Moravskoslezské Beskydy, Visalaje 6.-7.3.2012
Jaro? Zima!!!
Je pondělí a po slunečném víkendu se i dnes obloha nádherně modrá. A předpověď počasí slibuje další dva nádherné sluníčkové dny a já mám v zásobě ještě několik dnů loňské dovolené... Jak jen to mohlo dopadnout? V pondělí večer doma samozřejmě balím letos asi naposledy zimní výbavu :-))
z Bílého Kříže na Polomku
Budík nastavený na půl šestou, zimní výbava naskládaná v batohu - ještě běžky a snad jsem nic nezapomněla. Mám před sebou 200 km a nocleh z úterý na středu rezervovaný v penzionu Beskydy na Visalajích.
Zvažovala jsem výhody a nevýhody několika možných variant, ale nakonec vítězí ta nejpohodlnější, tj. dojedu autem na parkoviště na Visalajích a jeden den vyrazím nalehko na jednu stranu, druhý den na stranu druhou. A musím konstatovat, že mne poránu nejspíš osvítil duch svatý, protože žádná varianta přechodu na běžkách s batohem na zádech by stejně nepřipadala v úvahu. Proč? Situaci lze popsat pouhými dvěma slovy - zledovatělý sníh :-(
A zledovatělý sníh dokáže nadělat řádnou paseku. Stačí se podívat na stránky horské služby.
Na parkoviště dvanáctikilometrového horského údolí mezi Lysou horou (1323 m) a Travným (1203 m) přijíždím před desátou a vytahuji běžky. Jsem ve výšce cca 740 m, ale celkem rychle je jasné, že takhle to rozhodně nepůjde. Možná během dne na sluníčku sníh změkne, ale momentálně nemám šanci. Víc než sníh to připomíná beton. A navíc děsně hrbolatý. Tohle hrozí hodně škaredými pády... Vracím lyže do auta, větrovku měním za normální bundu, běžkařské botky za pohorky a můžu znovu vyrazit :-)
Naštěstí je zmrzlý podklad pro pěší chůzi naprosto ideální - tam, kde by se člověk bez sněžnic či lyží bořil do půlky stehen, tam dneska projde, aniž by podklad pod ním povolil byť jen o milimetr. Není třeba držet se vyšlapané cesty, ale každopádně nejpohodlnější je chůze v upravené bruslařské stopě.
den první - z Visalají na Lysou horu
Nejlehčí výstup na Lysou horu je právě z Visalají. Značená cesta sice vede z Ježánek, ale dneska není problém vzít to kolem hotelu Visalaje přímo přes mělkou sníženinu v pramenné oblasti Sihelského potoka, přes přírodní památku Obidová - nejcennější beskydské rašelinné louky s řadou vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ale jsou samozřejmě ukryty pod sněhem :-)
Vísalaje, Obidová
Loukami a lesíky okolo rekreačních chalup pokračuji k rozcestí v osadě Vyšní Mohelnice a přede mnou je stoupání nahoru na Zimný (1080 m). Pěšinu měním za silničku z Papežova s upravenou běžeckou stopou a zatím jsem potkala jediného běžkaře - šlapal do kopce nad Vyšní Mohelnicí s běžkami přes rameno.
Muroňka
Vyšní Mohelnice
V jednom místě se otevírá pěkný pohled na masiv Travného.
pohled na Travný z úbočí Zimného
Za rozcestím Zimný končí souvislý porost lesa a přede mnou už je vidět vrchol Lysé s rozsochou Malchor vpravo a rozsochou Kobylíku a Čuplu vlevo.
Zimný (1080 m)
Ještě zdolat sjezdovku a budu nahoře.
na Lysou horu od Zimného
Sněhu je tu opravdu hodně - Šantán vypadá jako zemljanka a z plotu okolo Hydrometeorologické stanice vykukuji jen špičky.
Lysá hora
Škoda, není typické inverzní počasí a pásmo Malé Fatry či Západních, Vysokých a Belanských Tater ani osamocenou Babiu horu zahlédnout nelze.
Po krátkém posezení v Kameňáku s polévkou a čajem se vracím zpátky na Visalaje stejnou trasou. Nahoře jsem zahlédla druhého běžkaře dnešního dne - byl snadno identifikovatelný podle běžkařských bot, ale lyže sebou neměl - nechal je ukryté dole v lese :-)
Zimný
po lyžařské magistrále úbočím Zimného
Vyšní Mohelnice
Ježanky
Ubytování mám domluvené v penzionu Beskydy - netradičně komfortní nocleh za 500Kč/noc v pokoji s vlastním sociálním zařízením, podlahovým vytápěním, televizí a s volným vstupem do bazénu. Ale ve chvíli, kdy se dávám do řeči s recepčním se slovy, že běžky dneska musely zůstat v autě, protože jsem se nechtěla přizabít a on reaguje slovy, že zrovna před chvíli odvážela horská služba mrtvého běžkaře dolů, mi řádně zatrne a je mi jasné, že i zítra vyrazím na pěší túru.
