logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Český kras 16.-19.2.2014

... podivuhodná krajina kousíček od Prahy ...

 

Jen pár desítek kilometrů jihozápadně od Prahy najdeme krajinu s rozmanitou a zároveň divokou přírodou, kterou by zde jen málokdo čekal. Řeka Berounka tu protéká mezi skalami s četnými vápencovými jeskyněmi, z nichž nejznámější a zároveň nejrozsáhlejší jsou veřejnosti přístupné Koněpruské jeskyně. Rostou zde vzácné rostliny (Kobyla, Koda, Kotýz) a jeskyně či staré štoly obývají netopýři. Z hlediska historických památek zde dominuje hrad Karlštejn, ale i Tetín či Svatý Jan pod Skalou. Užijí si i milovníci technických památek (Solvayovy lomy, Chrustenická šachta). V sezóně je oblast kolem Srbska, Bubovických vodopádů, Kačáku a Amerik turisticky velmi intenzivně využívána, ale takhle v únoru, když se jarní prázdniny v Brně nekryjí s těmi pražskými a všechny veřejnosti přístupné památky jsou uzavřené, se zde budeme toulat zřejmě téměř sami :-)

 

Snad se nám podaří vidět především ty části nejnavštěvovanější - tři dny nejsou mnoho, únorové počasí není zrovna ideální pro celodenní pobyt venku a hlavně, tuhle část Čech vůbec neznáme, takže to je jen taková směsice, která se nám podařila poskládat vždy večer předem v útulném a parádně vytopeném pokojíku penzionu U Lva za pomoci tabletu a wi-fi.

 

výlet č. 1 - Bubovické vodopády a Svatý Jan pod Skalou

Začnu netradičně - ráda bych touto cestou poděkovala Víťovi Hotárkovi za tip na nádherné místo a nebýt jej, nikdy by nás nenapadlo strávit pár dnů právě v Českém Krasu. A rozhodně nelitujeme.

 

vyhlídka ze skály Mramor na Svatý Jan pod Skalou
vyhlídka ze skály Mramor na Svatý Jan pod Skalou (únor 2014)

 

 

Srbsko - Kubrychtova bouda - Bubovické vodopády - pod Doutnáčem - Boubová - U Lomu - Solvayovy lomy - Svatojánská skalní stěna - Sv. Jan pod Skalou - Hostim - údolím Kačáku - soutok Kačáku s Berounkou - Srbsko, cca 12,5 km

 

Český kras

 

Vyrážíme ze Srbska po žluté proti proudu Bubovického potoka k Bubovickým vodopádům. Sice jsme z Moravského krasu zvyklí, že se zde potoky občas propadají a posléze zase vyvěrají, ale tohle koryto je po většinu roku kompletně suché a zřejmě bude lepší moc se netěšit - ani na krásu padající vody, ani na krásu zamrzlých vodopádů - za letošní zimy bez sněhu i ledu :-(

 

Bubovický potok
Bubovický potok (únor 2014)

 

Bubovický potok se zde prodírá úzkou soutěskou přes skalní stupně a tvoří travertinové (pěnovcové) kaskády. Pěnovec vzniká v tekoucích sladkovodních vodách v podobě inkrustací na tělech rostlin, např. na mechorostech, opadaných listech či větvičkách obvykle za spolupůsobení živých rostlin, zejména řas. Nejzajímavější útvar z pěnovce se vytváří na nejhořejším převislém stupni v podobě tzv. přelivového nosu, kde rychle narůstající pěnovec vyčnívá nad skalní podklad a tvoří tak převis nad horním jezírkem. Neroste však do nekonečna, neboť se po určité době vlastní vahou utrhne a zřítí do jezírka nebo ho odplaví příval.

 

Bubovické vodopády
Bubovické vodopády
Bubovické vodopády
Bubovické vodopády
Bubovické vodopády (únor 2014)

 

Stezka pokračuje proti proudu potoka a poté se odklání okolo Doutnáče a kříží silnici Srbsko - Bubovice. Červenou měníme za modrou, abychom se vyhnuli ztrátě výšky.

 

Na rozcestí U Lomu, na rozcestí pěti cest, dal postavit v roce 1772 poslední opat Svatojánského kláštera Jan Nepomucký Felix z Ebenholzu kamenný kříž. Ten byl v padesátých letech zdemolován a dochoval se z něj jen rozvalený podstavec. Péčí Svatojánské nadace bylo toto místo v roce 1998 upraveno, vedle originálního dochovaného podstavce byl vztyčen nový kříž.

