logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Velká Deštná, Šerlich a Vrchmezí - 23.3.2013

... dobytí severního pólu ...

 

S pohledem na kalendář se člověku nechce ani věřit předpovědi počasí na víkend.

 

Skoro jasno až polojasno, postupně až oblačno. Nejnižší teploty -4 až -8 °C. Nejvyšší odpolední teploty -1 až +2 °C, , v 1000 m na horách kolem -10 °C. Čerstvý severovýchodní až východní vítr 4 až 8 m/s.

 

Před rokem jsem fotila sněženky, bledule, koniklece, hlaváčky a rozkvést se chystaly i hustopečské mandloně. Co se dá dělat, opět balím čepici, rukavice a zelené SKIVO :-)

 

hřeben Orlických hor - ze sedla pod Jelenkou na Velkou Deštnou
ze sedla pod Jelenkou na Velkou Deštnou (březen 2013)

 

Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká. Nejvyšší vrchol je pojmenován Velká Deštná (1115 m) a tisícových vrcholů je v tomto pohoří dohromady 15.

 

Orlické hory jsou zásluhou tzv. bunkrovek, silniček pro cyklistické či běžkařské výpravy naprosto ideální - na běžkách jsem několikrát vyrážela z Říček (březen 2006, leden 2009, leden 2010), které jsou z Brna o kousek blíž než Deštné, ale z Deštného se dá udělat pro kochající se výletníky krásnou zimní přírodou naprosto pohodový celodenní okruh.

 

Deštné, SKI areál - Studený vrch - Luisino Údolí - pod Jelenkou - Velká Deštná - Šerlich, sedlo - Masarykova chata Na Šerlichu - Bukačka - Polomské sedlo - Polomský kopec - Vrchmezí/Orlica - Polomský kopec - Polomské sedlo - Pod Sedloňovským vrchem - Sedloňov, Černý kříž - Deštné, SKI areál, cca 26 km

 

Orlické hory - Deštné

 

Úspěšnost předpovědi počasí na 1 den dopředu se blíží 95%, takže na parkovišti u sedačkové lanovky v Deštném po 150 ujetých kilometrech žádné příjemné překvápko, teploměr ukazuje -9°C a vítr podle toho, jak vlají reklamní vlajky, je opravdu pořádně čerstvý.

 

Výjezd sedačkovou lanovkou pro běžkaře stojí pouhých 35 Kč, což bylo docela příjemné překvapení a rozhodně to bylo mnohem příjemnější než šlapat po svých - za 6 minut se vyvezete z výšky 666 m na Studený vrch do výšky 874 m. Na dvousedačkovou lanovku relativně vysokou přepravní kapacitu zajišťuje rozběhový pás, který umožňuje bezpečné a bezproblémové nastupování lyžařů. To jsem opsala z prospektu, mně to až tak bezproblémové nepřišlo :-( No všechno je jednou poprvé...

 

SKI areál Deštné v Orlických horách
SKI areál Deštné v Orlických horách (březen 2013)

 

Nahoře se lze pokochat výhledy, ale dnes je nejdůležitější zapnout zipy až nahoru a pořádně přitáhnout kapuci - na otevřených plochách to žádná legrace při téhle teplotě a větru nebude. Pak už jen stačí napojit se do stopy a skoro po rovince vyrazit do osady Luisino Údolí.

 

na Studeném vrchu
na Studeném vrchu
na Studeném vrchu (březen 2013)

 

Horská víska Luisino Údolí byla původně dřevorubeckou osadou, ale dnes chalupy slouží samozřejmě především rekreaci. Za svůj název vděčí tehdejšímu vlastníku solnického panství Antonínu Slivkovi, rytíři ze Slivic, který osadu pojmenoval po své matce.

 

Luisino Údolí
Luisino Údolí
Luisino Údolí
Luisino Údolí (březen 2013)

 

Na Velkou Deštnou není daleko - zdolat ji lze buď nejkratší cestou po zelené značce nebo oklikou po mírněji stoupající vyfrézované stopě kolem sousedních vrchů Maruša a Jelenka. Volím okliku a pokračuji mírně vzhůru po asfaltové cestě k lovecké chatě a poté stoupáním o něco náročnějším na hřeben na rozcestí pod Jelenkou. Tady se připojím na hlavní hřebenovou trasu Orlických hor - červeně značenou Jiráskovu cestu.

