logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Hustopeče a okolí 14.3.2014

... za nádherou rozkvetlých mandloní
a sluníčky v trávě na Kamenném vrchu nad Kurdějovem ...

 

Pátek má být posledním jasným a teplým dnem před víkendovým prudkým ochlazením. Mám štěstí, přestože je v posledních týdnech pracovních povinností až nad hlavu, jeden den dovolené se do toho napasovat dá.

 

mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích (březen 2014)

 

Mandloň obecná ( Amygdalus communis L.) je domovem od severní Afriky až do střední Asie a velmi hojná ve Středomoří. Kvete jako jeden z prvních stromů a letos, tak jako všechno, je to mnohem dříve než odpovídá normálu.

 

První sad se rozkládá na jihozápadních svazích Hustopečského starého vrchu nad městem - stačí zaparkovat u hřbitova a kolem jeho pravého konce vyrazit vzhůru podél vinohradů a zahrádek až kousek pod vrcholek. Nebo zaparkovat o kilometr dál a šlapat pohodlně po silničce. Orientaci napomáhají cedulky pro trasu naučné stezky a především ze všech stran viditelná rozhledna.

 

mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích (březen 2014)

 

Květy mandloní jsou převážně bílé - tenhle jediný růžový strom kvetl hned nad posledním vinohradem.

 

Historie pěstování mandloní na našem území sahá až do 17. století, ale první rozsáhlé sady byly vysazeny až ve snaze o soběstačnost socialistického hospodářství v roce 1949 na svazích v okolí Hustopečí. Mandloně totiž potřebují slunečné, dobře chráněné stanoviště v teplých polohách. V době největšího rozmachu v šedesátých letech dvacátého století rostlo v Hustopečích okolo 50 000 stromů na 185 hektarech. Hustopečské mandle nechyběly v žádné čokoládě tehdejší továrny na cukrovinky Zora Olomouc. Postupně však mandloně začaly ustupovat perspektivnějším meruňkám a sady se zmenšovaly - zůstaly pouze dva a po listopadu 1989 přestal být zájem i o úrodu z těchto sadů. Dnes je totiž levnější mandle dovézt - jejich pěstování je poměrně náročné. Oba sady s celkem asi 850 stromy zabírající rozlohu tři a půl hektaru zůstaly tedy nevyužívané a neudržované. Zanedbávané nekvetly a nepřinášely žádné plody. Naštěstí se podařilo prosadit dobrou věc - v roce 2009 se tyto sady patřící společnosti Nestlé podařilo městu Hustopeče odkoupit a zahájit jejich obnovu. A stromy obsypané na jaře růžovými květy tak snad zůstanou i nadále potěchou pro oči.

 

mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích (březen 2014)

 

Rozhlednu navrhli Martin Novák (architektonická část) a Antonín Olšina (statická část). Celková výška rozhledny je 17,4 m. Rozhledna má dřevěnou nosnou konstrukci z modřínového dřeva, ztužení konstrukce a točité schodiště uprostřed jsou ze žárově pozinkované oceli. Vyhlídková plošina ve výšce 12,6 m nad terénem je zastřešená a má podlahu z dubových fošen.

 

Škoda, silueta Pálavy dneska mizí v oparu :-(

 

mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích
mandloňové sady v Hustopečích (březen 2014)

 

Druhý sad je v lokalitě Kamenec a oba sady spojuje naučná stezka. Ale já nejprve zamířím na Kamenný vrch nad Kurdějovem. Cesta mne vede sady - s výjimkou mandloní zatím nic jiného nekvete. Ale chvíli se zdržím u mraveniště - rozdělím se o kokosovou tyčinku :-)

 

přes Hustopečský starý vrch
přes Hustopečský starý vrch
přes Hustopečský starý vrch
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
přes Hustopečský starý vrch na Kamenný vrch (březen 2014)

 

Kamenný vrch je známý především jako lokalita hlaváčků a opravdu - zářivě žlutá sluníčka jsou viditelná již z dálky :-)

 

PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
hlaváček jarní, PR Kamenný vrch nad Kurdějovem (březen 2014)

 

Opuštěná pastvina s teplomilnou květenou na svahu Kamenného vrchu (343 m), severozápadně od obce Kurdějov je přírodní rezervací od roku 1956. A právě pastvina, která nikdy nebyla přetvořena na pole nebo vinohrady si zde zachovala v značné míře svou původní tvářnost a je obrovská škoda, že většina kopce zarůstá. Všechna ta suchá tráva by tu neměla být :-(

 

PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem (březen 2014)

 

Žlutá se střídá s fialovou - daří se zde nejen hlaváčkům, ale také koniklecům velkokvětým.

