logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

hřebenovka Jeseníků 12.-15.2.2015

na běžkách ze Skřítku do Ramzové

 

Letošní zima je na sníh docela skoupá, takže kam vyrazit za sněhem? Nebo se mám pustit se do dlouho odkládaných úprav obývacího pokoje a namíchat si sněhově bílý primalex? Váhám, ale jen do předpovědi inverzního počasí pro konec týdne. Je nejvyšší čas proměnit 2 zbývající dny loňské dovolené spolu s víkendem v pořádný relax. Změna pracovního zařazení byla spojena s pořádnou dávkou stresu a večery i víkendy jsem trávila u PC připojeného na dálku do firemní sítě :-(

 

Dumám nad mapou bez jasné představy - vše bude záležet na možnostech dopravy, ubytování a stravy. Pár telefonátů či mailů a zatím pořád jen škrtám. Sehnat nocleh se zdá téměř nemožné a sehnat navazující noclehy pro jednoho na některé hřebenové trase dostatečně vysoko pro záruku slušných sněhových podmínek se jeví téměř jako zázrak.

 

K dokonalosti to má daleko, ale nakonec se mi daří poskládat logistiku pro hlavní hřeben Hrubého Jeseníku a zbývá se pečlivě zabalit tak, abych se s batohem dokázala pohodlně pohybovat na běžkách a nastavit si budíka. Rychlík do Šumperka odjíždí z hl. nádraží 5:23, což znamená vstávat v 4:15

Praděd

vzhůru na Praděd (únor 2015)

 

Den první
ze Skřítku na Ovčárnu

Před osmou ranní jsem v Šumperku a do odjezdu autobusu, který mne vyklopí před motorestem Skřítek zbývá hodina. A tak hodinky ukazují 9:15, když připínám v sedle Skřítek běžky. Sněhu jsou všude hromady, stopa je upravená, ale viditelnost je mizivá. Uvidíme... Podle mapy.cz mám před sebou do Ramzové minimálně 41 km, ale protože mám před sebou celé čtyři dny, bude těch kilometrů rozhodně více...

Na Skřítku

 

Na Skřítku

 

Na Skřítku

Na Skřítku (únor 2015)

Mám před sebou nejhorší stoupání celé trasy. Lesem bez výhledů se musím dostat o nějakých 400 výškových metrů výš. Na Ztracené kameny je to 3 kilometry a nezbývá než postupně odkládat jednotlivé vrstvy.

pod Ztracenými kameny

 

pod Ztracenými kameny

 

pod Ztracenými kameny

pod Ztracenými kameny (únor 2015)

Občas se nade mnou ukáže kousek modré oblohy, ale než se dostanu na úroveň inverze, musím vyšlapat ještě kousek dál - až na vrchol zvaný Pecný (1330 m). Ke stopám běžek či skialpových lyží se přidávají stopy sněžnic, ale kvalita sněhové pokrývky se prudce mění k horšímu. Ledová krusta komplikuje pohyb a pohyb ve volném terénu je téměř nemožný. Navíc tady nahoře celkem nepříjemně fouká, ale naštěstí od jihu čili do zad.

Pecný

 

Pecný

Pecný (únor 2015)

 

úbočím Břidličné hory

úbočím Břidličné hory (únor 2015)

Skupině na skialpech to jde rozhodně lépe :-( Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu a pramen Stříbrného potoka je ukryt pod hromadou sněhu, ale lavička u útulny přichází vhod, protože je akorát tak čas k obědu. Mám za sebou 6 km a s obrovskou úlevou bych bez váhání běžky vyměnila za sněžnice :-(

u Jelení studánky

 

u Jelení studánky

u Jelení studánky (únor 2015)

Ale pohledy do kraje jsou úžasné. Vrchol Velkého Máje (1386 m) značená trasa míjí a přede mnou je první vrchol vyšší než 1400 m - Kamzičník (1419 m).

u Jelení studánky

 

úbočím Jeleního hřbetu a Velkého máje

 

úbočím Jeleního hřbetu a Velkého máje

 

úbočím Jeleního hřbetu a Velkého máje

 

úbočím Jeleního hřbetu a Velkého máje

úbočím Jeleního hřbetu a Velkého máje (únor 2015)

