logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Vatikán, Řím a Florencie
26.-30.10.2013

... za poznáním evropských velkoměst VI. aneb italská klasika ...

 

Poslední říjnový prodloužený víkend má sice být teplý i v našich zeměpisných šířkách, ale v Římě bude počasí určitě ještě příjemnější. Čeká mne italská klasika, pětidenní poznávací autobusový zájezd do Říma a Florencie, což v praxi znamená 1200 km po dálnicích, tj. jednu příšernou noc v autobuse cestou tam, druhou pak cestou zpátky a mezi tím tři dny celodenního šlapání s průvodcem od památky k památce. Ale protože jsem už podobný zájezd absolvovala před čtyřmi roky, v říjnu 2009, zorganizuji si raději program podle svého - takhle si město a jeho atmosféru vychutnám rozhodně mnohem více a s GPSkou se určitě neztratím.

Koloseum

Koloseum

Autobus nás vysazuje ráno u stanice metra Battistini - do centra to takhle bude rozhodně mnohem rychlejší a taky levnější - za vjezd autobusů se platí nemalé částky, zatímco jízdenka do metra stojí 1,5€. Je půl osmé, nejvyšší čas přejet čtyři zastávky a zařadit se do fronty před vstupem do Vatikánských muzeí, kde otevírají v devět :-)

 

část první - Vatikán, srdce a duchovní centrum římsko-katolické církve

Vatikán je suverénní nezávislý stát, jehož území o rozloze 44 ha se skládá ze zděných uzavřených prostor uvnitř Říma. Má asi 750 obyvatel, byl založen roku 1929 na základě Lateránských smluv a vládne zde římský biskup - papež. K vatikánskému městskému státu patří náměstí sv. Petra, bazilika sv. Petra, Apoštolský palác s přilehlými budovami a Vatikánské zahrady. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území, mezi něž patří papežské baziliky (San Giovanni in Laterano, San Paolo fuori le Mura, Santa Maria Maggiore) a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

 

Vatikánská muzea (italsky: Musei Vaticani)

Vatikánská muzea ve Vatikáně jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Celý komplex je postaven na rozloze 55 000 m2 ve více než 10 000 sálech a kaplích stavěných od 13. století v blízkosti baziliky sv. Petra. Základ muzea tvoří sbírka klasických děl, kterou od roku 1503 vystavil papež Julius II. Veřejnosti je dnes přístupno 47 000 m2 expozic na trasách o délce 7 km.

Za plné vstupné 16€ jsou muzea otevřena od pondělí do soboty, ale vždy poslední neděli v měsíci je vstup zdarma. Ale v takovém případě možná ztratíte spoustu času stáním ve frontě :-( My stáli ve frontě 2 hodiny, než jsme se dostali přes rentgen dovnitř :-( Aspoň jsme měli dost času nakoupit od pouličních prodejců pohlednice či šátky :-)

Vatikánská muzea

 

Vatikánská muzea

 

Vatikánská muzea

ve frontě do Vatikánských muzeí

Nejstarším jádrem dnešních Vatikánských muzeí byla sbírka soch papeže Julia II. Podobu veřejně přístupných sbírek, vystavených v budově k tomu účelu určené, mají muzea od doby Klementa XIV. a Pia VI. (Museo Pio-Clementino). Tuto část rozšířil Pius VII., který připojil Museo Chiaramonti a Nové křídlo (Braccio Nuovo). Řehoř XVI. založil r. 1837 Etruské muzeum s nálezy z jižní Etrurie, r. 1839 Egyptské muzeum a r. 1844 Světské muzeum (Museo Profano), v němž shromáždil římské památky. Pius IX. rozšířil sbírky o Křesťanské muzeum (Museo Cristiano) s raně křesťanskými sarkofágy a nápisy. K Vatikánským muzeím patří dále Galérie tapisérií, Galérie map, sál Sobieského, sál Neposkvrněného početí, Raffaelovy síně a lodžie, kaple Mikuláše V. s malbami Fra Angelica, Sixtinská kaple (nazvaná podle svého zakladatele Sixta IV.), pokoje Borgiů, Vatikánská pinakotéka - sbírka obrazů s převážně náboženskými náměty včetně mnoha mistrovských děl od největších umělců v historii italského malířství, misionářské etnologické muzeum a od roku 1973 Muzeum moderního náboženského umění.

