logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Předklášteří 13.10.2012

... odpolední procházka podhůřím Českomoravské vrchoviny ...

 

Nejznámějším místem v Předklášteří je ženský cisterciácký klášter Porta coeli, Brána nebes, založený v roce 1233 vdovou po Přemyslu Otakaru I. královnou Konstancií. Na pozemcích kláštera vznikla obec, jejíž jméno odráží její polohu – před klášterní zdí. Založením kláštera započala výrazná přeměna okolní krajiny. Byly založeny rybníky, pole, louky a pastviny, sady, vinice a šafránice. Přírodní ráz krajiny Předklášteří byl ovlivněn lidskou činností výrazně již v raném středověku.

 

Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli (říjen 2012)

 

Ale rozsáhlý klášterní komplex si nechávám na později - až se sluníčko otočí tak, aby svítilo na bránu :-) Mým prvním cílem bude Pasník, s nadmořskou výškou 543 m kopec v okolí nejvyšší.

 

Z Předklášteří vyrážím po modré, je krásný podzimní den. Mám ráda podzim, když se příroda po jaru a létu zklidní a zpomalí. Dny se krátí, slunce ztrácí sílu hřát, ale dneska  teplota na sluníčku dosahuje v odpoledních hodinách ještě příjemných hodnot. Ale už to nebude dlouho trvat a zavane jemný dech podzimních mlh, v nichž zatančí padající listy. Přírodě začnou vládnout barvy chmurné, teskné, vlhké a studené...

 

Cesta mne vede docela prudce nahoru skrz již dávno zpustlý sad. Více než jabloním se zde dnes daří šípku.

 

nad Předklášteřím
nad Předklášteřím
nad Předklášteřím
nad Předklášteřím po modré (říjen 2012)

 

Douglaska tisolistá v podobě nepřehlédnutelných velikánů ve skupině památných stromů "Jubileum" byla vysázena na počest 60. výročí panování tehdejšího vladaře Franze Josefa - podle těchto údajů vychází rok zalesnění na letopočet 1908.

 

nad Předklášteřím
nad Předklášteřím
nad Předklášteřím
nad Předklášteřím
nad Předklášteřím po modré (říjen 2012)

 

Nelepeč se rozkládá podél toku Bolehlávky na východním úpatí vrcholku Pasník.

 

Nelepeč
Nelepeč
Nelepeč
Nelepeč
Nelepeč (říjen 2012)

 

A jsem téměř na vrcholu Pasníku, z rozhraní pole a lesa se nabízí pěkný výhled a dokonce je tu k dispozici rozhledna - myslivecký posed :-)

 

z Pasníku
z Pasníku
z Pasníku
z Pasníku
z Pasníku (říjen 2012)

 

Pomalu se vracím do Předklášteří, stáčím to doleva směrem k lomu. Míjím studánku a nevynechám pohled z horní hrany lomu.

 

studánka pod Pasníkem
studánka pod Pasníkem
studánka pod Pasníkem (říjen 2012)
nad lomem v Předklášteří
nad lomem v Předklášteří
nad lomem v Předklášteří
nad lomem v Předklášteří (říjen 2012)

 

Kolem návrší Čepička, na němž se dochovaly zbytky středověkého opevnění, pokračuji po loukách. Svah rozděluje stará vrstevnicová cesta s pásem dřevin (habr, dub, ovocné dřeviny aj., ve spodním patře šípky, trnky, svída). Údolnice pod svahem je zarostlá javory (klen, babyka), místy duby, šípky, trnkami, ovocnými dřevinami, takže zde nechybí žádný z té úžasné palety podzimních odstínů žluté a červené.

 

pod návrším Čepička
pod návrším Čepička
pod návrším Čepička (říjen 2012)

 

Na kraji lesa stojí dřevěný trámový kříž, na němž je umístěna postava Krista provedená v plechu a opatřena barevným smaltem.

