logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

Elberadweg - 21.7.-3.8.2012

... na kole proti proudu Labe z Cuxhavenu do Děčína ...

 

Elberadweg - úvod - tato stránka
část první, Hamburk - Cuxhaven - Hamburk
část druhá, Hamburk - Magdeburg
část třetí, Magdeburg - Drážďany - Děčín

 

Když jsme se v červenci 2009 vydali po proudu Labe od jeho pramene v Krkonoších k místu, kde opouští území České republiky, do Hřenska, plánovali jsme pokračování k jeho ústí do Severního moře. Až letos se nám tento plán podařilo zrealizovat.

 

Labe
Labe, zdroj Wikipedie

 

Labe (německy Elbe) pramení v nadmořské výšce 1387 m v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Ve střední Evropě se Labe délkou svého toku 1 094 km od pramene v Krkonoších až k ústí do Severního moře u Cuxhavenu a plochou svého povodí 148 268 km2 řadí za Dunaj, Vislu a Rýn na čtvrté místo. Povodí Labe zasahuje na území čtyř států: převážná část se rozkládá v Německu (65,5 %) a České republice (33,7 %), velmi malá část v Rakousku (0,6 %) a Polsku (0,2 %).

 

 

Elberadweg/Labská cyklostezka - Ottendorf
nerozeznatelná hranice mezi řekou a mořem (červenec 2012)

 

Mezi hlavní přítoky Labe patří Vltava, Sála, Havola, Mulde, Černý Halštrov, Ohře, vodní cesta Müritz-Elde, Ilmenau, Sude, Jizera a Orlice. V areálu Hamburského přístavu má tok Labe šířku 400 až 500 m, nad ústím řeky Lühe se koryto rozšiřuje na 1,5 km, nad ústím řeky Stör má šířku 3,5 km a pod ústím Oste již 6 km. Na hranici se Severním mořem u Cuxhavenu dosahuje tok Labe šířky kolem 18 km.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka - Glückstadt
odliv před Glückstadtem (červenec 2012)

 

Řeky oddělují lidi na jednom břehu od lidí na druhém břehu. Současně však spojují lidi na horním toku řeky s těmi, kteří žijí na dolním toku. Řeky umožňují život, ale mohou současně být mimořádně ničivou silou a s touto dvojakostí řek jsme se již naučili žít. Stavíme mosty z jednoho břehu na druhý, abychom překonali to, co řeky rozdělují, budujeme hráze, abychom zkrotili ničivou sílu vody. A právě hráze a hráze a zase hráze nás budou provázet po celou dobu našeho putování kolem Labe - právě po vyasfaltovaných cestách podél hrází je po obou březích řeky vyznačena Elberadweg, cca 1000 km dlouhá cyklostezka.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka - Cuxhaven
dál už to nejde - Cuxhaven, Kugelbake (červenec 2012)

 

První otázka byla zásadní. Kdy vyrazit? Tenhle výlet nelze zorganizovat na poslední chvíli, jak to dělávám naprosto běžně u všech ostatních... Vzdálenostně to odhadujeme na 1000 km, při denních etapách 80-100 km budeme s rezervou kvůli počasí potřebovat 14 dnů. V úvahu připadají pouze prázdniny a nakonec si beru na pomoc stoletý kalendář :-) Podle něj je nejstálejší počasí v tomto zeměpisném pásmu na přelomu července a srpna.

 

Druhou otázkou, kterou bylo potřeba zodpovědět, byl směr. Po proudu a tedy z kopce, či proti proudu a tedy směrem domů? Hřensko, nejníže položený bod Čech, leží v nadmořské výšce 115 m nad mořem a mezi Hřenskem a ústím do Severního moře řeka proteče 730 km, takže jaképak z kopce... Raději volíme variantu proti proudu - nejen, že se budeme stále blížit domů, ale v téhle části Evropy převládá západní proudění a vítr do zad bude rozhodně příjemnějším společníkem než protivítr. Labe je jedním z "pomalejších" vodních toků :-)

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
mezi Hamburkem a Cuxhavenem (červenec 2012)

 

Otázka třetí zní - jak se přepravit s bicyklem a tábornickou výbavou k Severnímu moři? Moc možností se nenabízí. Pokud vás tam neodveze autem někdo z příbuzných či přátel, zbývají vám dvě možnosti - autobus a vlak, protože letadlo je pro naši kapsu celkem drahý dopravní prostředek. Ale cestování autobusem s bicyklem zrovna jednoduché není - musíte kolo poskládat do transportního vaku, což by se zařídit dalo, ale po přečtení následující věty z přepravních podmínek společnosti Student Agency ...z kapacitních důvodů je zpravidla možné přepravit cca 2 kola / autobus (záleží na konkrétní obsazenosti spoje), ale není možné tuto přepravu 100% slíbit... tuhle možnost škrtáme.

