Velké Dářko 9.4.2012

toulky krajinou tak trochu připomínající severskou tajgu

 

Původně sice předpovídali na velikonoční pondělí oblohu podmračenou a deštivo-sněhovou s teplotami kolem nuly, ale nakonec je jen chladno a modrá obloha mne láká ven. Mířím z Brna severozápadně - do Žďáru nad Sázavou a tak opouštím kvetoucí stromy a svěže zelenou trávu a na chvíli se vracím zpět k přelomu zimy a jara a pod nohama mi opět bude křupat sníh.

Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko, hráz

Mým hlavním cílem je rybník Velké Dářko, s rozlohou 206 ha největší rybník na Českomoravské vrchovině, který leží v nadmořské výšce 610 m cca 10 km severně od Žďáru nad Sázavou a s hloubkou maximálně 2,6 m je poměrně mělký. Už jsem zde byla několikrát, ale většinou na kole a nikdy jsem neměla příležitost rybník kolem dokola obejít.

 

Kolem rybníka je vyznačena naučná stezka v délce cca 12 km a doplněna je o 15 informačních zastávek. Východisko stezky je při vstupní bráně bývalé obory u Karlova, ale protože se jedná o okruh, je v podstatě jedno, odkud začít. Já začínám u hráze, kde je k dispozici velké parkoviště a vyrážím po směru hodinových ručiček.

 

Na stezce jsou zřízeny můstky, haťové přechody a ornitologická pozorovatelna - okrajová zóna rybníka s rákosinami je hnízdištěm vodního ptactva. Trasa není absolutně vhodná pro cykloturisty a některé úseky jsou při vyšší hladině vody zamokřené. I většina haťových přechodů pamatuje lepší časy... Bez pořádných bot nedoporučuji :-)

Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Teploty pod bodem mrazu mi připravily úžasnou podívanou - nádherné ledové krápníky v místech, kam v noci dostříkly větrem hnané vlnky.

Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Rašeliništní společenstva vtiskují tomuto území charakteristický ráz, v mnohém připomínající vzdálenou severskou tajgu a území patří k člověkem nejméně dotčeným částem Vysočiny.

Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Velký bažinatý les byl vymýcen a proměněn v rybník v 15. století zásluhou tehdejšího pána na Polné, Viktorína z Kunštátu a vévody Mustenberského, syna krále Jiřího z Poděbrad.

 

Pokud se hledá důvod založení rybníka, lze ho spatřovat jednak ve snaze odvodnit okolní porosty, rašeliniště a v chovu ryb. Dalším důvodem byla v minulosti velká spotřeba vody pro pohon bývalých hamrů, pil a mlýnů a pozdějším železářským hutím u Polničky. Jenže rybník patří nejen k největším, ale i nejvýše položeným rybníkům - studená, z rašelinišť kyselá voda dosahující pH5 rybám zrovna moc nesvědčí.

Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Stezka mne vede okrajem přírodní rezervace Dářko. Nejcennější část největší rašelinné lokality Padrtiny je chráněná již od roku 1933, ale průchod těmito místy není zrovna jednoduchý. Cesta je podmáčená a v jednom místě se mi dokonce podařilo zapadnout jednou nohou do rašeliny až po kotník :-( A abych mohla botu očistit, bylo potřeba rozbít nejprve vrstvu ledu :-)

Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Roztroušené nálety borovice, břízy pýřité a smrku dotváří ráz území severské tajgy. K charakteristickým vrchovištním rostlinám patří keříčky vlochyně, borůvky, brusinky a klikvy bahenní, na světlých místech roste vřes.

 

Pro řádné obhospodařování velmi labilních smrkových porostů byla zřizována již od 19. století síť odvodňovacích příkopů. I když jsou meliorační opatření pro obhospodařování lesa v těchto podmínkách nezbytné, měla i negativní dopad v tom, že projekt odvodnění schválený ještě před vyhlášením chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, zasáhl v některých částech přespříliš hluboko do rašeliniště v ochranném pásmu nynější národní přírodní rezervace Dářko.

Velké Dářko

Velké Dářko

Blížím se k Radostínu a začínám se stáčet.

Velké Dářko

Velké Dářko

750 m dlouhá a téměř sto let stará březová alej začíná na kraji lesa Padrtiny a končí u prvních domů v Radostíně.

Velké Dářko

Velké Dářko, březová alej u Radostína

Žďárské vrchy leží na hlavní evropské rozvodnici mezi Černým a Severním mořem a jsou významnou pramennou oblastí. Zde se rodí řeky Svratka, Sázava, Doubrava, Chrudimka, Oslava a další toky, napájené vodou z bezpočtu pramenů a drobných vodotečí. Právě v těchto místech u Radostína, v oblasti mezi Velkým a Malým Dářkem, na plochém rozvodí, dochází k bifurkaci toku vod z rašelinišť do dvou říčních systémů – Sázavy a Doubravy. Jejich vody plynou odděleně do Vltavy a Labe, setkají se až u Mělníka, a poté společně odtékají do Severního moře. Zvláštní - nedaleko pramenící Svratka, vlévající své vody do Dyje, Moravy, Dunaje a Černého moře, se s nimi už nikdy nesetká.

 

O kousek si trasu zkrátím - nepůjdu až do Radostína, ale vezmu to napříč loukou přímo k mostku a za ním se hned zase napojím na značenou naučnou stezku. Další rezervaci, NPR Radostínské rašeliniště, tedy dnes minu, ale takhle časně zjara by tam toho ke koukání a fotografování stejně moc nebylo.

