logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

hřebenovka Jeseníků 16.-18.12.2016

... ze Skřítku na Ramzovou na sněžnicích ...

 

Do zimního slunovratu už chybí jen pár dnů. Vyrazit či nevyrazit? A kam??? Váhám... Předpověď počasí slibuje inverzi, ale taky jim to nemusí vyjít... Sice si můžu víkend prodloužit o jeden den, ale když prosincové dny jsou tak krátké... A když se nakonec rozhodnu, že vyrazím, narážím hned na další problém. Jak to vlastně vypadá v Jeseníkách momentálně se sněhem?? Běžky sebou rozhodně nechci, sněhu moc není - Praděd hlásí jen 50 cm, ale nemůžu riskovat, že se budu bořit. Což takhle sněžnice z půjčovny??

 

Vyzbrojena párem sněžnic o hmotnosti necelých dvou kilogramů (půjčovné činilo 90Kč/den) vyrážím z domova v pátek ráno za hluboké tmy. Vlak z Brna odjíždí v 5:23, v Šumperku mám 45 minut na přestup a přesně v 9:00 vystupuji z autobusu před motorestem Skřítek.

 

Den první

Sedlo Skřítek (874 m) - Ztracené kameny (1250 m) - Pecný (1334 m) - Břidličná hora (1358 m) - Jelení studánka (1311 m) - úbočím Jeleního hřbetu (1367 m) - úbočím Velkého Máje (1384 m) - Kamzičník (1419 m) - Vysoká hole (1463 m) - Ovčárna (1300 m) - chata Barborka (1321 m) - 13 km, cca 4,5 hod.

 

Nejprve musím samozřejmě pozdravit "skřítka" a pak můžu vyrazit. Sněhu je jen pár centimetrů, takže sněžnice se ponesou v batohu - marně jsem přemýšlela, jak je nějak rozumně přivázat v obalu na batoh, ale pak jsem zjistila, že jim bude nejlíp uvnitř :-) Výsledkem všech ostatních pokusů byl naprosto neforemný vak, který by se moc pohodlně nenesl. Jinak toho až tak moc sebou nemám a dva noclehy jsem si zarezervovala na Barborce.

Skřítek

Skřítek (prosinec 2016)

Stoupání mi dává zabrat, ale pořád je na co koukat. Než si tu krásu nafotím, vždycky mne plíce dojdou :-)

Skřítek

 

Skřítek

Skřítek (prosinec 2016)

Obloha je nádherně modrá a udělala jsem moc dobře, že jsem zas jednou překonala vrozenou lenost. Vstávání ve 4:15 bylo příšerné, ale ve vlaku jsem pro sebe měla po celou dobu prázdné kupé, tak jsem to spokojeně dospala.

pod Ztracenými kameny

 

pod Ztracenými kameny

 

pod Ztracenými kameny

pod Ztracenými kameny (prosinec 2016)

Nejhorší stoupání mám za sebou :-) S opatrností šplhám na skalisko lemované balvanovými sutěmi zvané Ztracené kameny užít si výhled na Sobotínsko.

Ztracené kameny

Ztracené kameny (prosinec 2016)

Z oblačného moře vystupují jen vrcholy s nadmořskou výškou vyšší než 1000m.

Ztracené kameny

Mravenečník ze Ztracených kamenů (prosinec 2016)

Další výhledové skalisko stojí na vrcholu zvaném Pecný (1334 m).

Pecný

 

Pecný

stoupání na Pecný (prosinec 2016)

Pěšinka k němu ale vyšlapaná není a já se začínám bořit až nad kolena. Tak tedy dobrá, vyzkouším poprvé v životě sněžnice :-)

Pecný

 

Pecný

 

Pecný

 

Pecný

Pecný (prosinec 2016)

Nádhera. Technika chůze není nijak složitá, je nutné si pouze zvyknout, že nohy musí být při chůzi trošku více od sebe, než je běžné. A boty se dají použít vlastně jakékoliv, které jsou určeny do zimy a užitečným doplňkem jsou samozřejmě návleky.

 

A můžu vyrazit téměř kamkoli :-) Třeba na Břidličnou horu :-)

Břidličná hora

 

Břidličná hora

 

Břidličná hora

 

Břidličná hora

z Břidličné hory (prosinec 2016)

Pohádková nádhera.

Břidličná hora

 

Břidličná hora

úbočím Břidličné hory (prosinec 2016)

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu a pramen Stříbrného potoka je ukryt pod hromadou sněhu, ale lavička u útulny přichází vhod, protože je akorát tak čas k obědu.

