logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Údolím Haldy a Libochůvky 29.12.2012

putování trampským údolím po stopách Diany - válečné továrny na smrt

 

Z nádraží v Králově Poli odjíždím vlakem v 8:06 s cílovou zastávkou Níhov. Chci se znovu podívat do údolí Haldy a Libochůvky, které jsme si prošli koncem října 2008 při hledání geocache Diana GmbH po místech, kde stávala válečná továrna Diana. Čas již zahladil většinu stop po nepříliš šťastné epoše našich dějin, ale krása skalnatého údolí říčky Haldy a Libochůvky zůstává. Z Níhova přes Kutiny do osady Chytálky nevedou turistické značky a mnohé z dřevěných lávek mají svá nejlepší léta dávno za sebou - v létě lze říčky snadno přebrodit, ale v zimě to zřejmě bude docela dobrodružné...

 

Ale ještě před tím, než se vydám údolím, obejdu pár pěkných míst v okolí Níhova. Využívám úžasnou výhodu zimního toulání a mířím rovnou za "šipkou" cestou necestou, polem nepolem. Sněhu na polích moc není a po včerejším dešti je to jako chůze po skle - křup, křup, křup.

 

Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova (prosinec 2012)

 

Mráz dokáže vykouzlit za pomoci vody zázrak téměř ze všeho.

 

Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova (prosinec 2012)

 

Studánka a socha sv. Jiljí byla vysvěcena v září 2009. Svatý Jiljí (640 - 725) je patronem kojení, ale také tělesně postižených, žebráků, kovářů a taky myslivců či lesů, což bude zřejmě důvod, proč zde jeho socha stojí. Jeho atributem bývá laň (potravou jeho jako poustevníka bylo mléko mladé laňky) a šíp (ten zranil jej, když chránil laňku).

 

Okolí Níhova, studánka a socha sv. Jiljí
Okolí Níhova, studánka a socha sv. Jiljí (prosinec 2012)

 

Další studánku chvíli hledám, na mapách.cz není zkreslena úplně správně. Vyfotila jsem stádo ovcí, dva rybníčky, nádherného hastrmana, ale nakonec objevila i studánku ve tvaru spojených dlaní.

 

Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova
Okolí Níhova (prosinec 2012)

 

Ale teď už mířím přímo k zákrutu říčky Haldy a po jednoduché lávce se ocitám přímo pod skalou s výklenkem doplněným soškou, níhovskou madonou, výtvarným znázorněním Matky Boží, Panny Marie s Ježíškem.

 

Okolí Níhova, níhovská madona
Okolí Níhova, níhovská madona (prosinec 2012)

 

Poprvé křižuji železniční trať po unikátním propustku s vozovou částí a prohlížím si jižní portál tunelu u Níhova. Níhovský tunel (ve válečných letech označovaný jako tunel C) je dlouhý 531,05m a postaven byl v roce 1943 jako dvojkolejný.

 

V roce 1938 byla zahájena pod vlivem blížící se války výstavba železniční tratě Brno – Tišnov – Křižanov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod (- Praha) vedoucí mimo oblasti zabrané Němci, protože část trati přes Českou Třebovou připadla Německé říši. Největší pozornost byla věnována umělým stavbám - tunelům a mostům, ale během války byla stavební činnost postupně utlumována, protože strádala nedostatkem pracovníků i strojů a v roce 1943 byla zastavena.

 

Samostatnou kapitolou válečného života této trati bylo využití tunelů mezi Níhovem a Tišnovem pro výrobu komponent stíhaček Messerschmitt. Továrna dostala jméno Diana a pro její zásobování byla postavena úzkorozchodná drážka z tišnovského nádraží vedena údolím Libochůvky a Haldy podél všech tří tunelů. Jednalo se o jedinou továrnu na území protektorátu Böhmen und Mahren, která vyráběla kompletní stíhací letouny - výroba sem byla přesunuta z Rakouska, protože se stávala častým terčem náletů spojenců.

 

Samotné tunely upoutají na první pohled monumentálními průčelími z kamenných kvádrů. Právě v nich probíhala ve dvou patrech výroba slavných "stodevítek". Dnes v nich nejsou po četných úpravách (dvě patra nad sebou, fosforeskující pruhy po stěnách jako nouzové osvětlení apod.) prakticky žádné stopy. Rozhodně do tunelů na této rychlíkové trati není radno vstupovat!!!

 

říčka Halda a propustek u jižního portálu Níhovského tunelu
říčka Halda a propustek u jižního portálu Níhovského tunelu
říčka Halda a propustek u jižního portálu Níhovského tunelu (prosinec 2012)
říčka Halda a propustek u jižního portálu Níhovského tunelu
jižního portál Níhovského tunelu prosinec 2012)

 

Za propustkem mne vyšlapaná pěšina vede na druhý břeh.

