Podyjí 2.6.2012

autovýlet do Rakous

Při květnovém cyklovýletě Podyjím jsem nezvládla prohlédnout si všechno, co jsem měla v plánu. Dneska vyrážíme autem směr Znojmo ve dvou a bude to takové volné pokračování květnových toulek Podyjím.

 

První zastávka je kousek před Vranovem nad Dyjí, ve vesničce Onšov. Proč taky šplhat zespoda, když se ke Clarymu kříži lze dostat v podstatě po vrstevnici po pěšině z Onšova :-)

 

Kříž je vyrobený z blanenské litiny a nechal jej postavit majitel panství a zámku polský hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý druh – spisovatel, malíř a humanista Karel Clary. U paty kříže je na desce německý nápis: "Na památku mého přítele knížete Karla Claryho – 1831" a dnes je od něj krásně vidět na přehradní hráz, ale ta tady v roce 1831 ještě nebyla. Jen vyhlídka na Vranovský zámek je stále stejná.

Claryho kříž nad Vranovskou přehradou Claryho kříž nad Vranovskou přehradou Claryho kříž nad Vranovskou přehradou

Claryho kříž nad Vranovskou přehradou

Krásná vyhlídka na Vranov nad Dyjí se vám naskytne i ze serpentiny silnice spojující Vranov a Jevišovice. Říká se jí "vyhlídka zamilovaných" a na řetězu spojujícím dva velké prsteny je navěšena spousta visacích zámků různých tvarů a velikostí, inspirace legendou ze staré Číny, kde si novomanželé takové zámečky připevňovali na lana natažená na Velké čínské zdi, aby si tak pojistili věčnou lásku. Takže si nějaký ten zámek nezapomeňte na výlet sebou vzít :-)

vyhlídka zamilovaných vyhlídka zamilovaných vyhlídka zamilovaných vyhlídka zamilovaných

vyhlídka zamilovaných

Další zastávkou je dnes Šafov, v jehož těsné blízkosti se nachází pět rybníků. Nejblíže k obci jsou rybníky Podvesný a Celniční. Poněkud dále od obce jihozápadním směrem leží vedle sebe rybníky Cihelný a Hraniční. Poslední rybník nese název Jánský. Kdysi to bývalo prosperující městečko, ale historie tomu chtěla jinak. Problémy začaly po roce 1918 s rozpadem Rakouska-Uherska a uzavřením hranic, pokračovaly mnichovským diktátem, odsunem Němců po 2. světové válce a poté se obec ocitla v pohraničním pásmu. Kdysi zde žilo více než 1000 obyvatel, dnes jich zde žije jen necelé dvě stovky.

 

Významnou událostí v historii Šafova byl vznik židovské obce. Bylo to za vlády Marie Terezie a židé tvořili polovinu obyvatelstva městečka. Ale do dnešní doby se zachoval pouze opuštěný hřbitov severně od obce s řadou zachovalých náhrobků, zapomenuté místo poblíž Podvesného rybníka. Nebo že bych jej nazvala Labutím jezerem? Na hladině se houpalo cca 60 labutí...

Šafov, židovský hřbitov Šafov, židovský hřbitov Šafov, židovský hřbitov Šafov, židovský hřbitov Šafov, židovský hřbitov

Šafov

Za Šafovem přejíždíme hranici a ocitáme se v rakouském Langau a pokračujeme dál směrem na Drosendorf Stadt a Raabs an der Thaya.

 

Když jsem tento výlet doma plánovala, počítala jsem s tím, že auto odstavíme na parkovišti v Kollmitzdörflu a ke zřícenině hradu Kollmitz vyrazíme pěšky. Ale čekalo nás docela příjemné překvapení - šipka na parkoviště nás dovedla po kamenité lesní cestě až kousek před hrad a naštěstí jsme moc aut v protisměru nepotkali - cesta to byla docela uzoučká.

 

Parkujeme před bránou - zvláštností hradu Kollmitz je tzv. česká zeď (Böhmische Mauer), která hrad chránila do vzdálenosti asi 300 metrů a byla postavena kolem roku 1450 na obranu proti Jiřímu z Poděbrad (1420-1471). Byla zbudována na takticky výhodném místě, se zřetelem na přírodní skalní útvar, k rozšíření obrany předpolí. Jedná se o 108 m dlouhou a 1,5 m širokou zeď, jenž má uprostřed věž s dodnes zachovaným portálem s lomeným obloukem a na obou koncích další dovnitř otevřené bašty - měla znemožnit nepříteli případné obcházení předpolí a rozšiřovala vnější opevnění.