 

hřeben Orlických hor - sedlo pod Jelenkou
hřeben Orlických hor - sedlo pod Jelenkou
sedlo pod Jelenkou (březen 2013)

 

Jiráskova cesta začíná v Broumově a přes Hronov a Náchod vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Z Nového Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich, poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou Orlici na Zemské bráně, Tichou Orlici v Mladkově, odkud přes Suchý vrch a dále pak přes Jablonné n. Orl. míří do Litomyšle (celkem cca 170 km). Cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor, byla vyznačena roku 1921.

 

Až dosud se zdálo, že stopy budou liduprázdné, ale zde se ukazuje, že podobných bláznů vyrazilo v tomto naprosto nejarním počasí spousta. Ale zřejmě bych nepoznala v protisměru ani vlastního bratra - všichni mají čepice naražené hluboko do čela a přetažené kapuce a mnozí šátky či šály přes pusu.

 

hřeben Orlických hor - ze sedla pod Jelenkou na Velkou Deštnou
hřeben Orlických hor - ze sedla pod Jelenkou na Velkou Deštnou
ze sedla pod Jelenkou na Velkou Deštnou (březen 2013)

 

Velká Deštná (1115 m) tvoří výrazný plochý hřbet a je nejvyšší horou Orlických hor. Po dřevěné vyhlídkové věži ve tvaru posedu, na kterou jsem naposledy šplhala v lednu 2010, tu nezůstalo nic. Škoda, ale životnost takových staveb při povětrnostních podmínkách na Velké Deštné se odhaduje tak na sedm až deset let - ten první posed zde stál v letech 1992-2003, ten druhý 2003-září 2010. Ale první zmínky o dřevěné věži pocházejí z roku 1895 a pravidelně byla obnovována až do konce 70. let 20. století. Možná zase zde bude někdy rozhledna stát - pokud se vyřeší ke vzájemné spokojenosti jednání s majitelem pozemku Janem Kolowratem Krakovským. Ten zde nechce žádné kabely ani železné konstrukce pro vysílače a já s ním plně souhlasím. Velká Deštná poskytuje za příznivých povětrnostních podmínek jeden z nejhezčích kruhových rozhledů u nás - tohle místo by si klasickou rozhlednu určitě zasloužilo a mobilových stožárů hyzdí naši krajinu dost a dost.

 

hřeben Orlických hor - na Velké Deštné
na Velké Deštné (březen 2013)

 

Plochý terén na samotné vrcholové kótě nerušenému kruhovému rozhledu brání, ač je vrchol porostlý jen nízkými smrčky, ale stačí popojít kousek po zelené směrem k Luisinu Údolí, kde se výhled aspoň částečně převážně jihozápadním směrem otevírá směrem k rozsáhlým sníženinám České tabule, na zdánlivě nekonečné roviny.

 

Ale ten ledový fučák tu má volné pole působnosti... Je to tak trochu jak dobývání severního pólu :-) Ještěže svítí sluníčko a kvalita sněhu nemá chybu - takový ideální povrch jsem zažila za celou letošní sezónu jen jednou, na hřebeni Hrubého Jeseníku v lednu.

 

hřeben Orlických hor - na Velké Deštné
hřeben Orlických hor - na Velké Deštné
hřeben Orlických hor - na Velké Deštné
na Velké Deštné (březen 2013)

 

Pod nevýrazným sedlem u rozcestí turistických tras stojí přístřešek Horské služby a uvnitř je samozřejmě plno. Jak se jen tenhle čaj jmenoval? Pamatuji si jeho chuť z dětství - Expreso tea, nápojový koncentrát s rumovou příchutí.

 

Tak ještě poslední pohled směrem na východ na pásmo Bystřických hor a do údolí Kladské Nisy blokovaný šedivými mračny, takže nedokážu odhadnout, zda-li je vidět masiv Králického Sněžníku, a červeně značená cesta pokračuje pozvolnými a v závěru trochu rychlejšími sjezdy k parkovišti do Šerlišského sedla.

 

hřeben Orlických hor - na Velké Deštné
hřeben Orlických hor - úbočím Malé Deštné
pod Velkou Deštnou (březen 2013)

 

Parkoviště je kompletně plné, zřejmě bude prozíravější dát něco k obědu v chatě Hájenka. Teplá sekaná vůbec nebyla špatná a posezení za oknem, do kterého se naplno opírá sluníčko, moc příjemné - ani se nechce věřit, že teplota se stále drží na údaji -10°C a pořád hodně fouká.

 

Bezesporu nejnavštěvovanějším místem na hřebenu Orlických hor je Šerlich, nevýrazný vrch (1027 m) s horskou hřebenovou loukou. Nejznámější turistická chata Orlických hor - Masarykova chata "Na Šerlichu" s restaurací a možností ubytování byla postavena v letech 1924-25 Klubem českých turistů a slavnostně otevřena byla za účasti Aloise Jiráska.

