údolí Říčky 12.12.2015

jeskyně jižní části Moravského krasu

 

Pošmourné počasí nepřeje výletům, ale trocha pohybu rozhodně neuškodí. Nechce se mi nikam daleko a dlouho tentokráte nad mapou váhám :-)

 

Hádek (parkoviště) - Hádecká propadání - jeskyně Liščí díra - jeskyně Malčina - jeskyně Švédův stůl - jeskyně Netopýrka - Ochozská jeskyně - jeskyně Pekárna - Hadí jeskyně - Pacherův kříž - Hostěnické propadání - Hostěnice - Hádek (parkoviště), cca 10 km

 

K termosce s čajem, svačině a nezbytnému fotoaparátu přidávám čelovku, externí blesk a stativ. Mám v plánu prozkoumat některé z jeskyní jižní části Moravského krasu.

 

CHKO Moravský kras je druhým nejstarším velkoplošným chráněným územím v ČR. Táhne se od severního okraje Brna až ke Sloupu v téměř 24 km dlouhém a 2 až 6 km širokém pruhu zkrasovělých devonských vápenců a skládá se z tří samostatně vyvíjejících se jeskynních systémů.

  • severní část je vytvořena podzemní říčkou Punkvou - oblast Sloupsko-Šošůvských jeskyní, Amatérské jeskyně, Punkevní jeskyně a Macochy
  • střední část Moravského krasu je vázána na Jedovnický a Křtinský potok - Rudické propadání a Býčí skála.
  • jižní část odvodňuje Hostěnický potok a potok Říčka - jedná se o oblast kolem Ochozské jeskyně, můj dnešní cíl

Z parkoviště u silnice z Ochozu do Hostěnic vyrážím kolem zatím zavřeného bufetu přímo k rybníku. V létě se zde dá koupat, ale protože mi momentálně kape za krk vysrážená mlha, raději se tady dlouho nezdržuji.

Hádek - rybník Hádek - rybník

Hádek - rybník

Po proudu Říčky se dostávám k Hádecké estavele - podle výšky vodní hladiny se chová někdy jako vývěr, někdy jako propadání. Hukot mizející vody působí tajemně a člověk má dojem, že se taky může kamsi do podzemí propadnout. A poprvé na vlastní kůži zjišťuji, jak zrádný může být v tomto počasí i celkem jednoduchý terén :-( Blátem jsem zmazaná hned na začátku výletu :-(

 

Takže tohle není studánka, ta voda teče přesně opačným směrem, do svahu a mizí.

Hádecká estavela

Hádecká estavela

A co nezmizelo v estavele, mizí o pár set metrů dál. V suchých částech roku se Říčka v délce asi půl kilometru systémem takzvaných Hádeckých ponorů ztrácí v podzemí, zatímco při jarním tání nebo po větších deštích je možné ji vidět v některých místech i v jejím povrchovém korytě.

koryto Říčky

koryto Říčky

Ve svahu po levé straně je zřetelný chodník - tahle jeskyně se jmenuje Liščí díra. Tvoří ji jedna chodba v délce téměř 20 metrů.

jeskyně Liščí díra jeskyně Liščí díra jeskyně Liščí díra

Liščí díra

Téměř přesně naproti, na pravém břehu Říčky leží pod hřebenem, který tvoří předěl mezi Hádeckým údolím protékaným Říčkou a údolím Ochozského potoka, a který je od nepaměti nazýván místními lidmi Svaté schody, vchod do Malčiny jeskyně.

Malčina jeskyně

Malčina jeskyně

Je druhou největší jeskyní j. části Moravského krasu. Do jeskyně lze vstoupit vchodem označeným jako Ř 5a, který však v době objevení jeskyně nebyl znám a zřejmě vznikl zřícením okrajové části dómu, vystupujícího dnes až k povrchu. Lze do ní vlézt, ale začíná blátivou skluzavkou, což mne tedy rozhodně nezlákalo. A nezlákal mne ani popis na Daveho webu, protože bláta si tam člověk zřejmě užije do sytosti.

