logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

hřebenem Nízkých Tater 24.-29.8.2016

... léto téměř babí ...

 

První část - z Korytnice na Chopok

 

Je třeba využít letos zřejmě poslední příležitost k pořádnému toulání. V září pojedu na dva týdny s cestovní kanceláří do Maroka a poté se můj volný čas rozdělí mezi přípravu svatby a rekonstrukci bytu našich mladých :-)

 

Takže co jsem tentokráte naplánovala? Sice jsou dny takto na konci léta již krátké, ale předpověď počasí nemá chybu. Mohutná tlaková výše konečně přinese do střední Evropy stabilní slunečné počasí bez srážek - počasí, které celé léto absentovalo. Zopakuji si přechod Nízkých Tater - plánování bude o to snazší, že přesně vím, co mne čeká: cca 90 km parádní hřebenovky a k dispozici mám šest volných dnů. Půlden sice strávím na začátku i na konci cestováním autobusem z Brna do Banské Bystrice, ale spát můžu ve stanu a nemusím nikde nic rezervovat.

Chabenec

Nízké Tatry (srpen 2016)

Letos v zimě se mi podařilo koupit se slevou na inzerát ultralehký samonosný stan MSR Hubba HP. Váží pouhých 1,38 kg a je úžasně prostorný. Ač je pro jednoho, jeho konstrukce je v podstatě samonosná (jen předsíňku je nutno vypnout kolíkem) a všechny tyčky jsou spojeny dohromady včetně příčné tyčky jdoucí napříč přes střed, takže nemůžete nic ztratit a nemusíte přemýšlet, kam co patří :-) Na velkém vnitřním prostoru má zásluhu právě příčná tyčka - stěny jsou díky ní téměř kolmé. Má za sebou letos sedm nocí a téměř mu není co vytknout - snad s výjimkou délky složeného balíku tyček, protože ten se mi nevejde celý do cyklobrašny a musí částečně vyčuhovat ven.

MSR Hubba HP

MSR Hubba HP (srpen 2016)

Ani s jídlem si moc starostí nedělám - žádný vařič, žádné konzervy - jen chleba, sýr, lovečák, krabičku poslední záchrany s müsli a láhev na vodu. Něco teplého k jídlu dostanu v útulně pod Ďurkovou, na Chopku, na Štefáničce pod Ďumbierem, na Čertovici v motorestu a v Telgártu.

 

Na počasí připomínající babí léto bude stačit alupodložka, tenisky, tenká mikina, obyčejná větrovka, pončo pro všechny případy a náhradní triko - i s péřovým spacákem je to tak malá hromádka, že se vejde do menšího (a lehčího - samotný váží pouze 1,3 kg) batohu než obvykle nosím. Bez vody cca 8 kg :-) Včetně objektivu s větším zoomem na fotografování kamzíků :-)

Deuter ACT Trail 28 SL

Deuter ACT Trail 28 SL

Nízké Tatry jsou jedním z nejrozsáhlejších pohoří nejen Slovenska, ale celých Západních Karpat. Jejich klenba se táhne v délce asi 80 kilometrů, průměrná šířka tohoto pohoří činí 15 až 30 kilometrů.

profil

 

profil

profil

 

den první

Z Brna vyrážím autobusem do Banské Bystrice (8:45 až 14:30) a za z Banské Bystrice pokračuji 15:10, takže na zastávce Korytnica, kúpele rozc. vystupuji 15:50. Mám za sebou 320 km za 7 hodin. Ztracený den, ale lepší spoj jsem prostě nevymyslela - potřebuji ještě pár hodin denního světla, abych se dostala někam, kde lze ve stanu přenocovat. Nejlepší by bylo cestovat v noci, ale takové spoje v podstatě neexistují :-(

 

Korytnica kúpele, rozc. - Korytnica kúpele - Hiadeľské sedlo - Prašivá

 

Do areálu lázní je to z rozcestí přibližně půl hodiny. Lázeňství v osadě Korytnica má bohatou historii, doložené počátky sahají již do 16. století. Minerální voda z Korytnice získala v minulosti medaile na světové výstavě 1873 ve Vídni a 1904 jako jediná evropská minerální voda na světové výstavě v americkém St. Louis. V polovině 19. století se minerální voda plnila do lahví a prodávala nejen na Slovensku, ale i ve Vídni a v Pešti, a kromě toho se využívala na lázeňské účely. Léčil se zde císař František Josef či Ľudovít Štúr.