Občas nezbývá nic jiného než lyže odepnout a hodit přes rameno :-( Vysokou holi by dnes mnohem lépe popisovalo přejmenování na Ledovou horu. Vysoká hole, obrovská ledová pláň, po které se prohání vítr, je vlastně se svou nadmořskou výškou 1463 m druhou nejvyšší horou Moravy. Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a raně barokní hraniční kámen z roku 1681 z pískovce určuje hranici tří dřívějších jesenických panství - Bruntálské, Loučné a Janovické. A kousek dál stojí podivné betonové torzo ve tvaru seříznutého jehlanu - pozůstatek radaru systému Würzburg Riese a polního letiště pro potřeby Luftwaffe, které zde vybudovali nacisté koncem druhé světové války.

přes Vysokou holi

 

přes Vysokou holi

 

přes Vysokou holi

přes Vysokou holi (únor 2015)

Petrovy kameny (1438 m) dominují hlavnímu hřebenu a tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole. Tři mohutná skaliska jsou vysoká 7 metrů a je s nimi spjato několik pověstí, ale především bylo toto místo označováno jako dějiště čarodějnických sletů. Ale jak se dostanu bezpečně dolů k Ovčárně?? Že to nebude příjemný sjezd bylo celkem jasné a nakonec zvítězila varianta potupného sešlapání bez lyží po okraji sjezdovky. Ale aspoň jsem viděla Petrovy kameny zblízka a zvládla to jen s jedním pádem :-)

Petrovy kameny

 

Petrovy kameny

 

Petrovy kameny

Petrovy kameny (únor 2015)

Ubytování se mi povedlo zarezervovat v Kurzovní chatě a možnost on-line rezervace neměla chybu. Žádné dlouhé čekání na reakci na dotaz mailem (mnohdy marné - žádná reakce se nekonala) nebo marná snaha se dovolat resp. zbytečná platba za telefonát typu "máme plno", ale okamžitý přehled o dostupných pokojích z mého pohledu neměl chybu. V ceně 550Kč za jednu osobu v dvoulůžkovém pokoji typu standard jsem získala snídani, klíček od lyžárny a v pokoji byla televize a v koupelně dokonce vana :-)

 

Paráda, běžky odkládám do lyžárny, batoh do pokoje, lyžařské boty na topení a jen nalehko vyrážím zase ven. Na vrchol Pradědu (1491 m) bude stačit vystoupat 150 m a protože nahoru vede přímo magistrála, rozhodně nikam nezapadnu. Nahoře se najím a počkám do západu slunce :-)

Praděd

 

Praděd

při výstupu na Praděd - nalevo Králický Sněžník, napravo Keprník(únor 2015)

Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy, českého Slezska a Horního Slezska vůbec a pátá nejvyšší hora České republiky (za Sněžkou, Luční horou, Studniční horou a Vysokým Kolem). Původně zde stála od roku 1912 kamenná rozhledna tvaru hradní věže vysoká 32 metrů (Altvaterturm), ale ta po 2. světové válce chátrala, v roce 1957 musela být uzavřena a v roce 1959 se zřítila. Špatný stavební materiál neměl šanci vydržet drsné horské povětrnostní podmínky. Výstavba vysílače z betonu začala v roce 1968 a na jeho dokončení došlo až v roce 1983. Televizní vysílač s rozhlednou je vysoký 162 metrů a tím pádem je jeho horní plošina nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Praděd

 

Praděd

 

Praděd

 

Praděd

Praděd (únor 2015)

 

Den druhý
na běžkách z Ovčárny do Červenohorského sedla

Nocleh na Kurzovní chatě měl jedinou chybičku - voda netekla natolik horká, aby v ní člověk mohl ve vaně hodinku relaxovat. Ale naopak snídaně formou bufetového stolu byla naprosto dokonalá :-)

Kurzovní chata

Kurzovní chata (únor 2015)

Na první pohled dnešní počasí nemá chybu, parádní inverze, ale běda, když se člověk dostane na volnou plochu, protože vítr fučí ještě o něco více než včera. A sníh je stále pokryt ledovou krustou :-( Můj původní plán pro dnešní den byl návrat přes Petráky na Velký Máj a kolem Františkovy myslivny na Dlouhé Stráně a poté sjezdem dolů do Koutů a do Červenohorského sedla autobusem, ale nemíním riskovat - na rozcestí pod Velkým Májem včera žádná stopa nebyla, takže mám času dost a dost. K chatě na Červenohorském sedle, kde mám zamluvený nocleh, je to po Jesenické magistrále cca 12,5 km převážně mírně z kopce. A tak pro začátek odkládám běžky u chaty Barborka a pěšky vyrážím omrknout, jak vypadají vodopády Bílé Opavy v zimě.