Malčina jeskyně

Malčina jeskyně

Vchod do jeskyně švédův stůl je viditelný zdaleka. Jeskyně není ani tak zajímavá z hlediska speleologie jako z hlediska archeologie. V roce 1906 zde byl totiž nalezena spodní čelist neandrtálského člověka. Jeskyně je průchozí, ale pokud nemíníte prolézat dírou ve svahu na druhou stranu, vůbec se nezamažete.

jeskyně Švédův stůl

jeskyně Švédův stůl

Nejzajímavější je ale třetí jeskyně v této skupině, Netopýrka, umístěná nejvíce vlevo. Je poměrně rozsáhlá, přes dómy a několika úzkými chodbami až plazivkami je možno se dostat až do dolního patra k proudícímu vodnímu toku (v současnosti je známo více než 120 m chodeb).

jeskyně Netopýrka

jeskyně Netopýrka

Za tunelovitou vstupní předsíní se dostanete do prvního dómu o rozměrech 9x5 m. Druhý dóm směrově navazuje na dóm první. Je to prostora 15 m dlouhá, 6 m široká a 10 m vysoká se zbytky sintrové výzdoby a náteků, které ještě nestihli vandalové zničit. Až sem se s trochou opatrnosti dostane každý - jen to trochu klouže, je třeba dávat pozor na hlavu a mít sebou dobré světlo. Sestup do dalších prostor lze však doporučit jen zkušenějším v patřičném oblečení, s jištěním a hlídáním - nic pro běžného turistu na procházce údolím.

 

Všechny fotografie jsou právě z těchto dvou prvních dómů.

jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka jeskyně Netopýrka

jeskyně Netopýrka

Od jeskyně je to jen kousek k rozcestníku u Ochozské jeskyně. Ta byla objevena v roce 1831 a v letech 1966-1975 byla přístupná veřejnosti. Kvůli častým záplavám ale musel být provoz pro veřejnost ukončen. Dosud neznámým podzemním řečištěm zde protéká Hostěnický potok. Za vysokých stavů teče potok korytem na dně jeskyně, vytéká ven vchodem a vlévá se do Říčky. Zpřístupněna však občas bývá - s vlastní baterkou a pořádnými botami se do ní můžete podívat jako my v roce 2002.

Ochozská jeskyně Ochozská jeskyně

Ochozská jeskyně

Počasí je opravdu nepříjemné, pro změnu mrholí :-( Ale nevadí, zalezu do další jeskyně :-)

Ochozská jeskyně

u Ochozské jeskyně

Nad soutokem Říčky a Ochozského potoka, v lesnatém svahu na levém břehu Říčky, se nachází jeskyně Pekárna. Jeskyně je na povrch otevřená velkým portálem, připomínajícím otvor chlebové pece - odtud zřejmě vznikl její název.

jeskyně Pekárna jeskyně Pekárna

jeskyně Pekárna

Od pravěku až do středověku sloužily jeskyně jako obydlí i jako úkryt před dravou zvěří. K nejvýznamnějším nálezům v Pekárně patří četné kamenné nástroje a zejména rytiny na koňském žebru zobrazující "souboj bizonů" a "Pasoucí se koně" z období magdalénských lovců v době posledního glaciálu. Článek o historii kopání v jeskyni si můžete přečíst na www.mokra-horakov.cz

 

Portál je 6 m vysoký a 23 m široký a samotná jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou. Je bohatě osvětlena denním světlem, ale rozhodně je to bezpečnější s nějakou baterkou - děr a balvanů je v zadní části docela dost.

jeskyně Pekárna jeskyně Pekárna jeskyně Pekárna jeskyně Pekárna jeskyně Pekárna

jeskyně Pekárna

A s baterkou určitě objevíte i nástěnnou malbu - kopii maleb z francouzské Altamiry, dílo amatérských nadšenců. Zato ti, co to tady kolem pomalovali svými iniciálami či srdíčky by zasloužili ... :-(

jeskyně Pekárna

jeskyně Pekárna

Jednu obrovskou výhodu to dnešní počasí přece jen má - je to poprvé, co jsem tady sama a co si mohu v tichu a pohodě vychutnat ten zvláštní pocit. Jak to tady vypadalo v 15. - 10. tisíciletí př. n. l., když zde žili lidé a ryli do koňských žeber?

jeskyně Pekárna

jeskyně Pekárna

Ale nejúžasnější je návštěva této jeskyně za mrazu. Budete-li mít štěstí na správné načasování, budete moci obdivovat ledovou výzdobu z klasických rampouchů i ledových "trpaslíků" - viz toulky z února 2010.

 

Jen kousek nalevo od vchodu do Pekárny se nachází větší plošina a vchod do jeskyně zvané Hadí (Ř-14 dle Himmela 1967). Je tvořena jedinou slepou chodbou dlouhou cca 8 m a vysokou 2-2,5 m. Žádného hada jsem nezahlédla, jen pavouky :-)

Hadí jeskyně Hadí jeskyně Hadí jeskyně Hadí jeskyně Hadí jeskyně

Hadí jeskyně

Je odsud i krásně vidět Kamenný žlíbek. Někde ve svahu na protější straně jsou další jeskyně - Křížova, Adlerova, Jezevčí.

jeskyně Pekárna

Kamenný žlíbek

Po nezřetelné pěšině se vydávám kolem Pekárny nahoru a pokračuji po vrcholové plošině směrem k Mokré.