Korytnica, kúpele

 

Korytnica, kúpele

Korytnica, kúpeľe (srpen 2016)

V současnosti areál chátrá a funguje pouze plnička lahví a veřejnosti jsou zpřístupněny zrekonstruované prameny Vojtech I., Vojtech II., Žofie, Jozef a Anton. Původně jich prý bylo sedm.

Korytnica, kúpele

 

Korytnica, kúpele

Korytnica, kúpeľe - pramen Žofie (srpen 2016)

Zdevastované budovy stále stojí a připadám si tak trošku jako v ukrajinském Pripjati :-(

Korytnica, kúpele

Korytnica, kúpeľe (srpen 2016)

Cesta nahoru je značená i jako cyklotrasa a stoupání je rovnoměrně rozdělené. Nečeká na vás nic podobného strmému sešupu z Kozího chrbátu, přes který se chodí z Donoval.

Hiadeľské sedlo

 

Hiadeľské sedlo

 

Hiadeľské sedlo

z Korytnice do Hiadeľského sedla (srpen 2016)

Před Hiadeľským sedlem dobírám dostečnou zásobu vody, protože další bude až u útulny pod Ďurkovou zítra odpoledne. Mám za sebou 6,5 km a prvních 400 výškových metrů. Trvalo mi to do Hiadeľského sedla 2,5 hodiny a slunce zapadne až za hodinu, takže bych to mohla zvládnout až nahoru na Prašivou.

z Hiadeľského sedla na Prašivou

z Hiadeľského sedla na Prašivou (srpen 2016)

Pohodu kazí jediné - můj fotoaparát se rozhodl, že bude stávkovat. Že bude všechny fotografie přesvětlovat a mně nezbývá než si stáhnout expozici cca o 2 expoziční stupně a zkoušet to vícekrát :-( Což by až tak nevadilo, ale takhle mi asi nevydrží baterky :-( Zřejmě bude něco s clonou, podle ultrakrátkých časů nastavuje tu nejnižší, takže si následně doma užiji i korekci vinětace :-(

 

Nahoru mi to trvalo přesně hodinu a než jsem se přes kosodřevinu dostala na místo s výhledem směrem na západ, stihla jsem ze zapadajícího slunce už jen poslední paprsek. Co se dá dělat, je konec srpna a dny se už zkrátily - slunce 24.8.2016 na úrovni Banské Bystrice zapadá 19:42 a vychází 5:48

z Prašivé

 

z Prašivé

z Prašivé (srpen 2016)

Dovolím si citovat Otakara Brandose, protože tak hezky to neumím napsat: Kdo nezažil západ Slunce na horském vrcholu, tušově černou oblohu posetou tisící hvězdami doprovázenou vlezlým nočním chladem zadírajícím se hluboko pod kůží, kdo nezažil svítání a východ Slunce z horského hřebene, se může jen těžko vcítit do ducha hor. Vcítit se do té harmonie, nasát do svého nitra tu hloubku neohraničeného a neomezeného prostoru.

 

den druhý

Prašivá - Veľká Chochula - Košarisko - Latiborská hoľa - Zámostská hoľa - Ďurková - Chabenec

 

V Brně se teploty přes den pohybují těsně pod třicítkou a v noci klesají na 15°C. Jenže tady jsem výš než na Sněžce, v nadmořské výšce cca 1700 m. A teplota vzduchu za normálních podmínek klesá s rostoucí výškou zhruba o 0,65°C na každých 100 m. Tj. ve srovnání s Brnem odhadem o 10°C. A taky už bylo sv. Anny - rčení Svatá Anna, chladna z rána zná možná každý. Prostě ve spacáku bylo dobře, ale při focení bych potřebovala pevnou ruku a namísto toho se klepu zimou.