 

Mezi neuvěřitelným bohatství Vatikánu je daleko nejdůležitější Sixtinská kaple. Začneme-li však tůru bez výrazných zkratek, začíná se Egyptským muzeem - kořist z výprav římských vojsk do Egypta - uvidíte zde sarkofágy, mumie či staré papyry.

Dvojitá stéla Hatšepsut a Thumotse III., Vatikánská muzea

Dvojitá stéla Hatšepsut a Thutmose III.

 

 Osiris/Antinous provedený v bílém mramoru jako symbol Horního Egypta, Vatikánská muzea

Osiris/Antinous provedený v bílém mramoru jako symbol Horního Egypta
jedna ze soch, které zdobily vilu císaře Hadriána (117-138)

 

Anup či Anubis, Vatikánská muzea

Anup či Anubis
jedná se o staroegyptského boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace; byl znázorňován v podobě psa nebo šakala ležícího na břiše

Další místnost je věnována zvířatům a je plná soch a mosaik z barevného mramoru.

Vatikánská muzea

jeden z exponátů věnovaný zvířatům

Bylo by mnohem lepší, kdyby tady nebylo tak narváno... V polovině 16. století papež Pius V. nechal odstranit sochám penisy, protože to pokládal za nemravné. Proto na většině soch zakrývá přirození fíkový list, resp. mnohým chybí i ten :-)

kopie stropu Pantheonu, Vatikánská muzea

kopie stropu Pantheonu

 

bronzový Héraklés se lví kůží v ruce, 2.stol., Vatikánská muzea

bronzový Hérakles se lví kůží v ruce

V etruském muzeu jsou vystaveny nálezy z jižní Etrurie (dnešní Toskánsko) - sarkofágy, urny, reliéfy či sochy. Ale nejnádhernější je strop!

etruské muzeum, Vatikánská muzea

etruské muzeum

 

etruské muzeum, Vatikánská muzea,

sál vyzdobený freskami z roku 1563 s výjevy ze života Mojžíše a áróna

A pro změnu pohled z okna - Belvederské nádvoří vatikánského paláce projektované včetně celého komplexu Bramantem za papeže Julia II. uprostřed s obrovskou bronzovou děravou koulí od Pomodorra

Vatikánská muzea,

 

Vatikánská muzea,

Belvederské nádvoří vatikánského paláce

A ještě jednou Hérakles - dle řecké mytologie syn Diův a Alkménin, obdařený nadlidskou silou, odvahou i důvtipem - byl vzorem pro hrdinu a muže.

Vatikánská muzea

jeden z Héraklových dvanácti úkolů - přivést krétského divokého býka

V dalších výstavních síních jsou vystaveny tapisérie. Stěny naproti oknům jsou pokryty skvostnými Bruselskými tapiseriemi z 16.stol. navrženými Rafaelem. Na stěně s okny jsou tapiserie popisující život papeže Urbana VIII. Byly utkány v dílnách, které Barberiniové zřídili v Římě v 17.stol. speciálně pro tento účel.

Vatikánská muzea

část jedné z tapisérií

Pozoruhodná je galerie map - historie a zeměpis viděný očima dávných generací. 40 fresek namaloval mnich Ignazio Danti v 16. století na zdi v chodbě dlouhé 120 metrů a taky zde je úžasný strop.

galerie map, Vatikánská muzea

 

galerie map, Vatikánská muzea

 

galerie map, Vatikánská muzea

galerie map

Raffaelovy síně jsou komplexem čtyř síní zrekonstruovaných papežem Juliem II. v roce 1508. Síň požáru, síň segnatury, Heliodorova síň a Konstantinova síň je zdobena freskami s křesťanskými výjevy Raffaela Santiniho a jeho žáků.

