na kole údolím Bobravy 31.10.2015

v podzimních barvách

 

Je čas užít si krajinu v pestrobarevném podzimním šatu, dobít trochu té energie a pročistit myšlenky v hlavě. Dny se krátí, slunce ztrácí sílu hřát a práce i povinnosti se kupí :-(

 

Fotoaparát tentokrát balím do brašny na řidítka - dneska vyrážím na kole.

 

Palackého vrch - podél Svratky z Komína do Pisárek - údolím Čertíku - Nový Lískovec - Starý Lískovec - Ostopovice - Střelice - Radostice - Radostický mlýn - Spálený mlýn - Šafránkův mlýn - Anenský mlýn - Nový mlýn - Želešice - kaple sv. Peregrina - Želešice - Modřice - podél Svratky k Rondu, cca 50 km

 

Pro začátek jako v té pohádce - mlha přede mnou, mlha za mnou...

Palackého vrch Palackého vrch Palackého vrch

přes Palackého vrch

Nahoře na Palackého vrchu už se obloha nad mou hlavou měnila do modra, ale stačilo sjet dolů k řece a mlha byla zpět.

Žabovřesky

přes Žabovřesky

Svratka v Pisárkách

Svratka v Pisárkách

Ale ne nadlouho, i tady slunce pomalu vítězí :-)

Svratka

na úrovni Riviéry

Svratka

údolím Čertíku

Zřejmě jsem nezvolila tu nejvhodnější cyklotrasu pro průjezd Nového a Starého Lískovce, ale hlavně že jsem to zvládla rychle a bez úhony ač po hlavní silnici až k odbočce na Ostopovice. Na následující fotografii z mlhy vykukují vršky paneláků ze sídliště Kamenný vrch :-)

z Ostopovic do Střelic

z Ostopovic do Střelic

Za Střelicemi se dostávám do údolí Bobravy. Přes údolí tu byl na trati Střelice - Radostice zbudován železniční viadukt. Provoz zde byl zahájen v roce 1870 a trať byla součástí budované rakousko-uherské železniční dráhy spojující Brno a Vídeň - proto byl most plánován jako dvoukolejný (i celá trasa včetně tunelů), ale nakonec byla položena kolej jenom jedna.

železniční viadukt ze Střelic do Radostic železniční viadukt ze Střelic do Radostic

železniční viadukt ze Střelic do Radostic

Kdybych sebou neměla kolo, vylezla bych někudy nahoru... Všechno má svá plus i minus...

 

Zalesněné údolí Bobravy je charakterizováno meandrujícím tokem říčky s druhově pestrými břehovými porosty, mírnějším tokem, plochami polokulturních nivních luk a také jedinečným slatinným mokřadem pod železnicí ze Střelic do Radostic (PP Střelická bažinka). Jeden z nejcennějších segmentů teplomilných doubrav byl vyhlášen přírodní památkou Střelický les.

údolím Bobravy

údolím Bobravy

Říčka Bobrava pramení v lesích u obce Rudka nedaleko Zálesné Zhoře na Velkobítešsku a po celé své délce teče převážně jihovýchodním směrem přes obce Rudka, Rosice, Tetčice, Radostice a Želešice. U Popovic, mezi Modřicemi a Rajhradem, se vlévá do Svratky po cca 35 kilometrech.

 

Na toku Bobravy jsou dochovány alespoň fragmenty dřívějších vodních mlýnů - Radostického, Spáleného, Šafránkova, Anenského, Nového a Želešického.

 

Na místě dnešní budovy Radostického mlýna stával mlýn už před rokem 1349. Mlýn dvakrát v posledních 150 letech vyhořel - v roce 1890 a 1936. Proto je tahle budova vystavěna ve stylu průmyslové architektury 30. let minulého století. Ale německá okupace ani zásah "socialistické" moci mlynářské živnosti nepřály - výroba byla utlumena a posléze zastavena, jez byl zničen a přítok vody k Francisovým turbínám zastaven. Z mlýna se stal sklad :-(

údolím Bobravy, Radostický mlýn údolím Bobravy, Radostický mlýn

údolím Bobravy, Radostický mlýn

Rybníček v bezprostředním okolí mlýna dostal jméno na památku mlynářského rodu - "Procházkův".

údolím Bobravy údolím Bobravy

údolím Bobravy

Od mé poslední návštěvy v prosinci 2008 byla v části údolí zrekonstruována cesta, takže pro výlet na kole mohu jen doporučit :-)

údolím Bobravy údolím Bobravy údolím Bobravy

údolím Bobravy

Páteřní komunikací celého parku je cesta značená modrou turistickou značkou a počítejte s tím, že na jaře může být řádně blátivá.

údolím Bobravy údolím Bobravy

údolím Bobravy

Mlýn po pravé ruce se jmenuje Spálený (jméno získal podobně jako všechny ostatní "Spálené mlýny" podle toho, že vyhořel.

