logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

NPP Stránská skála - 30.11.2014

... pošmourná první adventní neděle ...

 

Výjimečnost Stránské skály přitahovala člověka od nepaměti, ať již to byla její minulost spojená s lidským konáním či s přírodním bohatstvím. Stránská skála leží v jihovýchodní části Brna mezi Líšní a Slatinou a nadmořská výška lokality se pohybuje v rozmezí 240–310 m. Ze severu sousedí s areálem Zetoru, na jihu a východě se zahrádkářskými koloniemi.

 

Za 2. světové války byla v podzemí Stránské skály budována továrna na výrobu součástek do leteckých motorů. Systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech ale nebyl dokončen a německá továrna Flugmotorenwerke Ostmark, základ pozdějšího Zetoru, byla zničena 25. srpna 1944 náletem amerických letadel. I tak Němci stihli vyrubat přibližně 1 km chodeb a většina z nich je dnes volně přístupná.

protiletecký kryt, štola č. 3

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3 (listopad 2014)

Stránská skála je snadno dostupná šalinou s číslem 10, ale pozor - ve všední dny jezdí jen v ranní a odpolední špičce a o víkendu jen jedenkrát za hodinu.

Stránská skála Stránská skála (listopad 2014)

Zastávka nevypadá nikterak vábně. Lavičky se zřejmě hodily na podpal, ale skrýt se před deštěm by se zde dalo.

Stránská skála

Stránská skála (listopad 2014)

Hned u šalinové zastávky Stránská skála upoutá pozornost podivný objekt ve tvaru betonového vajíčka. Takové pozorovatelny byly kdysi budovány na místech s dobrým rozhledem k monitorování situace během leteckého útoku.

 

Stránská skála

Stránská skála, pozorovatelna (listopad 2014)

Štola č. 1 (mapku naleznete na konci příspěvku) s vchodem nejblíže šalinové zastávky nebyla dokončena - zřejmě postup prací zastavily špatné geologické podmínky a objev krasových prostor. Takže první pokus s dálkově ovládaným bleskem ve stylu slave a master :-)

Stránská skála, štola č. 1

 

Stránská skála, štola č. 1

 

Stránská skála, štola č. 1

Stránská skála, štola č. 1 (listopad 2014)

Patro má délku zhruba 200 metrů a na toto patro bezprostředně navazuje jeskyně o souhrnné délce chodeb asi 150 metrů přístupná formou plazivek, takže nic pro mne :-(

Stránská skála, štola č. 1

 

Stránská skála, štola č. 1

Stránská skála, štola č. 1 (listopad 2014)

Netopýry hledám marně - našla jsem jen pavouky :-)

Stránská skála, štola č. 1

 

Stránská skála, štola č. 1

 

Stránská skála, štola č. 1

Stránská skála, štola č. 1 (listopad 2014)

Protiletecký kryt (systém 3/I, II) byl vybudován jako první a částečně byla při ražbě využita přirozená puklina. Tyto chodby mají délku 136 m a jsou vzájemně spojeny do okruhu. Vstup do krytu je chráněn protitlakovou zdí z místního materiálu a poté dvojitým zalomením. Což znamená, že je uvnitř totální tma a automatika fotoaparátu opět odmítá ostřit. Ale už to mám nacvičené a začíná se mi konečně dařit i odpalování na větší vzdálenost než z natažené ruky.

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3

 

protiletecký kryt, štola č. 3

 

protiletecký kryt, štola č. 3

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3 (listopad 2014)

I zde jsou parádní pavouci :-)

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3

 

protiletecký kryt, štola č. 3

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3 (listopad 2014)

Protiletecký kryt má dva vchody, ale tento druhý je téměř zcela zasypaný.

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 3 (listopad 2014)

Přede mnou je třetí, nejrozsáhlejší část štol.

