Bílý kámen I. 1.5.2016

vojenský výcvikový prostor Libavá

 

Jsou místa, která mám už navždy pevně provázána s dětstvím. Mapa zvaná "Oderské vrchy" byla tou první turistickou mapou, kterou jsem doma jako dítě objevila a která lákala k výletům za hranice Opavy. Jenže tehdy na sever od Opavy nebylo nic - namísto Polska bylo v mapě prázdno a na jihu byla pro změnu obrovská oblast zvaná vojenský prostor Libavá.

Nová Ves nad Odrou

památník v místě bývalé vsi Nová Ves nad Odrou

Část oblasti je již dnes mimo vojenský prostor a přístupná po turistických stezkách, část je přístupná pouze v SO + NE a zbytek je stále nepřístupný. S jedinou výjimkou - jednou ročně, 1. května, se ve vojenském prostoru, na jednorázově povolených komunikacích, koná cykloturistická akce zvaná Bílý kámen.

 

Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády na katastrálním území 24 obcí - ve všech zdejších obcích žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1945-46 vysídleni - bylo jich cca 14 tisíc. A tak po vysídlení Němců následovalo vysídlení neněmeckých přistěhovalců a v průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány. Z povrchu zemského zmizely kostely, kapličky, kříže, mlýny vodní i větrné. S výjimkou kostela a větrného mlýna v Městě Libavá a poutního kostela ve Staré Vodě. Něco se rozebralo, něco rozkradlo, některé vsi se staly v podstatě terčem při střelbách a po některých z nich nezbyla ani jména.

 

V roce 1968 přešel prostor do společného užívání našich a sovětských vojsk a poté se zde stavěly komplexy pro potřeby vojsk obsluhujících rakety umístěné v raketových silech.

 

K putování po místech zaniklých obcí a krajinou jen málo dotčenou lidskou rukou je určitě nejlepší kolo - vzdálenosti jsou příliš velké a prostor je otevřený pouze od 7 do 16 hodin. Povinnost mít na hlavě cyklistickou přilbu je v pohodě, ale zákaz fotografování je absurdní. Ale budiž - vojenské objekty fotografovat nebudu :-(

 

Jako vstupní místo jsem zvolila parkoviště na křižovatce zvané "U Zeleného kříže", abych nemusela tolik šlapat do kopce od Daskabátu či z údolí Bystřice. Je půl osmé, parkoviště je zatím téměř prázdné a je děsná zima :-(

na parkovišti u Zeleného kříže

na parkovišti u Zeleného kříže

Až během dne jsem si uvědomila, jak parádně jsem si užila ty ranní liduprázdné silničky :-) Akce se totiž zúčastnilo 4348 platících návštěvníků, a to platili jen dospělí a děti od 10 let.

za Zeleným křížem za Zeleným křížem

za Zeleným křížem

Nová Ves nad Odrou (Neueigen) ležela u silnice ze Slavkova do Velké Střelné pod kopcem Strážný (615 m). Moc toho z ní nezbylo, pár poskládaných kamenů a kříž...

Nová Ves nad Odrou Nová Ves nad Odrou Nová Ves nad Odrou

Nová Ves nad Odrou

Velká Střelná bývala velkou zemědělskou obcí na soutoku několika potůčků v nadmořské výšce 570 m. Ložisko břidlice ve Velké Střelné je největším v oblasti Nízkého Jeseníku, břidlice se zde lámala již od 16.století.

Velká Střelná Velká Střelná

Velká Střelná

K Pozorovatelně je to kousek do kopce. Ale je to vojenský objekt, takže žádné foto :-)

 

Je to nádhera, když svět patří jen cyklistům.

v oblasti Smilova v oblasti Smilova

v oblasti Smilova

Ale odbočit mimo stanovenou trasu rozhodně nemám chuť :-)

v oblasti Smilova

v oblasti Smilova

Smilov býval jedním z center dobytkářství. V místě bývalého kostela se dnes nachází pomník pořízený zdejšími rodáky, jehož částí je torzo původního pomníku padlým v první světové válce.

v oblasti Smilova v oblasti Smilova v oblasti Smilova v oblasti Smilova

v oblasti Smilova

Město Libavá mělo v roce 1930 cca dva tisíce obyvatel a v roce 1948 více než tři tisíce (dnes jich zde žije 500). Nepotkal ho osud ostatních, část zástavby zůstala zachována včetně jednoho větrného mlýna a bývalého farního kostela Povýšení svatého Kříže.

Město Libavá, kostel

Město Libavá, kostel

Kostel stojí v areálu kasáren ohrazeném vlnitým plechem. Byl vystavěn v letech 1662-1669 a později přestavován, ale v roce 1950 byl zabaven církvi a předán do užívání armádě. Ta kostel přepažila dřevěným patrem a využívala jej jako sklad. Opravovat se začal až v roce 2002 díky úsilí místních občanů, má novou střechu a dneska je pro nás mimořádně otevřen.

Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel Město Libavá, kostel

Město Libavá, kostel

To, že mlýn, kterému se říkalo Siedlerův, přežil působení Československé a později i Sovětské armády, můžeme považovat za zázrak. Dalších 24 větřáků na území vojenského prostoru Libavá se stalo po roce 1948 cvičným střeleckým terčem a dnes po nich není ani stopy.