česká zeď /Böhmische Mauer česká zeď /Böhmische Mauer česká zeď /Böhmische Mauer

česká zeď /Böhmische Mauer

Takže jen cca 300 m pěšky a jsme u hradu. Úžasný je pohled do údolí řeky Dyje, jejíž břehy lemují domy malé vesničky Kollmitzgraben. Široké koryto Dyje s několika ostrovy pod vysokým jezem je zarostlé trávou, ale dolů se nám scházet zrovna moc nechce - škoda, přišli jsme tím o pěkný celkový pohled na hrad :-(

Kollmitzgraben

Kollmitzgraben

Zřícenina hradu Kollmitz stojí východně od města Raabs an der Thaya na strmém skalním ostrohu, který obtéká řeka Thaya. Býval to rozsáhlý středověký hrad a jako zřícenina je docela zachovalý. Po zaplacení vstupného ve výši 2€/dospělý můžeme celý areál důkladně prozkoumat - ke vstupence jsme dostali i letáček a klíče od věží. Jen doteď nevíme, jakže to tam vlastně funguje, přece nemají plné šuple klíčů pro každého návštěvníka??

Kollmitz Kollmitz Kollmitz

Kollmitz

Co nás čeká? Půlkruhová věž vstupní brány s gotickým obloukem, dvě hradní věže s průměrem cca 10 metrů a tloušťkou zdí přes tři metry a zbytky dvoupatrové obytné budovy a hladomorna.

Kollmitz Kollmitz Kollmitz Kollmitz

Kollmitz

Tento hrad nebyl zničen válkami, ale nedostatkem peněz - kolem r. 1800 následuje z důvodů vysokých daní za nemovitosti snesení střech. Od r. 1932 je ve vlastnictví města Waidhofen na Dyji. V r. 1974 byl založen spolek pro zachování zříceniny hradu Kollmitz, jenž od té doby usiluje o záchranu hradu před zánikem a zpřístupnění pro návštěvníky.

Kollmitz Kollmitz Kollmitz

Kollmitz

Po prohlídce hradu a české zdi nás směrovka a značená cesta dovede k mauzoleu. Na českých mapách tahle cesta zaznačená není, ale podařilo se nám objevit mapu rakouského vydavatelství Kompass.

Kollmitz

Kollmitz, mapa okolí

Sedíce na zídce, vychutnáváme pěkné výhledy na oblouky řeky Dyje hluboko pod námi.

mauzoleum rodiny Klingerstorff mauzoleum rodiny Klingerstorff mauzoleum rodiny Klingerstorff

mauzoleum rodiny Klingerstorff

Historická památka, pohřebiště rodiny Klinger von Klingerstorff, má svou zajímavou historii - milostný trojúhelník, přestřelku a sebevraždu. Pokud jsem to dokázala pomocí elektronického překladače aspoň částečně popřekládat, zápletka spočívá v nevěrné manželce Sybille Klinger barona Huga Klinger Klingerstorfa, kterému patřil hrad počátkem 20. století. Ta se zamilovala do ruského přistěhovalce a pianisty, o deset let mladšího Cyrila Orlova. Poté následovala 2.6.1926 přestřelka mezi oběma muži v lese v blízkosti hradu Raabs an der Thaya, při které byli oba zraněni (Cyril vážně) a poté 3.6.1926 Sybille Klinger spáchala sebevraždu zastřelením. Cyril Orlov zemřel 15. června 1926 na následky zranění. Baron Hugo však ženě odpustil a postavil jí toto krásné mauzoleum - později zde byly pohřbeny i děti. Baron Hugo zemřel až v roce 1941.

na jedné ze skalních vyhlídek na meandry Dyje na jedné ze skalních vyhlídek na meandry Dyje

na jedné ze skalních vyhlídek na meandry Dyje

Další zastávkou je městečko Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakús) s hradem stejného jména vypínajícím se na vysokém ostrohu, přímo nad soutokem Moravské a Rakouské Dyje. Právě od názvu tohoto hradu byl odvozen český název pro Rakousko. Jeho historie sahá daleko do středověku a v období vlády krále Přemysla Otakara II. dokonce patřil Rožmberkům.

 

Až dodnes obydlený hrad je postaven na protáhlé skále (vlastní jádro je 107 m dlouhé a až 37 m široké) a přístup k němu je možný od západu. Po několika staletích stavební činnosti vznikla opravdu neobyčejná a velmi členitá stavba. Jen škoda, v tuhle denní dobu jsme bez šance hezky jej vyfotit, ač se jej snažíme obejít ze všech stran.