 

Vodopády Bílé Opavy jsou nádherným místem, mohu jen doporučit, ale v zimě tam nechoďte :-( Zastíněné údolí je plné sněhu a cesta není v zimě bezpečně schůdná a je dokonce doplněna cedulkami HS s varováním. A tak jsem viděla jen jeden ledopád :-( Ve stínu a zpola zasypaný sněhem :-( Bezpečnost je důležitější!!!!

údolí Bílé Opavy

 

údolí Bílé Opavy

 

údolí Bílé Opavy

 

údolí Bílé Opavy

údolí Bílé Opavy (únor 2015)

Nahoru na Praděd tentokrát jedu na běžkách natěžko.

 

Praděd

vyhlídka na Dlouhé Stráně (únor 2015)

 

Praděd

 

Praděd

vyhlídka směrem Červenohorské sedlo, Červenou horu a Keprník, nalevo v pozadí Králický Sněžník
(únor 2015)

 

Praděd

Praděd (únor 2015)

 

Praděd

vyhlídka na Dlouhé Stráně (únor 2015)

 

Praděd

odleva doprava Petrovy kameny, Vysoká hole a hřeben končící v sedle Skřítek (únor 2015)

Jesenická magistrála mezi Ovčárnou a Červenohorským sedlem je perfektně upravena a tak si konečně mohu jízdu pořádně užít.

 

Turistická chata Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. Její historie sahá někam k roku 1829 a chovu skotu v těchto místech a již v té době sloužila turistům jako útočiště před nepohodou a stala se tak první turistickou chatou na území Jeseníků. Jenže ač je pátek,chata je kompletně zaplněná.

chata Švýcárna

 

chata Švýcárna

 

chata Švýcárna

chata Švýcárna (únor 2015)

 

chata Švýcárna

chata Švýcárna, detail zvoničky (únor 2015)

Ještě poslední pohled zpátky ke Švýcárně a jede se dál...

chata Švýcárna

chata Švýcárna s Pradědem v pozadí (únor 2015)

Škoda, že stromy kolem nejsou ukryty pod vrstvou sněhu jako v lednu 2013, ale tehdy mi pro změnu sluníčko svítilo jen jeden jediný den ze tří.

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem

 

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem

 

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem

 

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem

 

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem

Jesenická magistrála mezi Švýcarnou a Červenohorským sedlem (únor 2015)

Červenohorské sedlo je významným lyžařským střediskem Jeseníků. Leží v nadmořské výšce 1013 m a celý areál těží z výhodné pozice pod horou Velký Klínovec (1164 m), ze které vedou sjezdovky a další sjezdovky jsou i na jižních svazích Červené hory. Je tady hotel a spousta apartmánů na cenové úrovni pěkně vysoko, ale je tady i Chata na Červenohorském sedle s nabídkou cenově dostupnější - budu tady spát dvě noci, což mne vyjde na 2x270Kč + 50Kč jednorázově za povlečení. Ale je to ubytování opravdu obyčejné a opravdu by potřebovalo nějaké ty investice - obklady z překližky, vrzající patrové postele, sociálky na patře, střešní okna, kterými v podstatě nelze větrat, téměř žádná zvuková izolace a nejhorší byly pachy z kuchyně, když jela naplno. Jako byste se v čase ocitli o 35 let zpátky... Ale k dobru mohu připsat velké plus za rychlou reakci na email, žádný příplatek za jednolůžkový pokoj a úžasnou ochotu obsluhy.

chata na Červenohorském sedle

 

chata na Červenohorském sedle

chata na Červenohorském sedle (únor 2015)

V areálu opuštěného lomu v těsné blízkosti červené turistické značky byla v roce 2013 postavena kaplička, zmenšená volná replika poutní kaple, která kdysi na Vřesové studánce stávala - památník obětem hor. Není léta či zimy, aby si naše hory nevybraly svou daň na lidských životech. Vchodu vévodí nápis "Těm, co se domů nevrátili" a uvnitř na zdi nad plaketami nápis "Moudrá a mocná je příroda, člověk malý a chybující".

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo (únor 2015)

Je vlastně moc příjemné jen tak se projít bez batohu na zádech :-( Tady nahoře na úbočí Červené hory je klid a liduprázdno, ale dole v sedle je zásluhou sjezdovek až příliš živo.