Jelení studánka

 

Jelení studánka

u Jelení studánky (prosinec 2016)

Vrchol Velkého Máje (1386 m) značená trasa míjí a přede mnou je první vrchol vyšší než 1400 m - Kamzičník (1419 m).

přes Velký Máj a Kamzičník

 

přes Velký Máj a Kamzičník

 

přes Velký Máj a Kamzičník

přes Velký Máj a Kamzičník (prosinec 2016)

Viditelnost je slušná, ale nemám sebou pořádný teleobjektiv. V dáli na jedné straně Beskydy, Malá Fatra a Tatry, na straně druhé Králický Sněžník, Dlouhé Stráně a Keprník.

přes Velký Máj a Kamzičník

zleva Travný + Lysá hora (100 km), Velký Rozsutec a Stoh (160 km)

přes Velký Máj a Kamzičník

Tatry (230 km)

Šlapu po hlavním evropském rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Divoká Desná odvádí své vody do Moravy a Dunaje, Opava do Odry. Vysoká hole je s nadmořskou výškou 1463 m druhou nejvyšší horou Moravy. Praděd se zdá na dosah ruky ve stejné výšce, ale mezi námi je ještě pořádný dolík :-(

přes Vysokou holi

 

přes Vysokou holi

 

přes Vysokou holi

přes Vysokou holi (prosinec 2016)

Petrovy kameny (1438 m) dominují hlavnímu hřebenu a tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole. Tři mohutná skaliska vysoká 7 metrů bývala označována jako dějiště čarodějnických sletů a já si tady tentokrát počkám na západ slunce. Snad tady za tu půlhodinu nezmrznu :-)

z Petrových kamenů

 

z Petrových kamenů

 

z Petrových kamenů

 

z Petrových kamenů

 

z Petrových kamenů

z Petrových kamenů (prosinec 2016)

A rychle dolů, než se setmí. Přímo za nosem po sjezdovce, kterou zprovozní zřejmě až o vánočních svátcích - sněžnice to naprosto v pohodě zvládly.

 

K chatě Barborka přicházím už za šera. Nikde nikdo, v restauraci je zhasnuto a všude je ticho - podle recepčního tu dneska budu spát jen já a skupinka dětí z nějakého kurzu. Ta sice večer využila chodby ke hře na schovávanou, ale v rozumnou dobu byly děti zahnány do postelí, takže v noci bylo parádní ticho. Nemělo to chybu - v rekonstruovaných sprchách tekla voda přímo vařící a topení v pokojíku hřálo natolik, že jsem ho musela dokonce na noc ztlumit.

 

Den druhý

výlet k vodopádům Bílé Opavy + výšlap na Praděd

 

Nocleh mám domluvený na dvě noci, takže dneska se budu toulat nalehko okolím a až v neděli vyrazím po hřebeni směrem Ramzová.

 

Vodopády Bílé Opavy jsou nádherným místem v každém ročním období. V zimě je tohle údolí těžko schůdné, ale momentálně sněhu až tolik není, tak to zkusím - mám sebou pro jistotu nesmeky a když to nepůjde, tak se vrátím.

vodopády Bílé Opavy

vodopády Bílé Opavy (prosinec 2016)

Ale šlo to naprosto v pohodě :-)

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

vodopády Bílé Opavy (prosinec 2016)

Bílá Opava pramení na jižních svazích Pradědu nad chatou Barborka v nadmořské výšce 1360 m. Na horním toku nad Karlovou Studánkou má pouze několik drobných přítoků, Pradědský, Ovčárenský a několik bezejmenných potoků. V tomto úseku se také nacházejí vodopády, kaskády a peřeje. Po 13 km u Vrbna pod Pradědem ve výšce 544 m ústí řeka do Střední Opavy, která po soutoku s Černou Opavou pokračuje dále jako Opava a po 112 km se v Ostravě (207 m) vlévá do Odry a jako Odra pokračuje do Baltského moře.

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

 

vodopády Bílé Opavy

vodopády Bílé Opavy (prosinec 2016)

Zpátky jsem to vzala po žluté a obědovou pauzu dala v restauraci Figura. Je třeba se posilnit, než zdolám nejvyšší horu Moravy :-)

Praděd

Praděd z rozcestí ke Švýcárně (prosinec 2016)

Tak tady sněžnice potřebovat nebudu :-)

Praděd

z inverze vyčnívají Beskydy (prosinec 2016)

Praděd

město a lázně Jeseník (prosinec 2016)

Praděd

Králický Sněžník (prosinec 2016)

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy, českého Slezska a Horního Slezska vůbec a pátá nejvyšší hora České republiky (za Sněžkou, Luční horou, Studniční horou a Vysokým Kolem). Původně zde stála od roku 1912 kamenná rozhledna tvaru hradní věže vysoká 32 metrů (Altvaterturm), ale ta po 2. světové válce chátrala, v roce 1957 musela být uzavřena a v roce 1959 se zřítila. Špatný stavební materiál neměl šanci vydržet drsné horské povětrnostní podmínky.

 

Vysílač z betonu zde začali stavět v roce 1968 a kompletně dokončen byl roku 1983. Televizní vysílač s rozhlednou je vysoký 162 metrů a tím pádem je jeho horní plošina nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Praděd

Praděd (prosinec 2016)

Počkám si na západ slunce - zítra sluníčko zřejmě neuvidím, protože předpověď počasí slibuje na neděli totálně zataženo a sněžení.

