logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Jeseníky na sněžnicích 27.-28.1.2017

z Ramzové na Dlouhé Stráně na sněžnicích

 

Řadu míst v Česku zahalil smog - koncentrace polétavého prachu dlouhodoběji překračuje určité hranice, nechoďte ven, radí lékaři (mapa znečištění ovzduší online).

 

Takže to by byl jeden důvod, proč vyrazit někam do hor (a dát přednost veřejné a pěší dopravě před autem). Druhý dobrý důvod se dá shrnout do věty "chřipka řádí mezi lidmi o sto šest".

 

A vlastně by tady byl i důvod číslo tři. Je to neuvěřitelné, letos je to přesně 10 let, co jsem podstoupila celou tu nepříjemnou anabázi zvanou rakovina prsu - operaci, chemoterapii i ozářky. Mám v tomto týdnu za sebou pravidelnou roční prohlídku na Žluťáku s výsledkem "všechno v pořádku" a zasloužím si nějaký ten příjemně strávený den jako dárek :-)

 

Nejjednodušší bude zřejmě výlet do Jeseníků - budu určitě nad hladinou inverze a nemusím nijak složitě přemýšlet nad dopravou ani ubytováním, protože v Kurzovní chatě mají rezervaci online.

přes Červenou horu

Praděd z Červené hory (leden 2017)

Turistika na sněžnicích se mi tak zalíbila, že jsem si pořídila sněžnice vlastní. Pokud totiž můžu radit, půjčit si je v prosinci nebývá problém, ale snaha půjčit si je v plné sezóně ve většině půjčoven končí slovy "už je vše rezervováno". Jsem tedy hrdým vlastníkem sněžnic, které se jmenují TSL Escape 305 Easy Pearl, stály 2799 Kč přes MALL. Mají nosnost 30-80 kg, rozměr 55x20cm, váží 815gx2/pár a mají vše, co by měly moderní sněžnice mít - 6 spodních hrotů, přední hroty, stoupací podpatěnku, možnost fixace paty, nastavitelnou velikost boty, uchycení a dotažení boty pomocí ráčny. Ale zřejmě jsem měla štěstí na poslední kus se slevou, jiné nabídky se pohybují v cenové relaci kolem 4000 Kč.

TSL Escape 305 Easy Pearl

TSL Escape 305 Easy Pearl (leden 2017)

den první

 

Ramzová - Čerňava - Šerák - Keprník - sedlo nad Vřesovkou - Červená hora - Červenohorské sedlo - Výrovka - Malý a Velký Jezerník - chata Švýcárna - Praděd - Kurzovní chata, 21 km

 

Vyrážím v pátek vlakem s odjezdem 5:23 z brněnského hlavního nádraží. V Ramzové jsme přesně podle jízdního řádu v 8:39 a sjezdovka je sice téměř liduprázdná, ale lanovka jezdí. Za 170Kč to mám s přestupem v mezistanici na Čerňavě až nahoru na Šerák - báječný způsob jak se dostat bez propocených zad do nadmořské výšky 1330 m.

lanovka Ramzová - Čerňava - Šerák

 

lanovka Ramzová - Čerňava - Šerák

 

lanovka Ramzová - Čerňava - Šerák

lanovka Ramzová - Čerňava - Šerák (leden 2017)

Výhledy jsou rozhodně lepší jak v tu poslední adventní neděli v prosinci :-)

Králický Sněžník teleobjektivem

Králický Sněžník teleobjektivem (leden 2017)

Krkonoše

Krkonoše, na Sněžku je to ze Šeráku 114 km a přes tento odkaz se dostanete na stránku s generátorem panoramat (leden 2017)

A ještě pohled na město Jeseník od chaty Jiřího na Šeráku:

město Jeseník

město Jeseník (leden 2017)

Dobře jsem udělala, že sebou nemám běžky, ale sněžnice. Pokud se budu držet vyšlapané cesty, nebudu je zřejmě ani potřebovat.

