logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Vysoké Tatry 16.-22.10.2012

... výlet druhý, Bielovodská dolina ...

 

Lysá Poľana, bus (975 m) - horáreň Biela voda (1017 m) - Litvorové pleso (1860 m) - Zamrznuté pleso (2047 m) - Zamrznutý kotol (2089 m) - sedlo Polský hrebeň (2200 m), Východná Vysoká (2428 m), sedlo Poľský hrebeň (2200 m), Dlhé pleso (1940 m), Velické pleso (1666 m), Široký kopec (1360 m), Starý Smokovec, bus (995 m) - celkem cca 24 km, 11,5 hodin, převýšení 1450 m

 

Bielovodská dolina leží na severní straně Tater v katastru Tatranské Javoriny a poľské Bukowiny Tatrzaňskej a přístupná je z hraničního přechodu do Polska v Lysé Poľaně po modře značeném turistickém chodníku. Je nejdelší a nejrozvětvenější dolinou v Tatrách, je dlouhá 13 km a velké boční doliny jsou mnohdy větší než mnohé hlavní tatranské doliny. Západní stranu doliny ve tvaru trojúhelníku tvoří hřeben Kozieho Wierchu a Wołoszyna, jižní strana se táhne od Svinice po Javorový štít, na sever je to rozsocha Široké.

 

Bielovodská dolina
Bielovodská dolina (říjen 2012)

 

Dolinou protéká Biela voda, v Polsku ji nazývají Bialka. Jejími zdrojnicemi je Zelený a Litvorový potok, jejichž soutok se nachází pod skalním prahem Kačacej doliny v nadmořské výšce 1420 m.

 

Dolina je to dlouhá, nejkratší varianta bez výstupu na Východní Vysokou a se sestupem do Tatranské Polianky vychází na cca 8 hodin chůze. Nezbývá než si budíka nastavit na půl šestou - v 6:11 odjíždí autobus do Lysé Poľany.

 

V šest ráno je samozřejmě totální tma a navíc mlha, ale autobus přijíždí vytopený. No uvidíme...

 

Než autobus dojede do Ždiaru, rozednívá se a v sedle pod Príslopom za sebou zanecháváme i mlhu. V Lysé Polaně jsme přesně podle jízdního řádu, v sedm hodin ráno a jsme celkem dva, kdo míří do Bielovodské doliny. Pán v červené bundě vyráží první, já zásluhou focení nemám šanci jeho tempu stačit, ale to vůbec nevadí, aspoň vyplaší všechny medvědy :-) Ti se v těchto místech prý vyskytují docela pravidelně. Mám k dispozici téměř přesně 11 hodin denního světla, v šest večer už musím být někde na asfaltu, protože šlapat po kamenném chodníku s čelovkou mne zrovna neláká.

 

V dolní části je Bielovodská dolina lesnatá a divoká horská říčka Biela voda zde tvoří státní hranici s Polskem. Jen špičky nejvyšších štítů jsou v tuhle ranní dobu osvětleny sluncem.

 

Bielovodská dolina
Bielovodská dolina
Bielovodská dolina
Bielovodská dolina (říjen 2012)

 

Na horské polaně je vedle horárny Biela voda upravený pramen vody a přede mnou se otevírá úžasná scenérie vzdálených tatranských štítů.

 

Bielovodská dolina
Bielovodská dolina
Bielovodská dolina od Biele vody (říjen 2012)
Bielovodská dolina
horáreň Biela voda (říjen 2012)

 

Nad pramenem visí verše Milana Rúfuse, Chotárne studničky:

Vyschli už, stonky v hľbkách zlomené.
poznal si každučkú z nich po mene.
A voda mala v každej inú chuť.
Ich mená boli potom ako značky vína,
na ktoré si sa mohol spoľahnúť.
Ešte si iba kľakal ku nim – už si vedel,
čo budeš piť z tých džbánkov Boha-Syna,
Boha-Otca a Boha-brehov lúk.
Toho, čo nespančoval ani kvapku rosy.
A všetko vyšlo čisté z jeho rúk.

 

Stihla jsem si uvařit čaj a nachystat chleba, ale snídat mám v plánu až někde cestou - což je trošku problém, vše kolem je pokryto jinovatkou. Ale je zde k dispozici několik turistických přístřešků a v těch krytých se dá naštěstí i posedět.

 

Bielovodská dolina
Bielovodská dolina
Bielovodská dolina (říjen 2012)

 

Až k horárni jsem došla po asfaltu, ale pohodlná cesta pokračuje dál - většinou lesem a výhledy se otevírají vždy jen na chvilku a hodně omezeně. Pohodlná cesta vede až k horolezeckému tábořišti - dále už pokračuje jen klasický turistický chodník.

