logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...


 

 

Vídeň - 2.12.2012

... za kouzlem adventně vyzdobené Vídně ...

Je pátek, předpověď počasí na víkend nic moc, takže o víkendu bych mohla doma dohánět resty. Tak s touhle myšlenkou odcházím z práce, a protože pohyb je zdravý, beru to ne přímo k šalině, ale pěšky přes Zelňák a Svoboďák, kde se chystají vánoční trhy. Jak ten čas letí, vždyť pozítří je první adventní neděle... A když už jsem ve městě, možná bych mohla nakouknout do Čebusu, jestli nenabízejí něco zajímavého, protože jejich webové stránky jsou neskutečně nepřehledné...

 

Ale tím prvním, co mi padlo v Čebusu první do oka, byl zájezd do Vídně. V sobotu za 395Kč, v neděli za pouhých 295 Kč!!! Takže je to jasné, v sobotu si doma vymyslím program a v neděli jej ve Vídni zrealizuji - s průvodcem na prohlídku nepůjdu, už jsem ji párkrát absolvovala :-)

 

Odjezd je nastaven na osmou hodinu ranní z Brna a odjíždět z Vídně bychom měli v 19:00, což je docela přijatelné. Vyspím se a budu mít dost času kochat se vánočně osvětlenou Vídní po setmění.

 

Mým prvním dnešním cílem je Schmetterlingshaus - vídeňský motýlí dům a tak mířím nejkratší cestou k Albertině, protože otevírají v 10:00.

 

Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň (prosinec 2012)

 

Ale jsem docela zklamaná, motýlů je málo, zájemců moc a návštěva tropického skleníku, když je člověk oblečen na celodenní pobyt venku při teplotě pohybující se kolem nuly, není ani trošku jednoduchá :-) Vůbec nejhorší jsou příšerně kýčovité umělohmotné květy v zářivých barvách :-(

 

Vídeň
Vídeň
Vídeň
Schmetterlingshaus - motýlí dům (prosinec 2012)

 

Druhým mým dnešním cílem je Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov. Svou rozlohou patří k největším na světě, jeho rozloha činí 2,5 milionů m2 (rozlohou je druhým největším hřbitovem v Evropě) a otevřen byl v roce 1874. Je zde pohřbeno na tři miliony lidí všech vyznání - většina hřbitova je katolická, ale je zde i část buddhistická, evangelická, islámská, židovská, ortodoxní či mormonská (z hlediska počtu pohřbených je největším hřbitovem v Evropě).

 

Cestu na hřbitov tramvají č. 71 z náměstí Schwarzenbergplatz jsem si nastudovala doma a zároveň si koupila kartou přes internet i celodenní jízdenku pro městskou hromadnou dopravu ve Vídni za 6,7€ (lístek na jednu jízdu vyjde na 2€). U brány si za malý poplatek kupuji plánek, ale vlastně není potřeba - u vchodu velký plán visí a v těch zajímavých sekcích je taky k dispozici podrobný nákres s umístěním jednotlivých hrobů.

 

Vzhledem k obrovské rozloze je na hřbitov za mírný poplatek povolen vjezd automobilům (samozřejmě s výjimkou Dušiček) a hřbitov má i svůj vlastní autobus.

 

Je zde hřbitov obětem první světové války s monumentálním památníkem Antona Hanáka, rakouského sochaře českého původu z roku 1925 či židovský památník a hroby padlých židovských vojáků z první světové války. Je zde hřbitov obětem druhé světové války, památník obětem fašismu v letech 1934-1945, hroby 2624 padlých vojáků Rudé armády včetně dvanácti hrdinů Sovětského svazu.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov
památník obětem 1. světové války (prosinec 2012)

 

Ve středu hřbitova stojí secesní kostel sv. Karla Boromejského, jehož autorem je architekt Max Hegele a poblíž kostela se nachází hroby těch nejslavnějších nebožtíků - umělců i politiků.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov (prosinec 2012)

 

V prezidentské kryptě jsou pochováni prezidenti Druhé republiky - Karl Renner (funkční období 1945-1950), Theodor Körner (funkční období 1951-1957), Adolf Schärf (funkční období 1957-1965), Franz Jonas (funkční období 1965-1974) Rudolf Kirchschläger (funkční období 1974-1986), Kurt Waldheim (funkční období 1986-1992) a Thomas Klestil (funkční období 1992-2004).