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

 

Červenohorské sedlo

Červenohorské sedlo (únor 2015)

Den třetí
pěšky z Červenohorského sedla na Šerák a zpět

Celou noc mne budí vítr. Ani ráno jeho síla nepolevuje a tak nakonec nechávám běžky odpočívat a vyrážím pěšky směrem na Vřesovou studánku. Dlouhé Stráně prostě letos pod sněhem neuvidím... Zřejmě tudy pojedu zítra znovu, ale taky by mohl vítr zesílit a mně by nezbývalo než odjet do Brna autobusem.

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

 

Vřesová studánka

Vřesová studánka (únor 2015)

U Kamenného okna lze rozeznat, že ne všude dnes kralují mraky.

Kamenné okno nad Vřesovou studánkou

Kamenné okno (únor 2015)

Ale s větrem a ledovou krustou je to všude stejné. Tváře všech se skrývají v kapucích a každý prudší svah lze bezpečně zdolat pouze s běžkami v ruce. A ze všeho nejhorší byl vrchol Keprníku :-( Dostat se na vrcholovou plošinku bylo téměř nemožné :-( A proč taky, když dohlednost byla na pár metrů :-(

Keprnik

Keprník (únor 2015)

Ale v sedle mezi Keprníkem a Šerákem jsem aspoň ty mraky nechala za sebou. Dobrá, doplním energii v chatě Jiřího na Šeráku a dám tu hrůzu ještě jednou :-(

Šerák

 

Šerák

 

Šerák

 

Šerák

Šerák (únor 2015)

Ale nebylo to tak zlé :-) Dokonce mělo smysl vytáhnout fotoaparát :-)

Keprník

 

Keprník

přes Keprník (únor 2015)

 

před Červenou horou

před Červenou horou (únor 2015)

 

nad Červenohorským sedlem

 

nad Červenohorským sedlem

nad Červenohorským sedlem (únor 2015)

Sprchovací kóje nepůsobí zrovna nejlépe, ale voda naštěstí teče vařící. Na Kurzovní chatě jsem koukala na televizi, dneska budu opět koukat na displej - mám v mobilu pro podobné příležitosti nahráno několik filmů.

 

Den čtvrtý
na běžkách z Červenohorského sedla přes Šerák do Ramzové

Vítr se během noci trošku utišil a nedělní ráno začínám vánočkou s borůvkovým džemem. Mým dnešním úkolem bude zopakovat si včerejší trasu do chaty na Šeráku a následně se dostat dolů do Ramzové k vlaku s odjezdem v 15:23.

 

nad Červenohorským sedlem

nad Červenohorským sedlem (únor 2015)

 

cesta na Vřesovou studánku

cesta na Vřesovou studánku (únor 2015)

 

nad Sněžnou kotlinou

nad Sněžnou kotlinou (únor 2015)

 

na Červené hoře

na Červené hoře (únor 2015)

 

na Červené hoře

panorama z Červené hory na severovýchod (únor 2015)

 

z Keprníku k jihu

z Keprníku k jihu - Praděd, Vysoká hole a Mravenečník (únor 2015)

 

z Keprníku k západu - Kralický Sněžník

z Keprníku k západu - Kralický Sněžník (únor 2015)

Chata Jiřího na Šeráku v nadmořské výšce 1351 m je po rekonstrukci a časově mi to vychází tak akorát k obědu. Pochutnala jsem si včera a spokojena jsem i dnes.

 

chata Jiřího na Šeráku

 

chata Jiřího na Šeráku

chata Jiřího na Šeráku (únor 2015)

Ale kolem Koňské vyhlídky a na Černavu šlapu s lyžemi přes rameno. Cesta je to úzká a skončit někde hluboko v údolí Klepáčského potoka by nemuselo dopadnout dobře :-( Možná bylo vhodnější vzít to po sjezdovce, ale i tam lze přijít snadno k úrazu :-(

z Šeráku do Ramzové přes Černavu

 

z Šeráku do Ramzové přes Černavu

 

z Šeráku do Ramzové přes Černavu

 

z Šeráku do Ramzové přes Černavu

 

z Šeráku do Ramzové přes Černavu

z Šeráku do Ramzové přes Černavu (únor 2015)

Poslední fotografie z nádraží:

z Ramzové

z Ramzové (únor 2015)

A pozor, dle zkušeností zasloužilých běžkařů bývá tento hřeben pokrytý ledovou krustou téměř vždy!!!!

 



 

 

copyright Alena