 

Na rozcestí U Lomu
Na rozcestí U Lomu (únor 2014)

 

Před námi je hornický skanzen Solvayovy lomy resp. lom Paraple a škoda, že není turistická sezóna, protože s vláčkem by to bylo ještě hezčí. Procházka podél trati důlní úzkokolejky s rozchodem 600 mm názorně ukazuje dopravu suroviny ve výklopných vozíčcích tažených dieselovou lokomotivou - jsou zde položeny desítky metrů kolejí a vláček zajíždí i do štol :-)

 

Solvayovy lomy
Solvayovy lomy (únor 2014)

 

A protože jsem se sem vrátila i následující den v podvečer, vybírám raději z těch barevnějších fotografií :-)

 

Solvayovy lomy
Solvayovy lomy
Solvayovy lomy
Solvayovy lomy
Solvayovy lomy
Solvayovy lomy
Solvayovy lomy (únor 2014)

 

K vyhlídce nad Svatým Janem pod Skalou, tedy na tu skálu s velkým S, už je to odsud jen kousek v podstatě po rovině. Jen to počasí, kdyby se tak chtělo trošku polepšit. Studeně fouká a navíc docela dost. Čepice a rukavice přicházejí vhod a železné zábradlí kolem 3 m vysokého dřevěného kříže na vrcholu taky. Přiblížit se okraji vůbec nepřipadá v úvahu :-(

 

Svatojánská skála
Svatojánská skála
Svatojánská skála (únor 2014)

 

Vyrobit tuto fotografii nebylo vůbec jednoduché - stativ byl pro jistotu zatížen batohem :-)

 

Svatojánská skála
Svatojánská skála (únor 2014)

 

Před námi se otevírá nádherná vyhlídka na jih a jihozápad, na údolí Loděnice (potok je známý spíše pod jménem Kačák), areál kláštera s kostelem a kapli Povýšení Sv. Kříže. Stojíme na impozantní vápencové Svatojánské skalní stěně, která se vypíná do výšky 160 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí.

 

Svatojánská skála
Svatojánská skála (únor 2014)

 

I sem jsem se vrátila následující den za fotogeničtějšího počasí :-)

 

Svatojánská skála
Svatojánská skála
Svatojánská skála (únor 2014)

 

Nebyla jsem sama, kdo stál v úžasu nad tou krásou :-)

 

Svatojánská skála
Svatojánská skála
Svatojánská skála
Svatojánská skála (únor 2014)

 

Na táhlém nižším skalním hřbetu míjíme zrekonstruovanou kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Ale mramorové sousoší z roku 1602 sv. Jana a sv. Jana Křtitele si lze prohlédnout jen skrz nevelký otvor ve dveřích.

 

Kaple Povýšení sv. Kříže
Kaple Povýšení sv. Kříže
Kaple Povýšení sv. Kříže
Kaple Povýšení sv. Kříže (únor 2014)

 

Historie Sv. Jana pod Skalou sahá až do 9. století. Tehdy zde v jeskyni pod vysokou skalní stěnou žil poustevník Ivan. Jeskyně je dnes propojena s barokním kostelem Narození sv. Jana Křtitele s náhrobkem sv. Ivana a schránkou se světcovými ostatky uprostřed chrámu. Podzemní prostory s krápníkovou výzdobou nabízejí pohled na balvan s otisky nohou poustevníka Ivana či jeho lože. Místo je bohaté na spodní vody a na boční straně kostela vyvěrá zdejší silný pramen léčivé vody.

 

z jeskyně sv. Ivana
z jeskyně sv. Ivana
z jeskyně sv. Ivana
z jeskyně sv. Ivana
z jeskyně sv. Ivana (únor 2014)
z jeskyně sv. Ivana
u pramene sv. Ivana (únor 2014)

 

Z původní kaple postupně vyrostl benediktinský klášter, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století. Ale císař Josef II. vydává v roce 1782 patent o zrušení všech klášterů, které se nezabývaly užitečnou činností a tak v roce 1785 dochází ke zrušení i svatojánského kláštera. Pak zde nějakou dobu fungovala továrna na zpracování kůží, později lázně či škola a v roce 1948 zde byl zřízen tábor nucených prací, poté věznice a později škola pro příslušníky komunistické státní policie StB a archiv tehdejšího ministerstva vnitra. A dnes? Funguje zde Vyšší odborná škola pedagogická - Svatojánská kolej.