 

hřeben Orlických hor - Masarykova chata Na Šerlichu
hřeben Orlických hor - Masarykova chata Na Šerlichu
Šerlich - Masarykova chata (březen 2013)

 

Busta Tomáše Masaryka u chaty nikdy dlouho nevydržela - odhalena byla v roce 1935, ale zmizela během války i později v padesátých letech a po jejím návratu v roce 1968 znovu. Čtvrtý usazení busty je datováno rokem 1990 a obdobnou historii má samozřejmě i pojmenování chaty.

 

hřeben Orlických hor - Masarykova chata Na Šerlichu
Šerlich - Masarykova chata (březen 2013)

 

Cesta vede podél česko-polské hranice a lyžařský areál Zieleniec na severních úbočích Šerlichu je rozsáhlý, ale nikde se mi nepodařilo objevit mapku běžkařských tras po polské straně hranice. Měla by tudy vést Steinmanova cesta, ve starých průvodcích z 1. republiky se popisuje jako cesta po pruské straně s nádhernými výhledy do Pruska, ale ta byla od roku 1939 pro našince samozřejmě nepoužitelná.

 

hřeben Orlických hor - Zieleniec na polské straně
hřeben Orlických hor - Zieleniec na polské straně
lyžařský areál Zieleniec na polské straně (březen 2013)

 

NPR Bukačka, zakrnělý bukový prales, je krásný i v zimě, ale zjara a v létě to tady bývá určitě hezčí - pro svou druhovou pestrost bývá toto místo nazýváno "botanickou zahradou Orlických hor".

 

hřeben Orlických hor - v NPR Bukačka
v NPR Bukačka (březen 2013)

 

I na Polomském kopci (1050 m) bývala od třicátých do padesátých let dřevěná rozhledna, tzv. Valinova vyhlídka (Dr. Valina vedl stavby silnic v hřebenových partiích Orlických hor ve třicátých letech), ale dnes se částečný výhled nabízí jen zásluhou lesního průseku a výhledu vévodí hřeben Krkonoš.

 

hřeben Orlických hor - Polomský kopec
výhledy z Polomského kopce (březen 2013)

 

Vrcholové partie Orlických hor jsou na rozhledny poměrně chudé. Snad pro svoji oblost a nepřítomnost výraznějších vrcholů, snad i proto, že byly pro turistiku objeveny relativně pozdě. Rozhodně nevynechejte při svých toulkách tímto krajem Dobrošov a Jiráskovu chatu, rozhlednu Annu na Anenském vrchu, Rozálku u Žamberka či Suchý vrch s Kramářovou chatou.

 

Ještě krátká odbočka k prameništi Bělé a zbývá zdolat poslední stoupání na vrchol Vrchmezí.

 

hřeben Orlických hor - k prameništi Bělé
hřeben Orlických hor - k prameništi Bělé
hřeben Orlických hor - k prameništi Bělé
k prameništi Bělé (březen 2013)

 

Vrchmezí, polsky Orlica, německy Hohe Mense (1084 m) je nejsevernější tisícovkou Orlických hor a po Velké (1115 m) a Malé (1090 m) Deštné a Koruně (1101 m) je čtvrtou nejvyšší horou pohoří. Nebýval to takový konec světa jako dnes, bývalo to atraktivní místo a mezi lety 1883-1946 zde stávala na německé straně (dnes polské) první hřebenová turistická chata v Orlických horách s vyhlídkovou věží.

 

V místech, kde se červená lomí k Olešnici, je třeba na vlastní vrchol vystoupat od turistického přístřešku odbočkou značenou jako vrcholovka přímo k památníku - pylonu ve tvaru trojhranu z leštěného kamene se jmény tří osobností, které kdysi na vrcholek vystoupily. Císař Josef II. (1779), americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených států amerických John Quincy Adams (1800) a slavný polský hudební skladatel Fryderyk Chopin (1826). Památník tu stojí od září 2012 a dovolím si citovat slova pátera Františka Hofmana při jeho slavnostním odhalování, protože s nimi je význam tohoto památníku snáze uchopitelný:

 

"...Je dobré, abychom nezapomínali na minulost, je dobré, abychom nezapomínali na velké lidí, kteří prošli našimi místy. Oni byli velcí, protože něco dokázali, a nás by to mělo motivovat k tomu, abychom prostě dokázali každý na tom svém místě udělat maximum i pro další generace, aby po nás zůstalo něco dobrého, něco pozitivního... "

 

hřeben Orlických hor - Vrchmezí
hřeben Orlických hor - Vrchmezí
hřeben Orlických hor - Vrchmezí
z Vrchmezí po česko-polské hranici (březen 2013)

 

Z vrcholu výhledy nejsou, ale jen pár metrů od červené značky je velmi pěkný výhled na severozápad na Krkonoše, a pokud se vám počasí vydaří, Sněžku (1602 m), naši nejvyšší horu ve tvaru pyramidy určitě nepřehlédnete.

