směrem na Kunerad po žluté? Vypadá to jako medvěd... Ale zmizel mezi smrčky dřív, než jsem stihla vytáhnout fotoaparát a zazoomovat.

Veterné

 

Veterné

 

Veterné

Veterné (červen 2017)

Nemusím spěchat a můžu se zajít podívat i na vrchol zvaný Humience (1398 m), prohlédnout si Turec a Velkou Fatru z výšky. Vrchol je to travnatý a holý a úsek mezi Podkovou a Humience připomíná roztroušenými zakrslými smrky a vrchovišti Jeseníky.

Humience

 

Humience

 

Humience

na vrcholku Humience (červen 2017)

Nejvyšší vrchol Lúčanské Fatry, Veľkou lúku (1476 m), obcházím po pěšině kolem pramene po východním úbočí - terén nahoře bývá velice podmáčený a průchod rašeliništěm a porosty kosodřeviny by nebyl s těžkým batohem rozhodně příjemný.

 

Krížava (1457 m) je známá zásluhou velkého televizního vysílače a celý objekt je obehnán plotem z betonových panelů.

Krížava

Krížava (červen 2017)

Půl dvanácté, akorát čas k obědu. Sejdu dolů k chatám a snad bude něco otevřeno ač je pátek.

 

Hned v prvním bufetě se vařilo - k chatě Pirmanka se kvůli oběda zřejmě sjížděli všichni robotníci v okolí.

Chata Pirmanka

Chata Pirmanka (červen 2017)

S plným žaludkem šlapu po příjezdové asfaltové cestě zpátky nahoru k vysílači a pokračuji dále po červené směr Strečno. Nejprve mne čeká Zázrivá (1406 m).

Zázrivá

Zázrivá (červen 2017)

A pak samozřejmě 200 výškových metrů dolů do sedla Prašivé, než se vyškrábu na vrchol zvaný Minčol (1364 m)

Minčol

Minčol (červen 2017)

Úžasné místo s nádhernými výhledy :-)

Minčol

Martin, Chočské vrchy, Velká Fatra (červen 2017)

 

Minčol

Žilina, Javorníky + Beskydy (červen 2017)

 

Minčol

hřeben Kriváňské Malé Fatry (červen 2017)

Když postavím stan a nachystám dřevo, mám stále ještě spousty času. V sedle Okopy (1285 m) mezi vrcholem Minčol (1364 m) a Úplaz (1301 m) stojí dělo - památník na osvobozovací boje z konce druhé světové války. A přímo pod Úplazem vede podle mapy dálniční tunel spojující Žilinu a Martin - tunel zvaný Višňové, který se po dostavbě stane s délkou 7520 metrů nejdelším provozovaným tunelem na Slovensku.

Minčol

 

Minčol

sedlo Okopy (červen 2017)

Společnost mi dělá motýl - babočka admirál. Základní zbarvení je velmi tmavě hnědé, vrchol předního křídla má bílé skvrny na černém podkladu. Přední křídla protíná jasně červený pruh, který pokračuje v lemu křídel zadních.

Minčol, babočka admirál

babočka admirál (červen 2017)

Úžasná pohoda :-) Neznám romantičtější místo k bivaku :-)

Minčol

Minčol (červen 2017)

A je tady večer, objevuje se měsíc v úplňku a dole hluboko pode mnou se začínají rozsvěcovat světla.

Minčol

 

Minčol

 

Minčol

 

Minčol

Minčol (červen 2017)

den čtvrtý - sobota

Minčol (1364 m) - Strečno/Nezbudská Lúčka (356 m), cca 11 km, 3:15 hod

 

Škoda, počasí se kazí přesně podle předpovědi a odpoledne přijde déšť. Ale to už doufám budu někde dole, je 7:00 a nejvyšší čas vyrazit.

Minčol

 

Minčol

 

Minčol

 

Minčol

 

Minčol

Minčol (červen 2017)

Nepříjemný stále nekončící sestup obzvláštňuje zastávka na kótě Javorina. Památník 1. Československého armádního sboru původně stával na nedalekém vrchu Polom, ale kvůli rozrůstajícímu se lomu byl v roce 1986 přemístěn na vrch Javorina. Obrovský památník na počest padlých, zdola téměř neviditelný, který znají jen turisti a účastníci pravidelných vzpomínek na osvobození a boje druhé světové války zde stojí jako připomínka bojů o Strečno 18.-22. dubna 1945, předpokladu k osvobození celé Žilinské kotliny.

Javorina

 

Javorina

 

Javorina

 

Javorina

Javorina (červen 2017)

Cesta vede jakoby do prázdna - končí přímo nad kamenolomem a výhledy z kolmých srázů nad lomem jsou úžasné, ale je to kamenolom, obrovská jizva v krajině :-(

Javorina

 

Javorina

kamenolom Polom (červen 2017)

Posledně jsem dolů šlapala po červené, tentokráte vyzkouším modrou a žlutou přes sedlo pod Kojšovou.

pod Javorinou

 

první letošní

první letošní (červen 2017)

 

pod Kojšovou

 

pod Kojšovou

 

pod Kojšovou

pod Kojšovou (červen 2017)

 

pod Kojšovou

 

pod Kojšovou

Strečno (červen 2017)

 

Všechno by šlo, ale kdo vymyslel a kdo zrealizoval nápad, že značky naučné stezky bude nejlepší do živých stromů natlouci čtyřmi hřebíky?????

Nezbudská Lúčka / Strečno

???? (červen 2017)

Stihla jsem to akorát, jsem dole a za 15 minut, v 11:14 jede ze zastávky Nezbudská Lúčka-Strečno osobní vlak do Žiliny.

Nezbudská Lúčka / Strečno

 

Nezbudská Lúčka / Strečno

Nezbudská Lúčka / Strečno (červen 2017)

 

V Žilině jsem sice měla na přestup na spoj do Prievidze spoustu času, ale protože pršelo, žádné fotografie nemám - převážnou část volného času jsem strávila v OC MIRAGE a zbytek procházkou v pláštěnce :-(

 

 



 

 

copyright Alena