A tohle jsou slova z jeho parte:
Neexistuje místo na světě, kde nás nemůže najít smrt.
M.Montaigne
Visalaje, penzion Beskydy
den druhý - Bílý kříž, Polomka, Malý Polom, Morávka
Z rozcestí Ježanky šlapu po modré směrem na Bílý kříž.
Ježanky
Míjím experimentální ekologické pracoviště založené v r. 1986 v rámci projektu Komplexní výzkum vlivu imisí na lesní hospodářství Beskyd. Lesní stromy rostou ve velkých sklenících a do ovzduší se jim přidává oxid uhličitý.
Bílý Kříž
Na tomto místě býval dříve nezalesněný hřeben. Kříž byl zde postaven v roce 1878, z čerstvě ostrouhaných smrkových žerdí a svítil bíle do dálky, ale ten dnešní je už poněkolikáté obnovený a ten současný je z roku 2008.
Bílý Kříž
Bílý Kříž se již od konce 19. století stal cílem turistů. Vrch Sulov (943 m) ze severu a vrch Súľov (903 m) z jihu ohraničují rekreační oblast. V roce 1924 postavil německý spolek hotel Weisse Kreuz, který o dvanáct let později vyhořel a v roce 1937 byl na původních základech vystavěný hotel nový, s plochou střechou jak ho známe dnes.
První českou útulnou v této části Beskyd byl dnešní hotel Sulov - tehdy Daňkova turistická útulna. Hotel Kysuca, dříve Hotel Baron, byl otevřen v roce 1932 a všechny tři hotely od 50. let minulého století sloužily k odborářské rekreaci. Podrobná historie je zpracována na stránkách horské chaty Sulov.
Bílý Kříž
Nad hotelem Baron byla postavena kamenná kaple - paní Anežka Baronová, manželka Josefa Barona, který nechal postavit hotel Baron, byla velmi zbožná. Stojí na slovenské straně hranice a někdy v padesátých letech asi týden zde sloužil bohoslužby kněz Karol Wojtyla, pozdější krakovský arcibiskup a papež.
kaple nad Bílým Křížem (březen 2012)
Pokračuji po česko/slovenských hranicích po červené směrem na Polomku. Kdy jsem tu vlastně byla naposledy? Tak v roce 1998?? Jsem ráda, že sebou nemám běžky, terén v lese je pro běžkování naprosto nevhodný :-)
z Bílého Kříže na Polomku (březen 2012)
Úžasných výhledů kousek před vrcholem si řádně užívám - zejména vrchol Travného a Lysé hory nelze přehlédnout.
výhledy z Polomky (983 m) (březen 2012)
Nejvíce by se mi líbila varianta výšlapu až ke Kolářově chatě na Slavíči, ale nakonec neriskuji a stáčím se k Morávce z rozcestí pod Malým Polomem.
z Malého Polomu do údolí Morávky
Červenou měním za modrou a ocitám se v údolí zvaném Lúčka. Potok se samozřejmě jmenuje taky Lúčka a ledové tvary v něm jsou tak úžasné, že se od nich nemohu odtrhnout.
údolím Lúčky
U Bebků měním modrou za zelenou a pročítám tabule naučné stezky - pokud se mi k nim podaří přes hromady nahrnutého sněhu ze silničky dostat.
z Morávky na Bílý Kříž
Poslední zastavení mne zavedlo k pramenům Morávky - ale jak tak koukám do registru estudanky.cz, pramen jako takový jsem vlastně neviděla, protože vše bylo ukryto pod sněhem.
u pramene Morávky
Je čas na pozdní oběd a časnou večeři - v restauraci hotelu Sulov jsem dostala úžasné halušky se špekem na prkénku a obrovský vycpaný medvěd hlídal, zda-li vše sbaštím.
Bílý Kříž, horská chata Sulov
V oblasti Beskyd se podle posledních odhadů vyskytuje osm až deset rysů, tři až pět vlků a také jeden až tři medvědi. Výskyt šelem prozrazují stopy ve sněhu či blátě a další pobytové znaky, jako je podrápaná kůra stromů, trus či kořist. Pamatujte na tuto skutečnost při potulkách tímto nádherným krajem!
Bílý Kříž, horská chata Sulov