Českomoravské pomezí u Svitav 7.-8.5.2016

na kole zvlněnou krajinou na hranici mezi Čechami a Moravou

 

Vlaky zaintegrované do systému IDS JMK v současné době končí až v Březové nad Svitavou. Rychlíkem by to bylo sice do Březové rychlejší, ale volím osobák, protože po této trase jezdí pro osamělé cyklistky s těžkým kolem naprosto geniální nízkopodlažní soupravy. Ve stanici Březová nad Svitavou vystupujeme pouze dva a zvědavá průvodčí, která se se mnou dává do řeči, kamže mám zamířeno. Což já vlastně přesně nevím :-) Přesněji řečeno, jediný bod je dnes podrobně naplánován - nocleh na tábořišti na Luckém vrchu, protože 98% je skoro 100% :-)

 

Den 1: Březová n/S (ČD) - Horní Hynčina - rozc. Křenovská silnice - U Mariánského obrazu - Hřebeč - býv. důl Josefka - rozhledna Strážný vrch - Dětřichovická hájenka - Dětřichov - Opatovec - prameny Svitavy - rybník Rosnička - rozc. Svatá Trojice - Ostrý Kámen - Pomezí - Polička - Kamenec u Poličky - Oldřiš - Přibylov - Lucký vrch, cca 74 km

 

Den 2: Lucký vrch - Telecí - Jimramov - Dalečín - Vír - Štěpánov n/S - Nedvědice - Tišnov - Kuřim - Brno,

 

Je docela chladno, ale jízdou do kopce se určitě zahřeji. Ale nejdřív si koupím něco k snídani, protože Březová nad Svitavou je město a na náměstí prodává i v sobotu řezník.

 

Tentokrát nemířím k dobře utajené rozhledně Járy Cimrmana ani proti proudu Svitavy přes bývalý Muzlov podél pramenišť, ze kterých se čerpá podzemní voda pro Brno, ale směrem na Horní Hynčinu a Pohledy.

 

Podél silnice stojí v hlubokém údolí mnoho malebných usedlostí a chalup, několik křížů a taky dva smírčí kříže. Převážná část nynějšího okresu Svitavy patřila dříve na území Sudet a byla až do konce druhé světové války osídlena hlavně německým obyvatelstvem. Vlastně to byl největší německý jazykový ostrov v Československu.

Horní Hynčina

Horní Hynčina

nad Horní Hynčinou a Pohledy

nad Horní Hynčinou a Pohledy

Mám za sebou první stoupání - jsem v sedle Hřebečského hřbetu. Západní svah asi 55 kilometrů dlouhého úzkého hřebene směrem na Svitavsko a Českotřebovsko je pozvolný, ale na východní stranu k Moravské Třebové spadá příkrými srázy. Jsem v jižní části hřbetu, v části zřejmě nejvíce opomíjené turisty a projedu kousek pod vrcholem zvaným Roh (660 m) - je vrchem nejvyšším, ale souvisle zalesněným.

na rozcestí u mariánského obrazu na rozcestí u mariánského obrazu

na rozcestí u Mariánského obrazu

Osada Hřebeč leží při starodávné cestě z Moravy do Čech a současná silnice spojující Moravskou Třebovou a Svitavy překonává kdysi obávaný hřbet asi 350 m dlouhým tunelem proraženým v roce 1994-97.

Hřebeč Hřebeč Kaple sv. Josefa na Hřebči

Kaple sv. Josefa na Hřebči

Z vyhlídky "U tety" je nádherný výhled do třebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Jen škoda, že nemám slunce v zádech.

z vyhlídky U tety

z vyhlídky U tety

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, ale hranice mezi těmito historickými zeměmi zmizela z mapy a současné administrativní dělení jí neodpovídá - Svitavy bývaly na Moravě.

 

Jen teď nevím kudy dál, protože chci k rozhledně Strážný vrch. Po asfaltu to zřejmě bude lepší než terénem, ale když sjíždím po staré silnici serpentinou, nezdá se mi to až zas tak dobrý nápad. Tuhle ztracenou výšku budu dlouho znovu nabírat :-(

 

Hornickou minulost připomínají Hřebečské důlní stezky. Úzkorozchodná železnice sloužila k přepravě jílů vytěžených pod Hřebčí do šamotových závodů v Mladějově a dnes je Mladějovská průmyslová dráha využívána k přepravě turistů.

kolem rezavého potoka

kolem rezavého potoka

hřebečské důlní stezky

a pořád nahoru

Mladějovská průmyslová dráha

Mladějovská průmyslová dráha

Ve studánce zvané Hraniční neteče ani kapka, ale nevadí, už jsem téměř nahoře.