údolím Bobravy, Spálený mlýn údolím Bobravy, Spálený mlýn

údolím Bobravy, Spálený mlýn

Ale mnohem fotogeničtější je klenutý kamenný mostek přes Bobravu.

údolím Bobravy

údolím Bobravy

Šafránkův mlýn je poněkud stranou, ale prý má nejpůvodnější vzhled ze všech bobravských mlýnů (zdroj stránky udoli-bobravy pana Antonína Petrželky). Nemohu posoudit - odbočku jsem vynechala, nemám ve zvyku očumovat na soukromých pozemcích.

údolím Bobravy údolím Bobravy údolím Bobravy

údolím Bobravy

Anenský mlýn stojí dopravně na zvlášť výhodném místě - u silnice spojující Nebovidy a Ořechov. Tady opouštím malebné údolí Bobravy chráněné jako přírodní park a přede mnou je ta méně hezká část údolí.

 

Nový mlýn patří do katastru Moravan a je nejmladším z mlýnů na Bobravě.

údolím Bobravy, Nový mlýn

údolím Bobravy, Nový mlýn

Za želešickým lomem točím doleva - je tu k vidění pár zajímavostí.

 

Základní nivelační body slouží k zajištění státní nivelační sítě a je jich u nás 12 - jeden z nich je k vidění pár metrů od silnice v Želešicích.

Želešice, základní nivelační bod

Želešice, základní nivelační bod

O kousek dál rozhodně nepřehlédnete "mrtvý" dálniční most z roku 1941, který svým vzezřením připomíná spíše tunel.

Želešice, Hitlerova dálnice

Želešice, dálniční most

Kdyby Hitler prohrál u Stalingradu až o několik let později, svištěly by dnes napříč Moravou od jihu na sever kolony aut. S výstavbou exteritoriální (tzv. Hitlerovy) dálnice se začalo už v roce 1939, historie však rozhodla jinak a z dálnice napříč Moravou zbyla jen zarůstající torza mostů a mohutných náspů vedoucí odnikud nikam.

Želešice, Hitlerova dálnice Želešice, Hitlerova dálnice

Želešice, dálniční most

Německá průchozí dálnice měla propojit dvě největší města na východě, rakouskou Vídeň a dolnoslezské město Breslau (dnešní polská Wrocław) v celkové délce 320 km a měla nás přetnout napříč jako jizva. Měla patřit Německu a na všech sjezdech na našem území byly plánovány celnice - v době plánování měla velký strategický význam jako spojení německy mluvících oblastí v jeden celek a Hitler si ji vynutil již jako součást mnichovské dohody v září 1938. A po vzniku Protektorátu, když se naše země staly součástí německé Říše už nepotřeboval ani celnice - stavbě již nestálo nic v cestě.

 

Táhnu kolo do kopce podél zahrádek, protože chci zajet ke kapli sv. Peregrina. A tak se ocitám až na hraně želešického lomu :-)

Želešice, lom

Želešice, lom

Směr sice odhaduji jen tak od oka podle papírové mapy, protože telefon s GPSkou jsem zapomněla doma, ale mám štěstí, protože potkávám podobně zbloudilou dvojici, která mi potvrzuje, že daná cesta mne opravdu dovede přímo ke kapli :-) A já potvrzuji jim, že daná cesta opačným směrem opravdu vede přímo do Želešic :-)

kaple sv. Peregrina

kaple sv. Peregrina

Sv. Peregrin je patronem při bolestech nohou a nemocech rakoviny.

kaple sv. Peregrina

kaple sv. Peregrina

A co by to byly za podzimní fotografie bez červených bobulí...

nad Želešicemi

nad Želešicemi

Je načase zase chvíli šlapat - přes Želešice a Modřice se napojuji na cyklostezku podél Svratky.

 

V Komárově můžete zažít trochu toho adrenalinu - z vrcholku komína lze sjet dolů lanovkou nebo si můžete vyzkoušet jak se leze po provazovém žebříku.

rozhledna na komíně v Komárově

rozhledna na komíně v Komárově

Ale mně se mnohem více zamlouval "Jižanský dvorek" - malá městská zoo v záplavovém pásmu na pravém břehu Svratky mezi ulicemi Kšírova a Dufkovo nábřeží v Horních Heršpicích.

Jižanský dvorek Jižanský dvorek Jižanský dvorek Jižanský dvorek Jižanský dvorek Jižanský dvorek

Jižanský dvorek

K vidění jsou i slepice, kačenky, klokani, osli, poníci či husy. Jestli máte malé děti, nezapomeňte si přibalit zbytky chleba, jablíčko nebo mrkev.

 

A na úplný závěr má první vydlabaná dýně - válela se v příkopu za Modřicemi, tak jsem ji sbalila sebou :-) Svátek zvaný halloween se slaví den před křesťanským svátkem Všech svatých, tj. právě dnes.

dýně