Konstantinův křest, Baptism of Constantine

Konstantinův křest, výřez
obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim
Konstantin proslul jako první křesťanský římský císař a jeho vláda proto představovala zásadní zvrat v dějinách církve

A konečně Sixtinská kaple, největší lákadlo... A samozřejmě největší tlačenice... A do toho neustále se opakující příkazy v několika jazycích "No foto! Silence!" Není to ono... Vlastně si tu krásu člověk více užije přes virtuální prohlídku :-(

 

Sixtinská kaple je známa díky své architektuře, která připomíná Šalamounův chrám ze Starého zákona, ale především díky své výzdobě od největších renesančních umělců. Ale jen ta následující fotografie je moje, vícekrát cvaknout jsem už neměla odvahu :-(

Sixtinská kaple, Vatikánská muzea

Sixtinská kaple

Italský architekt, sochař, malíř a básník Michelangelo Buonarroti se narodil 6. března 1475 v městě Caprese a zemřel 18. února 1564 v Římě. Námětem fresky na stropě vytvořené mezi roky 1508 až 1512 na ploše téměř 4000 m2 byla Genesis (Stvoření), první kniha Bible - vývoj lidstva před příchodem Krista, velkolepá epopej biblických příběhů od oddělení světla od temnot, stvoření světa a člověka přes první hřích a vyhnání z ráje, potopu až k opilství Noemovo. Těchto 9 hlavních scén je doplněno malbami vyobrazujících Proroky, Sibyly a Amorky. Malbu provedl Michelangelo úplně sám za obtížných podmínek - ležel v polotmě na zádech.

Sixtinská kaple, Vatikánská muzea

Sixtinská kaple

Zřejmě nejslavnějším je obraz Stvoření Adama. Bůh je zobrazen jako starý vousatý muž zahalený do pláště. Svoji levou rukou objímá ženskou postavu, kterou je zřejmě Eva, dosud nestvořena a čekající v nebi na obdaření pozemskou podobou. Pravá ruka Boha směřuje k Adamovi, aby mu vnukla život. Obdobný postoj Boha a Adama odkazuje na verš z Bible - Bůh stvořil člověka k obrazu Svému.

Stvoření Adama, Sixtinská kaple, Vatikánská muzea

Sixtinská kaple, Stvoření Adama

Cca o 20 let později byl Michelangelo zavolán znovu, aby rozšířil výzdobu kaple o malbu posledního soudu na stěně nad oltářem. Fresku maloval 6 let (1536-1541) a Michelangelo nenechává nikoho na pochybách, že jeho Bůh je především trestající. V horní části dominuje postava Krista, jediná zalita slunečním světlem. Gestem zatracení se spasitel odvrací od většiny lidstva a Panna Maria, jež se zpravidla přimlouvá za hříšníky, jen bázlivě pozoruje, co se vlastně děje. Pohyb Kristovy pravice jako by roztáčel obrovský vír, do něhož jsou společně vrženi spasení i zatracení, andělé i ďáblové. Na levé straně obrazu probouzí sedm andělů svým troubením nebožtíky. Mrtví vstávají z hrobů a stoupají k nebi – někteří s velkým úsilím, jiní s pomocí druhých, někteří sami.

Poslední soud, Sixtinská kaple, Vatikánská muzea

Sixtinská kaple, Poslední soud

U nohou Panny Marie jsou dva svatí patroni Říma, svatý Vavřinec s rožněm a svatý Bartoloměj se staženou lidskou kůží, jejíž hlava je považována za Michelangelův autoportrét.

Poslední soud, Sixtinská kaple, Vatikánská muzea

Sixtinská kaple, Poslední soud

Inspiraci nalezl v Matoušově evangeliu: A hned po soužení těch dnů slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati z nebe a moci nebeské budou se pohybovati. Tehdážť se ukáže znamení Syna člověka na nebi a tehdyť budou kvíliti všecka pokolení země a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slávou velikou; kterýž pošle anjely své s hlasem velikým trouby, i shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů a od končin nebes až do končin jejich (Matouš 24, 29-31).

 

Jeho poselství o konci všech věků říká, že svět opustíme bez jakéhokoliv majetku a před tvář soudce předstoupíme zcela nazí.

 

Ale nebylo to jednoduché. Kritikům vadilo, že Ježíš nemá vousy a že je málo vyvýšen nad ostatní postavy. Ještě víc ale iritovala nahá těla s obnaženými klíny, ale krása Posledního soudu byla i pro římské kleriky nezpochybnitelná - nechali proto pouze "zahalit" některé akty domalovanou rouškou. Michelangelo byl v Sixtinské kapli cenzurován po dlouhých 430 let. Když v roce 1994 byla na fresce odstraněna většina těchto dodatků, prohlásil polský papež Jan Pavel II., že Michelangelův Poslední soud je „svatostánkem teologie lidského těla". Zároveň se při restaurování ukázalo, jakou intenzitou zářily původní barvy a tak freska opět září živými barvami.