 

K tomuto místu vás dovede od lesní silničky značené červeně nenápadná cedulka a šipka.

odbočka na Pacherův kříž

odbočka na Pacherův kříž

Postůj poutníče a zaměř kroky své k místu památnému. Stojí tam kříž nad údolím Říčky. Tam se zamysli nad pomíjivostí života a věčnou krásou přírody. Kroků k tomuto místu nešetři, není jich mnoho... Mokrá L.P. 1995

Pacherův kříž

Pacherův kříž

Kříže v krajině vypovídají o osudu těch, kteří je nechali vztyčit. Na skále v lese nad Říčkou se tyčí kříž, který připomíná neobyčejný, a přesto pro svou dobu typický osud - v roce 1935 jej nechal postavit Arnošt Pacher jako díkůvzdání za své mnohaleté úspěšné působení v místním kraji. V tom roce mu bylo 73 a velkostatek v Podolí řídil již třicátý rok. Koncem třicátých let se však nejdůležitějším kritériem stala národnost. Pacher se pohyboval v českém jazykovém prostředí a němčinu používal pouze ve styku s nadřízenými, podle matriky však byl Němec. Stejně jako jeho syn Karel, který národnost patrně "zdědil" po otci, zatímco dcera Alžběta se úředně stala Češkou po Pacherově manželce Boženě.

Pacherův kříž

Pacherův kříž

29. května 1945 vydal Zemský národní výbor pro Velké Brno vyhlášku, která stanovila: "... Němci bydlící v obvodu města Brna, a to všechny ženy a děti, dále muži pod 14 let a nad 60 let a muži práce neschopní budiž z města vyvedeni." V rychlosti si mohli sbalit jen to, co unesli a dnes je tento pochod směrem k rakouským hranicím označován jako brněnský pochod smrti.

 

Jedním z přibližně 25 000 vysídlených německých obyvatel byl také Arnošt Pacher. A je také jednou z cca 1700 obětí, protože vzhledem ke svému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu v 83 letech 16. června 1945 umírá.

 

Současný kříž je replikou původního kříže - byl vztyčen na podzim roku 1995 a vysvěcen 2.6.1996.

Pacherův kříž

Pacherův kříž

Vracím se zpátky směrem na Hostěnice, protože se musím vrátit k autu. Ale ještě mne zláká jedna odbočka - směrem k lomu na Mokerské plošině. Což ale nebyl až tak geniální nápad. Bláto, bláto a zase bláto...

lom Mokrá lom Mokrá

kamenolom Mokrá

Hostěnické propadání se nachází asi 1 kilometr od obce Hostěnice v těsné blízkosti chatové oblasti. Ale pokud jste viděli propadání např. v Rudicích či Holštejně, budete stejně jako já pohledem na propadání Hostěnického potoka zklamáni. Ale zklamáni budete i vy, kdo jste žádné propadání neviděli, protože žádnou "propast s vodopádem" tady neuvidíte. Prostě tady jen na několika místech mizí tok Hostěnického potoka.

 

Za normálního vodního stavu je v činnosti Propadání I. Místo vtoku o velikosti 0,5 m2 v bývalém lomu je zanesené haluzemi a listím.

 

V případech, když se zvedne hladina potoka v období dešťů nebo tání, propustnost propadání nestačí pohltit množství přitékající vody a voda přetéká do Propadání II. Toto propadání se nachází asi 40 metrů od Propadání I směrem ke Kamennému žlíbku a připomíná bažinu zasypanou listím a porostlou trávou.

 

Vše zajímavé je skryto pod zemí. Do údolí Říčky přitékají tři potoky a vzájemně jsou propojeny v Ochozské jeskyni, Netopýrce a Malčině jeskyni. Spletenec podzemních toků, Výtok Říčky I, Výtok Říčky II, Kaprálova studánka, Hádecká estavela a několik ponorů jinak reagují při normálním stavu vod a jinak při zvýšeném vodním přítoku.

Hostěnické propadání

Hostěnické propadání

Než mne červená značka svede zpátky do údolí říčky, zatočí ještě ke kapli v lese. Byla postavená roku 1748 a zasvěcena je svaté Anně, patronce Hostěnic. Má osmiúhelníkový půdorys a ozdobena je sochami svatých.

Hostěnice, kaple sv. Anny Hostěnice, kaple sv. Anny

Hostěnice, kaple sv. Anny

 

Více informací a fotografií:

Jiskra Brno - stránky již zesnulého Jana Rusňáka o jižní části Moravského krasu

Mapy Garmin - turistika, GPS navigace, tvorba map a prolézání jeskyní