 

Secesní interiér kostela je bohatě zdoben a hvězdnou kupoli si lze prohlédnout i zblízka. Výtahem se lze vyvézt nahoru o patro výš nebo taky dolů, do krypty, ve které se mimo jiné nachází pohřební kaple Dr. Karla Luegera (1844-1916), jednoho z nejpopulárnějších starostů v historii rakouské metropole. Ale jsem tady v tmavé kryptě úplně sama, nic moc pocit a raději se vracím zpět.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov (prosinec 2012)

 

Pro zvýšení atraktivity hřbitova bylo rozhodnuto v roce 1881 o zřízení systému čestných hrobů a byly sem přemístěny ostatky z jiných hřbitovů (což je případ např. Ludwiga van Beethovena nebo Franze Schuberta). Ale pozor, to, co vypadá jako hrob Wolfganga Amadea Mozarta není hrob, ale jen památník - je pohřben na hřbitově St. Marx.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov (prosinec 2012)

 

Jména mnohých brněnských osobností na brněnském ústředním hřbitově mi nic neříkala a tady je to samozřejmě ještě větší problém. Snad jen jména jako Johann Straus, Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Johaness Brahms dokážu zařadit mezi hudební skladatele. Až dodatečně mi pomáhá Google a až dodatečně zjišťuji, že jedno jméno by mi určitě něco říkalo - je zde pohřben český lékař a cestovatel Emil Holub (1847-1902). Zdaleka nejnavštěvovanějším hrobem je však hrob popové hvězdy - Falco zemřel při autonehodě v roce 1998.

 

Rozlohou je tento hřbitov opravdu obrovský a chtít jej obejít celý, tak už dneska nic dalšího nestihnu. Ale třeba se sem ještě někdy podívám, docela by mne zajímala třeba islámská část, ale dneska zkouknu z těch pro mne neznámých už jen buddhistickou část.

 

Hroby jsou zde uspořádány v podobě osmi paprsků kolem stúpy, buddhistické sakrální stavby sloužící pro uchovávání buddhistických relikvií, typicky ostatků svatých či samotného Buddhy a úcta se jim prokazuje obcházením.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov
buddhistická část (prosinec 2012)

 

Toulám se mezi náhrobky, je zde nádherný klid a žije zde spousta ptáků, ale třeba taky veverky a setkala jsem se téměř tváří v tvář se srnkou.

 

Židovské hřbitovy jsou zde dva, starý a nový a já navštívila pouze ten starý. Má stejně smutný osud jako ten brněnský - po holocaustu i zde zůstaly opuštěné hroby. A možná ještě trošku smutnější - svědkem je u zdi nakupená hromada zbytků náhrobků po bombardování Vídně.

 

Vídeň
Zentralfriedhof, vídeňský centrální hřbitov
starý židovský hřbitov (prosinec 2012)

 

Pro Židy platí neporušitelnost hrobů a to je příčinou toho, proč se dochovalo tolik židovských hřbitovů, zatímco na hřbitovech křesťanských se hroby po čase ruší. Jsou zde klasické židovské náhrobky z pískovce i ty modernější z černého mramoru, ale jedno mají společné - téměř nikdo sem nechodí.