Velké Dářko

Velké Dářko

Voda se rozlévá všude kolem a s výjimkou hladiny rybníka zčeřené větrem je pokrytá vrstvičkou ledu. Opět mám příležitost vyfotit si v ledu vzduchové bublinky. Poslouchám šustění ledové tříště hnané větrem a jen doufám, že už se dneska do bahna podruhé nepropadnu.

 

V některých mapách se tento přítok jmenuje Stružný potok, v některých Sázava. Pramení na 802-806 m vysokém hřebeni šindelného a Kamenného vrchu, necelých 5 km vzdušnou čarou severovýchodně odsud a je považován za hlavní pramenný přítok Sázavy, nesoucí tento název po svém výtoku z rybníka Velké Dářko.

Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

Ocitám se u vyhlídkového místa v podobě vyvýšené dřevěné plošiny - místo pro pozorování vodního ptactva, které rybník využívá nejen při svých přesunech z hnízdišť. Sice dneska není v dohledu jediný pták, ale na sluníčku se zde moc hezky sedí a svačí :-)

Velké Dářko

Velké Dářko

Pěšinka vede těsně kolem břehu a míjím několik úžasných písečných plážiček.

Velké Dářko Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko

V létě je oblast rekreačně využívána - je zde spousta chat, tábořiště. Hladina se využívá pro windsurfing či jachting, pořádají se zde i tradiční závody dračích lodí. Ale dneska je zde příjemně liduprázdno a písčité plážičky jsou jen moje - ale podle stop ve sněhu nejsem rozhodně na procházce kolem rybníka dnes jediná.

Velké Dářko Velké Dářko

Velké Dářko, areál tábořiště a koupaliště

U rekonstruované hráze stojí Olšiakova betonová socha - v pořadí betonových plastik patnáctá. Čtyřmetrový rozcestník má podobu pohádkového a milého tvora s podlouhlou hlavou, velkým nosem a jmenuje se DAŘBUCHA.

Velké Dářko, Dařbucha

Velké Dářko

Olšiakovy sochy jsou úžasnými výletními cíli - většina z nich je krásně zasazena v krajině, ale tenhle pajdulák se mi vyfotit s hezkým pozadím nedaří a slunce mu svítí převážně do zad. Zpracovali jsme si mapku těchto betonových soch, ale občas ji nestíhám aktualizovat.

 

A nakonec přidávám odkaz na webovou kameru - http://www.obcerstveni-darko.cz

 

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Sedám do auta a mířím zpět domů. Mám hlad, ale když ono je stále tak úžasně sluníčkovo... Co takhle krátká zastávka ve Žďáru n/S na Zelené hoře s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého? Po vymýcení lesa tento klenot září nad městem a poutá pozornost ze všech stran a ještě nikdy jsem nebyla uvnitř...

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Za 90 Kč vstupného se mohu zúčastnit předposlední dnešní prohlídky v 16:00 (poslední prohlídka v dubnu začíná v 16:30) a vyslechnout si výklad ohledně historie kostela, o díle barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela a o životě a mučednické smrti Jana Nepomuckého.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Stavba je to impozantní a jedinečná z mnoha důvodů. Je považována za nejvýraznější stavbu barokní gotiky a nejpůsobivější Santiniho dílo. Základem stavby je geometrická a číselná spekulace - konstrukce kostela vychází z geometrie kruhu, přičemž mnohonásobně opakuje číslo pět jako odkaz na pět hvězd Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce, jehož tělo bylo v roce 1393 svrženo z dnešního Karlova mostu do Vltavy.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Tak jako na jiných stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vycházel přitom z barokní interpretace světla jako symbolu boží přítomnosti.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Stavba byla vysvěcena v roce 1722. Kostel je vystavěn na půdorysu tvaru pěticípé hvězdy. Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády. Řezby pěti andělů na hlavním oltáři svým počtem opět poukazují k Janu Nepomuckému. Na zeměkouli ozdobené pěti hvězdami představujících pět kontinentů, na kterých se šířilo křesťanství, stojí postava sv. Jana Nepomuckého.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Dominantou kopule je velký červený jazyk, atribut sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů. Ale domnělý zázračně dochovaný světcův jazyk je dle pozdějších výzkumů ve skutečnosti pozůstatkem mumifikované mozkové tkáně.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních (kvůli způsobu jeho smrti). Jeho vyobrazení patří k typickým atributům tradiční české krajiny - především na mostech. Nevyzrazení zpovědního tajemství je symbolizováno prstem na ústech.

 

Roku 1925 zrušila československá vláda svátek sv. Jana Nepomuckého (16. květen) jako den pracovního klidu. Kolem roku 1950 byl jeho svátek vymazán z občanského kalendáře zcela a nahrazen Přemyslem.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Po obvodu kostela se střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných a pět bran. Tyto ambity sloužily pro poutnické modlitby i pro ochranu poutníků před nepřízní počasí.

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Cestou do Brna se ještě jednou krátce zastavuji - na šafránové loučce v PP U Bezděkova u silnice spojující Nové Město na Moravě a Zubří. Tentokrát jsou šafrány nepřehlédnutelné a všude - jak fotit a tu krásu kolem sebe nepošlapat, když přes loučku žádná pěšina nevede, je v podstatě neřešitelný problém.

šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova

šafrán bělokvětý, PP U Bezděkova