 

z jeskyně sv. Ivana
z jeskyně sv. Ivana
klášterní budovy (únor 2014)

 

Na hřbitově uprostřed obce stojí neogotická kaple sv. Maxmiliána a v budově č.p. 6 jsme se v hotelu Obecná škola zahřáli a výborně najedli.

 

Krásný pohled na tuto neopakovatelnou scenérii skýtá protilehlý vápencový hřbet zvaný Mramor, kam však bohužel nevede žádná značená a pohodlně schůdná cesta. Odtud také většinou pocházejí knižní a prospektové fotografie Svatého Jana pod Skalou a tohle místo si rozhodně nechceme nechat ujít. Prozradím svůj výstup - po červené ze Svatého Jána směrem na Beroun a po cca 400 m výstupu od silnice to nasměrovat směrem doleva. Dokonce jsem nahoře narazila i na staré turistické značení - není to nic nebezpečného, jak by se zezdola mohlo zdát.

 

Obsah této položky vyžaduje Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

vyhlídka ze skály Mramor na Svatý Jan pod Skalou (únor 2014)

 

Pokračujeme přes Hostim a poté podél potoka Kačák až k jeho ústí do Berounky.

 

z Hostimi podél Kačáku
z Hostimi podél Kačáku
z Hostimi podél Kačáku (únor 2014)

 

Odsud už je to zpátky do Srbska jen kousek podél řeky. Někde vlevo nahoře se skrývá v rokli vchod do Barrandovy jeskyně.

 

U Srbska míjeme dva řopíky. V pohraničí jsme si na tyhle betonové pevnůstky už zvykli, ale co dělají tady? Pomáhá internet, Pražská čára (nebo také tzv. vnější obrana Prahy, zkráceně VOP) je označení pro linii opevnění postaveného v druhé polovině 30. let 20. století okolo Prahy od soutoku Labe a Vltavy u Mělníka po Slapy. Hlavním úkolem Pražské čáry bylo zpomalit postup nepřítele na Prahu a neumožnit mu její přímé dělostřelecké bombardování. Od roku 1936 zde bylo postaveno 77 objektů vz. 36 a 753 objektů vz. 37. K dokončení linie zbývalo postavit ještě 24 pevnůstek. Po zabrání Československa nacistickým Německem v roce 1939 bylo rozhodnuto o likvidaci těchto pevnůstek z důvodu eliminace jejich použití v případném vojenském povstání. Objekty byly naplněny trhavinou a odstřeleny. Pevnůstky, které nešlo odstřelit z důvodu jejich blízkosti k důležitým civilním objektům byly znehodnoceny vyplněním jejich interiéru kameny prolitými betonem. Vchod i střílny objektů byly zabetonovány. Z původního celkového počtu 830 pevnůstek, vybudovaných v tomto úseku v letech 1936-38, přečkalo do dnešních dnů již jen 37 "řopíků" a jedna "šestatřicítka".

 

z Hostimi podél Kačáku
i tenhle u Srbska je zabetonovaný (únor 2014)

 

ŘOP počítalo s 1 276 těžkými a s 15 463 lehkými objekty. Do září roku 1938, kdy Československo svůj průmysl podřídilo armádní výrobě, jich bylo postaveno 226 těžkých a okolo 10 000 lehkých objektů. K třem miliardám padlo na vybudování největšího pomníku naší historie - na výstavbu čs. opevnění. Více viz seriál na idnes.cz

 

husy tuluské
je čas na podvečerní koupel (únor 2014)

 

 

 

 

 

výlet č. 1 - ze Srbska přes Bubovické vodopády a Solvayovy lomy do Svatého Jana pod Skalou a kolem Kačáku zpět do Srbska - tato stránka
výlet č. 2 - ze Srbska vlakem do Karlštejna, přes hrad Karlštejn do Mořiny k lomům Velká Amerika, Mexiko a Malá Amerika a kolem Královy studně zpět do Srbska
výlet č. 3 - ze Srbska vlakem do Berouna za medvědy Vojtou, Kubou a Matějem a podél Berounky přes lom Alkazar zpět do Srbska

copyright Alena