 

Volně přístupná rozhledna z roku 2010 připomíná těžní věž. Stojí v nadmořské výšce 610 m a z vyhlídkové plošiny ve výšce 14 m nabízí pohled na blízkou Kunčinu a Novou Ves či vzdálenější severní část Boskovické brázdy, vrcholy Zábřežské vrchoviny, část Orlických hor (Suchý vrch a Buková hora). Dokonce je dnes vidět i Kralický Sněžník a Jeseníky. Jen škoda, že rozhledna stojí na úpatí Strážného vrchu a že výhled je pouze na jedinou ze čtyř stran a navíc i v tomto směru výhledu překáží několik stromů. No prostě dotace EU...

rozhledna Strážný vrch rozhledna Strážný vrch rozhledna Strážný vrch

rozhledna Strážný vrch na Hřebečském hřebeni

Na starších fotografiích vypadá úžasně, ale les kolem roste jako z vody :-( Brzy nebude k nalezení :-( A odpočivadlo natřené černou barvou vypadalo, že letně rozpálené možná zanechá otisk na pozadí :-(

 

Od Dětřichovské hájenky si opět užívám parádní sjezd přes Dětřichov.

Dětřichov Dětřichov Dětřichov

přes Dětřichov

Před Opatovcem křížím hlavní silnici ze Svitav směrem na Lanškroun, za Opatovcem směrem na Litomyšl, ale jinak si užívám silničky téměř bez provozu.

 

V lesním komplexu Brand severozápadně u Svitav se skrývá Památník včelích matek. Když jsme zde byli v roce 2009 při putování od pramene Svitavy k soutoku Svitavy a Svratky, byl zde v lese unikátní památník zbudovaný německými včelaři v roce 1932 - zašlý kámen se jmény včelařů v místech prvorepublikové oplozovací stanice včelích matek.

Památník včelích matek

Památník včelích matek

Dnes je kámen opraven a přibyl dřevěný altán či ukázky včelích úlů z minulého století. Ale motýlů tu dnes bylo více než včel :-)

Památník včelích matek Památník včelích matek

Památník včelích matek

Řeka Svitava pramení v lesnaté Svitavské pahorkatině na hranici rozvodí Černého a Severního moře. Vytváří se z několika pramenů a proto je lépe hovořit o pramenné oblasti této řeky. Nejvýznamnější prameny jsou Javornický (mezi obcemi Javorník a Kukle) a Lačnovský. K Javornickému prameni vede naučná stezka - k lesnímu Jezírku (s velkým J), resp. tůni nedaleko tohoto jezírka s pískovcovým balvanem opředeném pověstmi.

prameny Svitavy - Javornický

prameny Svitavy - Javornický

Kolem rybníka zvaného Horní (nebo Rosnička), místa ideálního ke krátké zastávce, protože zde funguje bufet, pokračuji pro změnu zase do kopce. Kousek po cyklotrase, kousek po naučné stezce Na pomezí Čech a Moravy.

rybník Rosnička

rybník Rosnička

Vyhlídka nad vsí Ostrý Kámen je příjemným místem k zastavení.

nad vsí Ostrý Kámen

nad vsí Ostrý Kámen

nad vsí Ostrý Kámen

kaplička ve vsi Ostrý Kámen

Kudy dál? Mířím do Poličky, a abych neztrácela výšku, risknu to kousek po hlavní silnici. S větrem v zádech by to neměl být problém.