 

Sluníčko vyšlo zpoza Ďumbieru a doufám, že brzy začne hřát. Ten kopec vpravo na obzoru je Kráľova hoľa, vzdušnou čarou vzdálena 60 km a po červené turistické značce 73 km.

z Prašivé

z Prašivé, čas 5:20 (srpen 2016)

 

z Prašivé

z Prašivé, čas 5:54 (srpen 2016)

Nádhera...

z Prašivé

Velká Fatra (výrazný je Rakytov) a v pozadí Malá Fatra z Prašivé (srpen 2016)

 

z Prašivé

Malá a Veľká Chochula z Prašivé (srpen 2016)

O půl hodiny později už krajina neladí do červené.

z Prašivé

Donovaly a hlavní hřeben Velké Fatry z úbočí Malé Chochule (srpen 2016)

 

Prašivá

Prašivá z úbočí Malé Chochule (srpen 2016)

 

Veľká Chochuľa

Veľká Chochuľa (srpen 2016)

Zkusím se po kraji rozhlédnout s teleobjektivem a tak zjistím, že chyba špatné expozice je v objektivu a ne v těle. S teleobjektivem všechno funguje jak má. Aspoň že tak.

z Chochule

Stoh + Velký Rozsutec / Malá Fatra (srpen 2016)

 

z Chochule

Rakytov / Velká Fatra (srpen 2016)

 

z Chochule

Kráľova hoľa / Nízké Tatry (srpen 2016)

Pode mnou leží Liptovská Lúžna a nad ní, za zalesněnou Tlstou (1554 m) vykukuje Salatín (1630 m). Škoda, kdyby nestál tak osamoceně, přidala bych si ho do trasy.

z Chochule

Liptovská Lúžna (srpen 2016)

Z Košariska (1694 m) klesám do sedla pod Skalkou (1470 m). Kosodřevina se střídá s porosty borůvek a brusinek. Mňam, mňam :-)

z Košariska

z Košariska do sedla pod Skalkou (srpen 2016)

Had vyhřívající se uprostřed pěšiny mne v první chvíli docela vyděsil, ale nebyla to vretenica ale slepúch :-)

z Košariska

z Košariska do sedla pod Skalkou (srpen 2016)

Přes sedlo pod Skalkou se sem z Liptovské Lúžne chodí sbírat borůvky. Nesmí se to, ale sběračů s hřebeny a kýbly je tu docela dost. Jeden byl docela upovídaný a kousek šel se mnou, když zjistil, že nejsem strážce národního parku. A tak vím, že sem chodívá každý rok a že narazil i na medvěda (protože žlutý chodník je kvůli popadaným stromům neprůchodný a chodívá se jinudy).

 

Ze sedla pod Veľkou hoľou se Salatín neukrývá za Tlstou a vrcholek v pozadí uprostřed je Veľký Choč.

pod Veľkou hoľou

ze sedla Veľkou hoľou (srpen 2016)

Přede mnou je slušný stoupák - Latiborská hoľa (1648 m)

z úbočí Latiborské hole

pohled zpátky na Veľkou hoľu z úbočí Latiborské hole (srpen 2016)

 

z úbočí Latiborské hole

pohled dopředu na pokračování hřebene z Latiborské hole (srpen 2016)

Další vrchol v pořadí se nazývá Zámostská hoľa (1630 m) a ze sedla za ní je možno sejít cca 300 m k prameni. V sedle je památník SNP, ale již není čitelný. Ještě mne čeká kamenitý vrchol Ďurkové (1751 m).

z Ďurkové

pohled zpátky z Ďurkové (srpen 2016)

Dole pode mnou, ve výšce 1640 lze zahlédnout střechu turistické útulny Ďurková. Doplním si vodu a rozhodnu se jak dál.

pramen pod Ďurkovou

pramen pod Ďurkovou (srpen 2016)

Polévka s chlebem byla vynikající a s doplněnou energií i vodou šlapu nahoru na Chabenec (1955 m). Stoupání je táhlé a vede po travnatém hřebeni. Když se nalevo objeví velké kameny, je to k vrcholu už jen kousek.

z Ďurkové na Chabenec

 

z Ďurkové na Chabenec

 

z Ďurkové na Chabenec

z Ďurkové na Chabenec (srpen 2016)

Výhledy jsou fakt parádní.

