Západní Tatry 27.9.-1.10.2013

dny se krátí a slunce ztrácí sílu hřát

 

Výlet třetí - Sivý vrch

Dneska nebudu muset na začátek dne škrabkou čistit od námrazy všechna skla v autě, protože vyrazím přímo ze Zuberce. Jen se nejprve zastavím v obchodě pro nějaké ty šátečky k snídani :-) Čaj mám v termosce, žádnou chatu dneska nepotkám.

 

Sivý vrch je řazen mezi nejkrásnější vrcholy Slovenska a po dnešku musím dodat, že se do skupiny zahrnující vrcholy jako Kľak, Kráľova hoľa, Kriváň, Lomnický štít, Ostrý Roháč, Veľký Kriváň, Velký Choč, Veľký Rozsutec a Vysoká právem patří.

Radove skaly a Sivý vrch

Radove skaly a Sivý vrch

S výškou 1805 m není v měřítcích Západních Tater nijak vysokým vrcholem, ale stejně to není až taková legrace vyšlapat až nahoru.

 

Zuberec (760 m) - Biela skala, hájenka (940 m) - Biela skala (1316 m) - Radové skaly (1557 m) - Sivý vrch (1805 m) - sedlo Pálenica (1573 m) - Zuberec (760 m) - cca 7 hod - mapa na www.cykloserver.cz

Roháče

První část trasy je nejméně záživná - musím se dostat k do sedla k hájence Biela skala. Autobus nejezdí zrovna často, takže po silnici spojující Zuberec a Liptovský Mikuláš vyrážím po svých. Mám před sebou cca 4 km, ale nakonec se část vezu - jeden z řidičů mi bez toho, že bych se snažila o autostop, zastavil a nahoru mne svezl. S klasickou otázkou :-) Sama? A nebojíte se medvědů?

 

Nebojím. Medvědi na Slovensku nejsou lidožrouti, v tom souhlasím s Otakarem Brandosem, který píše úžasné články na www.treking.cz

ze Zuberce k horárni pod Bielou skalou ze Zuberce k horárni pod Bielou skalou

ze Zuberce k horárni pod Bielou skalou

Cesta mne vede do lesa docela příkře kolem tabulky s omluvou, že zde probíhá kalamitní těžba kvůli kůrovci. Ale ač je cesta lesními mechanismy docela poničena, nebrodím se po kotníky blátem a docela to jde. Jen kdyby to nebylo tak příkré... Ale je, ba dokonce od přístřešku poblíž pramene vody ještě strmější...

 

Celá trasa je lemovaná cedulkami s výškovými kótami po 100 metrech, což na mne zpočátku působilo celkem depresívně - od hájovny je to k vrcholu převýšení cca 800 m :-(

pod Bielou skalou

pod Bielou skalou

Po nekonečných serpentinách v pásmu smrkových lesů se konečně dostávám do pásma kosodřeviny. Na kótě Biela skala (1316 m) se charakter cesty mění. Z jednoho z vrcholků, na který odbočuje vyšlapaná neoznačená pěšina, se otevírá parádní výhled směrem na Chočské vrchy a Malou Fatru.

Biela skala Biela skala Biela skala

Biela skala

Ale přede mnou je ještě spousta stoupání převážně skalnatým terénem se spoustou vyhlídkových míst.

nad Bielou skalou nad Bielou skalou nad Bielou skalou nad Bielou skalou

nad Bielou skalou

Mohutná vápencová bradla se jmenují Radové skaly a svou četností a výskytem převažují nad porosty kleče a vytváří místy kompaktní skalnatý hřeben - na dvou místech jsou k dispozici dokonce řetězy a skalní město v sobě dokonce ukrývá i 88 metrů hluboký otvor puklinové propasti.

Radove skaly Radove skaly Radove skaly Radove skaly

Radove skaly

Konečně vrchol. Chvíli to vypadá, že dopadnu podobně jako včera a předevčírem, že vše kolem zmizí v šedi oblaku, ale byla to naštěstí jen chvilka. Ale zase jsem si mohla hrát chvilku na anděla :-) Gloriola, slabé soustředné barevné prstence kolem mého stínu vrženého do vrstvy oblačnosti vzniklé zpětným ohybem světelných paprsků, byla fakt zážitek.

Sivý vrch Sivý vrch

Sivý vrch

Jako na dlani mám před sebou ze Sivého vrchu včera prošlou část hlavního hřebene Roháčů - oblé hřbety Brestové a Salatína, prudké srázy Skriniarek, nerozlučnou dvojici Pachoľy a Baníkova, které mezi sebou svírají strmý žlab Parichvostu. A přímo pod sebou Bobroveckou dolinu a Bobrovecké plesa.

Sivý vrch

Sivý vrch

Směrem na jih jsou to vrcholy Ostrá a Bábky, na severozápadě Osobitá a v pozadí Babia hora (1729 m).

Sivý vrch

Ostrá a Bábky, v pozadí Nízké Tatry

Výrazný je hřeben Malé Fatry s typicky skalnatými vrcholy Veľkého a Maľého Rozsutce, řada izolovaných vrcholů Chočských vrchů s nepřehlédnutelným Veľkým Chočem (1607 m) a hladina Liptovské Mary a za ní hradba Nízkých Tater. Ale dopoledne z Biele skaly byla viditelnost rozhodně lepší, škoda.

Sivý vrch

Sivý vrch

Všude kolem se rozprostírá ticho. Skutečné ticho hor. Balzám pro duši a snad mi jej budou později připomínat fotografie. A pokud mohu radit - nejkrásněji je zde na vrcholu jara, což je v této nadmořské výšce koncem června. Neobyčejná pestrost květů je dána specifickým geologickým podložím a pestrostí reliéfu.

Sivý vrch

Sivý vrch

Všude okolo bíle září vápencová bradla. Je příjemné, že se nemusím vracet stejnou trasou, ale že mohu pokračovat po okruhu do sedla Pálenica.

sestup do sedla Pálenica

sestup do sedla Pálenica

Sestup směrem na sedlo Pálenica je řádně prudký a cesta klečí řádně rozbahněná, protože to, co v noci i nad ránem zmrzlo, to teď sluníčko rozpustilo. V jednom místě vyplaším zmiji vyhřívající se na kamenech a tak si dávám opravdu pozor, kam šlapu.

sestup do sedla Pálenica

sestup do sedla Pálenica

Začátek sestupové trasy ze sedla do Zuberce je poničený vodou, i cedulka upozorňuje, že chodník byl poničen při povodni, ale v lese už je to v pohodě. Ani jsem vlastně nečekala, že tolik nadmořské výšky ztratím tak naprosto pohodově.

pod sedlem Pálenica

pod sedlem Pálenica

Na devíti z deseti rodinných domů v Zuberci visí cedule penzion nebo ubytování v soukromí. Nedovedu si představit, jak to tady musí vypadat v plné sezóně, ať už letní nebo zimní a vyhovovalo mi, že jsem dnes za celý den potkala pouhopouhé čtyři človíčky.

kousek před Zubercem

kousek před Zubercem

 

výlet č. 1 - ze sedla Zábrať do Smutného sedla - Rákoň, Volovec, Ostrý Roháč a Plačlivé

výlet č. 2 - přes Salatín do Smutného sedla - Brestová, Salatín, Spálená, Baníkov, Hrubá kopa, Tri kopy

výlet č. 3 - Sivý vrch , tato stránka

výlet č. 4 - Muzeum oravskej dediny a Juráňova dolina