 

Ale Polička jako taková mne docela zklamala, v sobotním pozdním odpoledni místo, kde "to nežije". Neobjevila jsem ani okýnko se zmrzlinou :-(

Polička

na náměstí v Poličce

Z Oldřiše je to po červené na Lucký vrch 3 km do kopce. Ale ty výhledy stojí za tu námahu.

pod Luckým vrchem pod Luckým vrchem pod Luckým vrchem pod Luckým vrchem pod Luckým vrchem

pod Luckým vrchem

A co teprve výhledy z Luckého vrchu (739 m). Lucký vrch stojí totiž tak trochu izolovaně od kompaktních Žďárských vrchů a za ideálních podmínek uvidíte řetěz pohraničních pohoří od Sněžky a Krkonoš přes Orlické hory, Králický Sněžník až po Jeseníky s Pradědem.

z Luckého vrchu z Luckého vrchu z Luckého vrchu z Luckého vrchu

z Luckého vrchu

Turistická chata zde stojí od roku 1940, lze se v ní za rozumnou cenu najíst, napít i ubytovat v chatě, finských domcích či na tábořišti a já využiju nabídku táboření. Plošiny jsou dneska plné karavanů, ale mám povoleno postavit si ten svůj pidistan kdekoli, kde najdu kousek rovného místa, abych se prej nezkutálela :-)

z Luckého vrchu z Luckého vrchu z Luckého vrchu

z Luckého vrchu

Noc byla chladná, ale přežít se to dalo. A to ticho a tma, to bylo něco, to je už dneska nedostatkové zboží :-)

 

Krásné nedělní ráno - dneska to bude vlastně jenom z kopce - po pár kilometrech se připojím k řece Svratce a ta mne dovede až k Brnu.

 

První zastávkou je Lukasova zpívající lípa v Telecí. Roste už neuvěřitelných sedm století a stále se těší dobrému zdraví. Poměrně nízký, ale extrémně mohutný kmen (obvod dosahuje 11 metrů) se rozvětvuje do spleti silných větví.

Telecí, zpívající lípa Telecí, zpívající lípa

Telecí, zpívající lípa

A proč zpívající? Podle pověsti sedával v dutém kmenu stařeček a opisoval zakázané knihy a zpíval žalmy.

Telecí

Telecí, kostel

někde mezi Telecím a Jimramovem

někde mezi Telecím a Jimramovem

V Jimramově se náhle ocitám v době před 100 lety. Zrovna se zde natáčí Četnické trampoty.

Jimramov Jimramov

Četnické trampoty neboli Četníci z Luhačovic

Jimramov

Martin Donutil v hlavní roli (spolu s Robertem Hájkem)

Strachujov, Unčín, Dalečín a nejkrásnější část trasy podél Vírské přehrady - po "Pravobřežce".

Dalečín Dalečín

Dalečín

Na několika místech se nabízí výhled na vodní nádrž, ale k vodě se nesmí - slouží jako zdroj pitné vody. A navíc stezka vede docela vysoko, po cestě k hrázi je třeba překonat několik stoupání, ale odměnou jsou výhledy na hluboce zaříznuté údolí.

Vírská přehrada Vírská přehrada Vírská přehrada

Vírská přehrada

Stavba přehrady se uskutečnila v letech 1947-57 a hráz vysoká 66,2 m ji řadí na třetí místo nejvyšších přehradních hrází u nás.

Vírská přehrada Vírská přehrada

Vírská přehrada, hráz

Na skále pod přehradní hrází byla zbudována jedna z ferrat (Jezerní stěna) a v prostoru Ledové stěny (Velká věž) druhá. Nejsou obtížné, jestli máte příslušné vybavení, můžete si tuhle parádu užít i s dětmi!

Vír, ferraty Vír, ferraty

Vír, ferraty

krytá lávka Švařec

krytá lávka Švařec

pauza v Nedvědici

pauza v Nedvědici

Černvír, kostel

Černvír, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Černvír, krytý most

Černvír, dřevěný krytý most

Zatímco kryté mosty ve Švařci a Černvíru jsou parádně opečovávané, krytá lávka v Prudké je v dezolátním stavu.

krytá lávka Prudká

krytá lávka Prudká

Ale přes lávku musíte, asfaltka sice ještě kousek pokračuje, ale nakonec končí plotem. Musíte po červené značené pěšině těsně kolem vody :-)

Svratka mezi Prudkou a Boračem Svratka mezi Prudkou a Boračem

Svratka mezi Prudkou a Boračem

Nemusíte na hlavní silnici, z Borače, či přesněji řečeno z Podolí lze i nadále pokračovat po nově upravené cyklotrase do Štěpánovic a poté až do Tišnova.

z Podolí do Štěpánovic z Podolí do Štěpánovic

z Podolí do Štěpánovic