 

Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky (prosinec 2012)

 

Kolem rybníka Borky a několika samot pokračuji stále podél toku říčky.

 

Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky (prosinec 2012)

 

Lesní cesta říčku na několika místech kříží brodem, ale vždy je zatím v dosahu nějaká ta více či méně zachovalá a stabilní lávka. Ty širší se zábradlím jsou v pohodě, ale ty na šířku jediné omrzlé klády jsou adrenalinovější. Míjím klasický trampský srub s vůní zašlé slávy trampingu a ocitám se opět u brodu - kláda nikde, ale naštěstí je pod brodem říčka natolik zklidněná, že je téměř kompletně překrytá ledem. S pořádným klackem zkouším sílu ledu, ale prorazit se mi nepodařil, takže to risknu :-(

 

Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky
Halda v oblasti Borky (prosinec 2012)

 

Dostávám se na úroveň jižního portálu Lubenského tunelu (B), k nejvýraznější památce na onu dobu, k vodní nádrži s názvem Kopyto podle svého zvláštního nepravidelného tvaru - jeho účelem bylo maskování, aby při pohledu z letadla působila jako přírodní jezírko. Možná to byla nádrž požární, možná sloužila k ochlazování kompresorů, ale jisté je pouze její využití po válce. Napájena vodou z potoka sloužila jako koupaliště trampům a zbytky trampského přístřešku zde stály až do roku 2007.

 

Lubenský tunel je ze všech zdejších tunelů nejkratší a stejně jako v sousedním Níhovském, se i tady vyráběly převážně křídla, zatímco trupy letounů byly vyráběny v tunelu u Dolních Louček.

 

vodní nádrž Kopyto
vodní nádrž Kopyto
vodní nádrž Kopyto (prosinec 2012)

 

Drážka byla stavěna narychlo a neměla vysokou kvalitu. Náspy z volně ložených kamenů nemohly dlouho vydržet často rozvodněné říčky, ale na několika místech jsou náspy stále zřetelné - třeba právě zde, kousek za Pochopovou skálou, která sloužila jako pilíř dřevěného mostu vedoucího od Kuřimské Nové Vsi k Níhovskému tunelu.

 

Čeká mne ještě jeden adrenalinový brod, protože ten druhý, v údolí Haldy poslední, lze překonat po dřevěné lávce, k níž mne neomylně vedou vyšlapané stopy ve sněhu. Kdybych odbočila směrem k severnímu portálu Lubenského tunelu, možná bych našla zbytky záchodů bývalé továrny Diana, ale tuhle odbočku vynechávám. Lubenský tunel byl také postaven jako dvojkolejný, jeho délka činí délka 212,85m a postaven byl v roce 1942.

 

údolím Haldy
údolím Haldy
údolím Haldy (prosinec 2012)

 

Jsem v Kutinách - zde se zachovalo několik objektů bývalého pracovního tábora. Zde bývaly ubikace pro dělníky, ošetřovny, jídelny či hasičská zbrojnice. Takže nejprve zde byli nuceně nasazení a váleční dělníci, po válce zde fungoval zajatecký tábor s lazaretem pro německé zajatce a zvláštní vězení NKVD pro bývalé občany SSSR a dnes zde fungují hospody - Hospůdka u Trempů (Mořský orel) či ranč U bizona. Ale já mám v plánu ještě krátkou odbočku údolím Libochůvky směrem na Sochorskou skálu.

 

chaty pod Sochorskou skálou v údolí Libochovky
chaty pod Sochorskou skálou v údolí Libochůvky (prosinec 2012)

 

Silnici z Kutin do Lubné trať kříží menší viadukt, údolí Libochůvky kříží trať viaduktem o něco větším.

 

Říkonínský viadukt
Říkonínský viadukt (prosinec 2012)

 

Černé datum novodobé historie trati mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou přes Křižanov a Níhov je 11. prosinec 1970. Došlo k vykolejení rychlíku R75 Pannonia po střetu s vykolejenými nákladními vozy vlaku stojícího u návěstidla, do něhož předtím narazila samostatně jedoucí lokomotiva. Nákladní vlak sice byl na druhé koleji, vykolejené vagóny ale zasahovaly do trasy rychlíku. Z viaduktu přes Libochůvku se po nárazu v devadesátikilometrové rychlosti zřítily dva rychlíkové vozy a v troskách vozů spadlých do třicetimetrové hloubky zahynulo 31 lidí, převážně Poláků. Událost připomíná jen malý křížek na jednom z pilířů - což je informace, kterou jsem vyčetla na internetu, ale křížek jsem ve skutečnosti neobjevila. Původně zde byly ponechány jako pomník dvě zkřížené nápravy, ale ty se zřejmě hodily někomu do sběru :-(

 

viadukt v Kutinách
viadukt v Kutinách (prosinec 2012)

 

Po loukách a okrajem lesa opět za křupání skleněných tabulí přicházím ke kapličce zasvěcené Panně Marii nad Říkonínem. Chvíli se kochám výhledy, ale pak se vydávám opět do údolí k Libochůvce.