 

Nejprve mne čeká Keprník (1423 m), po Pradědu (1492 m) a Vysoké holi (1465 m) třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku.

vzhůru na Keprník

 

vzhůru na Keprník

vzhůru na Keprník (leden 2017)

Poměrně rozlehlé a ploché bezlesé temeno krášlí nápadné skalisko a nabízí kruhový výhled - Rychlebské hory, Králický Sněžník, Orlické hory, Hanušovická vrchovina, Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina a nechybí ani Soví hory, Krkonoše, Beskydy a náznaky Malé Fatry.

Keprník

 

Keprník

Studniční vrch nalevo nad městem Jeseník spadá pod Rychlebské hory (leden 2017)

 

Keprník

směr na Hanušovice (leden 2017)

 

Keprník

směr Králický Sněžník, vpravo za ním vykukují Orlické hory (leden 2017)

A taky před sebou přehledně vidím celou mou dnešní plánovanou trasu: Červenou horu, Klínovec nad Červenohorským sedlem, Výrovku, Velký i Malý Jezerník a Praděd, pod kterým se skrývá Kurzovní chata, kde mám zarezervován nocleh. A vlastně vidím i na svou zítřejší trasu přes Vysokou holi, Kamzičník a Máj k vrcholu se seříznutou špičkou - Dlouhé Stráně. Pěkně se to tam leskne, prašan to určitě není.

Keprník

ve směru hlavního hřebene, k Pradědu (leden 2017)

Počasí je skvělé, téměř nefouká a sluníčko hřeje. Což má samozřejmě za následek, že stromy jsou zelené namísto obalené sněhem, což by bylo mnohem fotogeničtější. Ale výhledy stojí fakt za to. Míjím velkou skupinu běžkařů, ale běžky nesou v ruce - sníh je udusaný, zledovatělý a není ho tolik, aby zakryl kosodřevinu z jižní strany Keprníku.

před sedlem pod Vřesovkou

před sedlem pod Vřesovkou (leden 2017)

 

u Kamenného okna

u Kamenného okna (leden 2017)

 

přes Červenou horu

 

přes Červenou horu

 

přes Červenou horu

přes Červenou horu (leden 2017)

 

nad Červenohorským sedlem

 

nad Červenohorským sedlem

nad Červenohorským sedlem (leden 2017)

Jen chata Červenohorské sedlo mne hodně zklamala. Ze zrekonstruované restaurace zmizel samoobslužný pult a panuje tu neuvěřitelný zmatek ohledně objednávek, roznosu, sbírání prázdného nádobí a placení :-(

 

Na Velký Klínovec stoupám ze severní strany a hned je znát, kam se slunce za celý den nedostane.

pod Velkým Klínovcem

pod Velkým Klínovcem (leden 2017)

 

přístřešek na Velkém Klínovci

přístřešek na Velkém Klínovci (leden 2017)

Je opravdu krásný den :-) Hřeben je liduprázdný - však je pátek, zítra to bude vypadat úplně jinak.

přes Výrovku

 

Malý Jezerník

přes Výrovku (leden 2017)

 

Malý a Velký Jezerník

 

Malý a Velký Jezerník

 

Malý a Velký Jezerník

 

Malý a Velký Jezerník

Malý a Velký Jezerník (leden 2017)

 

Švýcárna

Švýcárna (leden 2017)

Na Švýcárně si objednávám čaj a pro jistotu se ohlašuji na Kurzovní, že sice dorazím až po páté, ale aby se mnou rozhodně počítali. Bylo by škoda vynechat západ slunce z Pradědu.

Praděd

Praděd (leden 2017)

 

Praděd

zleva Králický Sněžník, uprostřed Krkonoše, vpravo Vozka, Červená hora a Keprník (leden 2017)

 

Praděd

seříznutý vrchol Dlouhých Strání (leden 2017)

 

Praděd

směrem na Hanušovice (leden 2017)

 

Praděd

směrem Petrovy kameny a Ovčárna (leden 2017)

 

Praděd

den končí (leden 2017)

den druhý

 

Kurzovní chata - Petrovy kameny - Vysoká hole - Františkova myslivna - Dlouhé Stráně - Medvědí hora - Kouty nad Desnou (ČD), 19 km