Raabs an der Thaya, hrad Raabs Raabs an der Thaya, hrad Raabs Raabs an der Thaya, hrad Raabs Raabs an der Thaya, hrad Raabs Raabs an der Thaya, hrad Raabs Raabs an der Thaya, hrad Raabs

hrad Raabs

Soutok, jímž vzniká řeka Dyje, je naším další zastávkou v Raabsu. Ale moc fotogenický tento soutok opravdu není. Vzdutá hladina, zarostlé břehy, ze směru Moravské Dyje minimální průtok a navíc soutok tak trochu nepřirozeně v pravém úhlu. Moravská Dyje má za sebou 68 km - pramení zhruba u obce Panenská Rozsíčka na Vysočině v nadmořské výšce 653 m. Rakouská Dyje má za sebou 76 km - pramení jihozápadně od obce Schweiggers v Dolním Rakousku v nadmořské výšce 658 m. A zde, v nadmořské výšce 410 m, tyto dvě řeky spolu vytváří vlastní Dyji (německy Thaya).

Raabs an der Thaya, soutok Moravské a Rakouské Dyje

za soutokem - vpravo Moravská a vlevo Rakouská Dyje

Raabs an der Thaya, soutok Moravské a Rakouské Dyje

před soutokem - na mostě přes Rakouskou Dyji, zleva přitéká Moravská Dyje

Ale náměstí Hauptplatz je, jak je v Rakousku zvykem, pěkně upravené.

Raabs an der Thaya, Hauptplatz Raabs an der Thaya, Hauptplatz Raabs an der Thaya, Hauptplatz

Raabs an der Thaya, Hauptplatz

Cestou zpátky k Drosendorfu projíždíme pod zříceninou dalšího hrádku. Jmenuje se Eibenstein a kdybychom k němu našli přístupovou cestu, prohlédli bychom si jej i zevnitř. Ale nenašli :-(

zřícenina hradu Eibenstein

zřícenina hradu Eibenstein

Je čas pomýšlet na zpáteční cestu - celý den se honily po obloze šedivé mraky, ale konečně se vyčasilo. Cestou zpátky tedy uděláme ještě několik fotozastávek.

 

Tou první je samozřejmě hrad Hardegg vysoko nad údolím řeky Dyje vévodící stejnojmennému městu. Krásný hrad, moc hezké městečko - jen kdyby každá z těch tří přístupových cest neznamenala obrovské výškové převýšení... Ty černé šipky na mapě nelžou... Ale autem není co řešit :-)

Hardegg Hardegg

Hardegg

Tou druhou zastávkou je zřícenina hradu Kaja (více viz Podyjím v květnu 2012), součást obranné linie na Dyji, která se táhla od Vranova přes Hardegg a Staatz až po Falkenstein. Ale protože po nástupu Habsburků tvořilo nynější Rakousko, Česko a Maďarsko jeden stát, byl na Dyji klid a hraniční opevnění se staly bezvýznamnými a postupně se začaly měnit ve zříceniny - a stejně dopadl i Nový hrádek na české straně.

 

Už je pozdě, je zavřeno, ale věž je právě takhle pozdě nejlépe nasvícena sluníčkem.

zřícenina hradu Kaja

zřícenina hradu Kaja

A třetí, poslední, Heiliger Stein (více viz Podyjím v květnu 2012), legendami opředené poutní místo nad Retzbachem.

Heiliger Stein

Heiliger Stein

V prohlubních kamene se shromažďovala krev obětních zvířat, která sloužila pro uctění pohanských bohů a dodnes prý zde působí ono pohanské kouzlo. Později vznikla legenda o zázračné uzdravující dešťové vodě, která se v miskách zachytí. Velký počet poutníků, přicházející k těmto svatým místům, podnítil vystavení velkého mariánského kostela.

Heiliger Stein

Heiliger Stein

Ale císař Josef II. ale při svých reformách zašel zde tak daleko, že nechal nově postavený kostel na Svatém kameni roku 1785 pobořit. To proto, aby lidi odradil od poutních tradic. Ale místo se uctívalo i nadále - náhradou za kostel sloužila kaple se studnou a kaple slouží podnes. Ale mnohem více lidí postávalo kolem stánku s vínem...

Heiliger Stein Heiliger Stein

Heiliger Stein

Ale trošku mne mrzí, že ani tentokrát jsem se nedostala na místo zvané Heimatkreuz u obce Felling. Při mém cykloputování před dvěma týdny jsem neměla sílu tlačit kolo natěžko do kopců lesem, tentokrát jsem neobjevila žádnou možnost jak zaparkovat na křižovatce u hájovny mezi Fellingem a Hardeggem, abych neporušila zákaz vjezdu na lesní cesty nebo nevjela na soukromý pozemek.