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

z Chabence (srpen 2016)

A což teprve v podvečerním světle :-)

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

z Chabence (srpen 2016)

 

den třetí

Chabenec - Kotliská - Skalka - Kotliská - Poľana - Dereše - Chopok - Krúpove sedlo - Ďumbier - Krúpove sedlo - chata M.R.Štefánika

 

V noci se nespalo dobře, namísto "nádherného ticha hôr" zesílil vítr nad přijatelnou mez. Celou noc lomcoval stanem a mně nezbylo než doufat, že to konstrukce vydrží a že ho ráno dokážu nějak zázračně sbalit, aniž by mi uletěl ve chvíli, kdy jej přestanu zatěžovat hmotností svého těla. Což navíc znamená, že si zřejmě netroufnu z něj vylézt na východ slunce :-(

 

Ani ráno se vítr neutišil, ale vždycky se lze schovat aspoň na chvilku do závětří. Se zpožděním snídám a koukám, že i kamzíci se umí schovat do závětří :-) Nebudu rušit :-)

Chabenec

 

Chabenec

 

Chabenec

Chabenec (srpen 2016)

Na severu je vidět přes Paludžanskou dolinu celou hradbu Tater, od Západních Tater až po Slavkovský štít ve Vysokých Tatrách.

 

Mezi Chabencem (1955 m) a vrcholem zvaným Kotliská (1937 m) se pasou kamzíci hned vedle turistické pěšiny a na lidi jsou viditelně zvyklí. Když zrovna neokusují borůvky, přímo pózují :-)

Kotliská

 

Kotliská

 

Kotliská

 

Kotliská

 

Kotliská

 

Kotliská

z Chabence na Kotliská (srpen 2016)

Kdyby nebylo větru, byl by to pohádkový den. Mám spoustu času a zatím takhle zrána i energie - vylezu nahoru na Skalku (1980 m), pátý nejvyšší vrchol Nízkých Tater. Leží mimo hlavní hřeben, v jižní rozsoše vrcholu Kotliská a proto je turisty většinou opomíjen.

 

Po pravé ruce mám závěr Lomnisté kotliny a nejprve musím obejít travnatou kupu než mne nádherný ostrý travnatý hřebínek přivede až nahoru.

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

stoupání na Skalku (srpen 2016)

Sluníčko hřeje, vítr se částečně utišil a výhledy jsou jedinečné. Vajskovská z jedné i Lomnistá dolina z druhé strany je pode mnou jako na dlani.

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

 

Skalka

ze Skalky (srpen 2016)

Ze Skalky vede pěkný chodník na plochý travnatý vrchol zvaný Žiarska hoľa (1841 m), ale tam se už dneska nedostanu - je načase vrátit se zpátky na hlavní hřeben.

 

Skalka

Žiarska hoľa ze Skalky (srpen 2016)

Až do této chvíle byly hory jenom moje, ale při stoupání na Poľanu míjím spoustu turistů - zřejmě to odpovídá jízdnímu řádu lanovky na Chopok.

Poľana

z Poľany na západ, zleva Skalka, Kotliská a Chabenec (srpen 2016)

 

Poľana

z Poľany na východ, uprostřed nalevo Chopok a napravo Dereše (srpen 2016)

Hřebeni přes Dereše znovu kraluje vítr :-( Naštěstí je srpen, ale oč nepříjemnější by musel být, kdyby byl ledový :-(

 

Dereše (2004 m) jsou čtvrtým nejvyšším vrcholem Nízkých Tater a jsou nejskalnatější částí hlavního hřebene. Mírnější, jižní svahy spadají do Vajskovské a Bystré doliny, na severu se mnohem prudší svahy svažují do Derešského kotle, který přechází do Demänovské doliny.

Dereše

 

Dereše

Dereše (srpen 2016)

Pohledy do dolin jsou parádní, ale pohled na Chopok vyvolává řadu negativních reakcí. Od 1. prosince 2012 spojila kabinková lanovka značky Funitel střediska Jasná a Srdiečko na severní a jižní straně Chopku. A stále se tady za pomoci bagrů a jiné těžké techniky staví a staví a staví....

Chopok

Chopok (srpen 2016)

 

Druhá část - z Chopku do Telgártu

 



 

 

copyright Alena