Ubytování na Kurzovní chatě mne stálo sice 565 Kč, ale pokoj byl prostorný, krásně vytopený a s kobercem, měla jsem svůj záchod a koupelnu s vanou (a voda tekla vařící), televizi a ráno snídani formou švédského stolu. Nemělo to chybu, snad jen s výjimkou toho, že free internet byl jen dole u recepce a v restauraci :-)

Kurzovní chata

Kurzovní chata (leden 2017)

Posnídat bylo nutno pořádně - během dne žádná chata s občerstvením nebude. Nejprve musím vyšplhat na Petrovy kameny a tím pádem budu mít tu nejnamáhavější část dnešního výletu za sebou.

z Ovčárny na Petráky

z Ovčárny na Petráky (leden 2017)

Petrovy kameny sehrály ústředním roli v čarodějnických procesech, které se konaly v nedalekých Velkých Losinách na sklonku 17. století. Ke skalám se vztahují i jiné pověsti, například o zjevení Svatého apoštola Petra, podle něhož prý dostaly jméno. Výhledy jsou parádní, ale děsně tady fouká, tak se tu dlouho nezdržuji - prý jsou Petrovy kameny největrnějším místem Jeseníků :-)

Petrovy kameny

Petrovy kameny (leden 2017)

 

Petrovy kameny

pohled k jihovýchodu (leden 2017)

 

Petrovy kameny

pohled k Pradědu (leden 2017)

 

Petrovy kameny

Kurzovní chata teleobjektivem (leden 2017)

 

Petrovy kameny

 

Petrovy kameny

seříznutý vrchol Dlouhých Strání (leden 2017)

Zdaleka viditelná dřevěná bouda na Vysoké holi (1464 m) prý slouží jako terénní stanice ochránců přírody. Jen kousek od ní, přímo u cesty, stojí historický hraniční kámen s dobře patrnými erby - řádový kříž, hofmanský znak a znak Žerotínů. Kámen je z roku 1681 a určoval bod styku tří dřívějších panství - Bruntálu, Loučné a Janovic. Procházela tudy i historická hranice Moravy a Slezska.

Vysoká hole

 

Vysoká hole

 

Vysoká hole

Vysoká hole (1464 m), druhá nejvyšší hora Hrubého Jeseníku (leden 2017)

Z vrcholu Vysoké hole, si tentokrát udělám i krátkou odbočku nad Velkou kotlinu (či Velký kotel), prameniště řeky Moravice. Ale jen kousek, padají zde laviny :-(

Vysoká hole

nad Velkým kotlem (leden 2017)

Tak takhle byly vidět Beskydy s Lysou horou a Malá Fatra:

Vysoká hole

 

Vysoká hole

Lysá hora (100 km), Velký Rozsutec a Stoh (160 km) (leden 2017)

Dokonce jsem zahlédla i kamzíky.

kamzíci pod Velkým kotlem

kamzíci ve Velkém kotli (leden 2017)

Kamzíci nejsou v Jeseníkách původní zvěří. Pocházejí z rakouských Alp a do našich hor byli vysazováni od roku 1924, kdy bylo z aklimatizační obory v hřebeni Kamence severovýchodně od Vysoké hole vypuštěno 21 kamzíků, kteří se postupně rozšířili do oblasti celého hlavního hřebene. V 80. letech 20. století zde žilo asi 800–1000 kusů, ale v 90. letech 20. století došlo k silné redukci jejich počtu kvůli škodám, které způsobovali. Momentálně je jejich počet odhadován na 150–200 kusů.

 

Vracím se zpátky na hřeben a pohodlně si to šlapu dál po hřebeni. Běžkaři to mají horší, je sobota, potkávám jich celkem dost, ale moc si to neužívají.