 

Přede mnou jsou ještě další výstavní síně a dlouhé chodby s nádhernými stropy. Ale za jeden půlden není šance toho více vstřebat... Je nejvyšší čas vyrazit směrem na Svatopetrské náměstí.

Vatikánská muzea

 

Vatikánská muzea

 

Vatikánská muzea

Vatikánská muzea

 

Náměstí sv. Petra (Piazza di S. Pietro)

Přístup k Vatikánu po Via delle Conciliazione (Třída usmíření - otevřena v r. 1950) ústí na náměstí sv. Petra, které geniálně navrhl a postavil G. L. Bernini v l. 1656 - 1667. Náměstí je 340 m dlouhé a 240 m široké a skládá se ze dvou prostranství - většího elipsovitého a menšího lichoběžníkového. Na užších stranách elipsy jsou 17 m široké kolonády se 4 řadami dórských sloupů (celkem 284 sloupů 15 m vysokých). Na horní římse kolonády jsou sochy světců, po každé straně je jich 70. Vévodí jim socha Ježíše Krista nad středem barokní fasády baziliky sv. Petra. Před vnějším schodištěm do baziliky jsou umístěny dvě velké sochy sv. Petra (vlevo) a sv. Pavla (vpravo). Uprostřed náměstí se nachází 41 metrů vysoký egyptský obelisk.

 

Předchozí odstavec je text překopírovaný z průvodce, ale ve skutečnosti to vypadá, že si nic z toho dneska neprohlédnu. Všude samé zábrany, všude policisté a především všude spousty lidí. Zrovna dnes dopoledne se na náměstí sv. Petra sešlo asi 150 tisíc lidí, aby se účastnili mše svaté, kterou na závěr mezinárodního setkání rodin ze 75 zemí světa sloužil Petrův nástupce, papež František. A zrovna v době, kdy jsem na náměstí došla já, zástupem projížděl na závěr v otevřeném voze. Ale na druhou stranu - kdo může říci, že viděl papeže na pár metrů na vlastní oči :-)

Náměstí sv. Petra

 

Náměstí sv. Petra

 

Náměstí sv. Petra

 

Náměstí sv. Petra

Náměstí sv. Petra

Nebylo jasné, jak dlouho bude trvat, než baziliku zase otevřou pro turisty, takže plánované návštěvy kopule a interiéru baziliky jsem se rozhodla pro dnešek vzdát. Možná se sem dostanu zítra... Ale nevyšlo mi to, proto následující fotografie vybírám z našeho archivu - pořídila jsem je při své návštěvě Říma a Vatikánu v říjnu 2009.

 

Bazilika sv. Petra (Basilica S. Pietro)

Bazilika sv. Petra je největší církevní stavbou křesťanského světa (délka 211,8 m, šířka 137,5 m, výška 132,5 m, plocha 15 160 m2). Původní bazilika byla postavena na žádost papeže Silvestra I. Konstantinem Velikým po r. 320 nad hrobem sv. Petra. Ústředním bodem baziliky je papežský oltář, který se nachází nad hrobem sv. Petra. Nad ním se tyčí 29 metrů vysoký bronzový Berniniho baldachýn z r. 1633.

Bazilika sv. Petra

Bazilika sv. Petra, pohled z kopule (říjen 2009)

 

Bazilika sv. Petra

 

Bazilika sv. Petra

 

Bazilika sv. Petra

Bazilika sv. Petra, bronzový Berniniho baldachýn (říjen 2009)

Z nepřeberného množství oltářů, soch, obrazů a náhrobků je nejznámější Michelangelova Pieta z r. 1500, kterou najdeme hned v první kapli pravé lodi.

Bazilika sv. Petra, Michelangelova Pieta

Bazilika sv. Petra, Michelangelova Pieta (říjen 2009)

Papežovu tělesnou stráž tvoří švýcarská garda, která vykonává strážní službu - jejich uniformy navrhl Michelangelo.

Bazilika sv. Petra

 

Bazilika sv. Petra

Bazilika sv. Petra (říjen 2009)

Vydávám se pěšky směrem k Andělskému hradu - opouštím Vatikán, nejmenší stát světa.

 

část první - Vatikán - tato stránka
část druhá - Řím
část třetí - Florencie

copyright Alena