Pálava 27.11.2013
letošní první mrazivý den
Pavlovské vrchy jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem a jsou botanickou zahradou jižní Moravy. Bělostné vápencové útesy, které vznikaly na dně dávného moře, se jako ostrovy tyčí nad okolní, jen mírně zvlněnou krajinu. Prostě slovy básníka Petra Bezruče: "Ční nádherně z čisté pláně".
Pálava
Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří. Vinohrady na sluncem ozářených stráních se rozprostírají všude, kam oko dohlédne. "Země spálená sluncem" – takhle obecně zažitý název vysvětluje lidová etymologie.
Nejkrásnější je Pálava na jaře, když kvetou hlaváčky, koniklece a kosatce. I podzim umí čarovat. Každoročně namíchá úžasnou paletu barev odstínů žluté, hnědé a červené... Ale dneska to bude bez barev - listí už opadalo a krajinu zdobí první sněhový poprašek letošní zimy.
Klentnice - Soutěska - Děvín - Dívčí hrady - Soutěska - Klentnice - Sirotčí hrádek - Stolová hora - Klentnice, cca 12 km
býval tu u silnice mezi Klentnicí a Pavlovem křížek
na zemi leží poprašek prvního sněhu a stromy už jsou bez listí
jen tyhle listy nějak nezaregistrovaly, že je konec listopadu :-)
nad Soutěskou
asi nejfotografovanější strom - dub šípák je symbolem Pálavy
A jsem nahoře a přede mnou se otevírají pohledy na Novomlýnské nádrže. Krásně je vidět ta prostřední, Věstonická, kde pod hladinou zmizela vesnice Mušov, a z které je vidět pouze kostel a několik ostrůvků lužních lesů. Na chvíli zkusím nasadit teleobjektiv.
prostřední nádrž
Mušovský kostelík
soutok Jihlavy a Svratky
Horní Věstonice a hráz mezi Mušovskou a Věstonickou nádrží
Vítr od severovýchodu je ledový a hodně nepříjemný, v zastíněných místech se drží sněhový poprašek, ale na sluníčku v závětří je docela dobře. I ploštice se nechaly zlákat :-)
ruměnice pospolná
vlastně jediný dnešní zástupce kytiček - netřesk výběžkatýnádhera kapiček
Na nejvyšším místě, na 549 metrů vysokém Děvíně, stávalo vojenské signální zařízení, v roce 1976 přibyl televizní vysílač - armáda do roku 2004 všechny nevyužívané budovy odstranila a zmizí zřejmě i vysílač.
Vidět je dneska do daleka. Od západu, severu i východu obtéká Pálavu širokým obloukem Dyje, resp. tři mělké vodní nádrže - Mušovská, Věstonická a Novomlýnská. Z bývalého lužního lesa ční nad vodu jen několik stromů. Před sebou mám hráz mezi Věstonickou a Novomlýnskou nádrží, severněji je Pouzdřanská step a v dáli za ní lze rozeznat Brno.
Škoda, že vyhlídkové místo zarůstá. A zrovna na tom nejvyšším místě stojí cedule... Pokud by stromy byly zelené, moc by toho vidět nebylo :-(
vyhlídkové místo
hráz mezi Věstonickou a Novomlýnskou nádrží
Bohatá historie za sebou zanechala zříceniny několika strážních hradů z 13. stol. – Dívčí hrady na severním konci bradla či Sirotčího hrádku na jižním konci. A mezi nimi na skále Martince nepatrné zbytky o něco mladšího Nového hrádku (Neuhaus).
Dívčí hrady, zříceniny gotického hradu, se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze dlouho zůstával královským majetkem. Roku 1645 jej zničili Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj, a od té doby hrad chátral a pustl.
Dívčí hrady
A proč takový název? Před hradem stojí tři skály, které vypadají jako zkamenělé dívky.
Z hradu je fakt nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlov.
Novomlýnské nádrže od zříceniny Dívčí hrady
Téměř po vrstevnici se vracím do Soutěsky - ještě poslední pohled na zříceninu
Novomlýnské nádrže od zříceniny Dívčí hrady
Jabloně osypané žlutými a červenými jablíčky střídá kaštanový háj. Mířím po modré a zelené značce ke skalám na úpatí Obory resp. Kotle (483 m) - k obloze se tu tyčí Martinka, Obří kámen, Trůn či Maturita.
Soutěska
Krásně fotogenické bobule a pohled na skalní bradlo je mi odměnou za výstup na Oboru.
nad Soutěskou
Škoda jen, že skály v okolí Martinky jsou buď ve stínu nebo naopak na přímém slunci. S takovými kontrasty si fotoaparát neuměl poradit a já si přepalů, se kterými si neporadí ani žádný fotoeditor, na místě samém nevšimla :-(
zbytky Nového hrádku
Martinka
věže a věžičky skalního města v okolí Martinky
ještě jednou bobule
zřícenina poutní kaple zasvěcené sv. Antonínu z Padovy, která byla postavena v roce 1652 jako dík za bohatou úrodu vína
boží muka
Slunce už je hodně nízko nad obzorem a krajina se vybarvuje pod měkkým světlem. Když přidám do kroku, mohla bych udělat ještě pár snímků Sirotčího hrádku.
pod Sirotčím hrádkem
Sirotčí hrádek
a jeden autoportrét :-)
Zřícenina hradu, která se nachází nad vsí Klentnice na severním okraji Stolové hory, stojí na dvou rozeklaných vápencových skalách. Mezi nimi se nachází hluboká rokle, přes níž pravděpodobně vedl most.
Výhledy ze Sirotčího hrádku jsou úžasné, ale pohledu na západ brání Stolová hora. Tak ještě kousek ...
Klentnice a vpravo vzadu Mikulov
ze Stolové hory
Sice jsem si propotila triko, ale stálo to za to. Však si v autě pustím topení naplno :-)
pod Sirotčím hrádkem