Město Libavá, Siedlerův mlýn

Město Libavá, Siedlerův mlýn

Směrem na Starou Vodu je to do kopce, takže když čekám u kamenného kříže z roku 1850 u silnice z Města Libavá do Staré Vody, než mne dojde druhý dech, užívám si výhledy.

Město Libavá

Město Libavá

Kdysi zde, na nejvyšším místě a na místě posledního zastavení poutníků od jihozápadu (odsud už byly vidět věže kostela ve Staré Vodě), stávala kaplička se sochou sv. Anny s dcerou Pannou Marií. Kaplička byla zničena, ale socha byla po zřízení vojenského prostoru převezena a dodnes stojí před kostelem v Kroměříži.

v místech, kde stávala kaple sv. Anny

v místech, kde stávala kaple sv. Anny

Historie obce Stará Voda (Altwasser) sahá až do 13. století a jako poutní místo patří k těm s nejdelší tradicí u nás. V 17. století zde byl postaven podle plánů císařského architekta G. P. Tencally velký poutní kostel. Nese jméno svatého Jakuba Většího a svaté Anny a je jediným objektem, který zůstal zachován.

Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel

Stará Voda, kostel

Ke kostelu patřily dnes neexistující ambity a klášter řádu piaristů, který byl poškozen na konci 2. světové války a po vzniku vojenského prostoru ponechán osudu. Dnes jsou na místě kláštera pouze zbytky zdiva a studna na bývalém nádvoří.

Stará Voda, klášter

Stará Voda, klášter

Kostel byl devastován československou a později sovětskou armádou a rekonstrukce svého zevnějšku, na kterou kromě státu přispěli také bývalí němečtí obyvatelé, se dočkal až po roce 1991. Vnitřek kostela je stále popsaný nápisy v azbuce a působí jako varovný památník na dobu okupace.

Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel Stará Voda, kostel

Stará Voda, kostel

Jen kousek po cestě za kostelem, stojí nově zrekonstruovaná Královská studánka, pramen léčivé vody.

Královská studánka

Královská studánka

Pusťte si on-line na ČT díl z cyklu Ztracené adresy o Staré Vodě.

Stará Voda

Stará Voda

Kostel i studánka jsou přístupny kdykoli - jsou dnes mimo vojenský prostor.

Stará Voda

Stará Voda

Váhám, jestli pokračovat na Staré Oldřůvky, ale nakonec se vracím zpátky přes Město Libavá. Přes Barnovskou přehradu, Kovářov a Potštát je to pořádný kus cesty a taky bych neviděla zámeček Bores.

stoupání k zámečku Bores

stoupání k zámečku Bores

Míjím Bores, nepřístupný zámeček "vylepšený" socialistickou adaptací - bývala zde ubytovna pro cvičící vojska. Během akce Bílý kámen býval otevřený, ale letos není :-( A fotku nepřiložím, je to vojenský objekt :-)

 

Konečně opouštím dlážděnou silnici a po výhledu z vrcholku Strážisko (675 m) i krajinu využívanou vojáky. Pod Fidlův kopec, s nadmořskou výškou 680 m nejvyšší vrchol Oderských vrchů, nás vedou polní cesty po rozsáhlých loukách. Škoda, že počasí se přesně podle předpovědi zkazilo a výhledy už za moc nestojí.

v oblasti kolem Fidlova kopce v oblasti kolem Fidlova kopce v oblasti kolem Fidlova kopce v oblasti kolem Fidlova kopce v oblasti kolem Fidlova kopce

v oblasti kolem Fidlova kopce

Řeka Odra na své pouti od pramene k Baltskému moři překonává 854 kilometrů. Její pramen na úpatí Fidlova kopce v mělkém sedle s rozsáhlým rašeliništěm v nadmořské výšce 633 m je upraven a kryt malým altánkem - ale je to jen zamřížovaná skruž, z pramene se rozhodně nenapijete.

pramen Odry pramen Odry

pramen Odry

 

Pramen sice je ve vojenském prostoru, ale pro přístup k němu platí zvláštní režim. Dostanete se k němu po červené značce z Kozlova o víkendech nebo státním svátku, nemusíte čekat na další akci Bílý kámen :-)

 

Z Kozlova už je to jen kousek po hlavní silnici k parkovišti u Zeleného kříže.

Zelený kříž

Zelený kříž

Je čas naložit kolo zase do auta - podle propozic vojenský prostor je nutno opustit do 16:00.

 

A ještě jedná krátká zastávka při cestě z Kozlova zpět na dálnici.

 

Do konce druhé světové války zbývalo pouhých dvacet dnů, když nepochopitelný masakr Němců a Vlasovců stál život devatenácti mužů v Zákřově, což je místní část Tršic na Olomoucku.

Zákřovský Žalov

Zákřovský Žalov

V místě, kde byly oběti za údajnou podporu partyzánů upáleny 20. dubna 1945 v dřevěné boudě, v místech bývalé osady Kyjanice, byl v roce 1949 odhalen Památník Zákřovský Žalov. Podstavec památníku má rozměry boudy a v pozadí památníku je vysázeno do půlkruhu 19 symbolických lip pro vzpomínku na každého z upálených.

 

Zřejmě jediným, kdo mohl natáčet, byla ČT - tady se můžete mrknout na kratičký sestřih z akce.