 

Zbývá vlak, což se z prvního pohledu jeví jako ideální, cenově dostupná a bezproblémová varianta. Ale již při druhém pohledu člověk narazí - mezinárodní jízdenky rozhodně nejsou levné, ale naštěstí se v tomto případě dá využít sleva zvaná Sporotiket a jízdenku pro jednu osobu z Brna do Hamburku lze pořídit za 49€. A protože do Cuxhavenu Sporotiket koupit nelze, pojedeme z Hamburku k moři na kole a zase se přes Hamburk při cestě proti proudu projedeme. Ale ještě je tady další zádrhel, kola mohou cestovat pouze ve vlacích označených symbolem kola nebo kufru a v případě mezinárodních spojů pouze s povinnou rezervací místa pro kolo. Doklad pro přepravu kola lze zakoupit za 5€, ale kolik si myslíte, že jezdí vlaků splňujících všechny tyto podmínky z Česka do Hamburku? Jeden jediný - EC 172 Vindobona s odjezdem z Brna v 11:40 a příjezdem do stanice Hamburg-Altona 21:48. A kolik myslíte, že se do takového vlaku vejde těch kol? Šest do vagónu s číslem 259 a po dvou do vagónů 255 až 258, tj. pouhých 14. Nezbývá než si pro jistotu zakoupit všechno v předprodeji dva měsíce před odjezdem a spoléhat, že počasí přelomu července a srpna nám bude nakloněné.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
mezi Hamburkem a Cuxhavenem (červenec 2012)

 

Zbývá dořešit otázku čtvrtou - co ubytování a stravování? Nabídka penziónů a hotýlků je široká, ale znásobí-li se jejich cena počtem 14 nocí, částka neskutečně naroste. Takže přibalíme stan, spacáky a karimatky a noc pod střechou přijde v úvahu jen v případě hóóódně nepříznivého počasí a totálního promočení. A jak to uvezeme? Pomůže nám skládací čínský cyklovozík - zásluhou nižšího těžiště dosáhneme lepšího rozložení váhy a bude se nám cestovat pohodlněji. Naštěstí jídlo nějak zvlášť řešit netřeba - německé supermarkety jsou zásobeny kvalitnějšími potravinami než ty naše a v téměř stejné cenové úrovni.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka - tábořiště v Dessau
tábořiště v Dessau (červenec 2012)

 

Takže tohle je jen takový stručný přehled a nejdůležitější praktické poznatky. Pokud vás zajímají podrobnosti, mrkněte na následující stránky.

 

Německo se dělí na 16 spolkových zemí, my projeli podél Labe přes 6 z nich - Hamburk, Šlesvitsko-Holštýnsko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Braniborsko. Celkem jsme najeli až do Děčína 1075 km a utratili pro dvě osoby celkem cca 13 tisíc Kč (tj. vlak Brno/Hamburk, Děčín/Brno, 7 x trajekty, celodenní strava, pitný režim, 12 noclehů v kempu, vstupné do hodinové věže ve Wittenberge a kopule v Drážďanech). Jednou na Vaškově kole praskla špice (oprava stála 8€) a zadřelo se ložisko ve vozíku - tomu jsme pomohli pořádnou dávkou vazelíny (ale je to vozík "čínské kvality", ne značkový).

 

K orientaci jsme používali knihu napsanou německy a s německou důkladností, Radtourenbuch Elbe-Radveg z edice Bikeline - má jen jednu chybu, celkem logicky nemůže být měřítko mapek naše oblíbené 1 :50 000, ale popisky na mapkách v měřítku 1:75 000 jsou pro naše oči hodně prťavé. Ale to jsme vyřešili jednoduše překopírováním mapek na formát A4. Mít sebou nějakou tu mapu rozhodně doporučujeme, na dolním toku Labe moc mostů není a polohu a provozní dobu trajektů je dobré znát.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
orientace byla snadná (červenec 2012)

 

Dny na této cyklostezce jsou v podstatě jeden jako druhý. Ráno vstanete, v tom lepším případě si k snídani koupíte čerstvý croissant a mléko, v tom horším vyhrabete z kabely včerejší housky a salám a uvaříte si čaj. Poté zabalíte stan - v tom lepším případě vám stihl na sluníčku během snídaně uschnout, v tom horším, kdy slunko nesvítí, balíte jej mokrý s vědomím, že jej budete muset během dne vysušit, což znamená balení navíc. A poté nezbývá než šlapat a šlapat a zase šlapat. V tom lepším případě vám vítr pomáhá foukáním směrem do zad, v tom horším vás čeká neuvěřitelně deprimující jízda proti větru. Většinou nám foukalo tak nějak z boku :-( Už jste někdy zažili ideální cyklistické počasí? Takových dnů bývá málo. Několik dnů panovalo tropické počasí s naprosto bezmračnou oblohou a teplotami kolem 32°C - stromy na Dolním Labi se daly spočítat na prstech... Uvařili jsme se dočervena... Pak se to pro změnu obrátilo, šedivé těžké mraky vyhrožovaly deštěm, ale naštěstí lilo převážně v noci. Ale ať bylo horko nebo zima, bylo třeba šlapat a šlapat a zase šlapat. Denní etapy 80-100 km bylo nutné splnit, protože rezervu jsme měli jen dvoudenní. Ale v podstatě nám počasí přálo. Třikrát propršela část noci, dvakrát jsme během dne museli vytáhnout nepromokavé oblečky - jednou to byla opravdová průtrž mračen, podruhé až před Děčínem taková běžná letní bouřka. Vyráželi jsme ráno před devátou, končili kolem šesté večer. V tom lepším případě byla v kempu k dispozici sprcha s neomezeným množstvím horké vody, v tom horším fungovaly sprchy na žetony a přesně odpočítaný čas. Poté bylo potřeba ohřát něco k jídlu.

