Chřiby, Cimburk a okolí 23.2.2014

návrat na mystická místa opředená mnoha pověstmi

 

Je to neuvěřitelné a nechce se mi tomu ani věřit, ale od posledního toulání z parkoviště U Křížku mezi Koryčany a Osvětimany - výchozího místo k výletům na zříceninu hradu Cimburk, hradisko Sv. Klimenta, Koryčanskou kapli či skaliska Kozel nebo Kazatelna, už uteklo 4,5 roku.

Kazatelna

Kazatelna

Bude to dnes podobný okruh jako tehdy na podzim roku 2009 (a omlouvám se, ale použiji i část tehdejších popisků) - je krásný pozdně únorový sluníčkový den, po sněhu ani památka jako ostatně celou tuhle zimu a když už nic nekvete, naplánuji si to po skalách a skalkách jen tak ke koukání. Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem karpatského pásma a na jeho geologické stavbě se nejvíce podílí jílovce a pískovce a právě pískovce tvoří v lesních porostech Chřibů různé výchozy a zajímavé vystupující kvádry.

 

U Křížku - Kozel - studánka U Mísy - Ocásek - Hroby - Osvětimanské skály - Zikmundova skála - Gorazdova studánka - hradisko sv. Klimenta - Koryčanská kaple - Cimburk - u Křížku, cca 19 km

Cimburk a okolí

Osamocené pískovcové skalisko Kozel je vysoké cca 22 metrů a slouží především horolezcům.

Kozel

Kozel

Míjím studánku U Mísy - kdysi tento pramen sloužil jako zdroj vody pro hrad Cimburk, dnes lze u pěkně upravené studánky posedět v altánku. V horkém létě by studená pramenitá voda přišla vhod, ale dneska bude přece jen lepší termoska s čajem :-)

studánka U Mísy

studánka U Mísy

Kousek prudce do kopce a budu u Kazatelny - na tohle místo jsem zvědavá nejvíc, protože jsem při brouzdání po Internetu objevila větičku, že les pod skaliskem byl prořezán a ze skaliska je opět pěkný výhled přes údolí Kyjovky a na Cimburk.

Kazatelna

Kazatelna

Pískovcové skalisko vystupující ze svahu s vytesanými schůdky pro výstup a upravenou plošinkou na vrcholu připomíná kazatelnu a schůdky byly vytesány pravděpodobně již ve středověku. Podle tradice zde kázal sv. Metoděj a později i mniši z nedalekého kláštera na Svatém Klimentu.

Kazatelna Kazatelna

Kazatelna

Jen škoda toho oparu a taky toho, že sluníčko je v únoru docela nízko a přímo na skalisko na severní straně kopce skrz stromy nedosvítí :-(

 

Nejvyšší vrchol jihovýchodního hřebene Chřibů se jmenuje Ocásek. "Ční" do výše 553 m a kdysi zde stávala dřevěná rozhledna. Dnes je to vrchol bez výhledů, kopec porostlý vzrostlými duby, buky, habry či lipami. Ale ty stromy jsou opravdu nádherné...

Ocásek Kazatelna Kazatelna Kazatelna

Ocásek

Rozhodně nemohu vynechat místo zvané Hroby, místo s tajuplnou atmosférou, místo úzce spjaté s cyrilometodějskou tradicí. První moravský arcibiskup Metoděj zemřel na Moravě 6. dubna roku 885. A v této lokalitě kopali a hledali v třicátých letech minulého století na základě jasnovideckých vizí jeho hrob - a našli kamennou desku popsanou staroslověnským písmem. Než bylo dokázáno, že je to podvod, putovaly na Hroby tisíce lidí.

Hroby Hroby

Hroby

Dalším mým cílem jsou skály nad Osvětimany - skupina skal leží v bukovém lese na nevýrazné rozsoše hlavního hřebene Chřibů a skupině dominuje Osvětimanská jehla.

Čertovy skály u Osvětiman Čertovy skály u Osvětiman

Čertovy skály u Osvětiman

Jen o kousíček je další skupina skal - říká se jí Trpasličí město. A proč právě tohle jméno? To vám bude hned jasné, když nahlédnete do některé z děr :-)

Trpasličí město Trpasličí město

Trpasličí město

K dalšímu zajímavému seskupení skal je to přes údolí potoka zvaného Hruškovice. Zikmundova skála u Osvětiman je skalní útvar s malou jeskyňkou a legenda praví, že v dávných dobách zde přenocoval zbloudilý kníže a od toho dne nese kámen jeho jméno. Ale nápis na skále zřejmě souvisí s pobytem Zikmunda II. Berchtolda, který sem zajížděl lovit.