 

PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
koniklec velkokvětý, PR Kamenný vrch nad Kurdějovem (březen 2014)

 

V jednom z kvítků hoduje majka - majky jsou teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm. Jejich výskyt je omezen téměř výhradně na stepní lokality jižní Moravy a všechny druhy jsou chráněny zákonem.

 

PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
PR Kamenný vrch nad Kurdějovem
majka, PR Kamenný vrch nad Kurdějovem (březen 2014)

 

Je načase popojít zase o kousek dál - držím se červené turistické značky směrem na Nikolčice.

 

pod Kamenným vrchem nad Kurdějovem
pod Kamenným vrchem nad Kurdějovem (březen 2014)

 

Severozápadně od Obce Nikolčice, nedaleko rozcestí modré a červené značky zvané Pod Majákem, stojí v lese kamenný kříž s nízko položenými rameny (dříve asi dvojramenný) s téměř nečitelným textem. Z jedné strany český, z druhé německý text říká asi toto: "R. 1663 při tatarském vpádu byl na tomto místě zabit pan Konradt Schaller, služebník a měšťan hustopečský. Jeho mrtvé tělo pohřbeno v kryptě u sv. Jana v Brně, duše byla vzata do nebe. Amen." Zřejmě právě zde byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se vojskem.

 

smírčí kříž U Josífka
smírčí kříž U Josífka (březen 2014)

 

Pokračuji po asfaltové cestě směrem na Žerotínský vrch (382 m) s vysílačem mobilního operátora. Škoda, že dnešní počasí výhledům nepřeje - koukalo by se odsud po kraji naprosto parádně. Takhle jen stěží rozeznávám na kopci vpravo od obce Diváky rozhlednu na Nedánově.

 

z Žerotínského vrchu
Nedánov z Žerotínského vrchu (březen 2014)

 

Míjím pomníček a posléze krásně obnovený křížek.

 

z Žerotínského vrchu na Liščí vrch
z Žerotínského vrchu na Liščí vrch
z Žerotínského vrchu na Liščí vrch
z Žerotínského vrchu na Liščí vrch
z Žerotínského vrchu na Liščí vrch (březen 2014)

 

Na okraji lesa na severní straně Liščího vrchu nevěřím vlastním očím. Tak tady jaro propuklo opravdu se vším všudy...

 

pod Liščím vrchem
pod Liščím vrchem (březen 2014)

 

A tohle je už vysílač nad Křepicemi a místo s výhledem směrem k Brnu - tenhle kopec se jmenuje Čertoraj

 

Čertoraj u Křepic
Čertoraj u Křepic (březen 2014)

 

A právě zásluhou tohoto výhledu hraje tohle místo význačnou roli v událostech z dubna 1945. Právě odsud maršál Malinovskij vydal 23. dubna 1945 rozkaz Rudé armádě ke zteči Brna. Od mé poslední návštěvy v únoru 2011 zde přibyla informační tabule a pamětní deska - památník stále chátrá.

 

pozorovatelna maršála Malinovského
pozorovatelna maršála Malinovského (březen 2014)

 

Památník Bratislavsko-brněnské operace byl budován od roku 1975 a v únoru 1989 se započalo se stavbou kovové konstrukce vyhlídkové věže ve tvaru dvanáctistěnu o průměru deset metrů - stavba byla ukončena 18. listopadu 1989 pro nepřízeň počasí a další práce zastavila změna režimu. Historické fotografie si můžete prohlédnout na stránkách klubu vojenské historie.

 

pozorovatelna maršála Malinovského
pozorovatelna maršála Malinovského
pozorovatelna maršála Malinovského
pozorovatelna maršála Malinovského
památník Bratislavsko-brněnské operace (březen 2014)

 

V únoru 2011 se dalo vylézt až úplně nahoru :-) Bylo by to úžasné, kdyby se z tohoto objektu stala rozhledna :-)

 

pozorovatelna maršála Malinovského
památník Bratislavsko-brněnské operace (únor 2011)

 

Mířím do údolíčka za Křepice - v mapách bývá zaznačeno jako údolí kapliček nebo "U Svaté".

 

v předzahrádce
v předzahrádce
v předzahrádce (březen 2014)

 

K místu se váže pověst spojená se jménem svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ti, když procházeli Moravou, prý se zastavili u místní studánky. Hlásali lidem křesťanskou víru ve slovanském jazyku a lidé jim rozuměli. Nechali se pak od svatých bratří křtít vodou ze studánky a tuto pramenitou čistou vodu nazvali "Svatou". Tak se jí říká podnes a během času postavili místní občané nad studánkou kapličku. Existuje i jiná verze pověsti - Metoděj upadl po kázání do mdlob a Konstantin udeřil patou do skály a objeveným proudem vody jej vzkřísil.