 

Stravovali jsme se jednoduše - nakupovali jsme v supermarketech pečivo, salámy, sýry, mléko, ovoce a konzervy na ohřátí - nejčastěji typicky německé jídlo z jednoho hrnce zvané Eintopf. Místní supermarkety jsou v tomto směru dobře zásobené a značně zahuštěná polévka s tmavým chlebem podobným našemu výborná, ať už se jednalo o eintopf čočkový, fazolový, hrachový, nudlový či masový. Jen naše platební karta Visa Elektron se málokteré čtečce líbila :-( Taky je nutno počítat s tím, že cyklostezka se civilizaci vyhýbá.

 

Vždy jsme spali v kempu resp. na plácku určených pro stanování v přístavech - Labe je oblíbenou vodáckou řekou a občas jsem vodákům při pohledu z mostu na jejich pohodlný posez s nohama nahoře záviděla. Za ně pracoval proud, nás posunovala jen vlastní lidská síla... Ceny byly přijatelné - v průměru 11-15 € za dvě osoby.

 

Po týdnu absolutně ztrácíte přehled o tom, který je den v týdnu a z názvů německých měst máte v hlavě guláš. Ale naštěstí nám celou trasu zapisuje GPSka a fotografie jsou taky ukládány s údajem o času :-) Přesto nezbývá než si každý večer najít chvilku na sepsání základních údajů - bez těchto dat bych cestopis asi nikdy nedala dohromady :-)

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
procházka naboso za odlivu patří k nejoblíbenějším (červenec 2012)

 

Krajina od Hamburku na sever se nám zásluhou stále rozšiřující se řeky, blízkosti moře, vůně soli a nádherné podívané na obrovské kontejnerové lodi moc líbila. I vesničky byly malebné se svou typickou architekturou a obrovská chráněná území jsou s asfaltovými cestami pro cyklisty téměř rájem. Ale při cestě proti proudu a především po přejetí hranice NSR/NDR krajina zfádněla.

 

A povrch? Převážně asfalt, občas kvalitní šotolina či panely. Převážně bez provozu po hrázích. Naprostá spokojenost :-)

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
Elberadweg/Labská cyklostezka
hráze patří ovcím a kravám (červenec 2012)

 

Německá demokratická republika (NDR, „východní Německo“, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik) byla od 7. října 1949 lidově demokratickým (socialistickým, komunistickým) státem na území sovětské okupační zóny Německa a východního sektoru Berlína. 3. října 1990 se stala součástí Spolkové republiky Německo a tato část Německa se v mnohém podobá naší zemi. Sice zde nedošlo ke kompletní kolektivizaci, jako po sovětském vzoru u nás, ale podobných polorozpadlých zemědělských budov jako na našich vesnicích jsme viděli dost a dost. Chátrající areály průmyslových podniků jsou taky všude. Naštěstí u nás nedochází k vylidňování ve velkém.

 

Celá léta se Německo na východ od Labe vylidňuje kvůli nedostatku pracovních příležitostí a ztráty perspektiv. Centra se svou výstavností ničím neliší od středů měst v původní Spolkové republice, ale předměstí nabízí úplně jiný pohled - ze zdí rozpadajících se domů vyrůstají stromy a zatlučená okna jsou běžným jevem. Situace o to horší, že odcházejí mladí a schopní lidé. Sasko-Anhaltsko s hlavním městem Magdeburg, patří k nejvíce postiženým regionům.

 

Ještě jeden důležitý praktický poznatek - za Hamburkem se přejíždí několik přehrad na přítocích do Labe. Bývají otevřené jen velmi omezeně, např. 9.15-15.15 každou hodinu jen na několik minut, navíc různé dny v týdnu mají různé "otevírací hodiny". O tom, kdy se přes vodu dostanete, informují tabulky podél cyklostezky.

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
otevírací doba jednoho ze sperrwerků (červenec 2012)

 

A perlička úplně na závěr - víte, že můžete požádat o odškodnění ve výší 25% ceny jízdného v případě, že váš mezinárodní vlak dojel do svého cíle s více než hodinovým zpožděním? Protože práva cestujících se v Evropské unii řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady ( ES ) č.1371/2007 ze dne 23.10.2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě :-)
Ta naše Vindobona dorazila do Hamburku se zpožděním cca 75 minut a my získali nazpět dobropis ve výši 2*12,5€ z původně zaplacených 2*49€

 

Elberadweg/Labská cyklostezka
Vindobona v Hamburku(červenec 2012)

 

 

 

Elberadweg - úvod - tato stránka
část první, Hamburk - Cuxhaven - Hamburk
část druhá, Hamburk - Magdeburg
část třetí, Magdeburg - Drážďany - Děčín

 

copyright Alena