Zikmundova skála Zikmundova skála Zikmundova skála Zikmundova skála

Zikmundova skála

Z tohoto místa se otevírá pohled směrem k Uherskému Hradišti a především k hradu Buchlov. Sedělo by se tady v létě na vyhřátých kamenech parádně, ale v únoru tedy opravdu vyhřáté nejsou :-(

Buchlov od Zikmundovy skály

Buchlov od Zikmundovy skály

I dál pokračuji cestou necestou a řídím se GPSkou - ani k Čertovkám, ani na Zikmundovu skálu turistické značky nevedou a teď hledám odsud tu nejschůdnější trasu na Klimentek, kde se na značku vrátím.

 

Ale před vlastním Klimentkem nejdříve ještě krátká zastávka u Gorazdovy studánky - od mé poslední návštěvy zde přibyla nádherná dřevěná socha.

Gorazdova studánka Gorazdova studánka Gorazdova studánka

Gorazdova studánka

Svatý Gorazd (asi 840?–900?) patří spolu s Cyrilem, Metodějem, Klimentem, Angelárem, Naumem a Sávou k tzv. sv. Sedmipočetníkům.

 

Hora svatého Klimenta (461 m) je od dob příchodu byzantské mise místem duchovním, místem, kde svatí bratři Cyril a Metoděj založili první klášter na Moravě, kde založili první univerzitu, kde přeložili bohoslužebný řád do moravské řeči. Svůj název prý získala podle toho, že věrozvěstové údajně na toto místo přinesli ostatky sv. Klimenta. Přes všechny výzkumy a popsané stohy stran jsou odborníci stále na vahách - jisté je pouze to, že hora byla osídlena skutečně už v 9. století.

Klimentek - hradisko svatého Klimenta Klimentek - hradisko svatého Klimenta Klimentek - hradisko svatého Klimenta

Klimentek - hradisko svatého Klimenta

Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošince snad uměle srovnaného vrcholku kopce, ze kterého zůstaly jen zbytky základového zdiva. Ty byly opatřeny kamennou zděnou maketou v roce 1969 a později přibyla i dřevěná kaple a zvonkohra.

Klimentek - hradisko svatého Klimenta Klimentek - hradisko svatého Klimenta Klimentek - hradisko svatého Klimenta

Klimentek - hradisko svatého Klimenta

Místo má svou nezpochybnitelnou poetiku a kouzlo a doslova dýchá historií. Kříž připomíná sv. Cyrila a Metoděje a jejich žáky, a pokud chcete navštívit toto místo plné lidí, vydejte se sem na svatodušní pouť okolo svátku Cyrila a Metoděje 5. července a spoustu informací včetně vizualizace najdete na stránkách Sdružení přátel sv. Klimenta.

z Klimentku ke Koryčanské kapli z Klimentku ke Koryčanské kapli

z Klimentku ke Koryčanské kapli

Zelená a poté modrá mne přivádí ke Koryčanské kapli - kapličce ve stylu baroka ze 17. století uprostřed hlubokých lesů.

Koryčanská kaple Koryčanská kaple

Koryčanská kaple

Přes Moravanské lúky mne červená přivádí zpátky na parkoviště U Křížku, ale bylo by škoda nevyužít měkké podvečerní světlo a beru to ještě k Cimburku.

 

Ve středověku byly v Chřibech postaveny tři hrady. Z doby kolem poloviny 13. stol. pochází hrad Buchlov, z roku 1261 je první zmínka o Stříleckém hradu, jenž je od poloviny 16. stol. pustý a v letech 1327–1333 byl Bernardem z Cimburka vystavěn hrad Cimburk, který je jako pustý uváděn od roku 1709. V současnosti však pustým rozhodně není - občanské sdružení Polypeje se pustilo do rekonstrukce a je za nimi vidět kus práce.

Cimburk

Cimburk

Ještě večerní pohled z Kazatelny a už je opravdu nejvyšší čas vrátit se k autu.

Kazatelna

Kazatelna

Chřiby Chřiby

Chřiby