 

sousoší Cyrila a Metoděje
sousoší Cyrila a Metoděje (březen 2014)

 

V nedávné době pramen mizel, proto byl mizející pramen sveden níž, aby se studánka neztratila. A nad vyústěním pramene byla rovněž postavena kaplička. V roce 1995 byla požehnána a zasvěcena svatému Gorazdovi. O prameni se traduje, že je léčivý obdobně jako voda z Lurd. Ať tak nebo tak, každopádně při dnešních teplotách stoupajících nad 20°C přichází voda vhod.

 

pramen sv. Gorazda
pramen sv. Gorazda (březen 2014)

 

Na konci křížové cesty stojí socha Spasitele, která nezapře inspiraci ve známé dominantě brazilského Rio de Janeira. Je z roku 2003, vytesána z javorového dřeva a 430 cm vysoká. Sousoší Cyrila a Metoděje je doplněno patriarším křížem a bylo vysvěceno k 1140. výročí příchodu bratří na Velkou Moravu dne 6.7.2003. Celým areálem prochází křížová cesta s 15 zastaveními.

 

socha Ježíše
socha Ježíše (březen 2014)

 

Procházím areál nahoru a u křížku se dostávám na asfaltovou silničku.

 

nad Křepicemi
nad Křepicemi (březen 2014)

 

Šlape se po ní krásně, ale já se potřebuji dostat do údolí Štinkovky a následně k hustopečským rybníkům. Nezbývá než to risknout a zkouším to po jedné z cest mířících dolů. Pokud by zdejší krajinu neovlivňovali lidé, byla by z převážné většiny porostlá lesem s převahou dubů zimních a pýřitých, na extrémně vysychavých prudkých jižních svazích by se vyskytovaly lesostepní a stepní polanky. Díky příznivému klimatu a úrodné půdě však tato oblast patří k nejdéle osídleným a člověkem nejintenzivněji ovlivněným. Vinice, ovocné sady i opuštěné zarůstající plochy spolu s remízky, stepními stráněmi a vodní plochou rybníků zde vytváří pestrou mozaiku různorodé krajiny. Hustopeče měly kdysi nejrozsáhlejší plochy vinic a spolu s Mikulovem a Znojmem představovaly hlavní vinařská centra jižní Moravy.

 

nad Křepicemi
nad Křepicemi (březen 2014)

 

Všechny pozemky byly ještě do poloviny minulého století využívány, což je patrné z úzkých teras na okolních svazích. První rozsáhlé plochy, z velké části vinice, zůstaly bez údržby po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. Stepím a loukám s výskytem mnoha vzácných druhů chybějící sečení a pastva neprospívá. Stará suchá tráva zvyšuje množství živin v půdě, s postupným zarůstáním keři a stromy dochází k zastínění a zvyšuje se vlhkost. Nebezpečím jsou nepůvodní druhy - akát, javor jasanolistý, pajasan žláznatý. Myslet si, že se tudy dá projít bez cest, bylo naivní. Když cesta skončila u polorozpadlé budovy a starých cisteren, nezbylo než šlapat po polích, protože projít přes zarostlou stráň plnou šípkových keřů bylo naprosto nemyslitelné.

 

v údolí Štinkovky
v údolí Štinkovky
v údolí Štinkovky
v údolí Štinkovky
v údolí Štinkovky (březen 2014)
v údolí Štinkovky
v údolí Štinkovky
Zadní rybník (březen 2014)
v údolí Štinkovky
Přední rybník (březen 2014)

 

A protože mám auto u hřbitova, beru to opět přes Hustopečský starý vrch.

 

mandloňový sad na Starém vrchu
mandloňový sad na Starém vrchu
mandloňový sad na Starém vrchu
mandloňový sad na Starém vrchu
mandloňový sad na Starém vrchu (březen 2014)

 

Vyšlo to parádně - na jedné straně slunce zrovna zapadá, na druhé se objevil měsíc. Když už se celý den táhnu zbytečně s teleobjektivem, tak aspoň něco s ním vyfotím :-)

 

Hustopeče
Hustopeče
Hustopeče
Hustopeče (březen 2014)

 

 

 

 

 

 

Odkazy do archivu:
21.4.2013 v plném květu
26.3.2012 mandloně začínaly kvést
9.4.2011 po odkvětu

copyright Alena