 

pod návrším Čepička
pod návrším Čepička (říjen 2012)

 

A jsem zpátky v Předklášteří. Rozsáhlý klášterní komplex ženského cisterciáckého kláštera Porta coeli, Brána nebes, tvoří do čtverců uspořádané budovy kolem tří nádvoří a jednoho velkého prostranství; původní gotické jádro doplňují renesanční a barokní přístavby včetně divadelního sálu, bývalé lékárny a klášterní nemocnice. Dominantou areálu je historicky nesmírně cenná goticko-románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s kostelní branou s bohatě vyzdobeným portálem, symbolizujícím "portu coeli" - bránu nebes. Unikátní gotický portál francouzského katedrálního typu, zdobený postavami apoštolů, bohatými rostlinnými a zvířecími motivy představuje naprosto dokonalou a technicky obdivuhodnou kamenickou práci z doby kolem roku 1235. Portál doplňují dvě mohutné figury lvů. V roce 1784 byl klášter, tehdy druhý nejbohatší ženský klášter na Moravě, v rámci josefínských reforem zrušen.

 

Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli (říjen 2012)

 

Klášterní budova pak sloužila jako továrna na sukna, později ji využíval cukrovar, pivovar, lihovar a hostinec. Jeptišky z hornolužického Marienthalu se sem vrátily v roce 1901 a komplex byl v roce 1991 vrácen řádu. V areálu je veřejnosti přístupný kostel, unikátní křížová chodba s rajským dvorem a kapitulní síň. Ale v takovém případě sem musíte zamířit v návštěvních hodinách :-(

 

Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli
Předklášteří, Porta coeli (říjen 2012)

 

Čas sice pokročil, ale do setmění je ještě daleko - vyšplhám ještě na Květnici. Kolem Bobrůvky je zbudována nová cyklostezka a přes řeku Svratku postaven nový most.

 

Předklášteří, k soutoku Bobrůvky a Svratky
Předklášteří, k soutoku Bobrůvky a Svratky
Předklášteří, k soutoku Bobrůvky a Svratky (říjen 2012)

 

Oba vrcholy Květnice nad Tišnovem s prudkými svahy oddělené širokým sedlem znají především mineralogové, protože ve zdejších puklinách se dají objevit nádherné krystaly ametystu, křišťálu či záhnědy. A se šplháním jsem to vzala doslova, ale svahy jsou zde opravdu prudké, rozhodně žádné zkratky nedoporučuji :-(

 

Květnice
Květnice (říjen 2012)

 

Ocitám se na planině U Kříže. V nedalekém okolí se otevírají tajemné hlubiny hory - přirozené jeskyně i systémy pracně vykutaných štol. Ale všechny díry jsou opatřeny mříží :-(

 

Květnice
Květnice
Květnice
Květnice
Květnice
Květnice
Květnice, na planině U kříže (říjen 2012)

 

Vápencové kopce s krasovými jevy v okolí Tišnova jsou známy jako Tišnovský kras. Květnická propast svou hloubkou 76,5 m patří k nejhlubším propastem v českých zemích. Největší pozornost poutá Králova jeskyně objevená náhodou poměrně nedávno - v roce 1972 při norování jezevce a nese jméno objevitele Demänovských jeskyní Aloise Krále.

Dlouhý labyrint chodeb a dómů navzájem propojených propastmi a komíny je zkrášlen krápníkovou výzdobou, ale běžně není veřejnosti přístupný - šance je pouze v rámci dne otevřených dveří během mineralogické burzy v tišnovské sokolovně.

 

Z návštěvy v únoru 2008 jsem si zapamatovala krásné výhledy, ale těch jsem si dneska moc neužila. Sluníčko zmizelo za mraky a stromy pokryté listím výhledům úspěšně brání.

 

Květnice
Květnice
Květnice
Květnice (říjen 2012)

 

Z Velké skály je výhled o něco lepší - nad Předklášteřím je vidět převážně zalesněný Pasník (543 m) a kousek severněji se otevírá pohled do hlubokého údolního zářezu spodního toku řeky Loučky - na levé straně Čepička (391 m), napravo Střemchov (410 m), oba vrcholy se zbytky hrádků. Nejzazší horizont nad Střemchovem uzavírá jeden z vrcholových bodů celkově ploché Křižanovské vrchoviny se Svatou horou (679 m).

 

Květnice
Květnice
Květnice
Květnice, Velká skála (říjen 2012)

 

A ještě poslední pohled směrem na Tišnov s rozhlednou Klucanina:

 

Květnice
Květnice, směrem k Tišnovu (říjen 2012)

 

 

 

 

copyright Alena