 

Velký máj (1386 m) je celkem nevýraznou kupou hlavního hřebene a přitom se jedná o čtvrtý nejvyšší vrchol celého pohoří. Z vrcholu vybíhá několik krátkých rozsoch, tou nejvýznamnější je západní s vrchy Velká jezerná (1248 m), Malá jezerná (1271 m), Dlouhé Stráně (1353 m), Vřesník (1342 m) a Mravenečník (1343 m) a severozápadní rozsocha s vrchem Zámčisko (1323 m) spadající do hlubokého Medvědího dolu, pramenné oblasti řeky Desná.

z Vysoké hole k Velkému Máji

 

z Vysoké hole k Velkému Máji

 

z Vysoké hole k Velkému Máji

z Vysoké hole k Velkému Máji (leden 2017)

Východní úbočí hřebene je porostlé klečí, ale na západním úbočí ji neuvidíte. Je nepůvodním druhem, od druhé poloviny 19. až do druhé poloviny 20. století byly vysázeny stovky tisíc sazenic kleče na jesenických hřebenech, když lesníci nestíhali zalesňovat při rostoucí spotřebě dřeva pro výrobu kovů - důvodem byla ochrana svahů, na kterých hospodařili, před sesuvy a lavinami. Bratři Kleinové, kterým patřila západní část hřebene, známí výrobci kovů, stavitelé železnic a silnic v jesenických údolích, odmítali na svém loučenském panství, jako jediní v Jeseníkách, měnit podobu jesenické přírody vysazováním cizorodé kleče.

 

Dnes se nepůvodní kleč označuje jako škůdce a ničitel vzácné horské vegetace, I když se s kácením kleče začínalo už v polovině 90. let minulého století, rozsáhlejší zásahy v nejcennějších lokalitách Jeseníků začaly až od roku 2008 - postupně by se mělo vykácet až 50 procent kleče. A nelikviduje se jen kleč - ve vrcholových partiích se extrémně rozrostlo i borůvčí. Začalo se na Šeráku a Keprníku, ale jak likvidace dopadne, zhodnotí odborníci až za několik let. 

 

Odbočka ze sedla mezi Velkým Májem a Jelením hřbetem (1367 m) přes rozsochu k Velké jezerné je sice prošlápnutá, ale bez sněžnic bych se zřejmě propadala každý třetí krok. Ale výhledy jsou odsud moc hezké.

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně

 

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně (leden 2017)

 

Na skále, kus nad nad prošlapanou stezkou, lze zahlédnout plaketu Franze Kleina (1851-1930) jednoho z členů podnikatelské rodiny Kleinů z Loučné nad Desnou. Umístili ji sem jeho vděční lesníci v roce 1937 jako vzpomínku na vlídného majitele panství. Ale desku si zblízka prohlédnout tentokrát nepolezu, protože zrovna bezpečně si nepřipadám ani na stezce. Hluboký ledovcový kotel zvaný Malá kotlina či Malý kotel, pramenná oblast Kotelného potoka, vzbuzuje respekt a v mapě je vyznačen jako lavinový svah.

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně (leden 2017)

U Františkovy myslivny je tak akorát čas na svačinu. V závětří a na sluníčku je dneska moc příjemně a piškoty namáčené v čaji chutnají báječně.

u Františkovy myslivny

 

u Františkovy myslivny

u Františkovy myslivny (leden 2017)

Přes Velkou a Malou jezernou nevede turistická značka, ale cesta je podle stop hodně využívaná.

u Františkovy myslivny

 

u Františkovy myslivny

u Františkovy myslivny (leden 2017)

A pak už se přede mnou objevuje nezvyklý a nepřirozený tvar kopce zblízka - přede mnou jsou Dlouhé Stráně (1353 m) s horní nádrží přečerpávací elektrárny vybudované v letech 1978-1996.

Dlouhé Stráně

 

Dlouhé Stráně

 

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně (leden 2017)

Patří jí tři nej: je to elektrárna s největším spádem v České republice - 510,7 metru, má největší výkon instalovaný na vodní elektrárně v Česku - 2 x 325 MW a má největší reverzní vodní turbínu v Evropě - 325 MW.

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně (leden 2017)

Ačkoli je stavba prezentována jako unikátní technické dílo a největší ze sedmi divů Česka, představuje historicky největší negativní zásah člověka na území Jeseníků. Uříznutý vrchol s asfaltem vylitou vanou a železným zábradlím je doplněn dvěma okruhy asfaltové silnice a širokou asfaltovou komunikací spojující dolní a horní nádrž.