 

hřeben Orlických hor - Vrchmezí
hřeben Orlických hor - Vrchmezí
pohledy z Vrchmezí (březen 2013)

 

Je čas se vrátit. Od Vrchmezí k Deštnému odděluje údolí horního toku Bělé od hlavního hřebene rozsocha Sedloňovského vrchu (1050 m). Tak jako všude v Orlických horách i zde lze nalézt pozůstatky prvorepublikového předválečného pohraničního opevnění - soustavy bunkrů, jejichž cílem bylo chránit zemi před vpádem hitlerovského Německa ve stylu Maginotovy linie. Ve druhé polovině 30. let 20. století ožily horské hřebeny nebývalým stavebním ruchem, ale Mnichovská dohoda 30. září 1939 zastihla čs.opevnění v největším tempu výstavby a okamžité přerušení prací znamenalo pro firmy obrovské materiální ztráty. A právě zde pod Sedloňovským vrchem vede běžkařská trasa přímo mezi řopíky po bunkrovce.

 

Webů na téma československého opevnění je spousta - mne zaujal zásluhou nádherných fotografií web Romana Kubečky.

 

hřeben Orlických hor - pod Sedloňovským vrchem
hřeben Orlických hor - pod Sedloňovským vrchem
pod Sedloňovským vrchem (březen 2013)

 

Krátká zastávka v místě rozcestníku zvaný "Sedloňov, Černý kříž" probouzí zvědavost - kde je ten kříž??

 

Je nutno popojet kousek po modré směrem na Šerlišský mlýn (cca 50 metrů) a ocitnete se před zhruba 5 metrů vysokým masivním načerno natřeným dřevěným křížem. Upomíná na významného příslušníka rodu Colloredo-Mansfeldů, dlouholetých vlastníků Opočenského panství - hraběte Jeronýma Mansfelda (1842-1881). Ve zdejších drsných klimatických podmínkách přichází kříž snadno k úhoně - ten kříž, který tu nyní najdeme, je již několikátý v řadě. Ale jeho historie se zřejmě začala psát mnohem dříve, vedla tudy cesta přes hřeben Orlických hor a zde se dělila na směr do Zielence (tehdy Grünwaldu) a druhá větev pak pokračovala přes Šerlišský mlýn a Šerlich do Trčkova a k takovému místu se vždycky hodí nějaký kříž, socha či kaplička, prostě místo ke krátkému odpočinku, modlitbě či k prosbě za zdárné dokončení cesty.

 

hřeben Orlických hor - Černý kříž pod Sedloňovským vrchem
hřeben Orlických hor - pod Sedloňovským vrchem
Černý kříž pod Sedloňovským vrchem (březen 2013)

 

Z vyhlídkového altánu zpod Kamenného vrchu je vidět celé Podorlicko jako na dlani, ale přímo proti sluníčku, takže fotografie se moc nevydařily. Ale převýšení je stále ještě slušné a tento sjezd právem patří v Orlických horách k těm nejhezčím.

 

hřeben Orlických hor - pod Kamenným vrchem
hřeben Orlických hor - pod Kamenným vrchem
pod Kamenným vrchem (březen 2013)

 

Až po výjezd z lesa na louky nad Deštným to bylo v pohodě, ale na loukách, jakmile se silný vítr opřel člověku do zad, legrace končila. Účinnost plužení po hladké ploše mizivá, ovladatelnost lyží v pluhu mizivá, dlouhatánský mírný sjezd a vítr v zádech - brr, opravdu jsem měla strach.

 

hřeben Orlických hor - Deštné
hřeben Orlických hor - Deštné
Deštné (březen 2013)

 

 

Lituji jen jediné věci - nechala jsem zrcadlovku doma v teple a vzala sebou jen kompakt do kapsy. Ale na kvalitě fotografií je to znát :-(

 

Více informací:

www.orlickehory.net

Orlické hory: na běžkách od bunkru k bunkru - článek na iDNES ze seriálu Nejkrásnější zimní trasy našich hor

mapka upravovaných tras

 

 

 

 

 

 

 

 

copyright Alena