 

Bielovodská dolina
Bielovodská dolina (říjen 2012)

 

Hlavní dolina má v pramenné části čtyři vysoko zavěšené dolinky v dlouhých stínech hlavního hřebene - pod Vysokou a Rysy leží Ťažká dolina (Ťažké pleso a Zmrzlé pleso) s Ťažkým vodopádem vysokým 12 m, vlevo od ní Kačacia dolina s Hviezdoslavovým vodopádem vysokým 15 m (Kačacie pliesko a Zelené Kačacie pleso). Další dolina je jediná turisticky zpřístupněná - Litvorová dolina. Na jejím nižším stupni se nachází Litvorové pleso, a výš leží Zamrzlé pleso. Poslední je Svišťová dolina s miniaturním Hrubým plesem.

 

I další boční doliny jsou úchvatné - Žabia Bielovodská dolina krytá majestátní kulisou Mlynára (2170 m) s dvojicí Bielovodských Žabích ples. A samozřejmě doliny na polské straně - Dolina Roztoki a Dolina Rybieho potoku s největšími tatranskými plesy - Wielki Staw Polski v Dolině Roztoki a Morskie Oko a Czarny staw pod Rysmi v Dolině Rybieho potoku.

 

Stoupání začíná být strmější a přidávají se serpentiny, které mne vyvedou až do pásma kosodřeviny. Úžasné jsou zejména pohledy zpět a do Ťažké doliny.

 

Ťažký vodpopád a Mlynár
Ťažký vodopád a Mlynár (říjen 2012)
Bielovodská dolina
Bielovodská dolina, pohled zpátky k ústí (říjen 2012)

 

Vepředu je slyšet a občas i částečně vidět Hviezdoslavov vodopád. Škoda, není turisticky přístupný.

 

Hviezdoslavov vodopád
Hviezdoslavov vodopád (říjen 2012)

 

Hlavní hřeben Vysokých Tater vytváří v závěru doliny mohutný skalní amfiteátr s výraznými vrcholy Východná Vysoká, Zadný Gerlach, Gánok, Vysoká a Rysy. Ale dnes to tady vypadá jako v království stínů.

 

Kačacia dolina
Kačacia dolina
Kačacia dolina (říjen 2012)
Litvorová dolina
Litvorová dolina (říjen 2012)

 

Litvorové pleso patří k těm větším - leží v nadmořské výšce 1860 m a jeho hloubka je 18 m.

 

Litvorové pleso
Litvorové pleso
Litvorové pleso
Litvorové pleso
Litvorové pleso (říjen 2012)

 

Hrubá veža (2086 m) je samostatně stojící pyramida - osamocená skála, která kdysi trčela z ledovce. A konečně se ocitám nad hranicí stínů.

 

Hrubá veža
Hrubá veža (říjen 2012)

 

Zamrznuté pleso ve výšce 2047 m je už částečně zamrzlé a není se čemu divit, je kryté hřebenem a slunce sem zasvítí v tuto roční dobu jen krátce. Vpravo před sebou zahlédnu několik kamzíků, ale než si stihnu přehodit objektiv, objeví se volně pobíhající pes a vyrazí samozřejmě směrem k nim. Kamzíci mizí mezi skály, pes divoce štěká a rodinka, jíž pes patří, vyřvává bezúspěšně na psa, aby se vrátil. Ach jo, jestli to v Bielovodské dolině nebylo celý den bez lidí lepší...

 

Zamrznuté pleso
Zamrznuté pleso
Zamrznuté pleso
Zamrznuté pleso
Zamrznuté pleso (říjen 2012)

 

Nad Zmrznutým plesem lze volit ze dvou možných přechodů přes hlavní hřeben. Po modré přes sedlo Prielom do Veľké Studené doliny je cesta delší, proto volím výstup do sedla Poľský hrebeň.

 

Zamrznutý kotol pod Polským hřebenem
Zamrznutý kotol pod Polským hřebenem
Zamrznutý kotol pod Polským hřebenem (říjen 2012)

 

Ale časově jsem na tom dobře - vyšplhám po stejné cestě tam i zpět po žlutě značeném výstupu na Východnou Vysokou.

 

z Polského hřebene do Velické doliny
z Polského hřebene do Velické doliny (říjen 2012)

 

Občas je potřeba si vypomoci rukama, na jednom místě je k dispozici řetěz. Čím jsem výš, tím hezčí jsou pohledy na okolní velikány a doliny.

 

sedlo Prielom a Divá veža
sedlo Prielom a Divá veža (říjen 2012)

 

Vrchol nabízí kruhový rozhled nad třemi dolinami - Velickou, Veľkou Studenou a Bielovodskou

 

Především pohled na majestátní Gerlachovský štít (2655 m), kdysi nejvyšší vrchol ČSSR, dnes nejvyšší vrch Slovenska a celého téměř 1500 km dlouhého Karpatského oblouku stojí za to. Ale právě Gerlach je přímo proti slunci :-(

 

Gerlachovský štít z Východní Vysoké
Gerlachovský štít z Východní Vysoké (říjen 2012)

 

Na západě dominuje pohledu Vysoká (2547 m) a Rysy (2499 m). Severozápad patří polské části Vysokých Tater - od Svinice přes Kozí Wierch k masivu Wołoszyna. Pod sebou mám celou Bielovodskou dolinu.