 

Budování širokých přístupových asfaltek pro bagry a buldozery otevřelo cestu větrům. První kalamita přišla již v roce 1980, pak následoval kůrovec, imise, těžká lesní mechanizace či těžba formou holosečí. Lesy zmizely a s problémy s tím spojené se stále bojuje (zadržování vody, eroze půdy, málo úspěšné znovuzalesňování atd.).

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně (leden 2017)

Ale nic není černobílé. Budeme-li chtít ve větší míře využívat efektivně nestálý příkon větrných a solárních elektráren, bude třeba pro vyrovnávání výkyvů v síti více takovýchto staveb. Uchovávat elektrickou energii zatím neumíme a vyrovnávat nerovnoměrnost energetické spotřeby je nutnost. A tak se v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Plný bazén je jen asi na dvě hodiny provozu a dalším problémem jsou ztráty, které vznikají při přečerpávání vody a následné přeměně na el. energii a takto vyrobená elektřina není zrovna levná.

Dlouhé Stráně

Dlouhé Stráně (leden 2017)

Na vrchol Dlouhých Strání navazuje z východu Vřesník (1342 m) a ze západu Mravenečník (1343 m)

Dlouhé Stráně

Mravenečník z Dlouhých Strání (leden 2017)

Čas řádně pokročil a musím přidat, abych stihla dojít do civilizace do setmění. A tak musím vynechat vrchol Mravenečníku, vyhlídku na Rysí skále i turistický srub na Medvědí hoře.

Dlouhé Stráně

Medvědí hora z Dlouhých Strání (leden 2017)

 

Mravenečník

hlavní hřeben ze sedla pod Mravenečníkem (leden 2017)

Trojice 40 metrů vysokých stožárů větrných elektráren na Medvědí hoře patřila svým umístěním k nejvýše položeným v Evropě. Stojí zde od roku 1998 a momentálně nejsou funkční - původně měly být ty tři malé nahrazeny jednou novou, s výškou 100 m, ale smlouva byla naštěstí zrušena a brzy zmizí všechny.

Medvědí hora

 

Medvědí hora

Medvědí hora (leden 2017)

Rozhledna u Tetřeví chaty na Medvědí hoře u Koutů nad Desnou byla zpřístupněna v roce 2014. Tato 18 m vysoká hranolová ocelová rozhledna s dřevěným opláštěním stojí v nadmořské výšce 1095 m těsně vedle horní stanice 6sedačkové lanovky SKI areálu Kouty nad Desnou a je celoročně volně přístupná. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 15 metrů se můžete rozhlédnout od západu k severu - do ostatních světových stran brání výhledům masív Medvědí hory (1163 m). Člověk by si hnedle řekl "Aha, dotace....", ale tuhle rozhlednu nechal postavit státní podnik Lesy ČR spolu s nedalekým sociálním zařízením.

SKI areál Kouty nad Desnou, rozhledna u Tetřeví chaty

 

SKI areál Kouty nad Desnou, rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty (leden 2017)

Já toho moc nevidím, údolí je už plné převalující se nízké oblačnosti, ale normálně je vidět přilehlá oblast Hrubého Jeseníku (Keprník, Vozka, Červenohorské sedlo), Hanušovické vrchoviny a Králický Sněžník.

SKI areál Kouty nad Desnou, rozhledna u Tetřeví chaty

 

SKI areál Kouty nad Desnou, rozhledna u Tetřeví chaty

rozhledna u Tetřeví chaty (leden 2017)

Co se dá dělat, musím dolů, na vlak do Koutů. Naštěstí se na této sjezdovce ukončil provoz v 16:00, takže sejít dolů bude zřejmě nejsnazší, nejbezpečnější a nejrychlejší přímo rovnou po modré sjezdovce. I tak mi to trvalo téměř hodinu - dolů to bylo 540 výškových metrů a úplně se setmělo.

SKI areál Kouty nad Desnou

 

SKI areál Kouty nad Desnou

SKI areál Kouty nad Desnou (leden 2017)

Mám štěstí, do odjezdu vlaku z Koutů nad Desnou chybí 10 minut a s přestupem v Zábřehu a České Třebové budu v Brně za 3,5 hodiny a 228 Kč. Asi bych si měla pořídit IN kartu :-)

 



 

 

copyright Alena