 

Nafotila jsem spousty fotografií, ale protože stránka by byla neúnosně velká, naskládala jsem je do fotogalerie (a doporučuji celoobrázkovou prezentaci - tj.první a poté třetí ikonka v pravém horním rohu) :

 

 

 

Z Internetu mám podrobně nastudovánu cestu tramvají i k dalšímu hřbitovu - hřbitovu St. Marx. Známý je ze dvou důvodů - za prvé je zde pohřben Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791), jeden z největších skladatelů klasické hudby všech dob a za druhé je to jediný zachovalý hřbitov s náhrobky ve stylu biedermeier.

 

Vídeň
St. Marx Friedhof (prosinec 2012)

 

Sankt Marxer Friedhof byl používán v letech 1784 až 1874, protože dekret císaře Josefa II. zakázal pohřbívání na hřbitovech v rámci vnějších zdí města a navíc přikázal pohřbívání do masových hrobů bez rakve a balzamování. A právě proto není místo posledního odpočinku Wolfganga Amadea Mozarta přesně známo - pohřbili jej v hromadném hrobě. Po otevření centrálního hřbitova byly tyto původní hřbitovy proměněny v parky a tento jediný se zachoval - od roku 1937 má status parku. I tady jsem téměř sama a škoda, že se pomalu, ale jistě stmívá. Květiny na Mozartově hrobě jsou jedinými květinami na jinak přírodně zarostlém hřbitově. A pokud mohu doporučit, vydejte se sem v době, kdy kvetou šeříky, protože toto místo je považováno za místo ve Vídni nejhustěji pokryté šeříkovými keři.

 

Vídeň
St. Marx Friedhof (prosinec 2012)

 

Symbol nad bránou není židovskou hvězdou, ale symbolem ochrany před démony, který křesťané používali již ve středověku.

 

Také odsud mám spousty fotografií:

 

 

Je načase vrátit se do centra města a zahřát se nějakým tím vánočním punčem, protože mi začíná být opravdu zima. Sice mám na sobě péřovku, čepici i rukavice, ale celodenní pobyt venku při teplotě kolem nuly, bez sluníčka a s prvními příznaky rýmy mne asi pořádně dorazí...

 

Vídeň
linka č. 71 (prosinec 2012)

 

Naštěstí je docela příjemně teplo v tramvaji, kterou se přemisťuji zpět do centra. Na Schwarzenbergském náměstí stojí socha Karla Filipa Schwarzenberga a nepřehlédnutelný pomník vojákům Rudé armády, kteří padli při osvobozování Vídně v roce 1945.

 

Vídeň
Vídeň
pomník vojákům Rudé armády (prosinec 2012)
Vídeň
socha Karla Filipa Schwarzenberga (prosinec 2012)

 

S první adventní nedělí se ve Vídni, stejně jako ve všech evropských městech rozzářily vánoční trhy. A ve Vídni je těchto trhu několikero - mé vánoční putování začínám na trhu u kostela Karlskirche. Kostel je to opravdu zvláštní - skutečně nečekaná směs architektonických stylů je korunována minarety připomínající věže.

 

Vídeň
Vídeň
Vídeň
na trhu u kostela Karlskirche (prosinec 2012)

 

Prostě dětský ráj - náměstí plné slámy a dětí, které v ní dovádí a slámu mají prostě všude. A když je hrabání ve slámě přestane bavit, mohou obdivovat kozy, ovce či další domácí zvířata. A dospělí - těch je nejvíce u stánku s punčem s rozličnou příchutí či svařeným vínem (glühwein). Ani já neodolám a jeden hrneček punče za 3,5€ pro zahřátí si taky kupuji. Platí se za něj záloha 2,5€ - kdo má zájem, může si jej nechat jako suvenýr. Hmm, je to horké, sladké a dobré - pomerančová šťáva, víno, cukr a koření.

 

Vídeň
Vídeň
na trhu u kostela Karlskirche (prosinec 2012)

 

Kolem se line vůně pečených brambor a kaštanů, ale kaštany jsme už jednou vyzkoušeli a nechutnaly nám ani trošku. Vybavila jsem se pro dnešek klasicky obloženými rohlíky a termoskou s čajem, ale rozhodně bych zde hlady neumřela :-)

 

Ulice jsou úžasně vyzdobené a vůbec nevadí, že v neděli jsou obchody zavřené.