 

nad Říkonínem
nad Říkonínem
nad Říkonínem (prosinec 2012)

 

Za Libochůvkou se nachází historický Balákův mlýn a někde vpravo, mezi Balákovým mlýnem a Kutinami je místo zvané Balákovo pole. Ale protože dostat se k němu znamená zdolat několik brodů či přechod skal, z důvodu bezpečnosti tohle místo dneska každopádně vynechávám. Ale právě na Balákově poli byli pohřbeni němečtí zajatci, kteří zemřeli v internačním táboře na Kutinách. Jejich ostatky byly exhumovány v roce 1993 a přemístěny na vojenskou část Ústředního hřbitova v Brně.

 

Balákův mlýn u Říkonína
Balákův mlýn u Říkonína
Balákův mlýn u Říkonína
Balákův mlýn u Říkonína (prosinec 2012)

 

Šlapu po pravém břehu říčky Libochůvky vysoko ve svahu a brzy je mi jasné, že tuhle říčku bez mostu rozhodně nepřekročím. Proud je mnohem silnější než u potoka Halda a taky je tu docela hloubka.

 

Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochůvka mezi Kutinami a osadou Chytálky (prosinec 2012)

 

Tohle údolí je mnohem otevřenější a louky rozsáhlejší. Na jaře se zde voda asi dost rozlévá, ale v létě zde funguje několik trampských T.O. a možná i nějaký ten skautský tábor. T.O. Divoká růže si prohlížím jen z druhého břehu - úzký mostek pokrytý ledem příšerně klouže, ale pokud neobjevím něco lepšího, budu se sem asi muset vrátit.

 

Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochůvka mezi Kutinami a osadou Chytálky (prosinec 2012)

 

Ale vracet se nebylo potřeba - poblíž ranče U babičky stojí mostek i se zábradlím.

 

Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochovka mezi Kutinami a osadou Chytálky
Libochůvka mezi Kutinami a osadou Chytálky, poblíž ranče U babičky (prosinec 2012)

 

Přede mnou je osada Chytálky a ztvrdlý sníh s úlevou měním za asfalt.

 

osada Chytálky
osada Chytálky
osada Chytálky (prosinec 2012)

 

Celé tohle údolí figuruje v seznamech míst vhodných pro stavbu přehrady (popis + mapka), ale i já doufám, že pod hladinou tohle trampské údolí a osada Chytálky nikdy nezmizí. Sice je zde jen devět popisných čísel starousedlíků, ale příroda je zde civilizací téměř nedotknutá a nádherná.

 

osada Chytálky, Falcův mlýn
osada Chytálky, Falcův mlýn
osada Chytálky, Falcův mlýn (prosinec 2012)

 

Ještě Falcův mlýn a jsem na silnici spojující Dolní Loučky s Kuřimským Jestřabím. Údolí se klikatí a těleso bývalé úzkokolejky lze na několika místech jasně vysledovat ve směru k západnímu portálu Loučského tunelu (A).

 

Je potřeba zkontrolovat čas, protože vlak do Brna z Dolních Louček jezdí v dvouhodinovém intervalu. Mám štěstí, když přidám do kroku, stihnu si ještě prohlédnout panorama viaduktu z vyhlídky :-)

 

viadukt v Dolních Loučkách
viadukt v Dolních Loučkách (prosinec 2012)

 

Jedná se o největší inženýrské dílo na trati Havlíčkův Brod – Brno. Jednotlivé pilíře byly rozestavěny za války a nedokončená část byla nakonec přemostěna jediným obloukem ze železobetonu v roce 1953. Viadukt je dlouhý 300m a vysoký 46 m a velký oblouk o rozpětí 120 m je největším železobetonovým obloukem v České republice.

 

Trať směrem k Tišnovu pokračuje nejdelším tunelem - Loučským. V délce 632,75m byl proražen masivem Pasníku v roce 1942.

 

Pokud se chcete dozvědět o továrně Diana GmbH více:
kniha Miroslav Vaněk: Diana - Továrna na smrt, Brno 2003 (str. 24 přehledný plán úzkorozchodné drážky Diana)

Tom Klíčník - Hledání pozůstatků továrny Diana GmbH

Spisy obskurních témat - Diana - podzemní peklo

Vzpomínání na Dianu - továrnu na smrt (vzpomínky pamětníka)
Bc. Marina Hajná - Tramping v údolí říčky Libochovka, bakalářská práce

Badatelna Davida Varnera - objekty bývalé továrny Diana u Tišnova

 

 

 

 

 

copyright Alena