 

Vysoká, Rysy a polská část Tater z Východní Vysoké
Vysoká, Rysy a polská část Tater z Východní Vysoké (říjen 2012)

 

Jihovýchodním směrem je vidět Bradavicu (2476 m) a vzadu za ní Slavkovský štít (2452 m).

 

Bradavica a Slavkovský štít z Východní Vysoké
Bradavica a Slavkovský štít z Východní Vysoké (říjen 2012)

 

Východním směrem vidím takřka celou Velkou Studenou dolinu, nalevo mohutný masív Ľadového štítu (2627 m), napravo od něj Pyšný štít (2621 m) a Lomnický štít (2634 m).

 

Velká studená dolina z Východní Vysoké
Velká studená dolina z Východní Vysoké (říjen 2012)

 

Na severu sa v bezprostřední blízkosti vypíná Svišťový štít (2383 m) a je vidět i část Belianskych Tatier - konkrétně Ždiarsku vidlu (2142 m), Havrana (2152 m) a časť Muráňa (1890 m).

 

Svišťový štít z Východní Vysoké
Belianské Tatry z Východní Vysoké (říjen 2012)

 

Je načase vyrazit, čeká mne dlouhá cesta dolů, ale Velická dolina je naštěstí pouze asi 6 km dlouhá :-)

 

sedlo Poľský hrebeň
sedlo Poľský hrebeň
sedlo Poľský hrebeň (říjen 2012)

 

Z Polského hřebene sestupuji Velickou dolinou po zelené. Úvodní část je zajištěná řetězy, zbytek už je pohodlný dlážděný chodník.

 

Míjím Dlhé pleso - už toho asi moc nevyfotím, slunce zmizelo za Gerlachovským štítem a kontrasty světla a stínu zrovna jednoduše vyfotit nelze.

 

Dlhé pleso
Dlhé pleso (říjen 2012)
Granátová stěna
Granátová stěna (říjen 2012)

 

Krátký úsek chodníku vede pod převisem stále mokré skály, nazývané Věčný déšť. Scházím k Velickému plesu, od kterého je hezký výhled zpět do doliny na asi 15 m vysoký Velický vodopád, a doufám, že zde seženu něco teplého k jídlu.

 

Velické pleso
Velické pleso
Velické pleso (říjen 2012)

 

Úžasné by bylo sehnat si zde i odvoz dolů, ale to zřejmě nemám šanci, jenže to je problém - nesmím se dlouho zdržet, jinak dolů za světla pěšky nedojdu.

 

Velická dolina
Velická dolina
Velická dolina
Velická dolina, okolí Sliezskeho domu (říjen 2012)

 

Z možností šlapat po zelené do Tatranské Polianky nebo po červené do Starého Smokovca, volím tu druhou variantu, ale nebyla to dobrá volba. Chodník pokračuje hustou a vysokou kosodrevinou v podstatě bez výhledů. Semtam se ukáže pohled na Slavkovský štít, semtam dolů do Popradské kotliny, ale cesta je to dlouhá a v souvislosti s tím, co mám za sebou, opravdu únavná - už mi to přelézání kamenů opravdu dneska nejde... Navíc se rychle stmívá, les nad Starým Smokovcem zmizel při kalamitě a cesta je používaná těžkými stroji.

 

I místo zvané "Päť prameňov" už má jen historickou platnost, lázeňští hosté sem chodívali v druhé polovině 19. století, ale prameny už dávno zanikly a voda na původních místech už nevyvěrá a co kdysi zde stvořil člověk, setřel už zub času. Mnohé mapy toto místo stále uvádí, ale k vidění zde vůbec nic není.

 

nad Starým Smokovcem
nad Starým Smokovcem
nad Starým Smokovcem (říjen 2012)

 

Do Starého Smokovce přicházím o půl sedmé - mám štěstí, na autobus nebudu dlouho čekat, do Tatranské Lomnice jede v 18:45.

 

Bielovodskou dolinou na Vých. Vysokou a k Sliezkemu domu
Bielovodskou dolinou na Vých. Vysokou a k Velickému plesu

 

výlet č. 1 - vodopády Studeného potoka, Skalnaté pl., Malá Svišťovka
výlet č. 2 - Bielovodska dol., s. Polský hrebeň, Východná Vysoká, Velické pl. - tato stránka
výlet č. 3 - Kasprowy Wierch, Kopa Kondracka, Giewont
výlet č. 4 - Skalnaté pl., Veľká Svišťovka, Zelené pl., Biele pl., chata Plesnivec
výlet č. 5 - Mlynická a Furkotská dol, Bystré sedlo
výlet č. 6 - Mengusovská dol., Kôprovský štít

 

Odkaz na Hynkův cestovní deník a jeho nádherné fotografie z Tater o cca dva až 3 týdny dříve.

 

copyright Alena