 

Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň (prosinec 2012)

 

Samému centru města vévodí majestátní katedrála Dóm svatého Štěpána - Stephansdom, která se dočkala od původního románského kostela ze 13. století nejrůznějších přestaveb a dostavování až do dnešní podoby. Navíc koncem 2. světové války byla katedrála těžce poškozena a pečlivá renovace trvala hodně dlouho.

 

Vídeň
Dóm svatého Štěpána (prosinec 2012)

 

Vstup je zdarma, ale zájem je opravdu veliký - ticho k rozjímání zde nenajdete.

 

Vídeň
Vídeň
Dóm svatého Štěpána (prosinec 2012)

 

K nejznámějším skulpturálním památkám ve Stephansdomu patří Kristus s bolestí zubů (Zahnwehherrgott) z 15. století.

 

Vídeň
Dóm svatého Štěpána, Kristus s bolestí zubů (prosinec 2012)

 

A samozřejmě kazatelna, pozdně gotické mistrovské dílo z konce 15. století s portréty čtyř církevních otců.

 

Vídeň
Vídeň
Dóm svatého Štěpána, kazatelna (prosinec 2012)

 

Úžasná je i velmi strmá střecha pokrytá taškami v deseti různých barvách a zajímavostí, která se nachází při severním okraji Obří brány, jsou dvě ocelové tyče zasazené do zdiva, jejichž délka určovala délkovou míru platnou ve městě.

 

Vídeň
tradiční dopravní prostředek (prosinec 2012)

 

Tak kam dál? K radnici a vezmu to pro změnu metrem - v metru se zahřeju a celodenní jízdenka mi stále platí :-)

 

Vídeň
vídeňské metro (prosinec 2012)

 

Nejznámější a rovněž největší vánoční trh ve Vídni se každoročně odehrává před budovou radnice na náměstí Rathausplatz a tento Christkindlmarkt proslul zejména srdíčkovým stromem, který se stal vídeňským symbolem Vánoc.

 

Vídeň
Vídeň
Rathausplatz (prosinec 2012)

 

Pokouším se aspoň o pár fotek, ale bez stativu se za tmy fotí hodně špatně :-( Osvětlená radnice by ještě šla, ale strom ověšený obrovskými svítícími červenými srdíčky (Herzerlbaum) je prostě příliš tmavý :-(

 

Vídeň
Vídeň
Rathausplatz (prosinec 2012)

 

Vánočním trhem na náměstí Marie Terezie jen rychle proběhnu, je nejvyšší čas vydat se zpátky na místo odjezdu autobusu. Ale i zde je možno koupit téměř cokoliv - jsou zde stánky s cukrovím, vánočními ozdobami, drobnými dárky či perníkovými srdci nebo naopak plné klobás či sýrů.

 

Vídeň
Vídeň
Vídeň
Vídeň
náměstí Marie Terezie (prosinec 2012)

 

K těm klasickým památkám patří Parlament, zámek Schönbrunn - letní sídlo Habsburků, Belvedére - zámeček Evžena Savojského, dům umělců se zlatou kopulí, slavný dům Hundertwasser Haus, císařský palác Hofburg či muzejní prostory Albertiny, Uměleckohistorického či Přírodovědeckého muzea a v neposlední řadě reprezentativní okružní třída Ringstrasse nebo zábavní park Práter s obřím kolem. Takže něco z toho zas někdy příště. Ale asi raději v létě.

 

Vídeň
Vídeň
Hofburg (prosinec 2012)

 

Ještě poslední fotografie krále valčíků - začíná sněžit a velké rozmáznuté bílé puntíky dokážou každou další fotografii řádně zkazit.

 

Vídeň
Hofburg (prosinec 2012)

 

 

 

 

 

 

 

copyright Alena