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 2 (listopad 2014)

Systém štol označený 2/I, II, III je nejrozsáhlejší, vzájemně kolmé chodby s průměrnou šířkou 5 metrů měří cca 1000 metrů a v jedné části zůstala i vybetonovaná podlaha a na stropě jsou skoby pro kabely na rozvod elektrického proudu a ve stěnách občas taky úchytky k montáži strojů.

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 2 (listopad 2014)

Cihlové příčky tajemno ještě zvýrazňují.

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 2 (listopad 2014)

Jedna z chodeb končí u vchodu do krytu - část štoly byla v padesátých letech přebudována na protiatomový kryt a posléze v kryt civilní obrany. V mapce je tahle část zabarvena fialově, ale prý se lze přeplazit nad betonovou vestavbou do jinak uzavřené části štoly - do krytu CO samozřejmě ne, ten je dokonce hlídán čidly.

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

 

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

Stránská skála, protiletecký kryt, štola č. 2 (listopad 2014)

A jak to vlastně vypadá za pancéřovými dveřmi krytu? Zkoukněte popis a fotografie na stránkách badatelské společnosti Agartha z roku 2006.

Stránská skála, podzemní továrna, štola č. 2

Stránská skála, vchod do krytu CO, štola č. 2 (listopad 2014)

Pokud si budete chtít prohlédnout volně přístupné štoly, chce to samozřejmě baterku a hodí se mapka.

Stránská skála, štoly

Mapa podzemních štol (Mapoval: Marek Šenkyřík, ZO CSS speleohistorický klub Brno)

Mám nejvyšší čas vylézt až nahoru a rozhlédnout se, protože se začíná stmívat.

 

Vápencové podloží zde vystupuje na povrch v podobě drobných skalek a skalních stěn. Povrch kopce je na mnoha místech uměle rozčleněn malými lomy, které po jejich opuštění postupně zarostly původní vegetací. Od středověku až do 19. století se tu těžil stavební kámen, ze kterého je postavena řada významných budov ve městě a blízkém okolí. Byl nalezen i v románských základech katedrály sv. Petra a Pavla, uplatnil se na Zderadově sloupu či kašně Parnas na Zelném trhu.

Stránská skála

 

Stránská skála

 

Stránská skála

 

Stránská skála

Stránská skála (listopad 2014)

Travnatá stráň je bohatá na hmyz a teplomilnou květenu a lokalita je také světoznámou lokalitou paleontologickou a prehistorickou (otisk zubů tygra šavlozubého, zuby žraloka, kosterní nález mamuta - viz sbírky Moravského zemského muzea a muzeum Antropos), ale mnohé lokality byly postupně zničeny těžbou. Stránská skála je také známá jako lokalita s nejstarším doloženým užíváním ohně ve střední Evropě lidmi druhu Homo erectus.

 

Trigonometrický bod umístěný na vrcholu Stránské skály ve tvaru tříboké pyramidy je doplněn cedulí s nákresem - za jasného počasí je z kopce pěkný výhled na město, s dominantami Petrovem a Špilberkem. Dneska mám smůlu. Listopadové pošmourné počasí, pozdní hodina a navíc slabé mrholení dovoluje fotit jen s vysokým ISO jen nejbližší, převážně průmyslové okolí s komíny Zetoru a Spalovny.

Stránská skála

 

Stránská skála

 

Stránská skála

 

Stránská skála

Stránská skála (listopad 2014)

 

 

Se Stránskou skálou je spojována dávná tragédie - Vlastička Dostálová v říjnu 1938 spadla ze skály někam tam, kde se dnes nachází kryt a vlevo nad krytem je dodnes umístěná malá zašlá památná deska. V souvislosti s touto tragédií se traduje, že se na jednom z trámů ve štole č.1 oběsila její matka, což je vysoce nepravděpodobné - štola byla v padesátých letech zazděna a oblast byla v souvislosti s budováním protiatomového krytu uzavřena. Zdroj informací - Jiří Skoupý, Tajemství zmařeného života.

 

A našla jsem jednu fotku v archivu:

Obsah této položky vyžaduje Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Brno ze Stránské skály (červenec 2007)

 



 

 

copyright Alena