Praděd

 

Praděd

 

Praděd

 

Praděd

Praděd (prosinec 2016)

A rychle dolů do tepla :-)

 

Den třetí

chata Barborka (1321 m) - Švýcárna - Velký Jezerník (1309 m) - Malý Jezerník (1208 m) - Výrovka (1167 m) - Červenohorské sedlo - Vřesová studánka - Keprník (1423 m) - tur. chata Na Šeráku - Mračná hora (1272 m) - Čerňava, lanovka - Ramzová, celkem 21 km, cca 6,5 hod.

 

V pátek to bylo v pohodě, ale dneska je přede mnou kilometrů víc. Uvidíme jak se bude dařit, úniková varianta je možná autobusem z Červenohorského sedla, ale pokud to aspoň trochu půjde, chtěla bych dojít až do Ramzové k vlaku.

 

Žádné dlouhé vylehávání - vyrážím o půl osmé a v předpovědi počasí se zase trefili. Dneska toho moc neuvidím :-( Ale mohlo být ještě hůř, mohlo nasněžit a zmizely by prošlapané cesty.

Barborka

Barborka (prosinec 2016)

Praděd

rozcestí pod Pradědem (prosinec 2016)

Švýcárna

Švýcárna (prosinec 2016)

Na chatě Švýcárna jsem dala krátkou pauzu na čaj a jde se dál. Naštěstí je prošlapaná i červeně značená trasa přes Velký a Malý Jezerník, takže nemusím po mnohem delší běžkařské cestě. A prošlapaná je pořádně, nemusím obouvat sněžnice, takže postupuji rychleji a s menší námahou.

Velký Jezerník

 

Velký Jezerník

přes Velký a Malý Jezerník (prosinec 2016)

Výrovka

 

Výrovka

přes Výrovku (prosinec 2016)

Už se rozhodně nevyčasí, odpoledne má přejít fronta a má začít sněžit :-(

sjezdovky na Červenohorském sedle

sjezdovky na Červenohorském sedle (prosinec 2016)

Sjezdovky na Červenohorském sedle fungují, ale naše oblíbená chata Červenohorské sedlo je v rekonstrukci a cedulka slibuje, že vše bude po vánocích hotovo. Dneska tedy nezbývá než zamířit do hotelu :-(

 

A zase nahoru.

 

Památník obětem hor ve formě kapličky vznikl v opuštěném lomu na trase z Červenohorského sedla na Vřesovou studánku. U vchodu je vyryt nápis: "Těm, kdo se domů nevrátili" a uvnitř pak nápis "Moudrá a mocná je příroda, člověk malý a chybující" a spousta tabulek se jmény - hory si pravidelně vybírají svou daň na lidských životech.

památník obětem hor

památník obětem hor (prosinec 2016)

Občas vítr aspoň částečně mraky odfoukne, ale moc toho z údolí Hučivé Desné vidět není. Upravená lyžařská stopa se točí nad sjezdovkami jižních svahů skiareálu Červenohorské sedlo k rozcestí Bílý sloup (1227 m) a stále nahoru až k rozcestí Vřesová studánka (1323 m)

ke Vřesové studánce

cestou ke Vřesové studánce (prosinec 2016)

Slézám těch pár metrů ke kamenné kapličce, která ukrývá studánku s prý zázračným pramenem.

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

Vřesová studánka (prosinec 2016)

V místech, kde stávala turistická chata a kaplička stojí jen kříž. A doufejme, že to tak zůstane napořád - někdo myslel až vymyslel, že by se tu mohla chata zase postavit :-(

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

Vřesová studánka (prosinec 2016)

Z kamenného okna se po kraji taky dneska nerozhlédnu :-(

Kamenné okno

Kamenné okno (prosinec 2016)

Tak jde se dál... Čeká mne stoupání na Keprník...

Keprník

 

Keprník

 

Keprník

Keprník (prosinec 2016)

Paráda, že jo??? A kombinace teplot nad nulou, 100% vlhkosti a péřové bundy taky není zrovna ideální :-( Mít sebou běžky, tak mne asi klepne - od Vřesové studánky bych je nesla přes rameno.

 

Konečně chata - dám něco k jídlu a vyrazím dolů nejlépe lanovkou.

chata Jiřího na Šeráku

chata Jiřího na Šeráku (prosinec 2016)

Najíst jsem dostala, ale k lanovce jsem musela došlapat až na Čerňavu, protože horní část sjezdovky nebyla upravená a lanovka až nahoru nejezdila.

Ramzová

Ramzová (prosinec 2016)

Vyšlo mi to naprosto přesně, do odjezdu vlaku v 16:09 zbývá 15 minut a v 19:20 budu v Brně.

 

A závěrem? Byla to moje první zkušenost se sněžnicemi a byla jsem nadšená. Žádné krkolomné pády jako na běžkách mimo upravené stopy, prostě jen a jen pohodička. Nejen pro nadšené fotografy jen a jen doporučuji.



 

 

copyright Alena